Pražský hrad

Díky za opravu, našlo by se toho víc, :-) třeba, že výkyv zemské osy se opakuje po 40 000 rocích, ne po 40. Ale to už není důležité.

Nevím, proč Strahovský stadion není přesně, ale Pražský poledník také není přesně, je zpožděn asi o 1°. Byl původně vyznačen podle stínu Mariánského sloupu. Poledne se určovalo podle bimbání v Klementinu, kde bylo poledne o malinko později. Byl sloup opravdu svislý? Nakreslili čáru stínu před zvoněním nebo potom a s jakou ještě případně prodlevou? Když by se to vše sečetlo, tak už to může odchylku 1 ° dát. Nebo máte vlastní zkušenost s ověřením přesnosti?

Mezitím jsem došel k závěru, že mnou zmiňované nesrovnalosti budou opravdu závislé na tehdejším nepřesném zohlednění zpomalení a zastavení východů kotouče za slunovratů. Obě chyby jsou totiž systémové, v obou případech se jedná o podobné překročení mezní polohy, přitom v opačných mezích, vzdáleně v čase a prostoru. Kdyby se jednalo jen o jeden chybný případ, nebo chybějící kousek, namísto přebytků, tak by to bylo záhadné. Je to zároveň poučné, pro další možné úvahy o zmiňované pomůcce (pomůckách).

Opravil jsem to, doufám správně.
Co se týče přesnosti, myslím bude rozdíl, jestli se s tím digitální geodeti na ortomapách piplali třeba na Staroměstském náměstí (kde je poledník zasazen přesně; ovšem je to jeho původní uložení, zaměřené jistě hvězdářskými metodami? nebo to nedávno uložili podle současných geodetů?)
Anebo je to opravdu satelitní snímek upravený jen hromadně rutinně.
Opakovaně jsem koukal na Strahovský stadion, který je cca o 1.5° natočen proti poledníku, blbě to zaměřili architekti? Bylo to podle kompasu? tehdy byla magnetická deklinace minimální, anebo to je chyba dnešních geodetů?

Chyba někde bude, jenže kde? :-)

U probematických záležitostí, blízkost obzoru atd., prověřuji terénní profily i podle map s vrstevnicemi, přidávám výšku lesního porostu atd., abych chyby v digitálním zpracování dat odstranil.
Exaktní zaměření kostela by se muselo provést s tzv. Totální stanicí pomocí GPS. To dělají archeologové a je celkem vyloučeno, že by nějaký archeolog do arch. datování šel a navíc zajistil potřebné finance. Takže zatím nic. Jen je mnohonásobně prověřeno, že výsledky obvykle souhlasí s historickými daty, tedy uvnitř intervalu.
Výkyv zemské osy asi 2,5° za 40 tisíc roků v tom roli hrát nemůže.

Ještě by byla možnost ohledně oné předpokládané pomůcky, kterou tehdy mohli používat, byť si ji stále nedovedu představit. Za slunovratů se pohyb Slunce zpomaluje. Kdyby stanovili východ Slunce za slunovratu recipročně podle pohybu v předchozích dnech, tak by o trochu "přejeli". To je jediné, co mě jednoduše napadlo.

No, co k tomu říci... Asi bude někde chyba. Když zmiňujete ty krajní body, tak asi uvnitř intervalu se to dá asi špatně zjistit. Když je to za mezním bodem, signalizuje to, že je to špatně protože teoreticky by to tak být nemělo. Myslím, že je reálné, že podobné odchylky budou i uvnitř intervalu, jen nejsou tak vidět. Máte nějaké i případy, kdy by to bylo opravdu exaktně změřené aby se to dalo porovnat? Tipnul bych si, že je možné, se se digitální data odchylují od terénu., takže si myslím, že i pokud by to srovnání na nějakém vzorku sedělo, je možn, že o pár kilimetrů dál to třeba už sedět nebude

Tak jsem zase narazil na jednu drobnou nepříjemnost. Už jsem 16. 4. psal, že u istambulské Hagie Sophie je azimut o více než jeden stupeň jižněji, než je tamnější nejjižnější východ Slunce, to je za zimního slunovratu. Nyní jsem narazil na podobný problém při opačné mezní situaci. Základy rotundy ve slovenské Ducové mají azimut asi o dva stupně severnější, nežli je tamnější východ Slunce za letního slunovratu. Tehdy jsme to nijak nevyřešili. Je zajímavé, že se to takto projevuje u obou mezních bodů.

Zjistil jsem ještě, že v některých případech jsou letecké snímky ostřejší na mapy.cz, než na Google Earth, což je právě případ Ducové.

Vlastně nám tam ještě zůstalo viset těch 20 dnů. Proč zrovna tolik? Zjevně to byl původní záměr, když pro vyjití takového zbytku byl záměrně použit tak podivný počet ryb 153.

Smysl příběhu je poznání Ježíše, který svojí identitu nedával najevo. Ježíš je popisován jako Boží syn, ale zároveň jako člověk. Právě ta dvacítka dnů vyjadřuje člověka s 20 prsty, čili původní kalendářní měsíc, jak jsem níže psal.

Franta: Díky, dnes zjevně nemám den. Vlastně jsem ho neměl už včera, protože tehdy jsem chybně napsal, že 187 + 153 = 240, místo správně 340, jak upozorňujete. Dnes jsem to jen rychle skouknul a chybně pokračoval.

Takže opravdu, údaje: levá strana lodi = 187 dnů letní poloviny, pravá strana = 153 dnů ze zimní poloviny a původní údaj zbývajících 20 dnů dává výsledek 360 dnů egyptského kalendářního roku.

Zkrátka, víc hlav víc ví ... Hlavně si myslím, že toto celé je ukázka, jak by řešení číselných kódů v mýtech mělo vypadat. Jednoduché a přesné při zohlednění všech údajů.

Aha, tak oněch 240 dnů vzniklých součtem neuvedených 187 letních dnů, ale vyjádřených lovením ryb na levé straně, a 153 ryb je přesně 12 původních kalendářních "měsíců", mužů, Mannů - 'Moonů', člověků s 20 prsty. Evangelista původní vysvětlení o přeměně 20denního měsíce na 30denní s jejich počtem 12 do roka o 360 dnech použil jako takovýhle "rybářský příběh" dokládající zázračnost Ježíše Krista. V epickém podání původní správný údaj 20 (dnů - prstů) byl po přeměně na 20 loktů od břehu málo. Tak se číslo o řád povýšilo. To není v mýtech neobvyklé.

Opravdu je tedy loď podzimním rovnodennostním bodem, stejně jako archa Noemova a hození sítě na pravou zimní stranu má jasný smysl. Loďařský motiv je také použit v Bruncvíkovi. Ať veslovali, jak veslovali, tak je Jantarová hora - rovnodennostní bod vždy k sobě s lodí opět přitáhla. Jak je to vždy tak jednoduché, tedy až se na to po určitém úsilí přijde. :-)

Zkusím se podělit s mými dosavadními zkušenostmi. V mýtech, kde se odráží poznatky z chodu času a jeho členění, se používaly pouze celá čísla a zásadně jen sčítání a násobení. Počet 12,368 lunace vložený do půdorysu Šalamounova chrámu si nějak nedovedu představit. Zrovna tak nevím nic o "ženském čísle 2" a "mužském čísle 3".

Poměru stran půdorysu Šalamounova chrámu 12:5 bych rozuměl tak, že se jedná o vytvoření sítě o 12 x 5 = 60 čtverců, což je číslo šedesátkové soustavy. Zároveň je úhlopříčka takového obdélníka 13 dílů. Celkový součet dílů přepony a odvěsen (12 + 5 + 13) takto vzniklého pravoúhlého vytyčovacího trojúhelníka je 30 roků Saturnova roku. Osobně bych tady příliš dál v možných kombinacích asi nešel.

U počtu 153 ryb je asi nutné zohlednit údaj vzdálenosti lodě 200 loktů od břehu. Toto číslo se někdy používá jako zaokrouhlené lunace ve dvou Venušiných cyklech, místo 2 x 99 lunací, je to 2x 100 lunací. Pak je celkový součet 353 lunací, což je 10 424,09 dne odpovídajících 28,96 roku o 360 kalendářních dnech, tedy zaokrouhleně počátku 29. roku v němž héroj Saturnova roku prozřel. Při tak dlouhém úseku, jako je Saturnův rok by asi měl být výpočet přesnější, například by se měl počítat s délkou roku 365,25 dne.

Druhou možností je součet dnů 200 + 153 = 353. To by bylo blízké počtu dnů během 12 lunací - 12 x 29,5 = 354 dnů a zároveň 70 pětidenních týdnů - 70 x 5 = 350. To ale také přesně nevychází, takže zůstává otazník.

Zohlednit se také může pokyn vhodit síť na pravou stranu. Pak by loď byla bodem rovnodennosti a jednalo by se o 153 den po podzimní rovnodennosti, tedy celkem 187 + 153 = 240. den v roce. Jenže proč?
Uvedení číslovek ukazuje na použití starého mýtu, ale v epickém účelovém předělání zřejmě nějaké údaje vypadly.

Při konstrukci lunisolárního kalendáře má prý zásadní význam trojúhelník 12-5-13. Poměr 12:5 je poměr stran Šalamounova chrámu a také poměr obrazce, který vytyčují staniční kameny ve Stonehenge. Když se rozdělí odvěsna dlouhá 5 jednotek v poměru 3:2 a vznikne tak další trojúhelník o odvěsnách 12 a 3 pak je jeho přepona dlouhá 12,369 - a 12,368 je počet lunací za rok.
"Luna(13) se tak vdává za Slunce(12) v bodě, kde se ženské číslo 2 spojuje s mužským číslem 3"

Konec evangelia sv. Jana:
Ježíš: "Hoďte síť na pravou stranu, tam ryby najdete"
v síti pak bylo 153 ryb: 153 = 12x12 + 3x3 - tedy druhá mocnina počtu lunací za rok