Pražský hrad

Jan Cinert:
Když chcete střed Slunce, tak lze s výhodou použít tabulku po vteřinách:
1063-Apr-15 03:56:02.000,*, , 71.5313, 0.0010, - je to nejbližší nulové altitudě, tj. střed Slunce na zdánlivém, tedy námi viděném, obzoru.

Franta: Máte jasno? Tak sem s tím ;).

Snažil jsem se porovnat údaje Horizons surise a Horizons "po vteřinách" a vyšlo mi, že by to měla být to geometrické převýšení, tedy v daném případě 0.73 (už jsem to tam zaokrouhlil).

No a teoreticky: předpokládám, že atmosférický model je vlastně empirické pozorování, o kolik se liší zdánlivá a skutečná poloha Slunce. Takže je tam započtena jak geodetická deprese obzoru (zakřivení Země), tak, řekněme, refrakční elevace. Tudíž by se s nimi nemuselo počítat. Problém ovšem je, že když je obzor převýšený horami, hodnota terrestrické refrakce se plynule s nadmořskou výškou mění, s čímž jsem si v Azoru tehdy vyřádil. Teď jsem tedy do Azoru vypsal ještě hodnotu terrestrické refrakce (0.11°), ale jsem poněkud přepracován, tak to vyzkouším až někdy, v daném případě by tedy výsledná hodnota převýšení pro Horizons mělo být 0.73-0.11 = 0.52° (zatím to tam tak není).

Že jsem si s tím tehdy vyhrál (zda úspsěšně bůh suď) dokumentuje tenhle obrázek¨: viz.

Druhý email se vteřinami mi přišel zatím jen jednou.

Znovu jsem zcela od začátku zkoumal znojemskou rotundu. Jak jsem níže psal, že ten firemní "přesný" azimut je po úpravě dle kat. mapy asi správný, tak jsem ho opět vyloučil. Azimut rotundy je 71.8, oproti původním mým 71.3 a zpřesnil jsem i údaje ohledně obzoru. Vyloučil jsem také navýšení o lesní porost a jen u stanoviště přidal 1 m výšky vytyčovacího zařízení. Podle Horizons je střed vycházejícího kotouče na azimutu 71.86° (71.52 + 0.34). Tím jsou údaje jiné, nežli v Azoru pro příslušný nezměněný den. V uložených stránkách proto do popisu přidávám [Hs °, D. M.].

ZH: Přemýšlel jsem o té refrakci a o tom jak se snižuje obzor a zároveň rostou hory na obzoru a nyní když píšete o tom geometrickém převýšení, tak mi to nejspíš dává smysl. Rozdíl nadmořských výšek a vzdálenosti určí úhel, pokud refrakce kopec zvedne, zvedne mi i úhel, ale jen opticky. Takže kdybych úhel změřil tak by mi vyšel větší než ve skutečnosti je a když bych chtěl znát jeho skutečnou velikost musel bych odečíst refraci. U kulaté Země by se asi měla odečíst deprese horizontu. U Hagie Sophie by to tedy mělo být 0.34° (509 m)? Chápu správně, že geometrickým převýšením myslíte toto: převýšení geom.: 0.72570773023494° ?

No, nakonec se zdá, že elevation cuttoff funguje, s geometrickým převýšením.
Horizons teď pošlou ještě druhý mail, s výpisem azimutů a altitud po vteřinách, v atmosférickém modelu, tak kdo chce být pečlivý, může si vyhledat přesný azimut k určité altitudě, v mém případě mají Krkonoše převýšení 0.61°, tak si najdu ve výpisu altitudu 0.61°, a tam bude střed Slunce (tady už se počítá se středy těles). Slunce má výšku 0.44° atd.
Kdyby mi aspoň ta mrcha (dotyčné Slunce) nesvítila proti obrazovce do očí...

No ale mám další špatnou zprávu, jak už vyjádřil pochybnost Franta, onen elevation cutoff jsem asi pochopil blbě a nejspíš ho nelze takto použít, každopádně to dává nepravděpodobný výsledek, co se týče toho půlkotouče.
Manipulace s minusovou nadmořskou výškou taky k ničemu nevedou.
Až mě přejde vztek, tak to ještě promyslím.

Máte pravdu, pletu to já.
Já bych totiž přidal k altitudě, která je vypsaná ve formuláři pro Horizons, onu polovinu výšky slunečního kotouče, přišlo by mi to čistší, ale jak jsem to teďka pochopil, tak je to OK, akorát je to trochu znečištěno vachrlatým Azorem ;). Zajímavé, zda by vyšla stejná hodnota.

Hlava mi z toho jde tak kolem, že ani neudržím čísla ... Podle Horizons je první paprsek 70.43, když k němu připočtu (správně) 0.34 podle Azorova údaje, tak dostanu (správně) 70.77° pro azimut středu vycházejícího šišouna, když je vidět jeho polovina (tedy snad už správně).

Do spamů bych se byl býval podíval, ale nic. S gmail.com to zatím jede jako po másle. Už jsem se dřív setkal s návrhem, že prý skrze něj se lépe dráty prošťouchávají, zjevně lobistické dohody a záměry.

Rozumíme si, jen já nerozumím, kam bych měl přidat v zadání těch 0.22° pro vycházející šišku.

Ještě bych se podíval na Centru do "spam koše".

Já jsem myslel, že jde o zadání pro Horizons, které počítají s prvním paprskem, ale Vy chcete polovinu kotouče a přičítáte proto altitudu poloviny kotouče, resp. šišky. Potom je třeba zadat oněch 0.22, ne rozdíl azimutů pro jednotlivéfáze východu Slunce, který vypisuje Azor. Ale možná jsem nepochopil, o co jde.

Asi jsem se nevyjádřil přesně. Pro mne jsou směrodatné pozice na obzoru - první paprsek, polovina kotouče a odpoutání, ne rozměr kotouče na výšku.
Tak jdu zkoušet gmail, uvidím, jaká bude rychlost odpovědí.