Pražský hrad

ZH: nevím jestli jsem to s tím bugem správně pochopil, ale já tam měsíční fázi (%osvětleného kotouče) vidím jak u plain text, tak u CSV. Jen u CSV to není ve sloupečku pod Illu%

Date__(UT)__HR:MN, , ,Azi_(r-appr), Elev_(r-appr), Illu%,
************************************************************
$$SOE
2016-Nov-24 00:59, ,r, 88.9714, -0.1280, 24.133,
2016-Nov-24 07:10,*,t,179.2106, 39.0188, 22.429,
2016-Nov-24 13:17,*,s,268.0834, -0.2331, 20.811,
2016-Nov-25 02:02, ,r, 95.3206, -0.0752, 16.177,

Date__(UT)__HR:MN Azi_(r-appr)_Elev Illu%
************************************************
$$SOE
2016-Nov-24 00:59 r 88.9714 -0.1280 24.133
2016-Nov-24 07:10 *t 179.2106 39.0188 22.429
2016-Nov-24 13:17 *s 268.0834 -0.2331 20.811
2016-Nov-25 02:02 r 95.3206 -0.0752 16.177

Když se ještě něco opravuje, jak hlásí Celestial, tak bych měl prosbičku. Mohl by se předvolit zmáčknutý Střed kotouče? Myslím, že to bude pro všechny asi nejpoužívanější a mohlo by se zapomínat přepnout.

Zajímavé, že u Slunce to vypíše RTS za celý rok, ale u Měsíce se to zahltí a hlásí to error, proto jsem dal možnost vypsat jen tři měsíce. Nicméně se dají datumy přepsat v adresím řádku a pokusit se.

Dal jsem tam ještě možnost zobrazit efemeridy Měsíce, myslel jsem, že to bude práce na pět minut, ale nechtělo to zobrazovat illuminaci (tedy měsíční fázi), nakonec jsem zjistil, že záleží, jestli je výstup v csv formátu (důležitém třeba pro import do Excelu), anebo ne.

To je, Franto, asi u NASA bug ne?

No a třešnička nakonec, při tom bádábní jsem objevil Batch-Interface, takže už žádné maily a složittou manipulaci s nimi, výsledek se zobrazí v prohlížeči přímo na Horizons.

Zasílání funguje, ten výpis ve stránce v některých případech nefungoval, teď už snad jo. Předpokládám, jak už to bývá, že když jsem to vyladil, už to nikdy nikdo nevyužije, ale mě pošetilé projekty baví jen pro věc samu, lepší než luštit sudoku ;).

Opětovné velké poděkování a obdiv za úpravu Azora. Odpovědi chodí z Horizons bezvadně.

Já se nyní prohrabávám údaji kolem původních určení azimutů kostelů. Někdy zjišťuji, že jsem neměl věřit jiným, např. Weberovi u sv. Jiří, ale svým očím, jinde zase naopak. Věděl jsem, že u bližších obzorů je nutné někdy počítat v výškou lesního porostu. Teď podle Horizons to skutečně někdy vychází s lesem, někdy zase bez něj. Také jde o, již uvedený poznatek, že se vytyčování dělo po polovině kotouče, ne před ní, jak to dříve vycházelo. Průběžný stav je nyní takový, že prověřená původní data založení kostelů se zatím nezměnila. Je to na dlouhé lokte, ale podstatný je onen posun dopředu v metodě. Jsem rád, že jsme takto zmešili prostor pro machrovské nalézání chyb namakanějšími v budoucí vymakanější době. :-)

A snad už poslední (vždycky když jedu z práce Prahou, přemýšlím o horizontech ;)): Změny atmosférické refrakce vlivem teploty a tlaku jsou pro naše potřeby téměř zanedbatelné, aspoň podle vzorce, který mám integrován v Azoru. Psí kusy ale dělá atmosféra opravdu při zemi, což asi ta globální rovnice nezachytí. Dočasně jsem z Azoru vyřadil terrestrickou refrakci, nakonec ji tam kvůli výše popsanému zase vrátil. Howgh, howgh, howgh, zase budu přemýšlet o užitečnějších nebo hezčích věcech.

Ještě se mi po chvíli tápání podařilo naprogramovat, aby se výsledek dotazu vypsal krom do mailu i do prohlížeče, samosebou se musí chvíli (10-15 vteřin) počkat. Pokud je server Horizons přetížen, může být čekací doba podstatně delší, vzpománám si, že v začátcích před pár lety jsem zadal přes webové rozhraní omylem dotaz, na který přišlo snad desetitisíce řádků a jeho zpracování trvalo věčnost.
Někde jsem narazil na zmínku, že hodinový limit dotazů na NASA je 30 a denní 50, ale nevím, čeho se to přesně týkalo, v dokumentaci k Horizons to nepíšou.
Howgh ;).

Přidal jsem do formuláře pro odeslání do Horizons volbu 1. paprsek, střed, celé Slunce. Protože se výsledek shoduje s tím, který lze (obtížněji) vyhledat ve vteřinovém výpisu Horizons, není tento výpis běžně zasílán, ale je možno zatrhnout možnost zvolit i ten.

Azor zůstane betaverzí a na jeho přesnost tedy nespoléhejte, je to spíš takový rozcestník, jak se snadno dobrat k některým datům (mapy, Horizons ap.).

Asi máte pravdu. Tudíž současné nastavení výstupu z Azoru do Horizons by mělo být správně. Odpovídá tomu i empirický výsledek Ládví-Krkonoše, kde mám reálie pečlivě zdokumentované.
V Azoru to zkusím opravit.
Jestli se nemýlím, Horizons neumožňují ovlivnit refracted model podle teploty a tlaku, je tam jakýsi airmass limit, ale to jsem moc nepochopil a nemá to na výsledek vliv.

ZH: s tím ztrácením to bude asi podobné. Já mám za to, že refrakce je jenom jedna. Je jedna atnosféra a ta nějak ohýbá světlo a záleží na úhlu kterým se díváme, to je pak jeden z parametrů, který určuje jak ta čočka (atmosféra) funguje. Pak nejspíš záleží na tom jestli o refrakci mluví geodet nebo astronom.

Dík, to je asi ale graf atmosférické refrakce (tj. té za obzorem), s tím až takový problém nebyl, řešil jsem refrakci terrestickou (zdánlivá elevace obzoru) na stolikometrové vzdálenosti, kterou geodeti nemají důvod řešit, a astronomové asi taky ne. Je fakt, že jsem se v tom dost ztrácel...

ZH: to jasno se týká toho, že už vím, co myslíte tím geometrickým převýšením u Krkonoš...

Graf refrakce

Ministr uvádí ve své knize tabulku s údaji jak se mění refrakce podle výšky. Tak jsem to ze setrvačnosti přiložil. Je to vynesený graf s aproximací hodnot polynomem. Je vidět, že jste se s refrakcí skutečně vyřádil...