Pražský hrad

No, mně imponuje, že vše děláte pečlivě, důsledně, hledáte veškeré původní prameny k dané věci a neopisujete to z učebnic jako tolik jiných. Všímáte si věcí, které nikdo nediskutuje.

Ale jak už jsem vícekrát psal, mám pochybnosti o některých konceptech, které jsou sice podpořené exaktními metodami, ale sám princip se mi nezdá správný (například univerzální výpočet data vzniku kostelů napříč epochami a oblastmi), už proto, že sám jsem vymyslel jiný ;). Byť ten svůj beru taky s rezervou...

Je to zároveň přirozená ukázka, jak změnou či zpřesněním exaktních čísel dochází ke změně historického výkladu. To samé nastává, když se podobně získaná jiná čísla, totiž antropologicky zjištěné dožité věky Přemyslovců, porovnají s písemnými prameny. Jenže hromada tlustých knih historiků se nedá vymazat tahem myší u počítače a napsat jinak ťukáním na klávesnici, jako to mohu udělat já na svých wwww. Ani změna obsahu železa ve špenátu kdysi nebyla hned provedena. Nejprve museli děti ve školních jídelnách "spotřebovat" naplánované množství špenátu. :-)

Na délku 20 m původního půdorysu baziliky je 0,6° rozdíl 20 cm. Malý krůček pro turistu, ale velký skok pro historický výklad. Někdy se i s malým kašpárkem zahraje velké divadlo. :-)

Jinak, já samozřejmě vím, že při neznalosti zasvěcení a odměření azimutu ze satelitního snímku se jedná jen o ne absolutně jistý kamínek do mozaiky. Ale já za to nemůžu, že to tak nyní vychází a zapadá do historické situace. Ať se s tím dál poperou jiní s pomocí jiných datovacích metod.

Podíval jsem se, jak nyní vychází datování s přihlédnutím k Horizons u důležitých kostelů. Našel jsem jen jednu změnu, a sice u baziliky v Mikulčicích. Tam to nyní vychází na 26. 2. 864, místo roků 847/848, což je z historického pohledu a archeologie možné. Kostel by nebyl důsledkem dosazení Rostislava roku 846, ale byl by stavěn po příchodu Konstantina a Metoděje jako budoucí biskupský chrám. Odvetou by byla porážka Rostislava u Dowiny (Děvína) v srpnu téhož roku. Z azimutu, závislém na svátku Očišťování P. Marie vyplývá Mariánské zasvěcení kostela. To má zase vliv na hledání Metodějova hrobu "v hlavním moravském kostele P. Marie". Myslel jsem si dříve, že by se spíše jednalo o kostel v Sadech u Uherského hradiště.

U nynější Hagie Sophie ze 6. století se ukázalo, že míří přesně do bodu zimního slunovratu, ale původní problém, který podnítil nynější zpřesnění programu, přesto zůstal. Současná podoba H. Sophie je totiž až třetí fází a předchozí dvě byly podle fragmentů stejně asi dva stupně za mezním bodem. Podobně to zůstalo u kostelů v Pridraze a Ducovém. Tudíž jsou stále ta vysvětlení, že nezohlednili zkracování úseků za slunovratů ve dnech snížené viditelnosti, nebo se jedná nějak o odraz neznalosti oběhu Země po elipse. To druhé si ale nějak nedovedu reálně představit.

Když jsem zadal moc velký soubor pro výpis do prohlížeče, Horizons to zpracovávaly (tj. odmítaly další dotaz, dokud se předchozí nezpracuje), ale asi po minutě se zobrazila chybová hláška (Internal Server Error), přesto zpracovávání pokračovalo, neb odmítaly další dotaz.
Jak jsem psal, poslali mi obří mail, asi záleží momentální vytíženosti serveru.

Zadat procento osvětlené části lze jinak než přes solar elong. limits?

No, já jsem hledal ty lokální extrémy, (nov a úplněk). Posledně s tou Velkou pyramidou výšky kulminace Měsíce na nebi pro zadanou odchylku od novu, tedy osvětlená část menší než nějaká zadaná mez.

Také si myslím, že pro výpis na webou stránku je nějaký limit. A nějaký limit je myslím i u toho RTS zasílaného emailem. Myslím, že 20 let mi nedorazilo, proto jsem to začal odesílat po jednotlivých letech. Určitě by měl být limit na počet odesílaných řádků. Poslal jsem znovu požadavek na 20 let a zatím nic nepřišlo (5 min)

Zdá se, že větší soubory dat nechtěj Horizons vypsat na html stránku, ale na email pošlou, tak je tam znovu i volba poslat mailem. Dokonce jsem díky jedné chybě požádal o RTS Měsíce omylem od r. 1970 (počátek letopočtu v Linuxu) a ono to trpělivě po drahné chvíli poslalo mail s 50 tisíci řádky a 3 Mb...

Mimochodem, umějí Horizons vypsat kulminace iluminace Měsíce (tj. úplňky) pro dotyčnou polohu na Zemi? Vyrozuměl jsem, že Franta něco podobného hledal. Lze se komplikovaně dopracovat k jednotlivému času. Nebo vypsat polední stavy Měsíce a najít ručně kuminace, ale to taky není nic názorného.

ZH: nevím jestli jsem to s tím bugem správně pochopil, ale já tam měsíční fázi (%osvětleného kotouče) vidím jak u plain text, tak u CSV. Jen u CSV to není ve sloupečku pod Illu%

Date__(UT)__HR:MN, , ,Azi_(r-appr), Elev_(r-appr), Illu%,
************************************************************
$$SOE
2016-Nov-24 00:59, ,r, 88.9714, -0.1280, 24.133,
2016-Nov-24 07:10,*,t,179.2106, 39.0188, 22.429,
2016-Nov-24 13:17,*,s,268.0834, -0.2331, 20.811,
2016-Nov-25 02:02, ,r, 95.3206, -0.0752, 16.177,

Date__(UT)__HR:MN Azi_(r-appr)_Elev Illu%
************************************************
$$SOE
2016-Nov-24 00:59 r 88.9714 -0.1280 24.133
2016-Nov-24 07:10 *t 179.2106 39.0188 22.429
2016-Nov-24 13:17 *s 268.0834 -0.2331 20.811
2016-Nov-25 02:02 r 95.3206 -0.0752 16.177

Dal jsem tam ještě možnost zobrazit efemeridy Měsíce, myslel jsem, že to bude práce na pět minut, ale nechtělo to zobrazovat illuminaci (tedy měsíční fázi), nakonec jsem zjistil, že záleží, jestli je výstup v csv formátu (důležitém třeba pro import do Excelu), anebo ne.

To je, Franto, asi u NASA bug ne?

No a třešnička nakonec, při tom bádábní jsem objevil Batch-Interface, takže už žádné maily a složittou manipulaci s nimi, výsledek se zobrazí v prohlížeči přímo na Horizons.