Pražský hrad

Když se nechají z Horizons vypsat údaje o východech a západech Měsíce pro
Center geodetic : 39.8263920,21.4225190,0.3000000 {E-lon(deg),Lat(deg),Alt(km)}
vyjde nejsevernější východ Měsíce 59,03 stupně a nejjižnější 121,16 stupně
Podle toho článku ze serveru myty.cz:
"Například 18.8. či o jeden lunovrat později 14.9.2006 jsme mohli v noci v rámci severního lunovratu spatřit vycházet Lunu nejseverněji za posledních několik let (42°)."

Dni 14.9.2006 odpovídá i nejsevernější azimut pro Kaabu podle Horizons 59,03 (s nulovým převýšením obzoru)

147° do toho nezapadá, západy Měsíce jsou 239-301°

Počkám rád. Tady je pro Prahu údaj 139°. V Mekce by to mělo být asi méně, ale je tam určitě zároveň vliv výšky blízkého obzoru.

Uvádí se, že v Mekské svatyni Kaaba měla být původně uctívána socha levorukého boha Hubala. Jak jsem k tomu dříve došel porovnáním, tak se jednalo o boha zimní poloviny roku, tedy tehdy běžného Jupiterského typu. Jenže azimuty kratší i delší strany jsou za limity východů Slunce.

Hodinové a ani minutové údaje o založení kostelů raději neuvádím. Nechci způsobit skoky z oken zhrzelých archeologů poté, co by si případně přečetli o archeoastronomickém datování. :-)

S vysokým Měsícem musíme počkat na Frantu, intuitivně myslím, že nemíří, protože odklon dráhy Měsíce od dráhy Slunce je jen až 5°, tedy i azimut východu bude v takovém řádu (115° +- cca 5°).
Nicméně jsem rád, že jsem si díky tomu přečetl o Mekce, a hlavně že jsem našel chybu v Azoru, která je tam doufám jen od těch posledních úprav, tedy že se do Celestiální sféry a do Horizons přenášel o hodinu jiný čas. Doufám ale, že využíváte Horizons, kde tím hodnota Rise ovlivněná nebyla.

Měl bych prosbu. Dokázal by někdo prověřit, zda azimut svatyně Kaaba v Mekce 147° míří k východu vysokého Měsíce? Stránka je uložena v Azoru, v místě poměrně blízký obzor. Já se dostal jen k tomu, že možné by to snad bylo. :-)

Jenže ono se tam píše v obou případech vysloveně o třech dnech. Obzvláště v Knize Ester je to patrné, protože tam jsou celkem dobře zmíněny i roky a měsíce. Takže počet fází Venuše to nebude. Tři dny jsou i lístky na Přemyslově rašící otce. Dva uschnou, neboť jsou završeny, ale třetí roste dál, protože ještě neskončil, když je onen níže popsaný rozdíl přesně 2,4 dne.
Spíše bych řekl, že Popelka je taková chudinka ušmudlaná kvůli pouhému pohledu na oblohu. Oproti měsíčním sestrám je opravdu malinká tak jako tak.

A není příběh Popelky o pentagramu Venuše? 2x se přiblíží ke Slunce a uteče. Teprve po třetím přiblížení je pentagram dokončen. A Venuše, jak prodělává jednotlivé fáze, není vzdycky stejně zářivá, takže by se o ní někdy dalo říci, že je šmudla, tedy Popelka

Dlouho jsme tu neměli mytologické okénko. Dříve jsem několikrát psal svou oblíbenou tezi o potížích s mýtickými ženami. Zároveň jsem se domníval, že typ postavy "služebná" Popelka je Dívka novolunního srpku. Raději to nyní napravím. Snad už je dáno základní ženské schéma:
Trojice tvořená Matkou (měsíční čas) a dvěma dcerami - letní novolunní a zimní úplňkovou.
Odstrkovaná služebná "Popelka" je Jitřenkou, potažmo planetou Venuší, a tím představitelkou osmiletého cyklu.
Jsou tam totiž důležité ty tři dny konání plesu, tedy čekání na shodu mezi přesnou délkou osmiletého cyklu a princovým slunečním časem. Čili, 2919,6 dne podle Venuše a osmi pozemských let podle Slunce 2922 dnů, tedy 2,4 dne zaokrouhleno na celé tři dny. Teprve třetí den se Popelka nechá nalézt princem. V Knize Ester je to třídenní půst a po něm třetí den král přijme Ester. Text přitom právě přesně říká, že uplynuly celé dva dny a během třetího dne došlo k přijetí Ester.

P.S.- Ve známém filmu je jen jedna dcera zlé macechy, v původním znění bří Grimmů je ona trojice: macecha a dvě dcery.

No, mně imponuje, že vše děláte pečlivě, důsledně, hledáte veškeré původní prameny k dané věci a neopisujete to z učebnic jako tolik jiných. Všímáte si věcí, které nikdo nediskutuje.

Ale jak už jsem vícekrát psal, mám pochybnosti o některých konceptech, které jsou sice podpořené exaktními metodami, ale sám princip se mi nezdá správný (například univerzální výpočet data vzniku kostelů napříč epochami a oblastmi), už proto, že sám jsem vymyslel jiný ;). Byť ten svůj beru taky s rezervou...

Je to zároveň přirozená ukázka, jak změnou či zpřesněním exaktních čísel dochází ke změně historického výkladu. To samé nastává, když se podobně získaná jiná čísla, totiž antropologicky zjištěné dožité věky Přemyslovců, porovnají s písemnými prameny. Jenže hromada tlustých knih historiků se nedá vymazat tahem myší u počítače a napsat jinak ťukáním na klávesnici, jako to mohu udělat já na svých wwww. Ani změna obsahu železa ve špenátu kdysi nebyla hned provedena. Nejprve museli děti ve školních jídelnách "spotřebovat" naplánované množství špenátu. :-)

Na délku 20 m původního půdorysu baziliky je 0,6° rozdíl 20 cm. Malý krůček pro turistu, ale velký skok pro historický výklad. Někdy se i s malým kašpárkem zahraje velké divadlo. :-)

Jinak, já samozřejmě vím, že při neznalosti zasvěcení a odměření azimutu ze satelitního snímku se jedná jen o ne absolutně jistý kamínek do mozaiky. Ale já za to nemůžu, že to tak nyní vychází a zapadá do historické situace. Ať se s tím dál poperou jiní s pomocí jiných datovacích metod.