Pražský hrad

Dík za tip.
Nákresy zřejmě vycházejí z Arch. atlasu Pr. hradu, měl jsem možnost krátce před jeho uzávěrkou upozornit, že kaple sv. Vojtěcha nebyla souběžná s basilikou, ale s katedrálou, no, marně.

Mimochodem, v sobotu jsem jel na kole kolem hradiště Semín, o němž jsme tu diskutovali, vyrůstá tam obří stavba vypadající jako olympijský stadion, vozí tam tlusté preparované klády do palisády, tak předpokládám, že je to cosi na způsob experimentální archologie, pokud to nebude nějaké další 'hnízdo'. Ale nic jsem o tom na webu zatím nenašel.

Tohle už znáte? Po kliknutí na hvězdičky v půdorysu se vlevo objeví nabídka fotodokumentace a někdy i 3D prohlídka.

Neměl jsem čas vše projít, je to dobrý a přínosný počin, jen jak se stalo už tradicí, některá tvrzení jsou hodně překvapivá. Třeba, že z Vratislavovy baziliky sv. Jiří se nic nedochovalo, nebo na virtuálním modelu baziliky sv. Víta vyčuhuje nejen část jižní apsidy rotundy, ale i jižní oblouk lodi rotundy, dokonce do úrovně římsy hlavní lodi baziliky. Přitom je doložené nalezenými zbytky, že pouze apsida vyčuhovala z jižní lodi baziliky a byl by to tak i neproveditelný nesmysl. Vynechávám komentář k tomu, co je také nemožné, ale je součástí dlouhodobě uznávaných výkladů. Velmi přínosné jsou fotky románských zdiv v podzemí dvora kláštera sv. Jiří. Myslím si, že to nebylo takto nikdy publikováno.

Před časem jsme se dotkli neznámého kostela na Vyšehradě pod pozdější bazilikou sv. Vavřince. Zkusil jsem datovat podobný v maďarském Feldebrö. Zde je to zcela dole a o něco výše datování onoho vyšehradského kostela. Vychází zajímavé vazby a historické souvislosti.

Vybavuje se mi, že při letmém pohledu na Týnský chrám při průchodu Celetnou ulicí, mi bývalo kdysi divné, co je to za nepatřičný přístavek se stejným zdivem, jako má chrám. Neřešil jsem to, tak nyní již díky Vám chápu.
Naštěstí gotické kostely už nebyly orintovány podle východů Slunce, ale podle okolní zástavby, takže se nemusí nic řešit. :-)

Přiznám se, že jsem nevěděl, nebo dávno zapomněl, že kostelík sv. Matěje byl původně rotundou. Zajímavé.

Pánové, co se zajímáte o Prahu, v Zaniklých kostelech jsou nové dva přírustky (seznam je úplně dole) o předchůdci Týnského chrámu, třeba k tomu něco máte. Podotýkám, že např. v monografii s Jansovými obrazy je chybný popis kaple sv. Ludmily. A ještě podotýkám, že nákres raně gotického chrámu je ofocený mobilem, tedy nevhodný k zkoumání azimutu ;-).

Zdravím,
jsem vděčný a rychlý ;).

Když tak na to koukněte, zda to není nepřesné.
Teď se zdá, že je to čtyřpodlažní stavba vyhlížející jako panelák s mnoha okny. Dobový obrázek asi nelze získat...

P.S. před rokem jste se zmínil o legendě k Sadelerovu prospektu, je někde k sehnání?

Zdeněk Homola

Dobrý den,
mohl by jste přidat školní kapli sv. Aloise na náměstí Krále Jiřího. Její loď je stále zachována v rámci školní jídelny ZŠ na náměstí Jiřího z Poděbrad 1685/8. tato kaple byla předchůdcem kostela Nejsvětějšího Srdce Páně od Jože Plečnika, který tento kostel nejprve chtěl postavit na místě této kaple.

S pozdravem
Jiří Jindřich

Na to, jak je Venuše daleko, to myslím ještě jde ... Ale koukám, že na Měsíci už mají Mimozemšťani vybudováno hodně přistávacích drah, nebo to tak rozjezdil za dlouhá léta Lunochod? :-)

Zkusil jsem porovnat, jaký by byl v Azoru rozdíl se zohledněním převýšení u Slunce. Vyšlo navýšení o 1,73°, takže vzhledem k tomu, že se jedná o matematický model a přesný výškopis jsem nezjišťoval, tak to bude sedět. To znamená, že východním směrem se jedná o azimut východu Měsíce za novoluní vysokého Měsíce a na druhé straně zároveň západu Měsíce v úplňku.

Asi je otázka, kdo a kdy tam onen kámen vložil, bez přihlížení k místní pověsti. Je dodatečně přidaný na roh. Kámen, či spíše balvan je symbolem Slunce. Sysyfos jej každý den valí nahoru a pak se mu skutálí. To celé by vzdáleně připomínalo ten jednodenní kámen Davidem vystřelený z praku na Goliáše v závěru Venušina cyklu. Tady by se mohlo jednat o poslední sedmý den toho rozdílu v počítání letní poloviny roku.

Díky za pomoc.

Psal jsem, že:
západy Měsíce jsou 239-301°
to zase pro to nulové převýšení obzoru. Takže s nenulovým převýšením by Měsíc při tom extrémním západu v azimutu 239° měl azimutem 237° procházet.

Třeba 11.6.2006 vyšel Měsíc v 16:03 v azimutu 120,2953° s 99,792% osvětlené části. Zapadl 12.6.2006 v 2:51 v azimutu 239,3078° s 99,668% osvětlené části - úplněk byl 11.6 v 20:05

Takže Měsic byl na jedné ze svých nejkratších poutí oblohou a při západu procházel azimutem 237°

A jsme zase u té refrakce. Jak vysoko tedy je Měsíc když zapadá nad Kaabou

Oni ti věřící se snaží dotknout kamene, který je v rohu svatyně. Protože je jich tam hodně, je to problém, občas se i ušlapou. Ale nemá být ten pohyb po spirále, která po sedmi otáčkách skončí u kamene. Něco jako labyrinty v křesťanských kostelích