Pražský hrad

Ten druhý odkaz je skvělý, nemám čas to prostudovat důkladně, nicméně se mi zdá, že se tam mluví o relativně homogenních terénech, v centru Prahy je ploché široké dno s štěrkopísky, ale řeka tam narážela do téměř kolmo postavené skály. Pro mě je těžké si představit, jak to tam vypadalo, je pravda, že i v takových místech bývá hluboká tůň a usazeniny jsou jen mimo hlavní proud.
Z druhého odkazu vyplývá, že přirozené brody jsou na půli cesty mezi zákruty, nikoho by asi nenapadlo zavážet tůně. Mně se nikdy nezdálo, že by v místě Mánesova mostu mohl být brod, jestli to někdo tvrdí. V oblasti, kde jsou ostrovy, tedy i mělčina, ale jo.

Takhle vypadá příčný profil koryta v zákrutě řeky. Vnitřní břeh zákruty je tvořen nánosy štěrkopísku a štěrku. Stačilo nahrabat, přemístit do hlubší části koryta a brod byl hotov.

Tady je článek o vodních tocích, zejména mě zaujal obrázek 1.4. Zde je navíc vysvětlení, jak vznikl brod u ostrova Štvanice.

No, já mám fantazii, že od dejme tomu Mostecké k Můstku bylo v pravěku a raném stredověku v těch štěrkopíscích spousta efemérních ostrovů a ostrůvků, které se měnily po velkých povodních.
A jako starý vodák myslím, že na vnější straně zákruty, která je zpevněna skálou (tj. ta s Kramářovou vilou), bývá koryto nejvíc vymleté, až tam bývá tůň, když je ale zatáčka takhle ostrá, že řeka po jejím břehu nemůže volně proudit, ale míří pod skálu, zanáší se ta tůň sajrajtem. Ten se při velké povodni odplaví atd.
Vltava má průtok 150 kubíků za sekundu, Brusnice měla, no abych nežral, třeba 15 litrů, to je 10tisíckrát míň...

Abychom se do toho nezamotali. Brusnice ústila do ramena řeky, později zaniklého. Až po zarovnání terénu během středověku navážkama, se tok Brusnice uměle prodloužil do koryta řeky. Výplavový kužel pak mohl být a přetrvávat jen v onom ramenu. Mohl být využíván pro usnadnění překonání prohlubně ramena při cestě od brodu a pak Myší dírou směrem do Bubenče, kde bylo průběžné sídlení od pravěku.

Malé potoky nelze nelze podceňovat. Brusnice mohla čas od času vyplavit dosti štěrku. Pro příklad bych uvedl lokální povodeň na Drahanském potoce. Před lety se nad severem Prahy přehnala bouře. Potok se neobvykle rozvodnil. Břehy byly místy strhané, potok si místy prorazil nové koryto, v dolní polovině údolí zanikly některé meandry, místy se navršily haldy štěrku, zejména při ústí do Vltavy. Udivilo mě, jakou měl potok sílu. Brusnice má přibližně dvojnásobnou plochu povodí. Přesto asi bude nepravděpodobné, že vyplavovala tolik materiálu, aby zaplnil hlubší část koryta na vnější straně zákruty. Proto je vhodné uvažovat o tom, že příčný profil koryta vyrovnali a udržovali lidé a teprve pak se místo využívalo jako brod.

U Mělníka jsou naproti navíc Brozánky, což by přítomnosti brodu přes Labe mohlo nasvědčovat. Jenže jsou těsně u bývalého malého říčního ramene a ten byl jistě přebroďován při každodenním životě. Tedy, pokud je skutečně název obce od slova brod. Soustava ostrovů určitě zkracuje pobyt ve vodě při brození, zřejmě zejména na středním Dunaji se toto k přechodům využívalo. Jenže nad Mělníkem to zjevně bylo všechno zabahněné a hlavně by na přítomnost brodu reagovala nějak zástavba, soustředěná podél cest směřujících k brodu. Nic takového tam není. Je tomu jen u přívozu v místě dnešního mostu u osady Rybáře.

No, myslím, že každoroční jarní voda takový výplavový kužel hravě spláchla. To nevelké údolí a rokle Brusnice se vytvářelo nevím kolik set milionů let, třeba by se dalo spočítat, kolik materiálu vychází na rok ;).
U Mělníka byla dle prvního vojenského mapování soustava ostrovů, což bylo jistě vítané k překonání řeky. I když kdo ví, koryta mezi ostrovy můžou být hluboká. Byl jsem u posledního nilského kataraktu u Asuánu, normálně je Nil nepřekonatelný, ale tam je to představitelné, řada ramen je asi přebroditelná, ta mocnější jsou poměrně úzká, lze tam teoreticky napnout provaz, provazový most, zavěsit kyvný přívoz ap.

Pravda, ale Brusnice ústila do zaniklého ramena řeky, takže k vytvoření malého výplavového kužele mohlo dojít, neboť proud řeky vyplavený písek a štěrk z potoka neodnášel. Takže s dovolením k terminologii, nejedná se o "náplavový kužel", ale "výplavový". Pojem "náplavový", ale skutečně je. Jedná se o náplavový či gradační val, kdy se břeh řeky navyšuje usazováním písku a štěrku. Tedy to, co Jan Čihák níže popisuje jako ukládání na vnitřní straně zákrutu. Ale bylo to asi různé, například já předpokládám vznik takového valu na začátku zaniklého malostranského ramene, který spoluzpůsobil, že voda ramenem při běžném stavu vody neprotékala.

K úvahách o brodech/přívozech jsem se vrátil kvůli letitému problému - jestli byl brod u Mělníka a dálková cesta zde překonávala Labe, nebo byl brod až v Roudnici. Dnes se přikláním k verzi, že u Mělníka brod nemohl být kvůli tamějšímu terénu. A vůbec, brod pod soutokem dvou velkých řek by nebyl výhodný kvůli zdvojnásobenému průtoku. Takže brody byly ve Staré Boleslavi a pak až v Roudnici.

Také je asi dobré zvážit, co bylo vlastně frekventovanější, jestli přívoz nebo brod. Přívoz používali pěší, takže ti, kteří docházeli na denní trh se zbožím rychlé spotřeby. Brod používaly povozy s větším nákladem a hlavně ty dálkové karavany, které ale přicházely jednou za delší čas. Proto, podle mého názoru, rovnocennost ulic Kaprovy a Platnéřské v pozdějším půdorysu města.

Myslím že Brusnici přeceňujete, vždyť je to potůček pár kiláků dlouhý, znám podobné, které ústí do potoků a žádný náplavový kužel, který by stál za řeč, tam není.
Přívozy asi byly spíš jen pro pěší, dálkové karavany, se kterými se ve větší míře obchodovalo, asi používaly brody.
Přebrodit velkou řeku nebylo možné kdekoli, právě široké rozlití v Praze bylo vhodným místem.

S výplavovým kuželem Brusnice je to ale složitější. Ústila do tehdejšího vltavského ramena, takže výplavový kužel mohl být jen zhruba v místě dnešní křižovatky vedle vestibulu metra.

Mimochodem, všimli jste si, že na větších tocích už od Müllerova mapování jsou zakresleny přívozy (tečkovaná čára s obrázkem prámu/lodě), ke kterým směřuje i zástavba? To znamená, že přívozy byly důležitější, nežli místa možných brodů přes velké řeky. Z toho pak plyne, jestli představa o důležitosti brodů v minulosti není přeceňována a jestli i úvahy o brodech přes velké řeky kdekoliv, kde by si je badatelé přáli mít, jsou opravdu reálné.

Myslím si, že na začátku vltavské zákruty bylo mělké štěrkové koryto v celé šířce toku. Na vnitřní straně zákruty je tok pomalejší a mělčí, ukládá se tam štěrk. Na vnější straně je tok rychlejší a hlubší, probíhá tam eroze břehu. Eroze byla velmi pomalá, neboť Vltava v těchto místech narazila na křemenec Letenské terasy. Vnější část koryta byla pravidelně zanášena štěrkovým náplavovým kuželem při povodních na Brusnici. Spojilo se více vlivů a koryto bylo zaneseno štěrkovým náplavem v celé šířce.

Díky za upozornění, dosud mě osobně to uniklo. Opravdu významný nález. Všimněte si, že se tam uvádí "cesta k tehdejšímu frekventovanému brodu na Klárov". Už se tam nevymýšlí trasa k vymyšlenému "brodu a dřevěnému mostu" v místě Juditina mostu, která se k němu nějak záhadně vyklikatila. :-) I bez této nadsázky je snad už trochu posun v této záležitosti. No, v této době totality v bádání o našem raném středověku ale možná čtu mezi řádky něco, co tam není, ale chtěl bych tam už náznak změny číst. :-)

Ale oblouk tam zjevně byl na začátku Kaprovy ulice a kolem kostela sv. Valentina, ještě před jeho vznikem a vznikem hradby. Dokládá to i průběh nalezeného úseku raně středověké cesty hned za křižovatkou s Valentinskou v Kaprově. To znamená, že kostel sv. Valentina byl na mírném návrší, kterému se cesta od začátku vyhýbala. Je to i přirozené, takové návrší bylo pokračováním říčního prahu, který byl brodem. Na Klárově bylo stejné návrší v místě paty Mánesova mostu s kostelem sv. Petra. Výše proti proudu byl klidnější a hlubší úsek řeky a jedině tam mohl být původní přívoz, ke kterému směřovala cesta v Platnéřské. Po výstavbě jezů se přívoz přesunul do místa dnešního Mánesova mostu a nahradil tak původní brod, jak je už známo ze starých vyobrazení.

Tak jen malé upřesnění pro Jana Čiháka. K brodu se spíše jezdilo, více se chodilo k přívozu, nezbytné součásti brodu. :-)