Pražský hrad

Brána skutečně vedla k přívozu. Byla součástí opevnění stavěného po polovině 13. století. Tehdy už byl v místě klárovského brodu přívoz a jezdilo se přes Juditin most. Situaci vysvětluje tento odstavec:
Začínající projevy radikální změny hydrologického režimu po stavbě pevných jezů se podařilo archeologicky změřit a datovat sondami č. 245 a 249 (obr. 32/5). Z jejich výsledků lze mj. odvodit, že výška vodních stavů v období obvyklých velkých vod se v poslední čtvrtině 13. století pohybovala již při kótě 186,6, tedy nejméně o 2 až 3 m výše než v první polovině téhož století. To znamená, že nad jezy se hladina řeky začala výrazně zvyšovat již ve druhé polovině 13. století, která se tak na celkovém zvýšení vltavské hladiny o dnešních 3,8 m podílela přibližně dvěma třetinami. Hodnoty naměřené v sondách č. 245 a 249 na Klárově platí ovšem jen pro úsek pod staroměstským jezem, v němž sedimentaci na dně řeky ovlivňoval dnes již neexistující jez mezi dnešní Strakovou akademií a Rudolfinem, který zanikl za povodně v r. 1432. (Zde (asi v poslední pětině textu).
Jez mezi dnešní Strakovou akademií a Rudolfinem bylo nejvýhodnější vystavět v místě říčního prahu, kterým před tím byl onen brod. Zatím je jeho dokladem jen nález cesty při výstavbě senátních garáží před Kolowratským palácem. Ta byla na přímé spojnici mezi jižní bránou Pražského hradu a klárovským brodem. Zanikla se zazděním jižní brány ve 13. století, tedy v době, kdy se i brod stal jezem a nad ním se začal provozovat přívoz, jako náhrada starého komunikačního spoje.

Brod s těmi kostely je písemně doložený kde? Krom pozdějších hypotéz.
Kde je brod, jsou břehy naopak snížené. Všude tam byly štěrkopísky a kamenný podklad zvýšený ani snížený nebyl. Nelze pochybovat, že ve vnější straně zákruty byla hloubka, kdo by se brodil zrovna tady, když mohl o 200 metrů výše. Předpokládám, že brána ve zdi vedla k přívozu, ne k brodu.

Asi se zabýváme dvěma různými způsoby vytvoření brodu.

To, že mezi dvěma opačnýma zákrutama řeky vznikají nánosy a pak je zde vhodné prostředí pro vznik brodu je jasné. Tak vznikl brod u Štvanice a podobně i vznik či zmizení některých pražských ostrovů.

Něco jiného je vznik říčního prahu, jak to myslím já. Vltava měla nejstarší koryta ve východní části Malé Strany, takže nárazem na hřbet Pražského hradu a skály Letné se pak stočila do dnešního pokračujícího toku. Jenže tím se zároveň vyhýbala vyvýšenému výběžku v místě pozdějšího Klárovského brodu. Po zanesení původního koryta se tok napřímil a přelil přes onen vyvýšený výběžek. Pozůstatkem je říční práh s vyvýšeninami na obou březích. Zhruba v místě původního toku zůstalo zmiňované, později zaniklé, rameno řeky. Trochu podobné je to s peřejemi, které překonávají výškové rozdíly v podloží, bez ohledu na případnou protilehlost sousedních zákrutů. Zde je k tokům obr. 18/9 původně od Záruba - Šimek 1964.

Ten druhý odkaz je skvělý, nemám čas to prostudovat důkladně, nicméně se mi zdá, že se tam mluví o relativně homogenních terénech, v centru Prahy je ploché široké dno s štěrkopísky, ale řeka tam narážela do téměř kolmo postavené skály. Pro mě je těžké si představit, jak to tam vypadalo, je pravda, že i v takových místech bývá hluboká tůň a usazeniny jsou jen mimo hlavní proud.
Z druhého odkazu vyplývá, že přirozené brody jsou na půli cesty mezi zákruty, nikoho by asi nenapadlo zavážet tůně. Mně se nikdy nezdálo, že by v místě Mánesova mostu mohl být brod, jestli to někdo tvrdí. V oblasti, kde jsou ostrovy, tedy i mělčina, ale jo.

No, já mám fantazii, že od dejme tomu Mostecké k Můstku bylo v pravěku a raném stredověku v těch štěrkopíscích spousta efemérních ostrovů a ostrůvků, které se měnily po velkých povodních.
A jako starý vodák myslím, že na vnější straně zákruty, která je zpevněna skálou (tj. ta s Kramářovou vilou), bývá koryto nejvíc vymleté, až tam bývá tůň, když je ale zatáčka takhle ostrá, že řeka po jejím břehu nemůže volně proudit, ale míří pod skálu, zanáší se ta tůň sajrajtem. Ten se při velké povodni odplaví atd.
Vltava má průtok 150 kubíků za sekundu, Brusnice měla, no abych nežral, třeba 15 litrů, to je 10tisíckrát míň...

Abychom se do toho nezamotali. Brusnice ústila do ramena řeky, později zaniklého. Až po zarovnání terénu během středověku navážkama, se tok Brusnice uměle prodloužil do koryta řeky. Výplavový kužel pak mohl být a přetrvávat jen v onom ramenu. Mohl být využíván pro usnadnění překonání prohlubně ramena při cestě od brodu a pak Myší dírou směrem do Bubenče, kde bylo průběžné sídlení od pravěku.

Malé potoky nelze nelze podceňovat. Brusnice mohla čas od času vyplavit dosti štěrku. Pro příklad bych uvedl lokální povodeň na Drahanském potoce. Před lety se nad severem Prahy přehnala bouře. Potok se neobvykle rozvodnil. Břehy byly místy strhané, potok si místy prorazil nové koryto, v dolní polovině údolí zanikly některé meandry, místy se navršily haldy štěrku, zejména při ústí do Vltavy. Udivilo mě, jakou měl potok sílu. Brusnice má přibližně dvojnásobnou plochu povodí. Přesto asi bude nepravděpodobné, že vyplavovala tolik materiálu, aby zaplnil hlubší část koryta na vnější straně zákruty. Proto je vhodné uvažovat o tom, že příčný profil koryta vyrovnali a udržovali lidé a teprve pak se místo využívalo jako brod.

U Mělníka jsou naproti navíc Brozánky, což by přítomnosti brodu přes Labe mohlo nasvědčovat. Jenže jsou těsně u bývalého malého říčního ramene a ten byl jistě přebroďován při každodenním životě. Tedy, pokud je skutečně název obce od slova brod. Soustava ostrovů určitě zkracuje pobyt ve vodě při brození, zřejmě zejména na středním Dunaji se toto k přechodům využívalo. Jenže nad Mělníkem to zjevně bylo všechno zabahněné a hlavně by na přítomnost brodu reagovala nějak zástavba, soustředěná podél cest směřujících k brodu. Nic takového tam není. Je tomu jen u přívozu v místě dnešního mostu u osady Rybáře.

No, myslím, že každoroční jarní voda takový výplavový kužel hravě spláchla. To nevelké údolí a rokle Brusnice se vytvářelo nevím kolik set milionů let, třeba by se dalo spočítat, kolik materiálu vychází na rok ;).
U Mělníka byla dle prvního vojenského mapování soustava ostrovů, což bylo jistě vítané k překonání řeky. I když kdo ví, koryta mezi ostrovy můžou být hluboká. Byl jsem u posledního nilského kataraktu u Asuánu, normálně je Nil nepřekonatelný, ale tam je to představitelné, řada ramen je asi přebroditelná, ta mocnější jsou poměrně úzká, lze tam teoreticky napnout provaz, provazový most, zavěsit kyvný přívoz ap.

Pravda, ale Brusnice ústila do zaniklého ramena řeky, takže k vytvoření malého výplavového kužele mohlo dojít, neboť proud řeky vyplavený písek a štěrk z potoka neodnášel. Takže s dovolením k terminologii, nejedná se o "náplavový kužel", ale "výplavový". Pojem "náplavový", ale skutečně je. Jedná se o náplavový či gradační val, kdy se břeh řeky navyšuje usazováním písku a štěrku. Tedy to, co Jan Čihák níže popisuje jako ukládání na vnitřní straně zákrutu. Ale bylo to asi různé, například já předpokládám vznik takového valu na začátku zaniklého malostranského ramene, který spoluzpůsobil, že voda ramenem při běžném stavu vody neprotékala.

K úvahách o brodech/přívozech jsem se vrátil kvůli letitému problému - jestli byl brod u Mělníka a dálková cesta zde překonávala Labe, nebo byl brod až v Roudnici. Dnes se přikláním k verzi, že u Mělníka brod nemohl být kvůli tamějšímu terénu. A vůbec, brod pod soutokem dvou velkých řek by nebyl výhodný kvůli zdvojnásobenému průtoku. Takže brody byly ve Staré Boleslavi a pak až v Roudnici.

Také je asi dobré zvážit, co bylo vlastně frekventovanější, jestli přívoz nebo brod. Přívoz používali pěší, takže ti, kteří docházeli na denní trh se zbožím rychlé spotřeby. Brod používaly povozy s větším nákladem a hlavně ty dálkové karavany, které ale přicházely jednou za delší čas. Proto, podle mého názoru, rovnocennost ulic Kaprovy a Platnéřské v pozdějším půdorysu města.

Myslím že Brusnici přeceňujete, vždyť je to potůček pár kiláků dlouhý, znám podobné, které ústí do potoků a žádný náplavový kužel, který by stál za řeč, tam není.
Přívozy asi byly spíš jen pro pěší, dálkové karavany, se kterými se ve větší míře obchodovalo, asi používaly brody.
Přebrodit velkou řeku nebylo možné kdekoli, právě široké rozlití v Praze bylo vhodným místem.