Pražský hrad

Musime si položit otázku, jak určit zeměpisnou délku bez přesných hodin. Mohli to středověcí hvězdáři nějak obejít? Co když znali nějakou fintu? Problém je zjednodušen tím, že nebylo nutné určit přesnou vzdálenost ani zeměpisné souřadnice. Stačilo určit směr, kterým se modlit k Božímu hrobu.

Navigace-jak to všechno začalo
www.lode.cz/re/clanek.php?rub=5&ID=1950
Navigace na moři
www.lode.cz/re/clanek.php?rub=5&ID=1929
Pražské polední znamení z Klementina
www.nkp.cz/bp/4_15.htm

Díl 3.-Antika
www.zememeric.cz/7+8-98/filatelie.htm
Díl 4.-Vklad Arabů a Číňanů
www.zememeric.cz/9+10-98/filatelie.htm
Díl. 6.-Staré navigační pomůcky
www.zememeric.cz/1+2-99/filatelie.htm

Záhada vytyčení azimutu Jeruzalémské linie bude skryta v zákulisí astrologie. Už ve 3. stol. př.n.l. Aristarchos ze Samu dospěl k názoru, že se Země otáčí kolem své osy a obíhá kolem Slunce. Arabští hvězdáři zdokonalovali přesnost pozorování a v 9. stol. se pokusili určit velikost zeměkoule. V případě Jeruzalémské linie bylo potřeba zjistit jenom úhel. A tak mě nakonec napadlo, že si křižáci nechali změřit azimut J. linie od arabských hvězdářů. Avšak určení přesného směru z Prahy do Jeruzaléma bylo asi vysvětleno jako Boží vnuknutí.
----------------------------------------------
Zájem Arabů o oblohu byl spojen s jejich potřebami-například orientovat se v poušti nebo zjistit, kde leží Mekka, aby se k ní mohli modlit. ............... Analyzovali nebeské jevy matematicky a geometricky, jak nasvědčují astronomické termíny jako zenit, azimut nebo nadir.
Z článku Co dali světu Arabové (2.)
www.jitrnizeme.cz/view.php?cisloclanku=2004060401

Zajímavé to je, ale našince to uvádí do rozpaků - každý soudný čtenář, který kdy něco o liniích četl a zkontroloval je, šmahem pak odmítá podobné hypotézy jako šarlatánství, i když třeba já jsem si zde zavedl poměrně přísnou autocensuru.
Zkusil jsem přeměřit na mapy.cz ony vzálenosti v Kutné Hoře a vyšlo mi ne "přesně 420 a 420 metrů", ale 448 a 430 metrů, linie je navíc zalomená víc jak o 20 stupňů... Pokud není dobový doklad o takové urbanistické motivaci, tak co z toho plyne?
Ony odkazy o globálních liniích spojujících starověké civilizace na opačných stranách světa - nechci to apriori odmítat, zkusím to přečíst pořádně, zatím jsem neviděl, že by autor navrhl nějakou hypotézu, proč by to tak mělo být. Nicméně v textu jsou zajímavé inspirace - to je i důvod, proč jsem se sám touto problematikou zaobíral, člověk se při tom mimoděk lecos dozví.

Já vaší tezi věřím i s odstupem (když byl člověk tématem zaujat, měl sklon svým ideám vše přizpůsobovat). To, že linie skutečně směřuje přesně do Jeruzaléma, že stavby byly vybudovány v období křížových výprav, že sv. Štěpán i Longinus byli umučeni v Jeruzalémě jsou dost přesvědčivé indicie. Že se při pohledu od rotundy sv. Kříže linie díky reliéfu terénu skutečně shoduje se zimním slunovratem však platí také. A že od Kříže je v jedné spojnici shodné s letním slunovratem sv. Petr, sv. Václav na Proseku a sv. Václav ve Staré Boleslavi platí také, Jeruzalém a Boleslav byly nejdůležitějšími posvátnými body (tedy mohla by být ještě linie k Římu...).
Jediné, co chybí, je způsob, jak mohli dotyčný azimut k Jeruzalému v té době určit. V cestě stojí balkánské a turecké velehory, moře... Kompas byl v Evropě používán až kolem r. 1300, v Číně od 11. století. Že by nějaká parta královských geodetů lezla podle kouřových znamení po Pirinu a Anatolii se mi nezdá, trasa, po které šli křižáci, neodpovídá nejkratší spojnici. A atmosférické anomálie, pomocí kterých by bylo možno náhodně vidět třeba odlesk požáru Jeruzaléma, se zdají být spíš fantasmagoriemi. Zbývá náhoda nebo nějaké boží znamení, ale to se mi taky nezdá... Leda by soudobá výchozí trasa cesty k Jeruzalému vedla přes Sázavu (což je možné), tudíž i přes Průhonice, které jsou viditelným bodem na oné linii, i tak by šlo o náhodu.

Lidé věřili, že posvátná místa jsou prosycena tajemnou silou. Mystikové vyhledávali na jejich spojnicích další významná místa a tak vznikaly linie. Ale jaký význam měly samotné spojnice? Možná se jim přisuzovalo energetické působení.

Proto si myslím, že linie od hrobu sv.Václava vede do Jeruzaléma a nemá nic společného s pomyslným bodem na obzoru, kde vychází Slunce při zimním slunovratu. Navíc slunovrat neměl v křesťanské nauce význam.

Pravoúhlý vrchol jsem přesunul z Levého Hradce na Řivnáč. Je odtud vidět do Chaber i do Horoměřic. Oba směry nemají nic společného s významnými body slunečních drah. Proto podporuji úvahu, že oba balvany byly zasazeny až v době, kdy sluneční mýty měly význam jen pro heretiky. Odvěsny už nejsou v poměru 2:3, ale pravý úhel se naopak velmi vylepšil na cca 90˚. Na spojnici Řivnáč-Horoměřice leží únětický kostel.

Linii Budeč-L.Hradec-Chabry jsem změnil na Budeč-Řivnáč-Chabry.

Abych byl sebekritický: sám jsem taky v textu ponechal údaj, že linie k Jeruzalému směřuje na opačnou stranu k Budči, vycházelo to tak přesně na mapě středních Čech, kterou jsem první použil. Patrně se však nejednalo o gnomonickou mapu, při přeměření na gnomonické mapě či programem na výpočet ortodrom na kulové ploše se linie také o několik set metrů uchyluje při vzdálenosti bodů 18 km.

No já bych byl opatrný. Co se týče měřitelných hodnot, linie Budeč-menhir v Chabrech míjí kostel Sv. Klimenta na L. Hradci cca o 860 metrů při celkové vzdálenosti úsečky 15,7 km (viz amapy.cz, kde lze vytyčit přímky v rámci měření vzdáleností; kursor se zabodne do jednoho místa, pak se jede šipkami (nestačí-li nám obrazovka) a kursor se zabodne do cílového místa). 93° taky není zrovna přesvědčivé.
Krom toho autenticita "menhirů" na našem území je velmi sporná, obávám se, že různí nadšenci v posledních 150 letech jsou schopni prohlásit za menhir každý větší podlouhlý šutr a postavit ho svisle, znám to dobře z oblasti České Sibiře. Ač jsem hledal, nikde jsem nenašel u žádného našeho "menhiru" důkaz, že by šlo skutečně o pravěký objekt. Tím nechci říct, že by tu menhiry kdysi nebyly, ale v bezprostředním okolí takového objektu by musely být archeologické stopy po jeho používání, což, pokud vím, nikde nejsou.

Znovu jsem prohlížel spojnice na mapách. V Praze je několik křížů různých typů. Záleží na tom, jak se na to díváme. A také co chceme vidět.

Zbraslavský klášter má geometrickou spojitost s menhirem v Horních Chabrech. Je to zvláštní, ovšem nedaleký menhir u Horoměřic byl opracován a opatřen křížem. Uctívání balvanů přetrvává dodnes.

Oba menhiry s kostelem sv. Klimenta na Levém Hradci tvoří téměř pravoúhlý trojúhelník. Odvěsny jsou v poměru cca 2:3 a svírají úhel 93˚. Kostel stojí na akropoli slovanského hradiště. K slunovratům žádné vztahy nejsou.

Budeč, Levý Hradec a menhir v Chabrech jsou téměř v linii. Stejně tak Budeč, menhir u Horoměřic a sv.Matěj v Dejvicích.

Omlouváme se návštěvníkům, kteří hledají informace o prohlídkách areálu. Tyto stránky jsou zaměřeny na popis a historii památek, sekce 'Prohlídky areálu' byla vytvořena na přání, které bylo vzneseno v tomto fóru; obsahuje jen odkazy na instituce spravující památky, především jde o Správu pražského hradu. Sami nemáme kapacity na průběžné sledování a aktualizaci podobných údajů. Nicméně vyjímám ze stránek Správy pražského hradu: Některé prostory Pražského hradu jsou využívány jako výstavní nebo koncertní sály. Jsou přístupné příležitostně, po zakoupení samostatné vstupenky. Jde o tyto objekty: Císařská konírna, Tereziánské křídlo Starého královského paláce, Nejvyšší purkrabství, Královský letohrádek, Míčovna v Královské zahradě, Jízdárna Pražského hradu.