Z. Homola (Úterý 4. prosince 2007)
Čtení o templářích je poučné. Přišli do Prahy po r. 1232, víc jak sto let po vybudování dotyčných rotund. Nicméně měli svébytné znalosti převzaté z Blízkého východu.
Rotunda sv. Vavřince a další méně známá (nově objevená) rotunda sv. Václava uprostřed dnešního severního křídla býv. Jezuitské koleje při sv. Mikuláši na Malé Straně by mohly být také zajímavé. Vavřinec byl postaven ve stejném období jako Kříž a Longin, Václav je prvně zmiňován v polovině 13. století, byl postaven na místě zázraku, tedy asi ne dle nějakého prostorového plánu.
Když bádáte o Jeruzalémě, Karel IV., jak známo, naplánoval prý Nové Město podle půdorysu Jeruzaléma, zejména část kolem Karlova náměstí prý opakuje i rozměry chrámového okrsku a přilehlých ulic. Tradují se i různé magické motivace při stavbě Karlova mostu aj. My sice diskutujeme o románském období, ale nelze vyloučit něco podobného (co se Jeruzaléma týče) i v té době.
J. Čihák (Úterý 4. prosince 2007)
Templáři- křížem a mečem pro slávu Boží a vlastní moc a bohatství (dvě části)
www.esoterika.cz Zde vyhledej: templáři
Usazení templářů u sv.Vavřince. Kostel sv.Vavřince a sv.Anny.
www.tradice.com/realizace/aktual/Anna/historie1.htm
www.techartis.cz/Anna/Historie1.htm
Pražské památky-sv.Anna
www.pis.cz/cz/praha/pamatky/sv_anna
Z. Homola (Pondělí 3. prosince 2007)
Pokusil jsem se poslední nepřehldenou diskusi shrnout do stránky Hypotézy k pojednání o jeruzalémské linii
zde.
Z. Homola (Neděle 2. prosince 2007)
Na www.ian.cz lze vyhledat informace o astrolábu a o staroměstském orloji, o orloji i tady: http://www.rozhlas.cz/veda/technologie/_zprava/310872.
Podrobněji o astrolábu: http://www.hr-xml.wz.cz/home/clanky/ar11.html.iso-8859-1.
O přístroji antikythera, který je podobný astrolábu, si lze přečíst na wikipedia.cz a v jeho odkazech.
Existuje publikace: Křišťan z Prachatic, Stavba a Užití astrolábu (Cristannus de Prachaticz, Composition and Use of the Astrolabe)
Hadravová, A., Hadrava, P., Filosofia, Praha 2001, 520 s.
J. Čihák (Pátek 30. listopadu 2007)
Prahu známe a tak bude dobré trochu přiblížit památky a život v Jeruzalémě.
www.multiweb.cz/izrael/jeruzalem.htm
www.stejskal5.estranky.cz V MENU klikni na Izrael objektivem Lumíra Hanuše.
Zajímavé dokumenty: www.techartis.cz/Anna/Anastasis01.htm
www.techartis.cz/Anna/Anastasis02.htm
J. Čihák (Čtvrtek 29. listopadu 2007)
V mé úvaze může hvězdu nahradit Slunce. Nesmíme opomenout, že pro vznik a upřesňování lunisolárního kalendáře bylo nutné měřit pohyby Měsíce i Slunce. Tyto poznatky mohly posloužit k odvození metody na určení směru.
Z. Homola (Čtvrtek 29. listopadu 2007)
Dík za odkazy na scienceworld, sice konkrétně neřeší náš problém, ale vystvětlují velmi důležitý úsek dějin naší civilizace, dlouho jsem se po takovém pojednání pídil.
Myslím, že praktická orientace na moři, v poušti, "základní výzkum" vědců a celkem nepraktická orientace k posvátným místům mohly souviset. Pro vědce a možná i velmože v dobách náboženských restrikcí byl třeba takový motiv alibi, aby se mohli vrtat v tak ožehavé tématice.
J. Čihák (Čtvrtek 29. listopadu 2007)
Domnívám se, že hlavním důvodem k určování přesného směru byly plavby po Středozemním moři a náboženské obřady. Potřebovali optimálně vyplout do cílového přístavu nebo se při modlení duchovně upírat k posvátnému místu.
J. Čihák (Čtvrtek 29. listopadu 2007)
Cesty arabské a raně středověké vědy
www.scienceworld.cz Zde vyhledej:
Zmizela věda z Evropy?
Toledský šok
Přesun vědy do Evropy
Z. Homola (Čtvrtek 29. listopadu 2007)
I když nemám potenciál potvrdit vámi uvedenou metodiku, myslím, že to tak asi bude; na Měsíc jsem zapomněl. Každopádně Arabové (přesněji muslimové, nemuseli být Araby, viz Alfraganus) podporovali astronomii ze dvou hlavních důvodů - určení začátku Ramadánu a určení qibly.
J. Čihák (Čtvrtek 29. listopadu 2007)
Jeruzalém je severněji než obratník Raka. Slunce zde nemůže procházet nad hlavou, ale mohou ho nahradit hvězdy, případně komety. To však nestačí k přesnému určení směru na Zemi. Je potřeba přesně a jednotně měřit čas a rychle komunikovat na velké vzdálenosti. Ve středověku to neuměli a tak hledali náhradní řešení. Měření zeměpisné šířky je celkem jednoduché, ale zjistit zeměpisnou délku bez přesných hodin není snadné. Autor článku Navigace píše, že již Ptolemaios popsal určování zeměpisné délky podle pohybu Měsíce mezi hvězdami. Arabové používali Lunární kalendář a proto určitě pečlivě zkoumali pohyby Měsíce po obloze a také museli rozvinout matematiku pro výpočet jeho drah. Bylo by divné, kdyby znalosti o pohybu Měsíce uplatňovali jenom pro upřesňování kalendáře. Stanovením zeměpisné délky z pohybu Měsíce se také zabýval Edmond Halley. Až po vynálezu přesných námořních hodin ztratily jeho postupy význam.
Pro výpočet směru J. linie stačilo zjistit úhlové rozdíly mezi Prahou a Jeruzalémem. Myslím si, že problém s rozdílem mezi zeměpisnými délkami "vyřešil" Měsíc. A tak předkládám úvahu. Hvězdy jsou vůči Zemi téměř nepohyblivé. Měsíc kolem Země obíhá. Změříme vodorovný úhel mezi Měsícem a vybranou hvězdou v okamžiku, kdy hvězda bude kulminovat. Současně změříme zeměpisnou šířku. To uměli už ve starověku. Stejné měření v tutéž noc provede jiný hvězdář na jiném místě zeměkoule. Akci domluvíme předem a potom odpočítáváme dny. K tomu žádné hodiny nepotřebujeme. Oba vodorovné úhly se budou lišit, neboť Měsíc pluje mezi hvězdami. Budeme-li dobře znát zákonitosti měsíčních drah, pak můžeme dopočítat rozdíl zeměpisných délek obou míst na zeměkouli. Nakonec vypočítáme výchozí směr ortodromy. Poloměr koule není důležitý. Hvězdářství mě zajímalo okrajově a proto se v tom raději nebudu dále pitvat. Ani nevím, jestli je tato metoda dost přesná. Měsíc se posune vůči hvězdám o polovinu kotouče za hodinu. To není mnoho, ale v 10. stol. byl v Bagdádu používán sextant o poloměru 17m. Takové velké zařízení měřilo úhly s přesností na 1 minutu.
Z. Homola (Čtvrtek 29. listopadu 2007)
Ještě jsem o tom přemýšlel svým starým nevýkonným mozkem.
Kdyby se v Praze v určitý okamžik určila o půlnoci hvězda, která je přímo v zenitu, a postavení ostatních hvězd a totéž by se zopakovalo za rok v Jeruzalémě, tak, jestli je má představivost správná, by z toho bylo možné vypočítat daný azimut. Říkám to takhle jednoduše pro snazší představu, astrolaby jistě byly schopné složitějších operací.
Z. Homola (Čtvrtek 29. listopadu 2007)
Říkal jsem, že určení muslimské quiby pomocí zenitu nad Mekkou je jednoduché, ovšem předpokládá znát kdekolv na světě místní čas v Mekce (nebo GMT). První mechanické hodiny sestrojil kolem r. 850 - Pacificus, kněz žijící ve Veroně, nebyly nebyly však přesné, protože závaží chod zrychlovalo. Lihýř, první zařízení na rovnoměrný chod, se používal až koncem 13. století (kyvadlo pro řízení hodin bylo patentováno až 1656). Ale - cituji z www.museumonline.at: "Kolem 250 př. Kr. - Ktésibios z Alexandrie zhotovil velice přesné vodní hodiny, které ukazovaly jak hodiny, tak i dny (den a noc) a roky. Rozdělení stupnice na sloupu přihlíželo i k rozdílným délkám dne a noci v závislosti na roční době (pro každý den v roce tu bylo zvláštní označení). Kromě toho použil do mechanismu hodin ozubená kola."
Zmíněný Bírúní (973 - 1048) vyvinul ortografický astroláb, který již podle názvu sloužil k určování směrů. Islámské astroláby byly vyvinuty primárně právě k určení směru k Mekce. Zatím jsem o konstrukci a způsobu použití nic podrobnějšího nenašel, leda http://cs.wikipedia.org/wiki/Astrol%%C3%%A1b.
(Odkaz na stránku o islámské astronomii: http://www.wikitude.com/wiki/Islamic_astronomy#Orthographical_astrolabe)
Z. Homola (Středa 28. listopadu 2007)
Omlouvám se za hloupý přehmat v GMT v minulém příspěvku (opraven).
Pro zajímavost asi rok a půl (622-624) se modlili muslimové k Jeruzalému, než se Mohamed nepohodl s židy.
K Jeruzalému je ale také obrácen svatostánek s tórou v synagogách a často samy synagogy, židé tedy museli mít metodu, jak svatostánky orientovat. Ale zatím jsem nenašel žádné podrobnosti.
Křesťanské kostely v Praze kupodivu tak orientovány nejsou, nejsou v drtivé většině ani k východu, jak jsem již uvedl, směřují patrně k východu Slunce o svátku Zmrtvýchvstání.
Dnes se vyrábí pro judaisty košer kompasy, směřující stále k Jeruzalému, kočovné kmeny v historii směřovaly tabernákl nejdřív k východu, pak (snad od doby vlády Šalamouna) k Jeruzalému, ale metodiku jsem nenašel.
Vzhledem k tomu, že muslimové tím jednoduchým způsobem mohli směr k Mekce určovat jen dvakrát do roka v létě, přitom byli často kočovní, asi musela být vypracována metodika pro určování směru i v jiných obdobích.
Ještě jsem se dozvěděl, že perský muslimský astronom Alfraganus (al-Farghani) původem z dnešního Uzbekistánu již kolem r. 833 vydal astronomickou příručku o pohybu nebeských těles (http://www.muslimheritage.com/uploads/Alfraganus2.pdf), kde byl i vypočten průměr zeměkoule, ta byla v r. 1137 přeložena do latiny a byla v Evropě velmi populární. Kolem r. 856 vydal i zásadní pojednání o astrolábu. Zmíněná příručka navazovala na Ptolemayův Almagest (http://www.phys.uu.nl/~vgent/astro/almagestephemeris.htm). Ten byl přeložen do arabštiny v 9. století a v Evropě zapomenut, jen matně se tradoval mezi astrology. Přeložen do španělštiny a pak do latiny byl též až ve 12. století (do latiny 1175). (Zmíněné rotundy, které vytyčují onen směr na Jeruzalém, vznikly na počátku 12. století, sv. Kříž možná již koncem 11.)
Z. Homola (Úterý 27. listopadu 2007)
Směr, jakým uvažujete, a odkazy jsou velmi zajímavé a inspirativní. Qibla, tj. směr k Mekce, se před 1000 lety určoval podle toho, že 28.5. v poledne místního času (9:09 dnešního greenwichského času) a 16.7. v 9:27 GMT stojí Slunce přesně nad Kaabou v Mekce, v zenitu. Odkudkoliv na světě je v tu chvíli Mekka ve směru Slunce. (Na místech, kde je v tu dobu noc, se směr určuje 28.11. a 16.1. - Mekka je na opačné straně než Slunce.
Jeruzalém je ovšem severněji než obratník Raka, takže přímo nad ním Slunce být nemůže a tudíž to není tak jednoduché. Ale když Aburrajhán Muhammad ben Ahmad al Bírúní (973 - 1048) dovedl téměř přesně vypočítat poloměr Země, nebyl by jistě problém určit podle úhlu Slunce ve stejný okamžik nad Prahou a Jeruzalémem dotyčný směr, úhly na obloze byli Arabové schopni měřit astrolábem. Aspoň mi to tak připadá z voleje, nesnažil jsem se to rekonstruovat. Bohužel nic nevím o tom, zda je reálné, aby středověké hermetické nauky měly tyto informace, nebo zda bylo možné, aby si český kníže mohl najmout arabského učence k takovému (křesťanskému) účelu.