J.Čihák (Čtvrtek 6. prosince 2007)
Podle odhadů byla rotunda sv.Kříže postavena na konci 11. nebo na začátku 12. století. Častěji se vyskytuje údaj 1. pol. 12. století. Možná byla postavena po velké povodni, která postihla Prahu r. 1118. Archeologové našli v rotundě románskou dlažbu ze třetí čtvrtiny 12. stol., avšak není jisté, zda tato dlažba byla první. Proto někteří autoři uvažují spíše o době po polovině 12. století.Rotunda sv.Longina je datována do 1. pol. 12. století.

J. Čihák (Středa 5. prosince 2007)
Zatím nebyly nalezeny věrohodné záznamy odkud k nám templáři přišli a jaké tomu předcházely vztahy. Zájem českých rytířů byl nejspíš převeliký už od r. 1119.

Z. Homola (Úterý 4. prosince 2007)
Asi jsem tedy nepochopil, proč o nich mluvíme v tomto kontextu (mluvíme-li o stavbách z přelomu 11. a 12. století). Templáři přišli do Prahy za Václava I., který byl korunován 1230, řád byl založen 1118 nebo 1119...

J. Čihák (Úterý 4. prosince 2007)
Templáři byli uvedeni do Čech za Václava I. Nevíme jaké diplomatické styky udržovali už předtím. Mám takové tušení, že česká šlechta a církev měly značný zájem o jejich činnost.

Z. Homola (Úterý 4. prosince 2007)
Čtení o templářích je poučné. Přišli do Prahy po r. 1232, víc jak sto let po vybudování dotyčných rotund. Nicméně měli svébytné znalosti převzaté z Blízkého východu.
Rotunda sv. Vavřince a další méně známá (nově objevená) rotunda sv. Václava uprostřed dnešního severního křídla býv. Jezuitské koleje při sv. Mikuláši na Malé Straně by mohly být také zajímavé. Vavřinec byl postaven ve stejném období jako Kříž a Longin, Václav je prvně zmiňován v polovině 13. století, byl postaven na místě zázraku, tedy asi ne dle nějakého prostorového plánu.
Když bádáte o Jeruzalémě, Karel IV., jak známo, naplánoval prý Nové Město podle půdorysu Jeruzaléma, zejména část kolem Karlova náměstí prý opakuje i rozměry chrámového okrsku a přilehlých ulic. Tradují se i různé magické motivace při stavbě Karlova mostu aj. My sice diskutujeme o románském období, ale nelze vyloučit něco podobného (co se Jeruzaléma týče) i v té době.

J. Čihák (Úterý 4. prosince 2007)
Templáři- křížem a mečem pro slávu Boží a vlastní moc a bohatství (dvě části)
www.esoterika.cz Zde vyhledej: templáři

Usazení templářů u sv.Vavřince. Kostel sv.Vavřince a sv.Anny.
www.tradice.com/realizace/aktual/Anna/historie1.htm
www.techartis.cz/Anna/Historie1.htm

Pražské památky-sv.Anna
www.pis.cz/cz/praha/pamatky/sv_anna

Z. Homola (Pondělí 3. prosince 2007)
Pokusil jsem se poslední nepřehldenou diskusi shrnout do stránky Hypotézy k pojednání o jeruzalémské linii zde.

Z. Homola (Neděle 2. prosince 2007)
Na www.ian.cz lze vyhledat informace o astrolábu a o staroměstském orloji, o orloji i tady: http://www.rozhlas.cz/veda/technologie/_zprava/310872. Podrobněji o astrolábu: http://www.hr-xml.wz.cz/home/clanky/ar11.html.iso-8859-1. O přístroji antikythera, který je podobný astrolábu, si lze přečíst na wikipedia.cz a v jeho odkazech.
Existuje publikace: Křišťan z Prachatic, Stavba a Užití astrolábu (Cristannus de Prachaticz, Composition and Use of the Astrolabe) Hadravová, A., Hadrava, P., Filosofia, Praha 2001, 520 s.

J. Čihák (Pátek 30. listopadu 2007)
Prahu známe a tak bude dobré trochu přiblížit památky a život v Jeruzalémě.
www.multiweb.cz/izrael/jeruzalem.htm
www.stejskal5.estranky.cz V MENU klikni na Izrael objektivem Lumíra Hanuše.

Zajímavé dokumenty: www.techartis.cz/Anna/Anastasis01.htm
www.techartis.cz/Anna/Anastasis02.htm

J. Čihák (Čtvrtek 29. listopadu 2007)
V mé úvaze může hvězdu nahradit Slunce. Nesmíme opomenout, že pro vznik a upřesňování lunisolárního kalendáře bylo nutné měřit pohyby Měsíce i Slunce. Tyto poznatky mohly posloužit k odvození metody na určení směru.

Z. Homola (Čtvrtek 29. listopadu 2007)
Dík za odkazy na scienceworld, sice konkrétně neřeší náš problém, ale vystvětlují velmi důležitý úsek dějin naší civilizace, dlouho jsem se po takovém pojednání pídil.

Myslím, že praktická orientace na moři, v poušti, "základní výzkum" vědců a celkem nepraktická orientace k posvátným místům mohly souviset. Pro vědce a možná i velmože v dobách náboženských restrikcí byl třeba takový motiv alibi, aby se mohli vrtat v tak ožehavé tématice.

J. Čihák (Čtvrtek 29. listopadu 2007)
Domnívám se, že hlavním důvodem k určování přesného směru byly plavby po Středozemním moři a náboženské obřady. Potřebovali optimálně vyplout do cílového přístavu nebo se při modlení duchovně upírat k posvátnému místu.

J. Čihák (Čtvrtek 29. listopadu 2007)
Cesty arabské a raně středověké vědy
www.scienceworld.cz Zde vyhledej:
Zmizela věda z Evropy?
Toledský šok
Přesun vědy do Evropy

Z. Homola (Čtvrtek 29. listopadu 2007)
I když nemám potenciál potvrdit vámi uvedenou metodiku, myslím, že to tak asi bude; na Měsíc jsem zapomněl. Každopádně Arabové (přesněji muslimové, nemuseli být Araby, viz Alfraganus) podporovali astronomii ze dvou hlavních důvodů - určení začátku Ramadánu a určení qibly.

J. Čihák (Čtvrtek 29. listopadu 2007)
Jeruzalém je severněji než obratník Raka. Slunce zde nemůže procházet nad hlavou, ale mohou ho nahradit hvězdy, případně komety. To však nestačí k přesnému určení směru na Zemi. Je potřeba přesně a jednotně měřit čas a rychle komunikovat na velké vzdálenosti. Ve středověku to neuměli a tak hledali náhradní řešení. Měření zeměpisné šířky je celkem jednoduché, ale zjistit zeměpisnou délku bez přesných hodin není snadné. Autor článku Navigace píše, že již Ptolemaios popsal určování zeměpisné délky podle pohybu Měsíce mezi hvězdami. Arabové používali Lunární kalendář a proto určitě pečlivě zkoumali pohyby Měsíce po obloze a také museli rozvinout matematiku pro výpočet jeho drah. Bylo by divné, kdyby znalosti o pohybu Měsíce uplatňovali jenom pro upřesňování kalendáře. Stanovením zeměpisné délky z pohybu Měsíce se také zabýval Edmond Halley. Až po vynálezu přesných námořních hodin ztratily jeho postupy význam.

Pro výpočet směru J. linie stačilo zjistit úhlové rozdíly mezi Prahou a Jeruzalémem. Myslím si, že problém s rozdílem mezi zeměpisnými délkami "vyřešil" Měsíc. A tak předkládám úvahu. Hvězdy jsou vůči Zemi téměř nepohyblivé. Měsíc kolem Země obíhá. Změříme vodorovný úhel mezi Měsícem a vybranou hvězdou v okamžiku, kdy hvězda bude kulminovat. Současně změříme zeměpisnou šířku. To uměli už ve starověku. Stejné měření v tutéž noc provede jiný hvězdář na jiném místě zeměkoule. Akci domluvíme předem a potom odpočítáváme dny. K tomu žádné hodiny nepotřebujeme. Oba vodorovné úhly se budou lišit, neboť Měsíc pluje mezi hvězdami. Budeme-li dobře znát zákonitosti měsíčních drah, pak můžeme dopočítat rozdíl zeměpisných délek obou míst na zeměkouli. Nakonec vypočítáme výchozí směr ortodromy. Poloměr koule není důležitý. Hvězdářství mě zajímalo okrajově a proto se v tom raději nebudu dále pitvat. Ani nevím, jestli je tato metoda dost přesná. Měsíc se posune vůči hvězdám o polovinu kotouče za hodinu. To není mnoho, ale v 10. stol. byl v Bagdádu používán sextant o poloměru 17m. Takové velké zařízení měřilo úhly s přesností na 1 minutu.