Pražský hrad

Další soustava trojúhelníků

V době Karla IV. vznikly založením gotického kostela P. Marie Sněžné další dva trojúhelníky současně. Ostatní svatyně již stály. Ve vrcholech pravoúhlého trojúhelníku jsou kostely P. Marie Sněžná, sv. Jiljí a Sv. Václav v ul. Resslova. Rozměry 405/977/1055m. Rovnoramenný trojúhelník se velmi podobá rovnostrannému, ale jedna strana je o 40 m kratší. To nelze tolerovat. Vrcholy trojúhelníku jsou P. Marie Sněžná, sv. Vojtěch a sv. Longin. Rozměry 772/772/732m.

Místo pro monumentální chrám P. Marie Sněžné bylo pravděpodobně určeno jako průsečík dvou kružnic. První má střed ve sv. Vojtěchu a poloměr Vojtěch-Longin. Druhá je opsaná pravoúhlému trojúhelníku. Její střed leží v polovině spojnice Václav- Jiljí. Oba trojúhelníky jsou propojeny na předchozí soustavu sv. Vojtěchem a také hrobem sv. Václava, neboť rotunda sv. Longina leží na známé linii.

Závěr. Celá soustava se skládá z 5 trojúhelníků. Pythagorejský, dva rovnoramenné, pravoúhlý se zlatým řezem v odvěsnách a rovnostranný. Pro snadné rozlišování je přezdívám václavský, karlovský, propojovací, havelský a ten nejstarší nelze nazývat jinak než pythagorejský. Celek působí dojmem, že obsahuje dvě soustavy. Druhá soustava pythagorejský-havelský byla při vzniku připojena k první soustavě václavský-karlovský. Celek je vázán propojovacím trojúhelníkem, který vznikl založením kostela sv. Ducha.

Soustava trojúhelníků vznikla před polovinou 14. století. K tomu stačilo založit dva zcela nové kostely sv. Ducha a sv. Jindřicha a Kunhuty. Pythagorejský a václavský trojúhelník vznikly už dříve, ale nenacházím nic co by je tehdy spojovalo.

Původ celé geometrické konstrukce je asi v šarlatánství a pošetilosti. Urbanismus se uplatňuje snad jen částečně.

5/ Gotický kostel sv. Jindřicha a Kunhuty
Založený ve stejném roce jako Nové Město. Tím vznikl pravoúhlý trojúhelník, jehož přepona je totožná se základnou rovnoramenného trojúhelníku. Pravoúhlý trojúhelník byl připojen v době Karla IV. Panovníkovy záliby podporují podezření, že nevznikl náhodně. Odvěsny jsou v poměru 1322m:835m=1,583. To se blíží zlatému řezu 8:5=1,6. Představu o chybách při vyměřování centrálního bodu kostela může poskytnout poměr vzdáleností 1330m:830m=1,602, což odpovídá přeponě o délce 1568 m.

6/ Gotický kostel sv. Ducha
A/ Kostel s přilehlým klášterem byl založen roku 1348. Stavba vytyčila téměř rovnostranný trojúhelník. V dalších vrcholech se nacházely kostely s románským původem. Sv. Havel goticky přestavěný ve 2. čtvrtině 14. století a po dalších úpravách zachovaný dodnes. Dále zaniklý sv. Eligius postavený na místě sv. Martina za Karla IV.

B/ Zároveň vznikl druhý rovnoramenný trojúhelník. Jeho základnu tvoří sv. Vojtěch a románský kostel sv. Jana Křtitele. Základna připojuje již známý pythagorejský trojúhelník z poloviny 13. století. Kostel sv. Ducha stojí v místě, kde se protíná výška rovnoramenného trojúhelníku a kružnice o poloměru Havel(střed kružnice)-Eligius. Zdá se, že tímto způsobem bylo určeno místo pro stavbu a vznikly současně dva zvláštní trojúhelníky.

pokračování...

NEOBVYKLÁ SOUSTAVA ZVLÁŠTNÍCH TROJÚHELNÍKŮ V PRAZE?

Časové návaznosti

1/ Hrob sv. Václava
Ostatky knížete Václava byly přeneseny roku 938 do jižní apsidy Svatovítské rotundy. Hrob zůstal na stejném místě dodnes. Nachází se v podzemí Svatovítské katedrály.

2/ Předchůdce gotického kostela sv. Haštala
Románský kostel prvně doložený k roku 1234 listinou krále Václava I.

3/ Malý gotický kostelík sv. Vojtěcha
O románském původu nejsou žádné informace. První písemná zmínka o malém gotickém kostelíku je z roku 1318. Rovnoramenný trojúhelník vznikl nejspíše založením této stavby. Možná to nebyla náhoda. Důvody mohly být mystické, astrologické a urbanistické.

3/ Gotické kostely sv. Haštala a sv. Vojtěcha
Kostel sv. Haštala byl stavěn postupně, aby starší svatyně mohla dále sloužit i během stavby probíhající ve 2. a 3. čtvrtině 14. století. Kostel sv. Vojtěcha vznikl přistavěním hlavní lodě k malému kostelíku, který zůstal zachován jako postranní loď. Přestavba byla provedena krátce po založení Nového Města roku 1348. Rovnoramenný trojúhelník tak získal náležitou velebnost. Základnu vymezovaly centrální body dvou nových gotických kostelů a vrchol ležel v nejsvětějším místě Prahy, kterým hrob sv. Václava nepochybně byl.

pokračování...

Na Starém Městě je téměř rovnostranný trojúhelník Havel-Martin-Duch. Strany 494/502/512m. Doporučoval bych shovívavost, neboť trojúhelník vznikl v gotické zástavbě, kde vyměřování dlouhých spojnic bylo obtížné. Také centrální body mohly být o několik metrů jinde a nikdo to nemůže s jistotou potvrdit.

Zkontroloval jsem na MAPY.CZ převrácený pythagorejský trojúhelník. Strany mají příznivé poměry 503:668:840.

---------------------------------------------------
Další kontrola dopadla také dobře. Rovnoramenný trojúhelník Vojtěch, Křtitel a Svatý Duch má základnu 729 m a ramena 1321/1328 m. Nápadná je časová souvislost.

-------------------------------------------------
Další rovnoramenný trojúhelník Václavova hrobka, Vojtěch a Haštal má základnu 1568 m a ramena 1701/1702 m.
Se základnou je totožná přepona pravoúhlého trojúhelníku, v jehož pravoúhlém vrcholu je kostel sv. Jindřicha a Kunhuty. Odvěsny jsou 835 a 1322 m.

Znovu jsem přeměřoval na MAPY.CZ poměr 7/9. Vzdálenost Kříž-Longin je stejná. Na fotomapě jsem upřesnil místo Václavova hrobu a středu rotundy. Vzdálenosti od Kříže jsou větší o 2 m, což je nevýrazné zlepšení. Ovšem délka spojnice mezi kaplí na sev. straně baziliky a Křížem je 1352 m. Podíl 1048/1352 má skoro ideální výsledek 0,775. Zatím nevím jak se ta kaple jmenovala a k čemu sloužila. Na půdorysu vypadá jako přístavba, která narušuje symetrii baziliky.

Spojnice Longin-kaple K prochází 8 m od středu Kříže. Linie je tedy nepatrně zalomená. Zároveň vzniká dojem, že přímková linie vede do přilehlého komplexu Kapitulního kláštera kostela pražského. Původně jsme uvažovali o kněžišti baziliky.

Měření poměru 7/9 na linii k Jeruzalému mě příliš nepotěšilo. Výslek je 1048/1324=0,792. Pokud by linie vedla až do středu rotundy, výsledek se zlepší, ale stále je neuspokojivý, 1048/1332=0,787. Téměř ideální je poměr 1048/1350=0,776. K tomu chybí 18 m. Příčinou může být mapové zkreslení nebo chyba královských zeměměřičů. Vzdálenost Kříž-Longin mohla být změřena přesně, ale měření k Václavovu hrobu bylo obtížné. Na trase je řeka a svah. Zde mohli udělat chybu +18 m. Napadlo mě, že rozhodující nemusejí být vodorovné vzdálenosti a uplatňuje se značné převýšení Hradu nad sv.Křížem. Zdání klame a výpočtem jsem zjistil, že šikmá vzdálenost je delší o pouhých 1,6 m. A tak si nakonec myslím, že oním hledaným bodem může být malá kaple na levé straně baziliky.

Ortofotomap Prahy na internetu je několik, nezávislých na sobě, z různých období (ortofota jsou dělána opakovaně, např. na serveru wgp.praha-mesto.cz jsou ortofotomapy z l. 1938,1953, 1975, 2000, 2003), jsou nepochybně konfrontovány s jinými geografickými metodami, podrobnost je vysoká, nejvyšší, co vím, na http://wgp.urhmp.cz/tms/urm_ver/rozpis.html. Mapy na google.com jsou konstruovány jinak - satelitní, v oblasti Prahy nedochází k setkání více snímků, nelze předpokládat větší relativní zkreslení, leda s ohledem na výškopis a úhel pohledu, google však má zmáklý i výškopis, každpádně, aspoň co jsem konfrontoval, se GPS souřadnice shodují. Ve 12. století bylo nepochybně na dotyčné stavby vidět vzájemně pouhým okem, dnes nikoli, nevidím instruktivnější možnost než použít tyto mapy. Pokud naše hypotézy přijmeme, je přesnost udivující, ovšem diference jednoho stupně na vzdálenost Vít-Longinus činí tuším 46 km na vzdálenost Vít-Jeruzalém, diference 1 metr je cca 1 km.

Znovu jsem všechno zvažoval. Přesnost měření ve středověku nemohla být velká. Ani současné mapy nejsou dost přesné. Letecké fotomapy jsou zkreslené, neboť území je zaznamenáno pod dosti rozdílnými úhly a pochybuji o provedení korekce. Běžně dostupné programy sice umožňují rychle a přesně počítat azimuty a vzdálenosti, ale souřadnice jsou odečítané na zkresleném podkladě. Využívání programů je při malých vzdálenostech problematické. Chyby jsou nezanedbatelné a přesnost značně proměnlivá. Musíme připustit, že spojnice je v Kříži trochu zalomená a vychází z hrobu sv. Václava. Tím není vyloučena druhá možnost, protože střed kněžiště baziliky je též významným bodem. Doporučuji uznat všechny 4 azimuty a případně jejich průměry.

Dle Uměleckých památek Prahy, kde se podrobně hovoří o bazilice, není umístění hrobu sv. Vojtěcha známo a přepodkládá se prostředek chrámu (podobně jako později v plánované a nakonec dostavěné hlavní lodi katedrály). Hlavní oltář byl umístěn uprostřed kněžiště vzhledem k tomu, že je za ním popisován prostor pro duchovenstvo, to odpovídá našim výpočtům.
Co se týče vzdáleností, nejpřesněji je lze určit podle GPS kót, které jsem uvedl v textu a zde, programem, na nějž je níže odkaz.
Dík za tu pověst, našel jsem to teď taky ve Svátkovi (1883). Kupec prý byl ve Svaté zemi uvězněn spolu s jinými křižáky v křesťanské kapli a slíbil, vrátí-li se, vystavět v Praze kapli podobnou.

Rotunda sv. Kříže byla po několik století významnou svatyní. Proti tomu stojí skutečnost, že nikdy nebyla přestavěna na větší kostel. Rotundu musely často zaplavovat povodně, což mohlo odrazovat od vystavění velkého kostela. Rotunda je centrálním objektem geometricko-astronomického systému. Možná proto zůstala zachována, neboť k tomu účelu vyhovovala malá kruhová stavba.
-------------------------------------------------
Dochovala se pověst vysvětlující původ rotundy. Vyprávění je ovlivněno nadšením pro zázraky, ale podstata pověsti nemusí být pouhý výmysl. Německé křižácké vojsko táhlo přes Prahu. Tady se k němu připojil bohatý kupec, který chtěl dojít do Jeruzaléma. Po návratu nechal vystavět kapli. Takže pověst datuje vznik rotundy spíše do 12. století.