Pražský hrad

Linie nevede přesně přes Mikulov. Když na mapy.cz spojím sv.Kříž a zámek Mikulov /215km/, tak linie vede 25m severovýchodně od sv.Longina. Linie po opravě probíhá 5km jihozápadně od Mikulova. Na vzdálenost 215km to není snad mnoho.

Když jsem se tím zabýval, snažil jsem se hledat na linii ne světské, ale duchovní stavby, nejlépe opět rotundy. Než jsme se naučili přesně vytyčit trasu na kulové ploše Země, zdálo se, že linie vede přes známou znojemskou rotundu, ale není tomu tak, Znojmo linie míjí a vede přes Mikulov, kde by se ale taky něco našlo. Čejchanův (Komorní) hrádek je opravdu dost mimo, navíc poměrně nízko, skrytý za Dubiskem, ale nad ním je barokní Loreta, ta ale nejspíš předechůdce neměla. No a stejně je to mimo... Sázavský klášter byl postaven dřív, byla by velká náhoda, kdyby byl v linii, leda by byl ve směru slunovratu;), ale to jsem nepočítal...

Blízko Sázavského kláštera je zřícenina Čejchanův hrádek u Chocerad. Byl vybudován ve 13. stol. nad levým břehem řeky Sázavy ke střežení zemské cesty. Linie Kříž-Třebíč míjí hrádek o 600 m.

Spojnice Praha-Třebíč je ley line /moje přesvědčení/. Avšak není slunovratová jak se na první pohled zdá. Jejím smyslem bylo čerpat sílu z mystického středu světa.

V blízkosti linie se nachází mnoho objektů. Další už dávno zanikly a těžko se hledají. Bude obtížné posoudit, které stavby k linii opravdu patřily.

To je fajn, že jste to doplnil, upřesnil a ověřil, já už o tom zčásti psal v textu (http://zhola.com/praha/cz.php?st=hypotezy#jeruzalem), ale přesně jsem to měřil jen do Průhonic, kde byl taky ten patník na cestě do Sázavy. Mimochodem stále nevím, kudy měla cesta do Sázavy vést dál, na Müllerově mapě ani na jiných starých mapách jsem jednoznačnou cestu nenašel, ani v monografii Duše krajiny, která zřejmě jediná u nás pojednává o starých stezkách. No přes Sázavu bohužel linie nevede (vede asi 8 km mimo ni), to by bylo pěkné, neboť Vratislav II. měl k Sázavskému klášteru zvlášť vřelý vztah.

Linie prochází s překvapivou přesností klášterem v Třebíči, založen na poč. 12. století, vzdálenost od Kříže 143 km. Vede okolo historického jádra Humpolce ve vzdálenosti 1 km, sv. Mikuláš r.1233. Těsně míjí historický střed Jihlavy, velké kostelní stavby ze 13. století. Linie dále směřuje přibližně k Mikulovu, pohraniční královský hrad z poč. 13. století.

Zřícenina Ježov u Senohrab
Zbytky gotického hradu. Poprvé zmiňován roku 1377. Přesnost ve vzdálenosti 30 km je opět pozoruhodná.
www.hrady.cz/index.php?OID=691

--------------------------------------------
Foto sv.Martina v Měchnově
www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/mechnov

Kostel sv.Máří Magdalény v Kunicích
Obec Kunice vedle V.Popovic. Románský kostel asi z 13.století, později přestavěn na gotický, též leží na linii. Odchylka azimutu Kříž-kostel bude velmi malá.
www.ricany.cz/farnost/showpage.php?name=kostelkunice

Další významná stavba na linii?

Na linii leží věž Průhonického zámku. Ověřeno na mapy.cz. Doporučuji zadat výpočet azimutu spojnice Kříž-věž. Rozdíl od azimutu Kříž-Longin bude nepatrný.

Výlety do okolí Prahy-opis.
První písemná zmínka o Průhonicích, vsi založené na průhonech, je z roku 1187 a vztahuje se k vysvěcení románského kostelíka Narození P.Marie, který je nejstarší částí dnešního zámeckého areálu. V jeho sousedství, na ostrohu nad Botičem, stávala tvrz, kterou později vystřídal gotický hrad; připomíná jej vysoká věž-hláska. ............

A tak mě napadlo, že Jeruzalémská linie měla význam po dobu několika století.

V představách středověkých lidí byl Jeruzalém mohutným zdrojem duchovní síly. Stal se zde zázrak všech zázraků-Zmrtvýchvstání. Lidé si představovali zemi jako placku, která je středem vesmíru. Jeruzalém, přesněji Boží hrob nebo vrchol Golgoty, považovali za střed země. Jeruzalém byl centrálním bodem celého vesmíru. Lidé věřili a někteří věří dodnes, že v ley lines jsou soustředěny záhadné síly. Patří sem také linie Vít-Kříž-Longin??? Myslím si, že energeticky připojovala baziliku k Božímu hrobu. Proto na vyměření linie bylo vynaloženo velké a na tehdejší dobu neobvyklé úsilí /hypoteticky/.

Díky za vaši půvabnou vzpomínku, kterou jsem si dovolil vložit přímo do textu. "Děti chodící ke zpovědi" bylo jen nešikovně napsáno, nemělo to znamenat před zpovědí, údaj o sv. Jiří jsem převzal mj. z knihy A. Ederera a J. Uxy Pražské kašny a fontány, ale je logické, že ke zpovědi asi děti do Jiřího nechodily, vzpomínám si, že mně to bylo divné, když jsem to psal, ale neměl jsem potuchy, jak bych to ověřil, takže ještě jednou díky.

Prosím opravte si informaci o soše sv. Jiří. Děti do ní házely hříchy až po zpovědi a chodily údajně od sv. Víta, ne ze sv. Jiří. Svatovítský chrám byl farní. Tuto informaci mám od sestry mého dědečka Filomeny Červenkové (*1895), která tam sama svoje hříchy házela. Poradila jí prý to její matka Anna roz: Krejsová, dcera svatovítského zvoníka, která tento zvyk převzala od své matky Filomeny roz: Charvátové, dcery svatovítského kostelníka. Obě posledně jmenované bydlely se svými rodinami ve věži Mihulce.

Druhý pythagorejský trojúhelník v centru Prahy?

Ve vrcholech jsou rotunda sv. Kříže, věž Staroměstské radnice a Staroměstská mostecká věž. Rozměry 381/514/637m. Nabízí se domněnka, že trojúhelníkem bylo určeno místo na pravém břehu Vltavy pro založení nového mostu. Propojení je přes 1. linii Longin-Kříž-Václavův hrob a 2. linii sv. Eligius-věž Staroměstské radnice-Prašná brána.

Další soustava trojúhelníků

V době Karla IV. vznikly založením gotického kostela P. Marie Sněžné další dva trojúhelníky současně. Ostatní svatyně již stály. Ve vrcholech pravoúhlého trojúhelníku jsou kostely P. Marie Sněžná, sv. Jiljí a Sv. Václav v ul. Resslova. Rozměry 405/977/1055m. Rovnoramenný trojúhelník se velmi podobá rovnostrannému, ale jedna strana je o 40 m kratší. To nelze tolerovat. Vrcholy trojúhelníku jsou P. Marie Sněžná, sv. Vojtěch a sv. Longin. Rozměry 772/772/732m.

Místo pro monumentální chrám P. Marie Sněžné bylo pravděpodobně určeno jako průsečík dvou kružnic. První má střed ve sv. Vojtěchu a poloměr Vojtěch-Longin. Druhá je opsaná pravoúhlému trojúhelníku. Její střed leží v polovině spojnice Václav- Jiljí. Oba trojúhelníky jsou propojeny na předchozí soustavu sv. Vojtěchem a také hrobem sv. Václava, neboť rotunda sv. Longina leží na známé linii.