Pražský hrad

Ještě bych chtěl doplnit dřívější příspěvek (bez záruky): krom spisu geografa Al-Bakri přepsal Ibrahimovu zprávu jiný arabský geograf Al Hímjarí, dochovaly se fragmenty. A o Praze psal snad v r. 943 Ali Al Masudí dle vyprávění otroků zakoupených v Praze, uvažuje se však i, že i on přepsal Ibrahimovu zprávu, ač rok neodpovídá. Ten nazval město (ev. krále) Al Farang či dle jiných transkripcí Al Farandž, Al Farag, Al Fraga či Al Frandža. (viz)

Zní to velmi zajímavě (fragen = něm. ptát se (v daném případě třeba u věštce)). Pragermánsky je fráʮ moudrost, zda to je příbuzné s fraga, nevím. Že kopec se studánkou na temeni měl magický význam již v předslovanské době se intuitivně zdá pravděpodobné. Můžu se zeptat na zdroj, dle kterého znamená fraga oraculum?

DURYNKOVÉ
Po roce 480 obsadili území Čech a po porážce s Franky roku 531 museli území vyklidit. Zanechali tady hroby a tzv. durynské spony, které se nacházejí v povodí Vltavy a na jejich hlavním území. Našel jsem několik názorů, že už Durynkové obsadili brod v pražské zákrutě a kontrolovali zde obchod. Někteří později splynuli s přistěhovalci.
www.muzeum-pribram.cz/akce/06germa/06germa.html
http://mujweb.cz/www/barbari/durynkove.htm

V minulých příspěvcích jsem naznačil možnost jak z obecného pojmu far-aha mohl vzniknout název Faraha. Přechodovým názvem mohl být Farahamar. Podle jména Waldemar můžeme usuzovat způsob tvoření slov. Tedy ne Mar Faraha, ale Farahamar.

Přepisy Ibrahimových svědectví a Widukindova kronika asi původ názvu nepomohou objasnit. Také jsem našel informaci, že se používala zkomolenina Báraja.

Zpřízněný názor - předslovanský původ?
www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=1530

S tím Faragamar jsem to nepochopil, to se ničemu nepodobá, ne? Já měl tendenci v názvu Praha spatřovat plurál (jako jatka), protože zde bylo brodů víc, možná jsem to i někde četl - práh, plurál praha, no ale proč, když to bylo tak jako tak faraha. Zajímavé je, že hokynář se staročesky řeklo fragnář, což je ze staroněmeckého Phragener se stejným významem, a to je utvořeno ze slova Phragina = přepážka, hranice, bariéra atd. Phragen (či Vragen) je trh, což souvisí s fragen, ptát se, kupovat.
V tom pis.cz teda nechápu, proč je tam výčet Pražských předměstí v Čechách atp., to je snad jasné, že názvy vznikly druhotně dle Prahy, jakož patrně i v blízkém okolí Čech a v Americe.
V jakémsi fóru jsem četl citát z Ibrahima "Farag, jež oni Paraga zovou, jest postaveno z kamene a vápna" bez udání zdroje.
Zdá se, že pokud trochu nenastudujeme raně středověkou arabštinu, srovnávací lingvistiku atd. a nedohledáme ony původní zdroje, tak se dále nepohneme :). Překvapuje mě, že profesionální lingvisté zdá se úplně opomenuli (snad z vlasteneckých důvodů?) původ názvu Prahy v germánštině a vyklidili tak pozice pro nás amatéry... Snažil jsem se aspoň z jistit, co znamená arabsky např. farag, ale žádný slovník není tak milosrdný, aby umožnil transkripci arbského slova do latinky, a na to, hrabat se diletantsky v těch klikyhácích, nemám čas ani energii.

Není to podrobnější pojednání,ale pouze zmínky o svědectví cestovatele. Dějiny světa III.díl. Autoři zjevně považují přepisy za důležité a věrohodné.

Prag a Praga se opakují v mnoha evropských názvech, např. Praga-předměstí Varšavy. Vypadá to, že starogermánská faraga se proměnila v název na více místech./?/
www.pis.cz/cz/praha/zakladni_info/vznik_jmena_praha

No, Ibrahim zde byl v r. 965 nebo (resp.možná "a" - na zpáteční cestě) v r. 966 a Slované tu tuším už téměř půl tisíciletí dleli. Online protogermánský slovník je uvedený v použité literatuře pod č. 21. Arabové, jak známo, neznají v písmu samohlásky, f a b jsou si poměrně podobné (p či ph je úplně jiné). Archeologové Ibrahimův popis Prahy za věrohodný nepovažují, protože dle něj byla Praha vystavěna z kamene a vápna, přičemž tomu archeologický výzkum neodpovídá, prý šlo jen o opukové obložení hliněných valů. (Tedy já osobně jsem náchylný věřit spíše očitému svědectví než výzkumu, který např. na Pražském hradě obsáhl pouhých 10 procent plochy, ale to jen tak soukromě šeptám...) Mimochodem, kde jste nalezl ono podrobnější pojednání o Ibrahimově zprávě?

Opsáno z odborné publikace. Z vylíčení Ibráhíma ibn Jákuba vysvítá, že Slované přicházeli se zbožím do Prahy pravidelně a odedávna.

Znamená to snad, že sem Slované přicházeli obchodovat dávno před tím, než se dali do pohybu na západ? Pak by nejspíš používali germánské pojmenování a po osídlení ho ponechali. Změnit vžitý název bývá nesnadné. Časem jenom zanikl přívlastek a probíhaly hláskové změny. Jěště schází germánský výraz pro velký. K tomu nemám zdroj slov.

Nejstarší popis Prahy od Ibráhíma je považován za věrohodný. Město mohlo být nazýváno Fáraga, Frága i Báraga současně a tak se i v přepisech tyto názvy vyskytují. Možností je určitě více. Slovo Báraga může být chybné nebo bylo dočasně názvem, například Faraha-Faraga-Baraga-Braga-Praga-Praha. Fraga se ve vývoji také mohla vyskytovat: Faraha-Faraga-Fraga-Praga-Praha.

P.S.: Jeden přepis fragmentů Ibrahimova cestopisu do arabštiny je od Al-Bakri (španělský muslimský geograf) v jeho publikaci Kitab al-Masalik wa’l-Mamalik, čili Kniha cest a království z r. asi 1068. Tuším, že vzhledem vzhledem k arabským přepisům se nelze na přesný název v době Ibrahima spolehnout.

On je i problém v tom, jak vlastně Ibrahim město nazval, co vím, jeho původní zpráva se nedochovala, jen přepisy fragmentů v pozdějších písemnostech (podle toho, co ony autory zaujalo), pasáž o Praze tuším se tak zachovala ve dvou přepisech, kde v jednom je Báraga, v druhém snad Fáraga, případně Frága. Bohužel já sám nic bližšího o tom nevím, tj. v jakých jazycích jsou ony přepisy či snad překlady (předpokládám že z arabštiny) psány, a nemám teď čas zjišťovat. Za to se stydím, ale pro pořádek tady píšu aspoň to, co o tom vím.