Pražský hrad

Dalimilova kronika byla psána česky ve 14. století, tedy po zmíněných hláskových změnách v češtině (půl tisíciletí po událostech, které nás zajímají).
To ostatní už je na mě moc zamotané, mohlo se to sice hypoteticky vyslovovat Fradža, i arabská transkripce by to údajně umožňovala, ta spekulace by se ale musela pečlivě jazykově zdůvodnit, přeci jen je to o hodně větší skok, než o jaké jsme se zatím pokoušeli, a co se pračeských základů týče, každý by spíš sázel na ono práh či pražit. Jestli to dobře chápu, domníváte se, že původní název byl dle hypotetického oracula, a to ne germánský, ale původně český (Vraža, Vradža) a germanizací (ev. - dodávám - změnami hlásek v češtině mluvené či psané či přijetím latinky místo hlaholice) se Vraža změnila na Fraga, Praga, Praha.
Moc o tom nevím, ale tuším, že Němci přicházeli do Čech ve velkém až ve 12. století. Zda formální podřízenost církevní či světská mohla mít vliv na název hlavního města, mi přijde nepravděpodobné.

No nakonec připouštím možnost, že vraža nebo vradža /vrhání losu/ je totéž co frága /dotazovat se losem, dozvídat se losem/ budoucnost. Fraga mohla mít v různých dobách různé významy od umělých praktik až po přirozené věštectví.

Na webu je zveřejňována Dalimilova kronika. Vyskytuje se tam název Praha. Je onen uváděný český text věrohodný?
--------------------------------------------------
Domnívám se, že slovanský název byl germanizován v souvislosti se zmíněnými událostmi roku 929 nebo 950.

Stydím se, že nejsem v lingvistice dost vzdělán, i když to mám v rodinné tradici. Nicméně: ve 12. - 13. století došlo v češtině ke změně g na h. Někde se lze dočíst, že to souviselo se přechodem z hlaholice, která neměla grafém pro h (a h se tedy zapisovalo jako g), na latinku. Jinde se popisuje přechod z g přes γ (znělé ch) na h ve skutečné mluvě. Můžu spekulovat, jak se kdy chrčelo, když se řeklo Praga, jak to znělo za Kosmy a jak on to vůbec přesně zapsal, ale to nevím. Jinak pračeština měla vůbec řadu hlásek jiných než nyní. Viz např http://is.muni.cz/th/180665/ff_b/Text_prace.txt.
Co prosím znamená toto: "Pravděpodobná je změna názvu v 10. století, například Vradža na Fraga. Není třeba o tom dlouho přemýšlet. Fakta hovoří jasně. 929? 950?"?

Pravděpodobná je změna názvu v 10. století, například Vradža na Fraga. Není třeba o tom dlouho přemýšlet. Fakta hovoří jasně. 929? 950?

Václav, zvaný Svatý, z rodu Přemyslovců, od roku 924 český král, roku 929 uznal lenní závislost českých knížat na Německé říši a byl zavázán platit saskému králi daň z míru.

Boleslav I., mladší bratr Svatého Václava, český kníže v letech 935-967/972. Usiloval o zrušení závislosti své země na Německu. Po dlouhých bojích se roku 950 poddal a rozšířil panství na Moravu, Slezsko a část Polska.

Ibráhím ibn Jákub, obchodník, cestovatel, vyslanec. Navštívil v letech 955-6 střední Evropu a zanechal o své cestě zprávu obsahující nejstarší popis Prahy a Krakova. V přepisech zprávy je Praha nazývána Frága, Fáraga nebo Báraga.

Dobrý zdroj informací o Markomanech, kteří před stěhováním národů českou kotlinu obývali, je na stránkách Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou: http://uprav.ff.cuni.cz/Marobud.doc, dle soudobých antických zdrojů.

Pročetl jsem spoustu naučných slovníků a encyklopedie. Jsou tam stručné zmínky o všem možném, ale odůvodnění nebo zdroj nejsou uvedeny. Taká narážím na rozporné údaje, historické prameny bývají zprostředkované, každý si lecos vysvětluje po svém, mluvíme o dlouhém období.

--------------------------------------------------

Našel jsem další zajímavé slovo woda - poblázněný, podrážděný, excitovaný, vzrušený. Samozřejmě se hned nabízí podobnost se jménem hlavního boha, Wodan. Woda je možná člověk komunikující s bohy ve stavu "odpoutání duše". Bůh Wodan byl nejspíš nejžádanějším z bohů, jenž byl dotazován urozenými.

Zajímal by mě zdroj vašich informací o Germánech z dneška. Zatím jsem narazil na rozporné údaje, někde se význam kněží vyzdvihuje, jinde naopak. Zdrojů o životě a náboženství Germánů je zřejmě málo, nejvíce od římského historika a etnografa Tacita, cosi od germánských křesťanů ve Skandinávii a na Islandu, co je sepsané dle ústní tradice.

Staroslovanský výraz pro věštění vraža má vztah ke germánskému fraga /vraža, vradža, fraža, fradža, fraga/.Význam vraža /vrhání losu/ se odlišuje od fraga /dozvídat se v tranzu budouctnost od bohů/. Tuším, že slova mají společný původ. Asi nezjistíme, kdo od koho a kdy převzal praslovo, které možná znamenalo úplně jiný způsob předvídání budoucnosti.

Slovanské hradiště, které se záhy stalo hlavním sídlem českých knížat, bylo nazýváno Fáraga nabo Báraga. To má blíže ke germánskému fraga, což je důvod k úvahám.

Slova týkající se věštění ve slovníku nejsou, ale našel jsem výrazy pro čarování.
spilan, spilon - kouzlit, kouzlo
spilkan - tříska, úlomek
spikan - chytrý, znalý, chápající, porozumění
xagan, xagen, xagana - čarodejnice
Šamani a šamanky kouzlili, léčili, losovali, věštili z chování ptáků, z vnitřností zvířat, vyháněli duchy nebo s nimi navazovali spojení. Vyšší stupeň zasvěcení do tajemství kontaktu s bohy byl povolen jen vyšší kastě urozených. Dozvídání se budouctnosti od bohů bylo přístupné jenom vyvoleným, jejihž postavení tak nemohli ohrozit šamani a nižší náčelníci.

No nejsem schopen se svými chabými znalostmi lingvistiky diskutovat o níže uvedené souvislosti. Nicméně na uvedené adrese, a potvrdil jsem si to i v anglosaských zdrojích, se píše o věštkyních (Albruna, Gambara, Ganna, Waluburg), ví se o nich od římských autorů, zejm. Tacita, z nápisů na střepech ap. Nositelé světské moci někdy nesli i kněžskou úlohu, jak říkáte, jindy ne, kněz byl někdy mocnější než vládce, protože měl svou funkci doživotně, ale náčelník ne. Zřejmě to nebylo jednotné, záleželo, jakou moc a funkci si kdo usurpoval atd.

Starogermánsky rika-z, riken znamená náčelník.
Podobná slova: rikan-ukázat směr/cestu/, ringi-světlo/osvětlit/.
Tyto souvislosti podporují tvrzení, že věšteckou úlohu měli náčelníci germánských kmenů.