Z. Homola (Pátek 17. října 2008)
Podle nových názorů archeologů, viz Příběh Pr. hradu (které se shodují s mým selským rozumem, viz onen odkaz niže), byl stolec spíše na Žiži. Že by to byl přírodní útvar, je dobrý nápad, to mě nenapadlo, znám mnoho kamenných suků na vrcholcích kopců, které vybízejí k úvahám o kultovním využití. Pak by mělo logiku, že byl při stavbě baziliky sv. Víta buď srovnán se zemí nebo zavzat do stavby, nebo mohl být vedle baziliky a způsobit její překvapivě asymetrickou dispozici. To asi spíš, protože k r. 1142 píše Vincentius o onom jakémsi kameni uprostřed sídla, to už bazilika dávno stála a asi by to v případě umístění uvnitř zformuloval jinak (tím opravuju své předchozí hypotézy). Vychází mi, že by mohl být v místě hrobu sv. Vojtěcha nebo západně od něj, tedy v ose katedrály. Existuje termín stolec sv. Vojtěcha, označující pražské arcibiskupství, ale to asi s knížecím stolcem nesouvisí.
Vlastně by se Žiži mohlo rovnat knížecí stolec, tj. vyvýšené místo uprostřed sídla nemusel být pahrbek, ale opravdu skalisko podobné tomu na V. Roudném.
Prosím o shovívavost, kdo to bude číst, jen se mi tak zatím honí v hlavě nepodložené asociace. Tyhle věci jsou vděčné pro nás amatéry, protože se o věci prakticky nic neví, těch pár pramenů, které se o stolci zmiňují, známe patrně obdobně jako experti, a tak si každý může udělat svou hypotézu podle své představivosti.
J. Čihák (Pátek 17. října 2008)
Podle archeologů se kamenný stolec nacházel v prostoru dnešního Svatojiřského náměstí. Mohl to být přírodní kamenný stolec jako například stolec na Velkém Roudném (opravit adresu /foto-video/) a Knížecí stolec na Šumavě www.tisicovky.cz/cs/hory/sumava/knizeci-stolec-hlv94 Pražský hrad byl založen okolo skalního ostrohu a co když tady byl odpradávna stolec z vůle Boží, čili přírodou vytvořený. Potom předpokládám, že jeho posvátnost měla pro slovanská knížata nesmírnou cenu. Stolec byl součástí skály a tak ho nikdo nemohl odnést. Zatím není možné rozhrabat celý Pražský hrad až na původní vrstvu. Můžeme jen čekat, že archeologové časem stolec objeví.
J. Čihák (Čtvrtek 16. října 2008)
Staročeské slovo háv - úplný oděv bojovnický, jinak brnění. Co takhle posvátná zbroj panovníkova, ke které patřil prěháv neboli svaté brnění. Ten kdo ho nosí mohl být přezdíván preha. Hradiště bylo místo, kde ten preha sídlí. Ale to už jsou zase fantazie.
Z. Homola (Čtvrtek 16. října 2008)
No, upřímně řečeno, vůbec mě nenapadlo z toho odvozovat název Prahy, šlo mi o umístění stolce a jeho další osud, problém názvu Prahy jsem tady už prozatím opustil.
Nechce se mi věřit, že by takovou druhdy posvátnou věc jen tak nechali zmizet, zasypat, utopit atd. I když kdo ví, měli třeba novej, pozlacenej, tak ten starej vyhodili.., museli být ale informovaní staromilci, kteří by ho zachránili či aspoň věděli, co se s ním stalo. Spíš bych vsadil na nějakého nepřítele, který ho mohl zničit, odvézt ap. Napadlo mě, jestli nějaké fragmenty někde nejsou a neví se, co to bylo, jako třeba Čertův sloup (sloupy) na Vyšehradě, no ty ale moc na zbytky trůnu nevypadají...
J. Čihák (Čtvrtek 16. října 2008)
Kamenný stolec mohl snadno zmizet pod násypy na území Pražského hradu nebo Starého Města. Příklad na www.turistika.cz/foto-video/16852/velky-roudny.html
J. Čihák (Čtvrtek 16. října 2008)
Etymologický slovník, Václav Machek, prestol 483, trůn 654, stůl 590. Předpona prě- znamená v církevní slovanštině přesvatý, posvátný. Prěstol je posvátný stolec. Ale jak z toho udělat Prahu? Knížecí sídlo s trůnem bylo v zemi ojedinělé, což mohlo dát příčinu ke vzniku názvu.
J. Čihák (Čtvrtek 16. října 2008)
To jsou velmi zajímavé záhady. Avšak vůbec nemám tušení jak z kamenného stolce odvodit názvy Praga, Fraga, Baraga a pod..
Z. Homola (Středa 15. října 2008)
Náhodně jsem našel tento text, kde se předpokládá knížecí stolec původně a později na Starém Městě:
http://www.pruzkumypamatek.cz/casopis-4-1.php?ID=2006-01-09
Z. Homola (Středa 15. října 2008)
Jo, to je trefné. ;)
Navrhuju, co kdybychom na chvíli opustili tento seminář Járy Cimrmana a přešli na jiný.
V Nápadech a hypotézách jsem měl dlouho stať o knížecím stolci, ale nedávno jsem ji vyškrtl, když jsem nakonec obloukem došel k podobnému závěru, jako je nyní oficiální hypotéza a neměl jsem čas a energii se k tomu znovu vyjádřit.
Viz archiv: https://zhola.com/praha/cz.php?st=knizceStolec,
doplňuji, že ještě Kosmas uvádí, k r. 1092: „A biskup Kosmas sám ho (Břetislava Mladšího) uvítal s duchovenstvem a velikým procesím v hradní bráně před kostelem Panny Marie (in porta civitatis ante templum sanctae Mariae) a dovedl ho ke stolci“.
Vlastně není jisté, kde stolec byl, a také kam se poděl, je mi divné, že by takový kamenný blok úplně zmizel ze světa.
J. Čihák (Úterý 14. října 2008)
Přes ty husy se můžeme dostat rovnou k názvu Praga. Germáni mohli zákrutě říkat Gaga, nyní bychom říkali Gagovice nebo spíše Kejhovice. Pak přišli Slovani a místo pojmenovali Pragaga. Ke zkrácení je pouze krůček a Praga je tady.
Z. Homola (Pátek 10. října 2008)
No husy jsem nestudoval, ale odhadl bych, že gous je pro primitivy těžko vyslovitelné a předcházelo mu onomatopoické ga (dle zvukového projevu husí ga-ga-ga), třeba gous je samec a ga je samice. Takže když přišli primitivnější Slovaně nahradit předchozí Germány, kteří v prapůvodním názvu viděli tu trh, tu brod, tu věštiště, a ulovili si tady husu, jak byli nevyspělí, tak tu nejnemotornější, nejstarší, a když se snažili její maso rozžvýkat, hudrovali: pra-ga, do pr...aha, tak proto se to tady tak jmenuje.
J. Čihák (Pátek 10. října 2008)
Název možná vznikl dávno před založením hradiště. Původ může být velmi prostý a tak bych nezapuzoval ani Pragosa-Starohusy. Velice mě zaujalo stěhování Svébů. Touto možností se zabývají profesionální historikové. Sledujme tedy co se bude dít dále.
Z. Homola (Čtvrtek 9. října 2008)
Aha :)
A z hradu na něj volali: prah, prah, hurla hurla.
Jestli je to závěr diskuse na toto téma, tak bych ještě zopakoval, co se mi jeví nejpravděpodobnější: že měla Praha nějaký podobný název odjakživa, dejme tomu od neolitu a každý nový národ, který kotlinu osídlil, přebral jméno od předchozího a přizpůsobil je svému jazyku podle schopnosti ho vyslovit či podle podobných slov ve svém jazyce, dle kterých taky chápal po svém etymologii. Tak se mohla Praha jednou nazývat Trhy, jednou Brody, jednou Věštiště, jednou Prahy atd., a přitom pořád víceméně stejně. Jelikož to bylo místo bezpochyby v okolí výjimečné a strategické (hlavně tím brodem), bylo jistě vždy všeobecně známé, a tak mělo potenciál si svůj název zachovávat.
Má intuice by se nejspíš přikláněla k tomu vždy nejcharakterističtějšímu, totiž brod přes velkou řeku, tedy nějaké to prapůvodní per-aha, ale to bych zase rozdmýchal polemiku o všech dalších možnostech...
J. Čihák (Čtvrtek 9. října 2008)
Nakonec ještě něco pro srandu. Jel germánský kupec na oslu a uviděl řeku Vltavu. Zakřičel na osla. Prrraha! Uslyšel to Bořivoj a nazval svoje hradiště Praha.
J. Čihák (Středa 8. října 2008)
Seriál - Jak zvířata zdomácněla? Článek 10.
http://zviredoma.zviredoma.cz/Clanky/Domestikace/Dom-prehled.htm
Gaus opravuji na gans. Samo se nabízí zkracování názvu. Pragans-Pragan-Praga nebo Pragos-Pragas-Praga.