Pražský hrad

Neměl jsem teď čas sledovat guestbook, omlouvám se.
Přijde mi to hodně spekulativní. Věřil bych, že církev mohla "zabezpečovat" trhliny - brány do pekel - kaplemi ap.
Že by Praha byla nějak typická seismickou činností či jiným geologickým trháním země, aby se podle toho nazvala, se mi nezdá. Že by se název Praha přenesl z Petřína, jestli tomu dobře rozumím, se mi taky nezdá, ostatně Opyš byla sama skalnatá dost.
Dodal bych nápad, že na Opyši mohly být lomy, je zřejmě pravděpodobné, že se zde těžila železná ruda za Keltů, jestli by se lom mohl nazývat nějak jako fraga, nevím, leda snad v románském prostředí.

Našel jsem na adrese http://mista.unas.cz/index.php?clanek=56 nová fakta o linii Vít-KŘÍŽ-Longin. Kolmo je druhá linie sv.Kliment(Klimentská ul.)-KŘÍŽ-zaniklý kostel na Arbesově náměstí. Údaje v článku jsou zkreslené a tak mě to nejprve trochu popletlo. Ten urbanistický kříž v centru města opravdu je, ale není symetrický. Nevím jak nám taková věc mohla uniknout. Přesto je to příjemné překvapení.

Kosmas popisuje Petřín jako velmi skalnaté místo. Původní název byl německý podle kaple sv.Vavřince (Laurenze) postavené na přelomu 10. století. Dřívější název není známý. Podle mého názoru se skalní lokalita jmenovala Praga-Na prasklinách.
www.geology.cz/aplikace/fotoarchiv/fotoarchiv.php?geol-lokalita=947
http://marek.drapal.org/strahovsky-piskovec
www.pis.cz/cz/praha/pamatky/petrinske_sady
www.revuekamen.cz/lomy%201.htm

Bible obsahuje řadu varování o apokalyptickém zemětřesení a zborcení země. Text není jasně a beze zbytku pochopitelný a proto bylo nespočetně interpretací. K tomu patřilo hledání konkrétních sdělení odlišovaných od obrazností. Oprávněně vznikaly námitky, že přitom dochází k rozmělňování souvislostí v textu. Přesto je tam patrné líčení otřesů a zborcení země v souvislosti s koncem světa. Kdo v to uvěřil mohl v biblických textech nacházet důkaz jak se to stane. Malé zemské trhliny mohly znamenat předzvěst Posledního soudu a varování, aby lidé pevně setrvávali ve víře. Dále můžeme jen spřádat úvahy, co si o tom myslel třeba Karel IV. a jestli to nějak ovlivnilo sakrální geometrii gotické Prahy. Zajisté měl nějaký názor na pověst o propadení kněžny Drahomíry do země. Mohl v tom spatřovat malou ukázku Božího hněvu nad vraždou sv.Ludmily a varování, co jednou neodvratitelně postihne celou zemi.

Nakonec se vrátím do pohanské doby. Na vrchu Opyši bylo možná orakulum (fraga? vradža?). Na sousedním Petříně bylo tehdy hodně pískovcových skal a rozevřené praskliny (praga?). Petřínské skály působily tajemně a byly opředeny mýty o přírodních silách. Takové místo přitahovalo pozornost a jeho mýty ovlivnily křesťanské představy. Podle mého názoru si pokřtěná česká knížata pro nový hrad raději vybrala název místní skalní lokality než jména vztažená k původně pohanskému kopci, na němž se konaly obřady s křesťanstvím neslučitelné.

Nejstarší záznam o rozestupu země v okolí Pražského hradu je asi zápis, jak se v prostoru dnešního Loretánského náměstí propadla do země kněžna Drahomíra(matka sv.Václava). Z puklin vystupoval teplý vzduch a nešly zasypat. Pověst je uvedena v kronice Přibíka z Radenína. Kronika je nepřesným překladem pramenů, které Přibíkovi poskytl Karel IV.. Je otázka, co si o tom tehdy mysleli a hlavně jak to ovlivnilo Karla IV.. Myslel si snad, že to bylo Boží znamení zvěstující neodvratitelnou apokalypsu? Srovnával snad proto Prahu s Jeruzalémem? Proč nechal v Praze stavět tři monumentální chrámy, které nakonec pro nedostatek prostředků nemohl dokokončit? Myšlení se tehdy upíralo k Poslednímu soudu. Víra v blížící se konec světa ovlivňovala chování lidu i panovníků.

Praha leží na pseudokrasovém území. Už za Karla IV. byly popsány rozevřené trhliny v zemi. http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/CHRUZEMI/cr2_cztx/CHU-PODZ.htm Přírodní trhliny a jeskyňky musely působit mysteriózně a docela strašidelně. Nepochybně dotvářely mystické a magické zaměření. Ovlivňovaly lidskou činnost na povrchu i pod ním. Pražský pseudokras s různými geologickými útvary tady byl dříve než far-aha a proto si myslím, že Praga, Fraga(Faraga) či Braga může znamenat území prasklin-puklin-trhlin nebo území kde se trhá(trga) země. Určit přesný průběh Pražského zlomu je nesnadné i pro dnešní geology. Středověký člověk se asi řídil tím co jasně viděl, tedy rozevřené zemské pukliny a různé dutiny. Otevření tzv. petřínské propasti v 60.létech nejspíš nebylo jediné v historii Pražské kotliny. Takové jevy musely vyvolávat strach a paniku. Snad byly chápány jako Boží znamení, možná jako předzvěst Posledního soudu nebo výstup ďábla z temných hlubin. Trhliny v zemi mohly být uctívané s nadějí i s obavami.

Našel jsem trochu informací o Pražském zlomu při stavbě vítkovských tunelů. www.geology.cz/zpravy/obsah/2007/2007-16.pdf Je tam pěkný obrázek styku křemenců a břidlic v místě zlomu a tak mě napadá, jestli něco takového bylo kdysi k vidění na povrchu. Pokud ano, třeba na Vítkově a na Petříně , pak by vyměření místa pro rotundu sv.Kříže bylo v tomto směru snažší než vyměření směru od Václavova hrobu do Jeruzaléma. Začíná být velmi pravděpodobné, že rotunda leží na křížení zlomu a J. linie. Podle popisu obrázků na sweb.cz se zlom také projevuje rovinnými plochami na skalních odkryvech. Proto brzy vyrazím po linii Pražského zlomu. Budu vyhledávat plochy na skalách, které byly tlakem vybroušeny do hladka a do roviny.

Megality bývají často umístěny v blízkosti geologických poruch, zlomů a jejich křížení. V letech 1996-8 byly znovu zkoumány Kounovské kameny. Přitom došlo k měření geologických zlomů. Zkoumání historie a mytologie ve vztahu ke geologii není nic nového. Významné zlomy a jejich křížení jsou podle mnohých jediným vysvětlením pro umístění důležitých staveb a menhirů.

Mapu, která by umožnila potvrdit přesnou polohu sv.Kříže nad zlomem, asi nikde neseženu. Je dost míst kde byl při stavebních pracích doložen průběh Pražského zlomu, ale přesně to uvedeno není. Informace se těžko získávají, bývají zkreslené nebo nepravdivé. Zlom vede jen do Hloubětína a není tam asi jediný současný odkryv jak se píše. Další má být na skalním výchozu Žižkova vrchu přibližně za karlínským kostelem. V Motole prý zlomové plochy vidět nejsou, ale výchoz sousedí se zlomem. Geologii vůbec nerozumím, ale přesto se tam někdy půjdu podívat. Jinak předpokládám, že ta rotunda stojí v blízkosti zlomu.

Pražský zlom je prasklina na povrchu země. Etymologický slovník jazyka českého uvádí, že výchozí sloveso k praskati není u nás zachováno. Dále se píše: blízko jsou mu litevské sprageti a sprógti, lotyšské spragt(puknouti), norské spraka a německé springen, začáteční písmeno s u nás zaniklo. Základy prag a próg se velmi blíží starému názvu Praga, což může být místo kde praská zem. Význam názvu může být také ukrytý ve slově trhati, praslovansky trga-ti (trga?, traga?, fraga?, praga?), zachováno ve slovinštině a srbochorvatštině. V Protogermánském slovníku jsem našel zajímavá slova pro prasknout, puknout a zlomit se. Jejich hlásková přestavba a různé komolení by také mohlo vést až k Praga a Praha. Nebudu dělat úvahy kdy a proč mohl název vzniknout a jak se mohl dále vyvíjet. Nemám žádné informace o tom, že by germánská a slovanská mytologie obsahovala nějaká tvrzení o geologických zlomech.

Rotunda sv.Kříže údajně leží nad Pražským zlomem. To hned navádí ke spekulaci, že rotunda byla založena na průsečíku zlomu a linie vedoucí od Václavova hrobu k Jeruzalému. Tím by se dalo vysvětlit nevhodné umístění rotundy na břehu řeky. Už jsme o tom dříve diskutovali. Zatím nemám dostatečně podrobnou geol. mapu pražského centra, která by tu polohu nad zlomem potvrdila a navíc umožnila nově posuzovat archeologické nálezy na okraji Starého Města.

Nakonec mě napadla odvážná myšlenka, jestli Pražský zlom mohl mít vliv na osídlení Pražské kotliny starými Germány a Slovany nebo dokonce na založení Pražského hradu. Nechci, aby tohle vyznělo jako hypotéza. Je to jenom námět pro rozšíření úvah o dávných dobách. Kladná duchovní energie vyvěrající ze země nebo sestupující do země tady mohla být nejen vyhledána podle nějakého učení, ale dokonce hmatatelně zjištěna, což je nutné chápat jako důsledek magického a mystického zaměření při vysvětlování seizmických jevů. Tyto přírodní úkazy mohly na jiné kmeny púsobit strašidelně. V oblasti pocítily negativní energii, která nevěštila nic dobrého. Proto se raději přestěhovaly jinam. Přírodní jevy byly různými duchovními kulturami chápány odlišně. Jedni zde pociťovali mocné působení boží síly a jiní zde tušili vstup do temného podsvětí a rejdiště démonů.

Pražský zlom lze sledovat od Rudné přes Motol, Žižkov a Hloubětín až ke Kyjím. Kříží se např. s východním portálem vítkovských tunelů a je doložen v tunelu metra v dolní části Václavského náměstí. Prochází v místech, kde stávaly jižní hradby Starého Města. V blízkosti se nachází linie Kříž-Bartoloměj-Martin. Povrchových míst jako je PP Pražský zlom mohlo být více, ale zanikla při těžbě nebo byla zasypána. Podle sklonu a směru zlomových ploch bylo možné určit, že jednotlivé nálezy patří k témuž zlomu. Nelze v minulosti vyloučit ani jiné možnosti hledání průběhu, například pomocí průzkumných štol a výkopů. Světelné jevy (Mariánská a jiná zjevení, UFO) nejsem schopen komentovat. Snad se dá uvažovat o ionizaci plynných směsí unikajících ze země. Nebudu zapuzovat schopnosti senzibilů, kteří mohli pociťovat mírné aktivity zlomu. Někteří třeba přecitlivěle vnímali jemné vibrace zemského povrchu nad zlomem a slyšeli slabé neobvyklé zvuky. Nelze ani vyloučit, že mechanické a akustické chvění u nich mohlo vyvolat vegetativní a konverzní projevy. Pokud zlomy měly nějaký význam v magii a mystice, potom i kamenu z jejich okolí byl přisuzován magický význam a byl obzvláště žádaný jako stavební kámen, zejména pro sakrální stavby.

Mystéria a mýty okolo geologických zlomů

V historii Jericha se několikrát zhroutily jeho zdi, což dokazují archeologové i vykladači Bible. Východní strana opevnění se kryje s průběhem aktivního geologického zlomu. www.myty.info/image/2007040002/2002_275_05.gif

Článek Skrytá tajemství geologie. O Zemských světlech a geologických zlomech. www.kpufo.cz/portal/view.php?cisloclanku=2005033001