J. Čihák (Čtvrtek 17. září 2009)

ZH: Doporučoval bych přečíst latinský text spisu Bavorský geograf z 9. století. V soupisu krajin je uvedeno Pražsko se 40 pevnostmi. Moje poslední zaujetí podporují zajímavé názory na www.boiohaemum.cz Hledej: 6. Mluvili keltsky .

J. Čihák (Středa 16. září 2009)

Název Prahy vznikl v 9. století. Toto období českých dějin je velmi zamlžené a je tedy rozumné uvažovat o objasnění vzniku názvu skepticky. Ani nevíme, zda název hradiště vznikl nově nebo byl převzat ze staršího místního pojmenování. Bylo by alespoň záslužné stanovit pořadí všech domněnek podle jejich pravděpodobnosti. Na to nejsem dost moudrý, abych sestavil soubor kritérií pro posouzení problému, který by nejspíše vyvolal polemiku v senátu i v akademii.

J. Čihák (Úterý 15. září 2009)

Trochu jsem propral všechny dohady a nabývám přesvědčení, že se v Praze opravdu pražilo. Avšak nebyly to nerostné a jiné suroviny. V Praze byly praženy obchodní karavany, jinak řečeno byly prahovány-omezovány na obchodní stezce. Zárověň byla střežena Vltava a Labe, aby karavany nemohly Prahu obcházet a tak se vyhnout placení a obchodu, který nebyl pokaždé výhodný.

J. Čihák (Úterý 21. července 2009)

Podle Kristiánovy legendy Slované založili hrad a dali mu jméno Praha. Potom následuje popis Bořivojova života. Z toho vzniká dojem, že Praha opravdu vyjadřuje mezník v náboženství Slovanů obývajících Českou kotlinu. Snad i ten mor, který vypukl před založením hradu, je obrazem škodlivosti pohanství. Hledání pomoci u věštkyně znamená potřebu pohanství vymýtit, protože jeho živelnost mařila udržení jednoty a centrální moci. Nesmíme však zapomínat, že Kristiánova legenda je přijímána různě a někteří ji dokonce považují za podvrh. Pokud tomu tak není, potom je starší rukopis cennější, neboť historická fakta jsou méně překrývána mýty a novými interpretacemi.

J. Čihák (Úterý 21. července 2009)

Našel jsem zajímavý článek o špatných překladech Kosmovy kroniky, které změnily smysl původního textu. /www.opusmusicum.cz Článek Hudební zmínky v Kosmově kronice/ Proto je nejisté, jestli zkoumáme symbolicky a obrazně sdělené skutečnosti nebo nesmysly.

J. Čihák (Čtvrtek 16. července 2009)

Těch dohadů už je moc, vzájemně se vylučují, některé odporují faktům nebo věrohodnějšímu tvrzení a k ničemu to všechno nevede. Ovšem líbit se budou jednoduché průzračné teze, ikdyž jsou založené hlavně na představách.

Podle pověsti byla na počátku Prahy věštba, což je dost pravděpodobné, ale obsah věštby zapsaný v kronikách mohl vzniknout dodatečně. Přitom byly do pověsti zašifrovány údaje o založení hradu a původu názvu. Slova "muž, an teše práh" jsou opravdu lákavá ke zkoumání.

ZH (Středa 15. července 2009)

No, co se vyprahlého kopce týče, to je blbost, Ibrahim přece píše: "ve vyšší části (města) je velká opevněná tvrz a v ní jest pramen vody tekoucí po povrchu a jeho voda prosakuje do rovinaté části údolí", pramenů tam navíc údajně bylo 4 nebo 5...

J. Čihák (Středa 15. července 2009)

V Praze se pražilo kdeco a nebylo to nic výjimečného: rudy, vápenec,obilniny, dlaždice... Je zajímavé, že v poslední době získává oblibu názor o postavení hradu na vyprahlém kopci. No, je to jednoduché a kopec pod hradem prokazatelně je. Jenom není jasné, jak ten kopec opravdu vypadal a jestli se lišil od podobného okolí. Pokud je něco pravdy o muži, an teše práh, pak to podle mého názoru vyjadřuje dvě možnosti. Muž otesávající práh buduje na obchodní stezce pomezí mezi nábožensky rozdělenou Evropou. Zvolil místo kde se protíná stezka s Vltavou, která s Labem rozděluje českou kotlinu také na dvě části. Velké řeky byly hranicí v lesní divočině. Druhou možností je to, že muž na prahu mezi pohanským a křesťanským přemyslovstvím zahajuje cestu, po které jeho následníci zdárně dovládnou až ke Konci světa a obstojí u Posledního soudu. Není snad náhodou, že vzdálený potomek Přemyslovců Karel IV. tím byl posedlý a připravoval Prahu na sestoupení Nebeského Jeruzaléma. Nevím, pravdu o muži s prahem už asi nikdo nerozsoudí.

J. Čihák (Středa 15. července 2009)

Stará slova prag, porg, atd. měla mnoho podobných významů. K těm známým bych přidal omezení, zábrana a práh mezi časovými obdobími. Např. pád Římské říše dnes považujeme za práh mezi starověkem a středověkem. Slovo práh znamená konec, který přechází v začátek nového. Co když některý Přemyslovec považoval založení Pražského hradu, kristianizaci Čech a jiné okolnosti za zlom v historii svého rodu. Byl přesvědčen (sám nebo věštcem?), že stojí na prahu nové etapy vývoje české země a název Praga to měl připomínat až do dne Posledního soudu.

J. Čihák (Úterý 14. července 2009)

Takový hypotetický rodový erb mohl existovat. Kdo chce, může si se mnou cvičit představivost. Některý z Bořivojových předků nechal na vltavské zákrutě postavit důkladný přechod, vojenskou pevnost a osadu kde se provozovala řemeslná výroba, chov zvířat a rybolov. Přechod byl hlídán ozbrojenci. Čile se tady obchodovalo s kupeckými karavanami, které navíc platily mýto. Vltavský přechod se stal na obchodní stezce hranicí, kterou bylo nutné překročit na cestě mezi východem a západem. Neznámý Přemyslovec , který chtěl všechno vybudovat, si zajisté nechal svoje plány posoudit od bohů prostřednictvím věštce mluvícího obraznou a symbolickou řečí. Věštba se knížeti zalíbila a do erbu přidal muže(sebe) jak tesá symbolický práh a tak obrazně buduje pomezní osadu s pevností. Nutno připomenout, že podle etymologického slovníku mělo slovo práh více významů: základní trám domu, horní trámek dveřní zárubně a hranice. Těžko říci jak osadu nazývali. Možná až kníže Bořivoj vytvořil ze symbolu název nového hradiště.

ZH (Čtvrtek 9. července 2009)

No archeologové velmi vehementně popírají údaj Ibrahima, že Praha byla v době jeho návštěvy postavena z kamene a vápna. Já jako laik sice v tomhle víc věřím očitému svědkovi, na Hradě bylo archeologicky prozkoumáno jen něco před 10% území, na Malé Straně nejspíš ještě méně. Nicméně se mi nezdá logické, že by stavěli kamenné město na zelené louce jako dnes nějaké sídliště. Jistě byla napřed Praha dřevěná, a až poté, když už ten název měla, postupně vápenatěla...

Jestli bájný oráč by mohl být oráčem v symbolickém slova smyslu, tedy že kultivuje lid, což takhle, že zakladatel města měl třeba v erbu muže, an teše práh?

J. Čihák (Čtvrtek 9. července 2009)

Výroba vápna přímo v Praze je doložena již za Vladislava II. a Karla IV. Myslím si, že už v 10. stol. bylo výhodné splavovat vytěžený vápenec až pod hrad. Více na www.enviweb.cz. Vyhledat text(článek): Nerostné suroviny na území Prahy. Část: Chemické složení paleozoických vápenců.

Libušina věštba podává romantické nevěrohodné vysvětlení. Možná je lepší hledat nějaké podobenství přímo v muži, který otesává práh. Pokud není věštba v kronikách pouhou fikcí, potom onen muž a jeho výtvor jsou obrazem založení hradiště (města). Je otázka, zda kronikáři vysvětlení věštby neznali nebo nesměli význam pohanské věštby zapsat. Zatím nevím o nikom kdo by se dovtípil. Nemůžeme se tomu divit, protože založení hradiště spadá do historicky zamlženého období. K tomu je známo několik sporných vysvětlení.

Podle jedné domněnky mohl hradiště založit neznámý kníže už v 1.pol. 9. století. To by byla sranda, kdyby jednou historikové doložili, že mezi legendárními Přemyslovci žil kníže Pragoš.

ZH (Čtvrtek 9. července 2009)

O těžení železné rudy jsou jakési archeologické důkazy z oné výtahové šachty v ulici Úvoz. Ale o vápenci nejsou, Praha je dnes velká, ale tehdy to bylo nejspíš jen území dnešního Hradu a možná blízkého okolí, kde vápenec, pokud vím, není.
Mimochodem jsem nenarazil na teorii, že by se Praha jmenovala podle svého zakladatele či majitele, jak tomu bylo hodně často.

J. Čihák (Středa 8. července 2009)

No, nevím a už asi vědět nebudu. Hradiště se také mohlo jmenovat Báraga podle Ibráhima nebo Fraga podle bývalé věštírny. V 10. stol. postavili poblíž velkou pražírnu na vápno a té mohli říkat praža, pradža. pražna a podobně. Všechna slova jsou si podobná a tak nakonec mohlo z hradiště Fraga vzniknout město Praga. Tohleto objasňování bez důkazů je stále jako hledání v bludném kruhu. Přesto bude vhodné do článku o vzniku názvu doplnit údaj, že se v Praze pražila nejen železná ruda, ale také vápenec. Stejně je mi divné, že ve kdejaké vsi vědí proč se tak jmenují a název nejvýznamnějšího českého centra světské a církevní moci nelze objasnit. Když to všechno realisticky zhodnocuji, tak se mi vybavuje moje stará představa, že název má původ magický, ovšem slovo Praga nepovažuji jen za nějaké magické citoslovce. Bez věštění se neobešlo žádné důležité rozhodnutí. Proto není nijak pošetilé uvažovat o tom, že i pověsti mohou být k pravdě nejblíže. Název města třeba alegoricky predurčil uznávaný a urozený věštec. Název byl sice slovo prosté, ale to slovo věštbou dostalo magický náboj, který měl městu zaručit bezpečí, slávu a moc.

ZH (Úterý 7. července 2009)

No, řekl bych, že napřed se město (hradiště) jmenovalo Praha a bylo dřevěné, a pak teprv se postupně objevovaly kamenné stavby. A vápence byly různě okolo, ale zrovna v tehdejší malé Praze asi ne, kór, jestli bylo Prahou skutečně míněno zprvu jen hradiště.