Pražský hrad

Brod v ose Platnéřské ulice byl v místě, kde začalo období mostů. Dno prý bylo rovné, pevné a voda mělká. Místo bylo vhodné ke stavbě mostů i k založení udržovaného brodu. Myslím si, že břehy hlídaly stráže a tak většina musela použít placené brody a později most. No doba byla divoká, takže asi jak kdy.

Domnívám se, že opevněné mýto bylo součástí brodu, ale umístění na břehu se nezdá vhodné. Ničily by ho povodně. Terén na levé straně měl větší sklon a tak se zdá rozumné umístění objektu pod svahem Opyše. Po okolním břehu chodily jenom hlídky. To podporuje představu, že Hrad měl svého předchůdce. Hrad byl postaven u důležité pevnůstky stojící pod kopcem, podle které vznikl název Hradu. Časem zanikla. Založením Hradu započala likvidace pohanského obětiště. Archeologické nálezy nasvědčují, že to bylo lehce opevněné kultoviště. Křesťanský Hrad však na jeho význam nenavazuje.

Nakonec se musím zmínit o tom, proč se skalním stupňům v řece říkalo říční prahy. Byly to omezovače splavnosti. Hromadily se na nich ledové kry. V Praze nic takového nebylo, ale tím chci upozornit na další význam slova praga-omezení. Sama příroda nastražila různá omezení a člověk také mohl omezovat kdeco. Za určitých okolností se omezení stalo základem místních názvů. Jako například u města Záporoží, které leželo za říčním prahem. Původ názvu Praha je jiný. V názvu se možná skrývá, že se tudy nedalo projít bez zaplacení mýta. Mýto se muselo platit všude, ale třeba jen tady někdo dal mýtné pevnůstce přezdívku praga, ujalo se to a z mýtnice se stala omeznice. Prahovalo se-omezovalo se, kdo nezaplatil, neprojel ani neprošel.

No trochu bych se ohradil, chtěl jsem pochopitelně, aby stránky byly hodnotné ;-). O brodech je v nich ale jen pár řádků.
Jak byly brody umístěny a v jaké době který (které) mi taky vrtalo v hlavě, leckdo o tom píše s podivuhodnou jistotou, kterou ale mít nemůže. Jediné validní, co jsem našel, je Homannova vojenská mapa z r. 1743 (viz), kde jsou zakresleny dobové přívozy (Bac) a brod (Gué) - ten je pod Štvanicí, někde proti dnešnímu karlínskému kostelu. To ale neznamená nic jiného, než že tam vojsko mohlo přebrodit. (Mimochodem je tam již přemostění v místě Střeleckého ostrova, to jsem nevěděl.)
Někdo psal o brodu mezi Levým a Pravým Hradcem, nevím, jestli se tomu dá věřit, řeka tam meandruje v kaňonu. Vůbec jsme tady nediskutovali o přívozech.
U Závisti taky musel být organizovaný přechod přes řeku, přinejmenším v době, kdy byla obydlená.
Že oblasti vltavských ostrovů poskytovaly výborné podmínky pro brodiště je logické, umístění ostrovů se ovšem po velkých povodních měnilo (nebyly pochopitelně opatřeny regulací). Nicméně oblast ostrovů v Tróji, v Libni, u Poříčí, ve vnitřní Praze byla pro brod jistě ideální. Kdoví, jestli nebyl kdysi ostrov v oblasti Karlova mostu, proč by byl brod tam a ne třeba v oblasti Střeleckého ostrova, ostrov byl jistě vítaný...

Neumím si představit, jak to v těch nejstarších dobách bylo - jestli se Vltava dala přebrodit v Pražské kotlině na mnoha místech, kdo by se cpal zrovna přes opevněná mýta? No, jak jsem psal v textu, ostrožna, na které je nyní Pražský hrad, poskytovala kruhový rozhled na všechny potenciální pražské brody!
Nevím, jaký byl kde a kdy kolem Vltavy terén - bažiny, porost atd., představuji si, že trasy přes vnitropražské brody byly navedeny na stezku přes Pražský hrad, brod přes Štvanici chránilo Hradíštko na Poříčí. Jak to bylo v Libni a Tróji nevím, snad tam byly ty bažiny...

Ve Wikipedii, článek Říční brod je odkaz na zhola.com/praha. Je potěšující, že někdo považuje tyto stránky za hodnotnější než byl původní záměr.

Kladu si otázku kde mohlo být domnělé opevněné mýto Praga. Výhodná se jeví poloha u brodu. V Praze byly 3, Bubenský, Holešovický a třetí, snad nejstarší, v ose ulice Platnéřská, který považuji za nejpravděpodobnější. Kladu si další otázku, zda byl výhodnější levý nebo pravý břeh Vltavy.

Mýtný hrad?
Nové nápady jsou zajímavé, ale jejich doložení je asi nemožné. V tom jsem skeptik. Rody mluvily odlišně, jejich dialekty se rychle měnily a moc o tom nevíme. Tím vzniká velký prostor pro úvahy, ale na druhé straně se nikdy nedostaneme k řešení. Vybral jsem několik možností, které se mi zdají nejvíce pravděpodobné.

1. Obchodní stezka se tady křížila s velkou řekou a osada s brodem dostala název Faraga.
2. Na Opyši bylo významné kultoviště a podle věštírny mu říkali Fraga.
3. Slovo prag mělo další význam, bylo to omezení a Praga byla malá mýtná pevnost. Pražský hrad byl založen později a název se přenesl.

Možnosti jsou uspořádány časově podle vzniku. Praga nahradila Faragu, vlivem kristianizace Čech zanikla Fraga a nové hradiště dostalo název podle opevněného mýta. Názvy se vztahovaly k jednomu místu, přetrvávaly a tak bych se nedivil, kdyby to Ibráhím popletl.

No s tím práhmistrem to byl jen můj takový bleskový nápad z legrace, když jsme se včera bavili. Vylepšil jsem to dle mé oblíbenější hypotézy na přes-mistra, tj. převozníka, tj. Přemysl by byl převozníkem přes Vltavu ;). Ale má to všechno vadu, že mistr podle všeho pochází z latinského magister (to z lat. magis) a nějaký podobný dobový indoevropský, keltský, germánský, slovanský či jaký ekvivalent neznám... Leda by to byl přes-mysl, co vymyslel a ostříhal přechod přes řeku. To se sice na první pohled slovu Praha moc nepodobá, ale toto "přes" a zároveň různá slova, která jsme tu dříve diskutovali, jako např. faran (brod), prám (a odhadl bych i práh - ten třeba i v hypotetickém významu závora, mýto), jsou odvozena prapůvodně od indoevropského per. No ale..., že by mistr (magistr) a mysl (myslitel) bylo příbuzné, jsem jak říkám, nikde nenašel, ale přijde mi to celkem logické, přinejmenším významově. Takže Přemysl(Primisl)/Přesmysl/Přesmistr/Práhmistr/Práhmysl/Pražmysl/Pražák jako mýtník/převozník/brodmistr? ;-).

Tesař má však jednu vadu. Tesati je stsl. zase tesati nebo tešliť. Ale co my víme jaká tehdy byla dělba práce. Někteří třeba káceli stromy, pragmistři orubávali kmeny-dělali pragy(a) a tesaři srubovali. Všichni tesali a tesali až létaly třísky na všechny strany. Podle některých názorů byly v Praze otesávány klády a posílány po řece k zužitkování.

Také se mi líbí srovnání práhmistr-mýtník. Kasty ozbrojenců měly autoritu a jejich potomci byli na ně náležitě hrdí, zejména ti z knížecích rodů. Romantická pověst líčí sňatek Libuše s rolníkem. Pro kněžnu by však byl prospěšnější svazek s velitelem ozbrojených mýtníků, který by dokázal udržet její postavení v českém kmenu.

Co vlastně znamená jméno Přemysl Oráč? Zvažoval, správně rozhodoval, podle jedněch byl Zemědělec a jiní jméno Oráč vysvětlují jako Zakladatel. Ví někdo, jak staří Slované vyslovovali Přemysl? Podle jisté nápovědy to mohlo začínat na Pri... Intuitivně se nabízí vysvětlení Práhmistr (s tím nápadem souhlasím). Že by zakladatel českého vladařského rodu byl původně tesařem? A jak to mohlo ovlivnit vznik názvu Praga? Vládnoucí knížata zakládala hradiště s velkolepými záměry. Sídlu zpravidla dávala název podle svého jména. Kníže Bořivoj mohl nové sídlo nazvat podle svého rodu. Už jsme diskutovali o hypotetickém erbu, na kterém mohly být práh a sekyra nebo muž an teše práh. Tedy řečeno po našem: Prahu založili a název zvolili k poctě svých předků, kteří si říkali Rod Práhmistrův (Tesařův). Ovšem je to jen hezká spekulace. Je zajímavé, že slovo Přemyslovci nepoužíval ani V. Hájek z Libočan, psal Rod Přemyslův. Slovo se objevuje až v 18. stol. v historických spisech.

Čím tedy byly kmeny z východu nápadné a proč jim Germáni říkali Vindové. Jméno snad souvisí s protogermánským winda-vítr a windon. Etymolog V.Machek píše: zdá se, že psl. stsl. větr označovalo původně činitele, totiž v lidové víře mythického původce vanutí vzduchu, démona jenž fouká. Možná český kmen udržoval staré přežité tradice a tak vzniklo Cichu Windones. ???

Západoslovanské kulty měly blízko ke germánským. Velký vliv měli snad Sasové, kteří si udrželi pohanský kult až do roku 804. Kultovnictví bývalo velmi pestré. Lišily se kmeny i rody téhož náboženství. Důležité byly kulty duchů zemřelých předků. Víra v posmrtnou existenci předků vedla až ke hledání způsobů komunikace s nimi. Mantika se neomezovala jen na bohy, kteří uměli pořádně zadout a vyvolat ničivé vichry. Duchům byla přisuzována schopnost vyvolat průvan či závan větru a tak odpovídat na dotazy věštců. Slovo Windones může nějak vyjadřovat "uctívačství větru" (přesněji řečeno uctívání boha povětří skrze vítr) a také "duchařství". Druhá možnost je líbivější, neboť není nutné uvažovat o tom, proč by si jeden západoslovanský kmen změnil hierarchii bohů zakořeněnou u celé kultury. Podle mého názoru je pravděpodobnější, že v určitých náboženských představách upřednostňoval duchy předků před bohy. Při vší úctě k předkům, ono to windones může znamenat podivítr, větroplach nebo prďola. Takže můžeme jenom litovat, že nikdo nevytesal germánsko-latinský slovník do skály. To bychom byli hned moudřejší.