Pražský hrad

Upozorňuji po čase na odkaz č. 11. ze zdejší stránky Literatura a odkazy, přiznám se, že jsem tehdy, když jsem se intenzivně zabýval Pražským hradem, nepřečetl ostatní témata ve stati pozorně.
Je tam mimo jiné hovořeno jako o hotové věci o zaniklém "ostrově pod mostem pražským", autoři předpokládají, že byl proti ústí Brusnice. (To ovšem bylo patrně výše než dnes, prý poblíž ústí dnešní (snad uměle vytvořené) Čertovky, snad v úrovni Cihelné ulice. Autoři předpokládají, že byl ostrov navýšen nánosy Brusnice (no to mě taky dřív napadlo, že tím mohl být navýšen práh s brodem, ale zavrhl to, vždyť Brusnice je stružka 4 km dlouhá...). Autoři na stránce předcházející uvedené upozorňují na rozložení ostrovů na mapě z r. 1562, kde je v tom místě skutečně velký ostrov, zdá se však spíš, že jde o nepřesně namalovanou Štvanici. Ale na dvou dalších panoramatech v MHMP na uvedeném místě ostrov zakreslen byl. Štvanice bývá zakreslena tak, že jsou tam jen úzká ramena mezi velkými ostrovy. Poloha a velikost ostrovů se ovšem o povodních měnila a nákresy nemusí být přesné, kreslíři je ryli v ateliérech podle nákresů.

Nicméně k mojí hypotéze: jak jsem psal, mezi branou malostranských mosteckých věží a Prašnou bránou jde přesně západovýchodním směrem přímka, která probíhá ulicí Platnéřskou a Celetnou a protíná jihozápadní kout Staroměstského náměstí - přibližně střed Staroměstské radnice - z toho se paprskovitě rozbíhají další staroměstské komunikace. Tato přímka dále pokračuje žižkovským údolím ve směru bývalé vídeňské stezky ke Kolínu (a samo sebou i východně na Krakov aj. Na druhou stranu tato přímka směřuje ulicí Tržiště a Břetislavova ke Strahovské bráně a dále údolím Brusnice na západ. Nejsem první, kdo předpokládá, že Platnéřská ulice byla jednou z prvních pražských komunikací. A předpokládám, že mezi Platnéřskou a malostranskými mosteckými věžemi byl brod a pak předchůdce Juditina mostu.
Pokud tedy byl pod Pražským mostem dnes zaniklý ostrov, překračoval by onen hypotetický brod a most Vltavu přes dva až tři ostrovy (Kampa, ostrov pod Pražským mostem a možná byl delší onen dvojostrov, na němž jsou Staroměstské mlýny a přístaviště vyhlídkových lodí. Tento most by začínal na severním konci skalnaté staroměstské terasy. Tato terasa je jakýmsi ostrovem mezi okolními štěrkopísky a při velkých povodních byla obtékána i zprava v oblasti Havelského města. Takže je možné, že v pravěkých časech a v raném středověku zde mohlo být rameno Vltavy nebo přinejmenším bažina. Takže možná i tudy vedl most - možná vorový, možná haťový.

A to by podporovalo jednu z nejobvyklejších hypotéz vzniku názvu Prahy podle obyčejných dřevěných prahů - klád.

No škoda, že nežijeme o 1000 let dříve, to by byl Kosmas přejal naše data a všechno mohlo být správně ;).

Máte pravdu, že delší pontoňák mohl být, nicméně ostrovy by byly jistě vítané..., ostatně, viděl jste tu Homannovu mapu z r. 1743 (http://historic-cities.huji.ac.il/czech/prague/maps/homann_1743_prague_b.jpg)? Nevím, jestli je přesná a jestli ty dva ostrovy, přes které vede Karlův most jsou těmi dnešními, každopádně v té oblasti ostrovy vznikaly a zanikaly po velkých povodních, např. Žofín prý vznikl někdy v 17 století a postupně se nánosy zvětšoval (na Homannově mapě dokonce ještě zakreslen není, no nejsou tam ani ostrovy u Libně, nejspíš je mapa jen schematická). Tipnul bych si, že brody a primitivní mosty ostrovy využívaly a asi by byly postaveny na ostrovnatějším úseku o pár set metrů níže nebo výše, pokud by mezi Mosteckou a Platnéřskou dost ostrovů nebylo.

Vorový most dlouhý přes 200 m tady mohl být. Proud sice tlačil na vory velkou silou, ale řetězy byly známy už dávno.

Moje nejnovější nápady mi připadají jako pověst. Pokusím se to shrnout. Prapastevec Pragan přivedl kmen Cichů až k Vltavě. Kmen se tady usadil a přešel na zemědělský způsob obživy. Další významnou kmenovou legendou byl Pramysl, který se stal moudrým prorokem a vladařem. V 9. stol. byl dalším mezníkem přechod na křesťanství. Kníže, který usilovně přiváděl Čechy ke Kristovu učení, byl překřtěn podle mytického Pragany. Ten také přivedl lid k lepšímu životu. Pragana měl sice pohanský původ, ale sv.Jiří na tom nebyl lépe. Překřtěný kníže založil nové sídlo a to se muselo jmenovat podle něho.

Dnes je mi jasné, že největší záhada Prahy je její název. Když nelze najít fakta, zbývá jenom fantazie. Přitom původ názvu bude asi jednoduchý. Zakladatel Pragy nemusel být nejvyšším knížetem. Až časem se pevnosti zmocnil vladař Čechů a název ponechal. Tím lze vysvětlit, proč jméno Pragan není mezi Přemyslovci.

V. Machek píše o etymologii slova pramen ve významu spojená řada vorů, která se liší od etymologie pramene jakožto paprsku vlasů či vody.
Spojená řada vorů se používala jako most (v němčině je pro něj označení Floßbrücke - vorový most, srovnej pontonový most). Etymologicky by to bylo dle Machka složené z per, por (přes) a men (starobylá přípona jmen nástrojů, prostředků). Prám je slovanské slovo odvozené od onoho per (indoevr. přes), německé Prahm pochází prý z tohoto českého prám.
Ten vorový most pro nás není k zahození, sice je dnes nepředstavitelné, že by překonával víc jak dvousetmetrovou vzdálenost od ostrůvku, na němž končí Novotného lávka, ke Kampě, ale pokud tam tehdy nebyly jen tyto dva ostrovy, ale ostrovů víc, mohly být klidně propojeny několika vorovými mosty (prámy, prahmy) a pomnožné Praha - jako jatka, Zámka, ať už od od slova práh (jako kláda), nebo prám by bylo nabíledni. Prámový most mi připadá jako nejjednodušší typ přemostění delšího úseku, kde nestačí délka klád na klasickou lávku. Klády byly orientovány jistě po spádnici, šlo se po nich tedy napříč a imponovaly jako prahy.
To sice není originální nápad, ale v mých očích je to takto pojato věrohodnější.
Mimochodem, nevím, jestli Jene znáte Malý staročeský slovník (https://www.phil.muni.cz/cest/predmety/mstc_slovnik/mstc_slovnik.doc), je tam mj. potvrzen práh ve významu hranice, mez.

Variantně k pra- je prach- (prachstarý ap.), i když to má dnes jiný, expresivní štych. Bohužel jsem o historii používání ve svých pramenech nic bližšího nenašel (no ještě nějaké slovníky mám na druhém konci Prahy). Nicméně to zní archaicky...
Takže Prachmysl jako jako slovutný mudrc, jazýček snadno sklouzne od P k ř místo k r a máme skoro Přemysla; a na druhou stranu by se slovotvorná cesta od Prachmysla ku Praze hledala bohužel násilně, takže jsem ve slepé uličce...
Ale odedávna, i když jsem to tady tuším ještě neprezentoval, mi v hlavě raší Pra-aha, Prach-awa ap. jakožto pramáti (prachmáti :)) řek. Praha sice není řeka, ale ta pražská "laguna" s desítkami ostrovů musela imponovat jako dominantní prvek této oblasti. No, a na obě strany, proti i po proudu, z tohoto pralůna jde divoká řeka, Wilth-aha :).

Ve všem tom zmatku bez řešení jsem si vzpomněl na praotce Čecha. Co když Přemysl 0ráč (Primisl) byl spíše Pramyslem, tedy dávným myslitelem neboli mudrcem kmenu Cichu Windones?

Co když mají pravdu ti, kteří se domnívají, že Pražský hrad vznikl už v 1. pol. 9. století? To by ho mohl založit třeba nějaký kníže Pragan, který dostal jméno podle předka z rodového mýtu. Potom by slovo gan muselo mít slovanský význam. Praslovansky hnáti je gnati i ganati. Příbuzné je litevské ganýti-pasení dobytka a podle jiného zdroje psl. gnati má stejný význam. Pragan mohl být mytický pastevec, který přivedl svůj lid až k Vltavě. Musíme však připustit, že slovanským pastevcům říkali v některém dialektu honáci. Pragan se příliš nehodí mezi jména doložených (i bájných) Přemyslovců, avšak to podporuje představu o dávném mytickém předkovi.

Bývalo obvyklé, že zakladatel hradiště nazval sídlo tak, aby se na jeho osobnost a zásluhy nezapomnělo. V Čechách se nakonec zapomnělo a v návaznosti vznikaly nové báje. Podle mého posledního názoru byl název Pra-ga přebájen na Prag-a.

Dnes není těžké získávat informace, ale někdy bývá obtížné (i nemožné) prověřit jejich pravdivost. Nakonec často zjistíme, že ona "fakta" jsou v lepším případě jen hypotéza. Např. PIS tvrdí: V místě Karlova mostu býval nejprve přechod přes svázané klády, tzv. prahy. Málo znalý zvědavec si řekne: vždyť je to s tím názvem Prahy úplně jasné, a dokázané, tak proč se ostatní snaží dokázat něco jiného, jsou to jenom hlouposti. Často v těch informacích chybí slovo možná. Dno Vltavy se samozřejmě měnilo, zejména při velkých povodních. Říční koryta byla upravována, k tomu patřilo vyrovnávání dna. Takže kdoví jak vypadal geologický profil dna před zákrutou v 1. tisíciletí.

Také si myslím, že Hrad býval mýtnicí (prahovnicí), ovšem jen pro karavany bohatých kupců. Kolem Hradu vedla cesta k brodu, trasa mohla být poblíž Nerudovy ulice. Z ní odbočovala přístupová cesta k hradišti vedoucí k Jižní hradní bráně. Dole pod Opyšem byla mýtná pevnůstka, kde byli kontrolováni ostatní pocestníci. Je také otázka, z jakého důvodu byl Pražský hrad založen. Chtěl mít vladařský rod pod přímou kontrolou zdroj bohatství? Zvolil lepší místo pro vznik prosperujícího města? Tím byl osud Levého Hradce zpečetěn.

No, všechno je relativní, tyto stránky se tváří skromně, protože opravdu nejsem odborník a pokládal jsem za férové to přiznat. Úroveň Wikipedie je střídavá, skvělé (i ošidné) tam je, že to může každý editovat, například jsem autorovi brodů opravil slovo "ůzemí", doufám to byl jen překlep.

Myslím si, že mýtnicí mohlo být klidně hradiště, přes které, jak se předpokládá, dálková cesta vedla. Mimochodem, jaká je asi raná historie Týna?

Zajímalo by mě, jestli autor tvrzení, že dno bylo ploché, rovné, vycházel z nějakých geologických poznatků, nebo jen z toho, že tam mosty byly a brod se předpokládá. Sám jsem svého času (tuším jsem to tady tehdy psal) uvažoval o tom, že práh napříč Vltavou opravdu mohl být, a to v místě, kde proti řece vybíhá ostroh Letné - práh by byl jeho pokračováním, tuším, že na protějším břehu je jakási staroměstská terasa, která byla vyvýšená nad ostatním terénem (nevzpomenu si teď, v kterém geologickém pojednání jsem to četl). Brody, které důvěrněji znám, mají podobnou konfiguraci okolního terénu - brod mezi sázavskými prehistorickými hradišti u Krkavčích skal, brod u Červeného Kláštora, práh v řece je i u Dívčího kamene. Ha, tady jsme to už jednou řešili: viz.
Mimochodem mě fascinuje z geologického hlediska nahromadění ostrovů v Pražské kotlině, zná někdo podobné místo (krom delt řek)? V onom odkazu z Wikipedie (K teorii brodu a brodového místa) je mimochodem řečeno, když to lapidárně přeložím, že údolí s bažinatou nivou je pro brod nevhodné, onen trojský brod s nutnou cestou přes dnešní Stromovku se mi v prehistorii a rané historii pořád nezdá pravděpodobný. Ledaže by byl zase podobný práh proti Babě.

Brod v ose Platnéřské ulice byl v místě, kde začalo období mostů. Dno prý bylo rovné, pevné a voda mělká. Místo bylo vhodné ke stavbě mostů i k založení udržovaného brodu. Myslím si, že břehy hlídaly stráže a tak většina musela použít placené brody a později most. No doba byla divoká, takže asi jak kdy.

Domnívám se, že opevněné mýto bylo součástí brodu, ale umístění na břehu se nezdá vhodné. Ničily by ho povodně. Terén na levé straně měl větší sklon a tak se zdá rozumné umístění objektu pod svahem Opyše. Po okolním břehu chodily jenom hlídky. To podporuje představu, že Hrad měl svého předchůdce. Hrad byl postaven u důležité pevnůstky stojící pod kopcem, podle které vznikl název Hradu. Časem zanikla. Založením Hradu započala likvidace pohanského obětiště. Archeologické nálezy nasvědčují, že to bylo lehce opevněné kultoviště. Křesťanský Hrad však na jeho význam nenavazuje.

Nakonec se musím zmínit o tom, proč se skalním stupňům v řece říkalo říční prahy. Byly to omezovače splavnosti. Hromadily se na nich ledové kry. V Praze nic takového nebylo, ale tím chci upozornit na další význam slova praga-omezení. Sama příroda nastražila různá omezení a člověk také mohl omezovat kdeco. Za určitých okolností se omezení stalo základem místních názvů. Jako například u města Záporoží, které leželo za říčním prahem. Původ názvu Praha je jiný. V názvu se možná skrývá, že se tudy nedalo projít bez zaplacení mýta. Mýto se muselo platit všude, ale třeba jen tady někdo dal mýtné pevnůstce přezdívku praga, ujalo se to a z mýtnice se stala omeznice. Prahovalo se-omezovalo se, kdo nezaplatil, neprojel ani neprošel.

No trochu bych se ohradil, chtěl jsem pochopitelně, aby stránky byly hodnotné ;-). O brodech je v nich ale jen pár řádků.
Jak byly brody umístěny a v jaké době který (které) mi taky vrtalo v hlavě, leckdo o tom píše s podivuhodnou jistotou, kterou ale mít nemůže. Jediné validní, co jsem našel, je Homannova vojenská mapa z r. 1743 (viz), kde jsou zakresleny dobové přívozy (Bac) a brod (Gué) - ten je pod Štvanicí, někde proti dnešnímu karlínskému kostelu. To ale neznamená nic jiného, než že tam vojsko mohlo přebrodit. (Mimochodem je tam již přemostění v místě Střeleckého ostrova, to jsem nevěděl.)
Někdo psal o brodu mezi Levým a Pravým Hradcem, nevím, jestli se tomu dá věřit, řeka tam meandruje v kaňonu. Vůbec jsme tady nediskutovali o přívozech.
U Závisti taky musel být organizovaný přechod přes řeku, přinejmenším v době, kdy byla obydlená.
Že oblasti vltavských ostrovů poskytovaly výborné podmínky pro brodiště je logické, umístění ostrovů se ovšem po velkých povodních měnilo (nebyly pochopitelně opatřeny regulací). Nicméně oblast ostrovů v Tróji, v Libni, u Poříčí, ve vnitřní Praze byla pro brod jistě ideální. Kdoví, jestli nebyl kdysi ostrov v oblasti Karlova mostu, proč by byl brod tam a ne třeba v oblasti Střeleckého ostrova, ostrov byl jistě vítaný...

Neumím si představit, jak to v těch nejstarších dobách bylo - jestli se Vltava dala přebrodit v Pražské kotlině na mnoha místech, kdo by se cpal zrovna přes opevněná mýta? No, jak jsem psal v textu, ostrožna, na které je nyní Pražský hrad, poskytovala kruhový rozhled na všechny potenciální pražské brody!
Nevím, jaký byl kde a kdy kolem Vltavy terén - bažiny, porost atd., představuji si, že trasy přes vnitropražské brody byly navedeny na stezku přes Pražský hrad, brod přes Štvanici chránilo Hradíštko na Poříčí. Jak to bylo v Libni a Tróji nevím, snad tam byly ty bažiny...

Mýtný hrad?
Nové nápady jsou zajímavé, ale jejich doložení je asi nemožné. V tom jsem skeptik. Rody mluvily odlišně, jejich dialekty se rychle měnily a moc o tom nevíme. Tím vzniká velký prostor pro úvahy, ale na druhé straně se nikdy nedostaneme k řešení. Vybral jsem několik možností, které se mi zdají nejvíce pravděpodobné.

1. Obchodní stezka se tady křížila s velkou řekou a osada s brodem dostala název Faraga.
2. Na Opyši bylo významné kultoviště a podle věštírny mu říkali Fraga.
3. Slovo prag mělo další význam, bylo to omezení a Praga byla malá mýtná pevnost. Pražský hrad byl založen později a název se přenesl.

Možnosti jsou uspořádány časově podle vzniku. Praga nahradila Faragu, vlivem kristianizace Čech zanikla Fraga a nové hradiště dostalo název podle opevněného mýta. Názvy se vztahovaly k jednomu místu, přetrvávaly a tak bych se nedivil, kdyby to Ibráhím popletl.