ZH (Úterý 1. prosince 2009)

To je geniální nápad!
Doplním, že Machek píše, že kymersky a kornsky (keltské jazyky) je slad brag, což bylo Slovany přejato jako brak. Rusky domácí pivo, medovina je brága, ukrajinsky bráha, snad poněkud pejorativní.
Dodal bych k tomu, že - jak píšu zde ve Vzniku Prahy - braga je prý starokeltsky bahno, špína, což asi odpovídá tomu sladu i břečce.
Takže, podotkl bych prozaičtěji, tu nemusel být pivovar, ale proslulá bažina, což asi byla, když byla Vltava rozlita do spousty ramen...

J. Čihák (Úterý 1. prosince 2009)

Byla v centru Čech přemyslovská sladovna nebo dokonce pivovar nazývaný Braga? Podle toho, co píše Václav Machek pod heslem břečka, to považuji za velmi pravděpodobné. Pivo bylo vařeno už v dobách nejstarší sumerské dynastie. První písemně doložená zpráva o vaření piva v Čechách je z roku 1088, avšak Slované vařili pivo už předtím.

J. Čihák (Neděle 29. listopadu 2009)

Stalo se zvykem uvažovat tak, jakoby Praga byla názvem hradiště od jeho založení. Není však dokázáno, kdo a kdy hradiště založil a jak ho pojmenoval. Známá vysvětlení původu názvu se odvíjejí od slova Praga, ale původní název hradiště se mohl lišit. Zkomolení mohlo proběhnout tak, že se v základu nového názvu objevilo slovo prag (práh). Potom by tato zavádějící okolnost způsobila mnoho mylných vysvětlení, kterým se věřilo od Dalimila až po dnešek. Tuto diskusi bych chtěl ukončit tím, že pravá příčina záhady může být v neznalosti původního názvu. Pravděpodobná je Braga od Fraga (orakulum) nebo od Baraga/Faraga (přechod přes řeku). Denár s nápisem BRAGA CIVITAZ je asi jediným věrohodným zdrojem informací, že původní název Braga existoval a za vlády Boleslava I. dožíval.

J.Čihák (Pátek 27. listopadu 2009)

Perokresby nejstarších přemyslovských denárů nejsou vždy povedené. Při srovnání s fotografiemi je někdy zcela jasné, že si autoři vymýšlí a nezřetelné části mincí nějak doplňují. Našel jsem několik zřetelných nápisů, např. Bolezlav, Boleclav, Boleslavz, Praga civitas, další civita, civitr, civito, civitac a civit. Je patrné, že se jazyky bez rozvinutého písemnictví rychle měnily. Nedivil bych se, kdyby se dočasně ujaly zkomoleniny Braga, Baraga a podobné. Další zajímavé nápisy jsou Praga gavi, givi, Pragagvai, Praga gacvi, Pragagiz a Pragav. Na fotografii jsem našel zachovalou minci s nápisem SEGRADICITAS nebo SEGRADIGITAS. Slovo je složené. Ve slovníku jsem vysvětlení nenalezl. Je to hádanka pro znalce latiny.

J. Čihák (Středa 25. listopadu 2009)

Nápisy snad dokazují, že se názvy Praga, Braga, (Fraga) pletly i místním obyvatelům. Na nejstarších denárech jsou uprostřed další zajímavé nápisy, Cach 3-PER, Cach 4-PRA. Po obvodu Cach 60 je PRAGA+O (PRAGAO?). Slova jsou většinou nesrozumitelná. O jejich významu lze opět jenom spekulovat.

J. Čihák (Středa 25. listopadu 2009)

Numismatika není moje záliba, ale přesto jsem si se zájmem prohlédl perokresby denárů ražených za Boleslava I.. Denár (Cach 4) má nápis PRAGA CIVITAS a denár (Cach 8) je překvapivě opatřen nápisem BRAGA CIVITAZ. Co si o tom mám myslet?

J. Čihák (Úterý 24. listopadu 2009)

Původ názvu Praga mohou dokázat jenom fakta. Zbývá tedy doufat, že archeologové někde najdou plaketu nebo pamětní minci, která všechno osvětlí. Zajímavé čtení: http://scienceworld.cz/historie/pocatky-ceskych-minci-1437 www.richtera.cz/numismatics/literature/slavnikovci.pdf

J. Čihák (Úterý 24. listopadu 2009)

Slovo praga je možná složené z indoevropských kořenů, ale slovanské prag je časově blíže k založení Pražského hradu. Slovo má více významů. Upřednostňuji významy hranice, mez. Znovu jsem prohlížel mapy územního vývoje v Čechách, 9.-12. století. Nevím, nakolik si byli autoři jisti tím, co zakreslili. Kmeny v Čechách odpadly od Velké Moravy již koncem 9. století. Jejich sjednocování probíhalo pomalu. Kdoví, kdy začalo nepřátelství mezi Přemyslovci a Slavníkovci. Nesmiřitelnost vedla k rozdělení celého území Čech na knížectví ovládaná pražskými knížaty a na knížectví ovládaná rodem Slavníkovců, avšak pod svrchovaností pražských knížat. Z toho všeho mám podezření, že Praga byla strategicky důležitou celnicí, dokud Boleslav II.nedokončil sjednocení českých zemí. Soupis celních omezení byl možná nazýván Praga (stř. pomn.) a název se přenesl na celnici. Praga byla pevnost, kde byla uplatňována celní omezení.

J. Čihák (Neděle 22. listopadu 2009)

Tím místem mohl být osvědčený brod, kde se šlo vodou.

J. Čihák (Neděle 22. listopadu 2009)

Pod slovem pra-ga si můžeme představit: 1. odpradávna-jíti, 2. odedávna-jíti, 3. postaru-jíti. Co si mysleli staří Evropané, když chtěli "pragati"? Třeba jíti jako předkové nebo jíti starocestou. Slovo praga mohlo přímo vyjadřovat místo, kudy se chodí odpradávna, odedávna, jako zastara. Tedy místo "vychozené" (věkem osvědčené a vyšlapané).

ZH (Pátek 20. listopadu 2009)

No pokud vedla stará cesta přes temeno Opyše a nová úbočím..., ostatně se to tak dodnes jmenuje - Staré a Nové zámecké schody...
Nicméně, možné to je, ale Praha, ať už kopec, nebo celá kotlina, má podstatně nápadnější a charakterističtější prvky, brod, rozlitá řeka se spoustou ostrovů, strategický kopec se studánkou na temeni...

J. Čihák (Pátek 20. listopadu 2009)

Předpokládaný nejstarší význam slova praga je prastará cesta. Ovšem slovo je utvořeno od jíti. Je obtížné vyjádřit jak by to staří Evropané při vyslovení cítili. Proto jsem vytvořil neologismus "jdoucnice" s předponou pra.

ZH (Pátek 20. listopadu 2009)

To je zajímavé, per-ga, pra-ga.
Ještě doplním dle Holuba&Kopečného (nejlepší ethym. slovník, co znám): z indoevropského gua (guen) vzniklo lat. venio, německé kommen, ang. come a asi i české choditi. On zapisuje ono gua s hláskou gu, které má pod u stříšku, je to čistě zadopatrové g, takže i zápis ga je správný, ale toto g se vyslovuje víc vzadu.

Až budu mít čas, tak zas uspořádám nové nápady a hodím do sekce vznik Prahy.

J. Čihák (Pátek 20. listopadu 2009)

Slovo hať má více významů, hatě byly používány k různým účelům a je známa řada různých provedení, i dosti odlišných. Hatě byly zpevněné břehy a svahy, ohrady, živé ploty, opevnění a zátarasy, jezy a hráze, zpevněné cesty a prostranství, kulatina, křovinaté lokality, atd.. Machek: psl. gať rovné ind. gá-tu-, cesta, od ide. gá-, jíti. Takže předslovanským významem slova praga může být místo kudy se dá odpradávna jíti, tedy starou cestou. Slovo hať je problematické, mohl tak být nazýván i opevněný (zatarasený, zahacený) brod a další objekty z roští, větví, kulatiny, valounů, písku a štěrku.

J. Čihák (Čtvrtek 19. listopadu 2009)

V minulém příspěvku jsem chybně napsal kníže Pragana, avšak takto se mohl také jmenovat. Kníže Pragan mohl mít manželku jménem Pragana a proto vymyslel pro pevnost název Praga. To jsou však jenom fantazie. Nyní potěším všechny příznivce nejobvyklejší hypotézy. Slovo hatě je údajně předslovanského původu a jako základ byl rekonstruován indoevropský kořen gá-, jíti. Jestli je to pravda, potom i slovo praga je předslovanského původu. Na kopci byla věštírna fraga a dole chodili přes prastaré hatě-praga. Bylo by přirozené, že se to kdekomu pletlo, i místním obyvatelům. Mně se zatím více líbí představa vorového mostu sestaveného z pevných vorů spojených silným řetězem. Provoz mostu neovlivňovalo kolísání hladiny a mohl bezpečně fungovat i za povodně, pokud se tudy nehnala tisíciletá voda. Most by určitě přitahoval, neboť bylo lepší zaplatit mýto, než čekat týdny či měsíce až voda opadne nebo dokonce riskovat utopení.