Pražský hrad

Za prvé bych chtěl upozornit na krásnou tabulu Rogerianu datovanou 1154 (Al-Idrisi) (zde), která je mapou světa relativně věrnou v porovnání s ostatními soudobými, nicméně je z dnešního hlediska natolik nepřesná, že to trochu nahlodává naši hypotézu o tehdejších dokonalých možnostech určení směru na velké vzdálenosti (ale je něco jiného vyměřit jednu linii a něco jiného zkomponovat mapu světa). A otázkou je, zda autorovi mapy vůbec šlo o geometrickou přesnost a ne jen o schematický názorný výtvarně pojatý výčet světových lokalit, něco jako jsou dnes třeba mapy v metru.

Našel jste někde přesný průběh pražského zlomu? Já jsem narazil na toto, kde se pražský zlom v centru Prahy kříží se sázavským hlubinným zlomem, který má nápadně podobný průběh jako vaše jeruzalémská linie (ten pražský je zase nápadně podobný, jako linie ke Staré Boleslavi). Já jsem dosud vaše teorie o zlomech podceňoval, ale tohle mě překvapilo. No, nadšenec na dálnice by zase řekl, že to má stejný průběh jako D1 a boleslavská...

Ještě se musím zmínit o pražském zlomu. Loni jsem prozkoumal motolské okolí této významné geologické poruchy a našel jsem několik skalnatých míst, kde se střídají břidlicové a křemencové vrstvy. Již jsem psal o tom, že taková neobvyklá místa asi měla význam v pohanské mytologii a to se promítlo až do křesťanské mystiky. Předpokládám, že v geomancii byly nestejnorodé skalní výchozy chápány jako esoterická centra.

V odborných knihách zaměřených na geologii a hydrogeologii Pražské kotliny se píše, že ve vltavském korytě byly nánosy. Geologové se občas zmiňují o nepravděpodobných vysvětleních názvu Praha. Nelíbí se jim skalnaté říční prahy ani hrad na vyprahlém kopci. Mimochodem mě napadlo, jestli byla vedle Národní nějaká skalní vyvýšenina, pak se tam mohl nějak projevit pražský zlom, třeba výchozem jako v Hloubětíně nebo na Vítkově. Zakládání sakrálních staveb se většinou neobešlo bez geomancie. V tom je možná vysvětlení, proč rotunda sv. Kříže stojí právě tam, na průsečíku jeruzalémské (i slunovratové) linie a zlomu.

Tak jsem byl zas po pár letech v Muzeu hl. m. Prahy, je tam zajímavý film o Juditině mostě, mj. tam připomínají primitivní způsob stavby mostních pilířů - materiál se sype z loděk nebo se lodice ve tvaru půdorysu pilíře na daném místě plní tak dlouho, než se s materiálem potopí, no spíš ji asi umně ve vhodnou chvíli navrtali (to je pěkná technologie, představuju si, že místo kýlu byly kotvící hroty a že byla tak vysoká, aby se do ná dal vkládat materiál i po potopení, no navíc si je třeba uvědomit, že Vltava tehdy nebyla vybagrovaná a nadržená jezem, asi nebyla nikde víc jak metr hluboká - což ostatně dokládá i existence brodů).
Říkali, nevím teď, jestli v onom filmu, že se Praha jmenuje snad podle brodů, tj. prahů, které překonávali loďaři převážející snad už od 8. století sůl. To se ale nezdá pravděpodobné - všude v Praze (nejen v dnešním korytu) byly štěrkopísky, jediný skalnatý "ostrov" byla ona část města mezi Národní, Platnéřskou, Vltavou a Husovou. Čili přirozené prahy zde patrně nebyly, a pokud by to byly sypané brody, tak v té době asi Praha už jméno měla.
Z hlediska mé hypotézy o předchůdci Juditina mostu, který by ležel mezi malostranskými mosteckými věžemi a Platnéřskou, a hledal jsem ostrovy, které by mostu pomohly, je zajímavá Huberova panoramatická mapa z r. 1769 (viz ukázka), kde je jednak Křížovnický ostrov (je-li to týž) větší než dnes a vysunutý více do středu koryta a na druhé straně při Kampě je další ostrov, který tam dnes není, to by mohl být onen Ostrov pod mostem pražským. Tím by se potřebná délka mostu podstatně zkrátila. A bůhví, jak byly ostrovy rozloženy na úsvitu dějin.

No to mě tehdy fakt nenapadlo ;). Musel bych přeplavat přehradu...
Nicméně je pozoruhodné, že Chotim hlídal velevýznamnou stezku ze Skandinávie do Řecka, takže tam musel být brod přes Dněstr. Je to podobné jako v Praze. Ještě podotýkám, že ukrajinsky se Braga čte Braha.
Tak mi ještě napadá, že per-aha ("přes řeku") nemuselo znamenat brod, ale třeba i Záříčí (jako je Zálabí ap.), tj. osadu za řekou.

Nedávno jsem přečetl starší knihu o historii Pražské kotliny. Autor píše, že se koryto Vltavy měnilo každý rok a s ním také brody. Větší povodně byly časté. Středověká krajina sice pohltila více vody, ale zase nebyly přehrady. Na území Starého Města byla niva. Naproti pod Opyšem stála osada už dlouho před založením hradiště. Takže pojmenování knížecího sídla podle zažitého názvu osady je možné. Z Čech se vyváželo různé zboží, hlavně prý kožešiny, slad a med. Kvalitní slad nelze vyrobit všude a z každého druhu obilí a tak si myslím, že v osadě pod Opyšem mohla být důležitá sladovna. Kde byl dostatek kvalitního sladu, tam musela být i pivovarna proslulá chutnou bragou. Tehdejší pivo mělo malou trvanlivost a proto předpokládám, že bylo vyváženo omezeně a jenom do okolních českých knížectví. Pokud se pivovarně a sladovně začalo říkat Braga, pak se název přenesl na celou osadu. Později bylo založeno hradiště a chytrý vladař ponechal prosperující lokalitě na obchodní stezce starý známý název. No, možná by rád nazval nové sídlo třeba Přemyslograd nebo Bořivojnice, avšak obchod a zisky byly důležitější.

Ještě bych chtěl přidat poznámku k těm pražským ostrovům.
Zpracováno je to mj. na Wikipedii pod heslem Ostrovy v Praze.
Nicméně je v tom zmatek, jak už to tak bývá.

Ostrov u Křížovnického kláštera (který jej částečně zastavuje) se jmenuje Křížovnický nebo Mostomlýnský. Ten ostrůvek od Novotného lávky ke Karlovu mostu je údajně nepojmenovaný (to se mi nechce věřit, nicméně jsem název taky nenašel). Jelikož však Křížovnický ostrov je od staroměstských mlýnů stranou, zatímco Novotného lávka, na které mlýny stály, vede na tento ostrůvek, který od ní vede k mostu, mohl název Mostomýnský příslušet jemu - ale nemám pro to žádné podklady, jen selský rozum.

Kampa se zřejmě stala ostrovem (vykopáním náhonu - dnešní Čertovky) až po příchodu Maltézských rytířů po r. 1150, první zmínka 1169. Říkalo se jí Ostrov pod mostem nebo Dolejší ostrov, Ostrov či Malé Benátky (na rozdíl od Hořejšího ostrova - Střelecký a Velkých Benátek - Štvanice). No, ale myslím si, že tam proměnlivé rameno Vltavy mohlo být i dřív, podle průřezu terénu (který je dodnes plochý a tvořený zčásti štěrkopísky) a existence ostrova v oblasti Klárova.

Klárov byl původně ostrovem osídleným údajně od 9. století sporadicky, v 11.-13. století velmi intenzivně, osídlení zaniklo na přelomu 13./14. století údajně kvůli vzdutí Vltavy po výstavbě jezů (?). Jednalo se o řemeslnickou osadu zaměřenou na výrobu a zpracování železa a barevných kovů a na rybolov. Byl zde i kostel, jiný, než dnes také zaniklý kostel sv. Petra v pozdější osadě Na písku; blíže Vltavy pak byla osada Rybáře.

Takže onen ostrov pod mostem pražským asi nebyl někde uprostřed dnešní Vltavy pod Karlovým mostem, ale - dle různých pramenů - mohl být Kampou, oním ostrovem na místě Klárova (Ostrov na Brusnici?), nebo dokonce ostrovem Střeleckým, jak se někde nepravděpodobně tvrdí.

Mimochodem - tady (wikimedia) je rozložení štvanických ostrovů před pouhými 100 lety.

To je super. V článku jsem sice mapy nenašel, ale některé našel tady:
mapa z Herefordu: http://www.verasir.dk/images/Gamle%20kort%20Richard%20of%20Haldingham%201285_6.jpg
(větší, ale taky nečitelná tady: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/archive/9/92/20090101051616!Hereford_Mappa_Mundi.jpg)
Podobná od Isidora Hispánského: http://www.hs-augsburg.de/~harsch/Chronologia/Lspost07/Isidorus/isi_etma.html
A nejlepší Ebstorferova: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ebstorfer-stich2.jpg ze 13. století, je pod ní odkaz na zdroj, který se dá pomocí pravého tlačítka myši zvětšit a nalézt tam Prahu a Čechy. Praga je v tom vykousnutí asi v 8 hodin imaginárního ciferníku).