Pražský hrad

Už jsem četl několik nepříznivých názorů na hypotetickou podobu rotundy sv.Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie. Kritika se týká především zbytku zdiva, které mělo patřit k severní apsidě. Zdivo sice vypadá jako protipól jižní apsidy, avšak samotné je neurčité. Můžeme tvrdit, že tam žádná velká rotunda nebyla a domnělá jižní apsida je pozůstatkem malé rotundy sv.Víta, která byla později přestavěna. Byly do ní uloženy ostatky sv.Václava a nakonec byly do přístavku uloženy ostatky sv.Vojtěcha. Domnělá severní apsida by pak mohla být tou druhou rotundou v Čechách.

Uvedu nápad, který respektuje hradní ley linku. Kníže Václav nechal na linii urychleně postavit malou rotundu pro uložení relikvie sv.Víta. Teprve potom byla těsně u ní stavěna velká rotunda s apsidami. Malá rotunda sv.Víta byla nakonec propojena s celou stavbou a stala se severní apsidou. Relikvie byla asi přemístěna. Jižní apsida stála nad základy rotundy P.Marie. Tím je možné vysvětlit záhadné vybočení celé stavby z linie.

Zajímavé by bylo, v rámci našich amatérských hrátek, vycucnout z původního nákresu archeologických vykopávek v podzemí katedrály jen to, co se skutečně zachovalo, bez oné rekonstrukce, která determinuje naše představy. Co se staveb před postavením baziliky týče, jsou tam zřejmě jen ony dva nicotné oblouky základového zdiva, které mají patřit severní a jižní apsidě rotundy, v jižní jsou dva prstence zdiva, což se různě interpretuje.
No a jak to bylo s hrobem sv. Vojtěcha je záhada, pokud bychom hypoteticky předpokládali, že měl být, podobně jako sv. Václav, stále na stejném místě, tj. uprostřed dnešní lodě katedrály, kde byl před její dostavbou náhrobek z konce 14. století poškozený při požáru 1541 a pak renesanční desetiboká kaple, a víme od Kosmy, že Vojtěch měl před vybudováním baziliky nad hrobem malý kostelík přiléhající k portiku rotundy sv. Víta, mohli bychom dedukovat, že i tehdy byl kostelík na uvedeném místě. Kde byl v bazilice se neví, předpokládá se, že uprostřed lodi. Pokud by však byl stále na uvedeném místě, bylo by to v tzv. kapli sv. Tomáše, i když ne úplně přesně.

Oltář dvanácti apoštolů je zmiňován v Legendě o sv. Václavovi (asi 960): "Uložili jej (sv. Václava) v kostele svatého Víta po pravé straně oltáře dvanácti apoštolů, kde sám řekl při stavbě chrámu." Soudil bych z toho, že to nebylo v severní apsidě; někde se dají dočíst rozsáhlejší z toho plynoucí dedukce o stavebních dispozicích rotundy, které se mi z laického pohledu nezdají věrohodné.
Zajímavý je údaj Kosmovy kroniky k l. 1059-60 "Když kníže Spytihněv přijel k svátku svatého Václava do Prahy, viděl, že kostel svatého Víta není tak veliký, aby stačil lidu sbíhajícímu se k svaté slavnosti – ten kostel vystavěl někdy sám svatý Václav k podobenství kostela římského okrouhlý, v něm i tělo téhož svatého Václava odpočívalo – a rovněž i druhý kostelík, přilehlý a jakoby v portiku toho kostela ležící, kde uprostřed na velmi těsné ploše byl hrob svatého Vojtěcha. Uznal, že bude nejlepší, aby oba zbořil a vystavěl jeden velký kostel oběma patronům, vyměřil hned místo kostela, položil základy, dílo rostlo, zdvihla se zeď, ale jeho šťastné začátky přetrhla již v následujícím roce nevčasná smrt."
Nevím, co si mám myslet o tom druhém kostelu (překlad je zřejmě správný, snažil jsem se to ověřit se svými chabými znalostmi latiny). Taky je zde ověřeno, že kostel byl okrouhlý (Kosmovi bylo v r. 1060 asi 15 let, takže jej znal), lze totiž zaslechnout názory stavebních historiků, že kolem r. 930 nemohla být vystavěna tak velká kruhová stavba, že šlo o oktagon.
A, mimochodem, umístění rotundy bylo po staletí zapomenuto, fragmenty byly objeveny až začátkem 20. století pod základy též zaniklé baziliky, základy tzv. kostela P. Marie ještě později, takže barokní architekti nemohli mít o jejich přesném umístění ponětí.

Ještě upozorňuji, že existují dva zdánlivě precizní nákresy základů baziliky a rotundy, jeden zřejmě původní z dob archeologických prací na začátku 20. století, kde jsou zakresleny černě skutečně zachované fragmenty a obrysově rekonstruované obrysy, a pak druhý od Reichertové, kde toto odlišení není. Bohužel se náčrty neshodují ani navzájem, ani se skutečností, a ani jeden z nich nezachycuje dobře překřížení zdí baziliky a rotundy v místě severní apsidy, která nás zajímá. Dobře to má Cílek a spol. v Podzemní Praze z r. 2008 (a samozřejmě já, který jsem to před pěti lety s foťákem a metrem v podzemí ověřoval ;), alespoň to, co šlo, umístění kláštera mám možná nepřesně).

Ještě se zdá být v jedné linii osa sv. Bartoloměje a kaple Všech Svatých, která je souběžná s onou M-V-J.

Udělal jsem si práci, abych co možná nejpřesněji určil středy kněžišť tzv. Panny Marie, rotundy sv. Víta a sv. Jiřího, pozoruhodné je, že střed severní apsidy rotundy je přesně v polovině vzdálenosti, což vaši teorii velmi podporuje (přímka se zdá procházet středem apsidy). Navíc kolmice vztyčená v místě severní apsidy rotundy míří do kněžiště tzv. kostela sv. Bartoloměje, který stál na třetím nádvoří proti dnešní mozaice Posledního soudu blíže městskému traktu, předpokládá se sice jeho vznik později, 11.-12. století, ale není to jisté.

Zajímalo by mě, kde se vzal údaj o oltáři 12 apoštolů, když se o rotundě dohromady nic neví (našel jsem odkaz, odkud jste asi čerpal).
Vaše druhá linie vedoucí osou katedrály do tzv. kostela P. Marie míří na druhou stranu do kaple P. Marie v Jiřském klášteře, ve které byla prý pohřbena Mlada. A s jistou dávkou fantazie by západně mohla vést ke kapli P. Marie, která stávala někde v oblasti Keplerova gymnázia, než ji pohltily barokní hradby (byla pak prý přemístěna k Písecké bráně).

Asi je váš nápad jako obvykle geniálnější, než jsem si myslel.
Dnešní bazilika sv. Jiří sice souběžná s vaší linií nepatrně není, zato ale severní stěna společná s klášterem ano, takže je možné, že původní stavba před znovuvystavěním po požáru byla orientována naším směrem. (Hned bych si přihřál svou polívčičku se svou teorií, že kostely byly, krom výjimek, stavěny k východu slunce v den Zmrtvýchvstání Páně v daném roce, takže orientaci sv. Jiřího třeba po požáru r. 1142 při rekonstrukci poněkud změnili.)
Za ústřední bod rotundy sv. Víta je považován hrob. sv. Václava, avšak sám Václav ji vystavěl na počest sv. Víta, je tedy možné, že v té době byla ústředním bodem Vítova relikvie. Předpokládá se sice, že sv. Vítovi byla zasvěcena východní apsida, ale to je tuším jen hypotéza, mohlo to být v severní, a je možné, že už před stavbou rotundy mohl být na tom místě důležitý bod, nechci teď spekulovat, jaký. Tuším jsem tady někde psal, že nejen pozdější bazilika, ale už rotunda mohla mít vícečetné patrocinium a hlavní (východní) oltář by byl obligátně zasvěcen Panně Marii.
Co se týče Černínského paláce, nevím, jakou by to mělo souvislost s raným středověkem. Západní brána byla po staletí při jižní straně západní hradby, nevím, že by kdo předpokládal její umístění v uvedeném místě, každopádně by tam překážel ten kostelík ;).

Linie velmi magizuje vstup do severní apsidy a tím také celou apsidu. Prý tam byl oltář 12 apoštolů. Je možné, že 12 zakladatelů církve bylo tehdy uctíváno více než jiní? Možná jen hermeticky, neboť v hlavní apsidě byla relikvie sv.Víta. Problém je však v tom, že podle domněnek byla s. a j. apsida dostavěna až po několika letech. Je možné, že kníže Václav počítal s dostavbou už při zakládání rotundy? Pokud ne, tak bych očekával, že linie bude procházet středem rotundy a hlavní apsidou. Vybočení rotundy je záhada.

Zatím to nemám přesné, moje výsledky jsou podobné. Linka asi protíná průchod do severní apsidy rotundy sv.Víta. Azimut linky je přibližný k orientaci rotundy a kostela P.Marie. K linii bych přidal vchod do Černínského paláce a východní hradní bránu. Navíc si na linii můžeme představit skálu Žiži a snad i zaniklou západní bránu. Dostaneme tak osu stavebního komplexu hradiště. Linie však nebyla jen urbanistickou čárou. Snad rozváděla regenerační energii ze skály Žiži na celé hradiště a časem jí přisoudili ochranné působení proti démonům. Vznik pražské sakrální geometrie souvisí s letopočty 882, ?930 a ?920. Katedrála z linie vybočuje, ovšem její osa míří do kostela Panny Marie, takže k linii je připojena. Bylo by divné, kdyby to Karel IV. nechal bez povšimnutí.

To je dobrý nápad.
Dle Uměleckých Památek Prahy lze soudit, že je východní část baziliky sv. Jiří postavena patrně na původních základech z let 921-25.
Vaše spojnice, řekl bych, lehce míjí střed kněžiště baziliky sv. Víta, možná o tři čtyři metry severněji, prochází těmi pilíři katedrály, které jsou vlevo při pohledu na konchu v kryptě sv. Kosmy a Damiána. Není souběžná s osou baziliky sv. Víta ani sv. Jiří (ani s katedrálou), je patrně souběžná s osou rotundy sv. Víta, ale tu tečuje na severní straně hlavního tělesa rotundy. V ose tzv. kostela p. Marie asi jde.
Míří pak do brány v Černé věži, ale na vzdálenější pozoruhodná místa asi ne.
Kaple sv. Mořice, tzv. kostelík sv. Bartoloměje a bazilika sv. Víta měly stejný atypický azimut své osy 59° směřující do Staré Boleslavi. Rotunda sv. Víta a tzv. kostel p. Marie měly azimut 70° (možné vysvětlení jsem si dovolil ve stati Nápady a hypotézy).

Mimochodem i v uvedených prestižních UP Prahy je Borkovského hypotéza totožnosti kostelíka v průjezdu s v kronikách zaneseným kostelem P. Marie zpochybněna, ale ne ve stati o tomto kostelu (Frolík), ale u tzv. sv. Bartoloměje na III. nádvoří (Maříková).

Lidé tehdy nechodili na obřady do kostela, ale ke kostelu nebo se obřady pro lid vykonávaly třeba na louce. Kostel Panny Marie prý stával na západním předhradí. Zdá se, že byl postaven pro duchovní slavnosti, při kterých se konalo velké shromáždění. Ale to už si myslím delší dobu. Připadá mi to jako přeměna pohanského kultoviště na křesťanské poutní místo.