Pražský hrad

Zkouším ještě prověřit ten rovnoramenný trojúhelník Vít-Petr-Vyšehrad.
Románská bazilika sv. Petra na Poříčí byla o třetinu kratší než dnešní gotický kostel a na svém místě kupodivu zůstal portál, ne chór (ten byl také lehce jižněji oproti dnešní ose kostela - viz).
Pokud protáhneme přímku od jeho románského oltáře přes sv. Longina, dostaneme se asi 11 metrů za závěr dnešního novogotického kostela sv. Petra a Pavla na Vyšehradě (viz). To je ovšem asi do půlky románské baziliky, kterou dal postavit Vratislav kolem r. 1070 poté, kdy se sem přestěhoval z Pražského hradu pro neshody s mladším bratrem – biskupem Jaromírem. (Svatovítská bazilika byla vyměřena jeho předchůdcem a starším bratrem Spytihněvem II. v r. 1060, který pak na začátku následujícího roku zemřel.) Zlomky půdorysu zřejmě dvouapsidové baziliky byly odkryty v 80. létech 20. století a předpokládá se východní závěr někdo při hřbitovní zdi. Ovšem baziliku rozšířil v r. 1129 Soběslav, tak nevím, kde byl prapůvodní závěr, resp. zda nemohl být oněch 11 metrů za dnešním kostelem.
Pokud odtud vedeme stejně dlouhou (3.192 m) přímku do sv. Víta do průsečíku s Jeruzalémskou linií, schází nám ještě 5 metrů (viz), abychom se dostali do chóru baziliky (počítal jsem to programem GcCalc dle GPS souřadnic Google Earth (který to naměří obdobně, o metr příznivěji, protože zřejmě používá sférický model, i když inzeruje elipsoidní). (Petr – Vyšehrad dle sférického modelu dává 3.188,47 m, Vyšehrad ono místo Víta 3.187.60 m). No, jsou tam převýšení, nevím, jak se s tím modely vyrovnávají, bohužel http://williams.best.vwh.net/gccalc.htm je určen pro námořníky a letce a s nadmořskými výškami nepočítá. Googlovské mapy při převýšení 50m na kilometr posunují polohu, asi jen v některých směrech (např. Kříž je posunutý asi o metr a půl), což jsem ověřil na fotkách jiných pražských věží.
Dostává se tím ze hry Jindřich, který ovšem údajně neměl románského předchůdce, i Zlíchov.
Co je ještě zvláštní, že přímka Vít-Petr se odchyluje asi o 0.48° (pokud počítám ne výše spočítaný bod Víta, ale střed rotundy) od spojnice brána Malostranských mosteckých věží - Prašná brána, která je dnes přesně východozápadní, což mi přišlo signifikantní, ale vlivem precese to ve středověku muselo být posunuto o 4-5°. Tím by se nesouběžnost obou linií dala vysvětlit, pokud by byly vyměřeny dle astronomických souřadnic se 145-letým odstupem (ale podle čeho by ten směr byl, když není východozápadní..., leda dle soudného dne 2000 ;)).
Pak by se dalo fantazírovat, že pokud by např. referenčním datem byla ev. přestavba svatovítské rotundy v r. 973, pak by linie mezi věžemi vycházela do r. 1118, kdy by byl postaven hypotetický předchůdce Juditina mostu, k němuž dle svého natočení malostranské věže směřují (pokud bychom brali jen tzv Juditinu věž, pak by se data ještě přiblížila). Tím by se ovšem dostal ze hry Kříž a Longin a muselo by se počítat s dřívějšími kostelíky na místě Petra a Petra-Pavla. Ale to už je fakt fantasmagorie, nechci to ale mazat, kdybych někdy našel nějaké vysvětlení, ostatně proto tady píšu takovéto pochybné úvahy, abych to později našel.

Řevnovice jsou zajímavé, mě zase napadl Kostelec u Křížků, kde je k rotundě dostavěna velká loď, to je tuším dost časté, a myslím si, že tomu mohly předcházet přístřešky a portiky, které byly přechodnou formou při zvyšujícím se náporu věřících, ale to je jen můj nápad, jistě to je někde zpracované.
S tím Zábořím jste se ale nechal nachytat ;), cituji z Uměleckých památek: pozoruhodná... románská stavba, patrová kaple z doby kol r. 1150, čtvercového půdorysu s apsidou po východní straně a s věží nad středním polem, před r. 1200 přistavěna k celé délce jižní fasády obdélníková románská otevřená předsíň, po požáru v 17. století ... kaple přestavěna v kostel s novým zasvěcením, zbořena apsida a nahrazena obdélníkovou sakristií... A hned jsem si potvrdil první odstavec;).
Obávám se, že i slunovraty (a jarní, podzimní bod) se posunují po obzoru s precesí.
Ta jižní apsida svatovítské rotundy je záhadná, mate mě ten vnitřní prstenec, který je malý, aby patřil k té mé hypotetické Václavově přestavbě, ale proč by tam byl před přestavbou, no nějaké vysvětlení se vymyslet dá, ale nic přesvědčivého.
Ještě jsem přemýšlel o té analogii hypotetické podoby Šebířovy rotundy s jeruzalémskou, neskromně bychom se mohli domnívat, že Monomachos pořádně nevěděl, jak má takový kostel vypadat, byl zbořen do základů, a mohl si vzít inspiraci v Praze (od poutníků ap.), kdy pražská rotunda byla stavěna několik let před tím dle římského kostela (např. Kosmas byl viditelně obdivovatelem antiky), západní apsida tam zůstala navíc, jak bylo u nás zvykem. Ale to jsou opravdu jen mé hrátky, nedá se to ověřit.
Bazilika je z architektonického hlediska podélná stavba, a naše rotunda papežský čestný titul basilika, jestli se nemýlím, neměla.
Jinak, pokud jsem nyní ten zimní slunovrat spočítal přesně a skutečně se shoduje s linií k Jeruzalému, byla by to neuvěřitelná shoda, že by Jeruzalém ležel v této astronomické linii, dalo by se z toho leccos dedukovat, ale to je opravdu už odvážné. Ještě je ve hře otázka, zda, byli-li zeměměřiči či astronomové, snad arabští, jak jste říkal, takto pokročilí, museli znát i precesi (byla známa již v antice) a mohli ji započítat k nějakému významnému přelomu. Tím by se to ještě zkomplikovalo.

Ten můj nápad, že malá rotunda byla částečně zbořena a podkovovitě připojena k velké rotundě, zapuzuji. Koncept se mi líbí. Vaše velká rotunda mající charakter jednolodní baziliky se mi zdá pravděpodobná. Zejména, když to podporuje řada indicií a sedí to geometricky. Lze tedy uvažovat i o tom, že při stavbě baziliky nehýbali ani s relikvií sv.Víta, neboť velká rotunda měla pod hlavní apsidou kryptu, která zůstala zachována. Jeruzalémská linie může vycházet spíše z krypty sv.Víta než z hrobu sv.Václava. Svědčí pro to napřímení linie v Kříži.

Relativní je vysvětlení slov přilehlý, vedlejší a sousední. Nevíme, jak to vlastně tehdy jazykově cítili. Etymologické slovníky neznají staročeské tvary těchto slov. Přilehlý může znamenat přichýlený nebo přikloněný, tedy nějak spřízněný a nikoliv přistavěný (přístavba). Kaple sv.Vojtěcha mohla být samostatnou stavbičkou, která byla duchovně spjata s rotundou.

Odpověď "kostel tvůj již před Pánem stojí, překrásně vystavěn" mi zní jako kárání Václava za neskromnost. Biskup asi chtěl zachovat ladnou rotundu Panny Marie, kterou by Václav musel zbořit. Možná se zapomnělo na dodatek "ale budiž, postav ten velký kostel ku slávě Hospodinově". Ovšem interpretace obrazné řeči bývají relativní. Nechápu však, proč byl prostor jižní apsidy tak posvátný, že ho Václav musel zachovat, přestože to narušilo symetrii velké rotundy.

No, svátek Zmrtvýchvstání (velikonoční pondělí) je určitě nejdůležitější z křesťanských svátků, důležitější než Kristovo narození na Vánoce. Netvrdím, že má hypotéza je stoprocentně pravdivá, ale kdykoli jsem počítal u románských kostelů, kde je známý rok založení, východ Slunce v ten den, tak to sedělo (no počítal jsem to pravda jen párkrát, ale taky jsem zjišťoval krajní odchylky svátku i orientací kostelů a odpovídalo to oněm 70-80° s průměrem 75°). Výjimkou jsou tři hradní kostely v čele s bazilikou (mají azimut 59° a směr ke Staré Boleslavi) a rotunda sv. Kříže na Starém Městě, která je severojižní. V jiných zemích je to možná jinak, třeba katedrála v Chartres míří k letnímu slunovratu, ale to jsem blíže nestudoval.
Leckoho mate natočení plánů Prahy o 8°, které je pozůstatkem tereziánského katastrálního systému, pročež se zdánlivě osy kostelů blíží 90°, tedy východu.

Katedrála je orientována k východu Slunce o svátku Zmrtvýchvstání. Je sice lákavé hledat v tom původ orientace kostelů, ale v jarním období bylo více důležitých svátků, zejména Nanebevstoupení a Seslání Ducha Svatého. Významnost svátků byla chápána nejednotně a procházela vývojem. Románské a gotické kostely směřují zhruba na východ až severovýchod. Zatím jsem nenašel rozumné vysvětlení pro tak velké odchylky. To se nedá vysvětlit výškovými rozdíly mezi kostely a horizontem, dále rozdílem mezi prvním paprskem a bodem odtržení a ani proměnlivou významností svátků jarního období. Názor, že zakladatelé kostelů byli nedbalí, se zdá nepravděpodobný. Proto zkusme hledat opačný náhled na tuto záhadu.

Dávní mystikové stanovili liturgická pravidla. Myslím si, že bylo hlásáno, aby se lidé modlili směrem k nebesům a přitom klekali čelem tam, kde Slunce vychází v jarním období. Proto také všechny svatyně musely směřovat do této oblasti. Nešlo tedy o přesnost a podle toho se chovala i většina zakladatelů kostelů. Někteří však považovali za nejsprávnější nasměrovat osu kostela k východu Slunce v den svátku Zmrtvýchvstání. Můžeme jenom spekulovat, jak mystikové vymysleli ten správný směr. Možná to věděli jen zasvěcení. Asi se uplatnila transformace některých slunečních mýtů. Jarní východy Slunce symbolicky připomínaly Kristovo vystoupení na nebesa.

Muslimové se modlili směrem k Mekce, což bylo jejich posvátné ústředí. U křesťanů to bylo jiné. Modlili se k všudypřítomnému Hospodinu. Jejich pozice při bohoslužbách snad měla vyjadřovat náboženskou jednotu. Bylo by chybné domnívat se, že křesťané uctívali nějaké místo, které leželo směrem na severovýchod a třeba i mimo pozemský svět. Křesťané měli též svoje nejposvátnější místa na zemi. Duchovní pozornost se upírala k Jeruzalému, k Římu a později k městu zázraků Amsterdamu. Tím lze možná vysvětlit vzácné abnormality v orientaci románských a gotických kostelů.

Ještě doplním svůj předposlední příspěvek (píšu tu leccos, abych to ev. po sobě někdy našel).
Osa katedrály (v níž leží hrobka sv. Vojtěcha) skutečně prochází kaplí Panny Marie v Jiřském klášteře, kde je údajně pohřbena Mlada atd. Ale kostelík v průjezdu mezi 2. a 4. nádvořím (údajná Marie) míjí o tři metry (osa míří asi stopu severně od středu průjezdu - lze to pozorovat pouhým okem, protože je v zákrytu vrchol tympanonu průčelí chrámu se střední vížkou). To znamená, že (nehledě na pozdější katedrálu), by spojnice obou Marií skutečně míjela asi o metr severněji střed dnešní hrobky a tedy by probíhala sice vnitřkem tzv. kaple sv. Tomáše, ale ne osou. Nicméně spojnice Marií má azimut 70.20° (katedrála 69.60°) a sloupořadí ambitu kláštera, který dle mého názoru korespondoval s kaplí sv. Tomáše, je o podobný úhel odkloněno (dle Hilbertova náčrtku o 0.7°, dle Chotěbora dokonce o 2.4°, ale věřil bych spíš tomu prvnímu). Zajímavé je, že na svátek Zmrtvýchvstání 1039 (kdy byl převezen do Prahy Vojtěch a zřejmě i postavena jeho kaple) byl azimut východu Slunce 70.33° (to souhlasí s mou teorií, podle čeho se řídila orientace kostelů).

Ten poslední obrázek je obkreslený náčrt Hilbertův z r. 1912 nebo 13, je asi přesný.
Kosmas píše o rozšíření "větší kaple" biskupem Šebířem (Severius, ve funkci 1031-67). Dalo by se předpokládat, že větší kaplí (capella, o kostelu mluvívá jako o ecclesia, může tak ovšem rozlišovat baziliku a rotundu) myslí Václavovu rotundu (a menší by byla Vojtěchova), taky ale může mluvit jen o apsidě, anebo o stavbě baziliky, kde se pro Václavovou apsidu vyklenula bazilika (to by nebyl tak špatný nápad, protože důvodem Kosmovy zmínky je, že Šebíř při tom musel vykopat kosti Podivena, aby mohl vést zeď, kdyby rozšiřoval rotundu nebo jen apsidu, takovou starost by asi neměl. Nicméně historici t.č. tvrdí, že rotunda byla rozšířena po r. 1039. Hilbert ovšem zevní prstenec apsidy datoval do X. století.
Já jsem svého času tady uvažoval, že v písemnostech zmiňovaný kostel Panny Marie mohla být malá rotunda na témže místě (podobná oné levohradecké, která jí těsně předcházela) a Václav ji pak rozšířil, a vnitřní prstenec by patřil k té původní. Tuším, že o dataci obou zdiv byly spory a názory dodnes jednotné nejsou.

Je to pohled od SSZ na západní zeď vnější apsidy rotundy, která by měla být z doby rozšíření rotundy, kterou nechal provést biskup Šebíř po r. 1039 (kdy byly do Prahy přeneseny ostatky sv. Vojtěcha a zřejmě na krátký čas v rotundě uloženy, vzápětí či současně s rozšířením ovšem byl zřejmě postaven i druhý kostelík pro mausoleum sv. Vojtěcha), pak v r. 1060 byla zahájena stavba baziliky, protože ty dvě kaple už náporu věřících nepostačovaly. Ta souvislá zeď vzadu je jižní zeď současné kaple sv. Václava a ty zbytky před ní je jižní zeď románské baziliky.
Mimochodem se nyní snažím dokázat, že hrob sv. Vojtěcha je, podobně jako hrob sv. Václava) stále na stejném místě, což mi přijde pravděpodobnější, než dosavadní tvrzení, že se přesunoval s každou přestavbou či novostavbou kostela sv. Víta (měl být nejprve v rotundě (ona druhá kaple je většinou historiky ignorována, ač je popsána pamětníkem Kosmou), pak uprostřed lodi baziliky a pak uprostřed lodi katedrály). Pokud byl prozatímně uložen v rotundě sv. Víta a pak, téměř v portiku rotundy byl postaven druhý podobný kostelík, kde na velmi malé ploše bylo mausoleum sv. Vojtěcha, vycházelo by to dobře do místa současné hrobky a na tomtéž místě byla tzv. kaple sv. Tomáše baziliky. Ta je ovšem na náčrtcích zřejmě mylně orientována, protože existuje přesné Hilbertovo zaměření s kótami a vzdálenostmi, kde je souběžná s pozdější katedrálou, tj. i s klášterem Kostela pražského, a ne s bazilikou. Hilbert zřejmě (on to odkrýval 20 let po kouscích, které byly zase zasypávány) pak kapli na souhrnném náčrtku natočil v souladu s bazilikou, protože jinak to vypadá divně, no ale asi to takhle divně bylo, bazilika byla orientována k Boleslavi, zatímco tato kaple klasicky 70° (což odpovídá východu Slunce na velikonoční pondělí 1039). Zdá se, že hrobem sv. Vojtěcha prochází ona linie Marie (v průjezdu) - Marie v Jiřském klášteře, jak jste myslel, a všechny tyto kostely (obě Marie, Vojtěch i katedrála) jsou v jedné ose, ale úplně jistý si nejsem, dle katastrálky linie míjí hrob asi o metr, na Google mapách, kde je nutné srovnat jednak střechy s půdorysem a jednak počítat s tím, že je Vít poněkud zdeformovaný (není úplně pravoúhlý a podélná osa je otočena o stupeň po směru hodinových ručiček), tam to, zdá se, vychází. A na Císařských otiscích to taky vychází...