Pražský hrad

Koukám, že jsme psali současně, já to své pak ještě doplnil.

Je to dobré. Ale: Je nějaký doklad, že by měl být nějaký hradní kostel zasvěcen sv. Vavřinci?

Nezdá se mi, že by se ona průjezdová kaple měla jmenovat, zejm. v pozdější době, po P. Marii, protože to neodpovídá těm několika zmínkám, které o kostelu P. Marie jsou (kanovník Kosmas k r. 1092: „A biskup Kosmas sám ho (Břetislava Mladšího) uvítal s duchovenstvem a velikým procesím v hradní bráně před kostelem Panny Marie (in porta civitatis ante templum sanctae Mariae) a dovedl ho ke stolci“) – ta drobná kaple stála 80 metrů od tehdejší brány, vně hradu někde mezi příkopy, přitom již čerstvě stála velkolepá bazilika blízko místa, kde by asi (podle mé představy) k uvítání došlo – předpokládám, že nevítali nastávajícího panovníka někde na padacích mostech před hradem.

Já mám představu, že Kosmas musel Žiži znát na vlastní oči, tak to na mě působí. Taky si říkám, že Žiži nemuselo být nutně skálou, ale mohlo být i umělým návrším. Z Hradu bylo totiž vidět všude, kam bylo potřeba, ale do Bubenče špatně, protože prostor za Jelením příkopem je stejně vysoko jako dnešní akropole, a pokud přírodní skála nebyla dost vysoká, mohli třeba už kdysi v pravěku nějaký násep udělat. Každopádně si myslím, že Spytihněv by pozorovací místo zbytečně nelikvidoval, stačilo ho přece "přetřít na růžovo".

Zkoušel jsem se (po x-té) zorientovat v rodokmenu prvních Přemyslovců, ale přesvědčil jsem se opět, že to opravdu není nic pro mě, tak se omlouvám. Je tam příliš mnoho neznámých a všechny konstrukce (vymykající se středověkým pramenům) a data (konsensuální i alternativní) mi připadají býti jen hypotézami postavenými na vodě a některé se mi zdají příliš odvážné.
Neodvažuji se udělat si vlastní názor.

Při pohledu na raně středověký Wawel mě překvapuje, kolik tam bylo roztroušeno kostelů vedle sebe, mj. 4 rotundy).
V oblasti dnešní Svatováclavské kaple lze při dobré vůli spatřovat jako matrjošku tři rotundy, jejichž fragmenty zdiva se zachovaly nebo byly vyfotografovány. Pak je ona kaple v průjezdu, Jiří, pak Vojtěch, Mořic a tzv. Bartoloměj z pozdější doby a snad kaple P. Marie v Jiřském klášteře (dle arch. výzkumu původně dřevěná, kamenná až po 1142).
Bořivoj dle Kristiánovy legendy postavil kostel Panny Marie, jeho syn Spytihněv I. taky kostel Panny Marie a též kostel sv. Petra (dle Crescente fide christiana), neuvedeno ovšem kde. Kaple Panny Marie je dnes v ose východního chóru katedrály; jestli se nemýlím, tato oblast nebyla archeologicky zkoumána, kdo ví, co v půdorysu staré části katedrály ještě stálo a skrývá se tam nebo bylo zničeno. A třeba i jinde pod budovami v areálu. A kdo ví, kde vlastně Spytihněv I. stavěl, co když dole ve městě.

Co se linií týče, věřím těm našim dvěma (Čihákova jeruzalémská a Homolova staroboleslavská ;-)) a ještě té přesně západovýchodní mezi malostr. mosteckými věžemi a Prašnou bránou v ose jakési románské Královské cesty. Lákavý trojúhelník je Vít – Petr na Poříčí a Petr-Pavel na Vyšehradě, to ale nevychází přesně, ani když se manipuluje s umístěním vrcholu trojúhelníku v rámci Vyšehradu. Pořád nevím, jestli s převýšením terénu při východech Slunce je třeba počítat, nebo ne. Zdá se, že alespoň na přelomu 11. a 12. st. měli netušené astronomické a geodetické znalosti (asi díky Arabům). Asi záleží na době, konkrétních lidech a účelu.
Zajímavý je (možná) rovnostranný trojúhelník mezi oltáři obou chórů baziliky sv. Víta a oltářem sv. Bartoloměje, navíc s téměř severojižní osou. To ale musím ověřit, až vyjde (co nevidět) Archeologický atlas Pražského hradu, kde by to mělo být konečně pořádně zaměřeno (alespoň to, co je dnes zaměřitelné); kdo se v tomhle vrtal, ví, že si nikdy nikdo s přesností plánků a jejich fotoreprodukcemi hlavu nelámal (nenašel jsem dva proporčně stejné půdorysy katedrály, o předchozích stavbách nemluvě, a ještě to bylo často zkresleno šikmými záběry fotoaparátů na ev. nerovnou, pomačkanou předlohu.

Znovu jsem sepsal posloupnost nejstarších pražských kostelů. Předtím byl v textu trochu zmatek.
Panovníci bývali neskromní. Například Karel IV. začal v Praze stavět tři velké kostely a žádný nedokončil podle svých původních plánů.

1. BOŘIVOJ postavil na Opyši rotundu Panny Marie. Zbytky zdiva zůstaly zachovány pod Svatováclavskou kaplí v katedrále sv.Víta.

2. SPYTIHNĚV postavil kostel Na Baště zasvěcený sv.Vavřinci a nechal odlámat skálu Žiži. Tím dokončil kristianizaci Opyše. Legenda sv.Vavřince prý byla účinným prostředkem při potírání pohanského kultu ohně.

3. VRATISLAV postavil kostel sv.Jiří, který stál v prostoru dnešní baziliky sv.Jiří. Další záměr začal uskutečňovat tím, že nechal změnit zasvěcení Spytihněvova kostela na Baště. Sv.Vavřince nechal nahradit Pannou Marií, aby mohl zbořit Bořivojovu rotundu Panny Marie a Pražský hrad přitom neztratil svoji ochránkyni. Na uvolněném místě chtěl postavit větší kostel. Vládl krátce a proto nestihl stavbu svého druhého kostela zahájit.

4. VÁCLAV pokračoval v započatém Vratislavově díle. Na posvátném místě, kde dříve stála Bořivojova rotunda Panny Marie, založil novou velkou rotundu (nemusel ji dokončit), která byla zasvěcena sv.Vítu.

Já vycházím z toho, že i kníže musel zacházet se zdroji obezřetně. Proto Vratislav nemohl plánovat stavbu více kostelů na Pražském hradě.
Ohledně 2. rotundy jsem došel k tomu, že ji postavil až Boleslav I.

Slunovratové a rovnodennostní linie byly velmi důležité. Věnoval jsem se pouze jim v rámci krajiny a dají se také vysledovat v půdorysech některých kostelů. Založení Nového Města Pražského Karlem IV. spadá do doby, o které mám jen běžné znalosti. Přesto si myslím, že základní astrální principy se zde asi uplatnily, jak to zároveň umožňovaly příhodné vyvýšeniny, na kterých většinou kostely byly stavěny. Nevím, ale s komplikovanými kombinacemi bych byl raději opatrný. Dále je třeba počítat, že místní podmínky trochu ovlivňují místo východu slunce na obzoru. Já se zabývám jen tím, jak se v mýtech a urbanismu promítnuly slunovraty a rovnodennosti, Měsíční čtvrtě (vlastně třetiny - úplněk, přibývající a ubývající srpek) a denní běh Slunce. Čili tím, co každý opravdu viděl a tím se to také mohlo uplatnit.

Posloupnost jsem nevyjádřil zcela jasně. Vratislav nechal zbořit rotundu Panny Marie stojící na místě, kde později Václav postavil rotundu sv.Víta. Na místě zbořené rotundy chtěl Vratislav postavit novou větší rotundu, ale nestačil ji ani založit. Současně stavěl východně od vrcholu Opyše kostel sv.Jiří, který dokončil. Kladu si otázku, komu by chtěl Vratislav novou větší rotundu zasvětit.

Můžete mi jako architekt a historik vysvětlit smysl geometrických obrazců a ley linií vytvořených spojnicemi kostelů? Jedná se o posvátnou geometrii nebo o čistě městský a krajinný urbanizmus? Nebo je smysl někde mezi tím?

Nepatřím k těm, kteří se drží zastaralých názorů. Už se napsalo hodně o vzniku a vývoji náboženství. Důležitou úlohu přitom hrály fantazie a sugesce, ale nejsem dost znalý na to, abych o tom mohl diskutovat. Tendence ke sjednocování a zakládání mocenských center je velmi stará. U nás bylo zajisté více knížat, která měla choutky stát se neomezenými pány české kotliny. Rozšiřovala svoje panství, získávala bohatství a rozvíjela svoje hlavní sídla. Praha byla jedním z takových míst a její omezená svrchovanost tady nebyla ojedinělá. Musím Vám dát za pravdu, že název z toho vzniknout nemohl.

Nejstarší pražské kostely
Mezi záhady Pražského hradu patří dvě zdiva jižní apsidy rotundy sv.Víta. K tomu znám tři hypotetická vysvětlení.
1. Malá apsida rotundy sv.Víta byla zbourána. Ponecháno bylo jen základové zdivo, aby zůstala nedotčena posvátná zem apsidy. Pak byla postavena nová prostornější apsida.
2. Vnitřní zdivo pochází z jižní apsidy rotundy sv.Víta a vnější zdivo je pozůstatkem kaple sv.Václava v bazilice sv.Víta.
3. Vnitřní zdivo pochází z rotundy Panny Marie a vnější zdivo z větší rotundy sv.Víta, která byla založena tak, aby její jižní apsida stála na místě jižní apsidy rotundy Panny Marie. Z toho vzniká otázka, čím byla jižní apsida tak posvátná, že místo museli zachovat.

Domnívám se, že nelze opomíjet kostel sv.Vavřince na sousedním Petříně. Jeho nejstarší dřevěný předchůdce tam byl postaven už v 10. století a stal se součástí kristianizace pohanského Petřína. Je těžké vyznat se v chaosu, který vytvářejí všechny názory dohromady. Proto se pokusím alespoň naznačit svoji představu o nejstarších pražských kostelích. Bořivoj postavil na akropoli rotundu Panny Marie. Spytihněv postavil kostel Na Baště zasvěcený sv.Vavřinci a nechal odlámat skálu Žiži, čímž dokončil kristianizaci Opyše. Vratislav nechal zbořit rotundu Panny Marie, aby na jejím místě mohl postavit nový větší kostel. Předtím opravil kostel Na Baště a dal ho zasvětit Panně Marii, aby nahradil starou svatyni nejvyšší světice na akropoli. Vládl krátce, založil kostel sv.Jiří, ale stavbu většího akropolního kostela už zahájit nestačil. Toho se chopil až kníže Václav, který přivezl relikvii sv.Víta. Nespokojil se s kostelem sv.Jiří, který pro něho překrásně vystavěl Vratislav. Za vlády Boleslava II. byl sv.Vavřinci zasvěcen kostel na Petříně (992?). Podle legendy se tak stalo na doporučení sv.Vojtěcha. Druhý kostel Na Baště byl postaven v pozdějším období.

Pražský kníže a jeho knížectví nebylo mimořádné, vrchnostenské, ale celkem běžné v porovnání s ostatními knížectvími v České kotlině. Zdá se, že jste příliš ovlivněn tradičním pragocentristickým výkladem naší nejstarší historie. Byť jsem Pražák, osvobodil jsem se od toho, je mi lépe -:) a docházím k lepším výsledkům. Tento tradiční přístup velmi uplatňoval ještě D. Třeštík nerespektující informace v al-Masúdího Zmínce o Slovanech.

S těmi energiemi bych to také příliš nepřeháněl, byť mimořádné schopnosti senzibilů uznávám. Tím základním, co lidé uctívali, byly astrální pohyby a proměna počasí. Jestli jste závislý na romantických představách, které jsou stále považovány za pravdivý výklad o původu náboženství, doporučuji se od toho rovněž osvobodit. Náboženské představy nevznikly z uctívání studánek, kamenů a stromů.

Ah, děkuji za reakci.
Neměl jsem svou nedůvěru, co se týče alternativního rodokmenu, zmiňovat, když pro ni nemám konkrétní argumenty, omlouvám se. Ty indicie se netýkaly přímo rodokmenů, ale těch ostatních věcí, kterými jsem se sám v rámci svých možností zabýval - název Prahy, původní stavby na hradčanské akropoli - a způsobu zacházení s hypotézami, jak jsem o tom mluvil; to poslední ale vyčítám i mainstreamovým vědcům, to před tím je jistě diskutabilní.
Co se týče rodokmenů, musím si přiznat, že jsem obětí toho principu, který jsem popsal ve vámi zmíněné úvaze, jinými slovy bojím se do toho zavrtat, protože by to sežralo hrozně mé energie a času, kterého moc nechci obětovat. Ale asi budu muset, když chci být poctivý, naštěstí má raná historie tu výhodu, že dat k dispozici moc není... Takže slibuju, že našprtám jak oficiální tak Vaše pojetí a udělám si svůj názor; jestli bude takto mít nějakou váhu, je ovšem otázka... Asi pře 4 lety jsem se na stránkách Moravia Magna trochu snažil se v tom zorientovat, zajímala mě i znojemská rotunda, no tehdy jsem dal za pravdu oficiální vědě, argumenty si už nevybavím, možná mě odrazovala víc forma než obsah. Doufám jsem teď už poučenější i co se psychologie prosazování nového týče, a tak to doufám bude naopak, tj. dám přednost obsahu.

Odjíždím na týden pryč, tak nebudu moct odpovídat na případné reakce.

Musím se omluvit za nedostatečné vysvětlení původu názvu Praha na svých stránkách. Vypadlo tam : Všechny prvotně osídlené územní oblasti osídlené lidem reprezentovaným hrnci typu Praha-Korčak se nacházejí v nížinách, pouze Praga se nachází na vyvýšeninách. Východní, jižní a západní Čechy byly osídleny až další vlnou reprezentovanou pohřby pod mohylami. V případě hledání původu názvů postupuji tak, že se nejprve snažím definovat podle zachovaných koncovek co je vlastně pojmenováno a pak teprve porovnávací metodou určit význam použitého slovního kořene. Při etymologickém bádání je nejprve třeba ctít etymologická pravidla která jsou nesubjektivní, zatímco při výkladu podstaty slovního kořene již samozřejmě určitá míra subjektivity může být přítomna. Zde to znamená, že Praha je původně zcela jistě název země. Velmi se mi tento postup osvědčil.

Pokud ve svém posledním příspěvku máte na mysli můj Nový rodokmen Přemyslovců, mám na Vás prosbu. Mohl by jste svoji nedůvěru konkretizovat? Velmi by mne zajímal názor z tzv. druhé strany.

S Wikipedií jsem učinil šílenou zkušenost, lze se seznámit s diskuzí u článku o Sv. Václavovi. Nyní probíhá stejně naivní diskuze lidí kteří tvoří Wikipedii u článku o Boleslavovi I., samozřejmě již beze mne.

Dříve jste se zmínil o problému s uplatněním nových poznatků ve společnosti. Popsal jste to výborně.

Ještě k Bořivojovu kostelu Panny Marie. Já postupuji tak, že uchopím konkrétní známé údaje vážící se k dané záležitosti. Očištěné od nánosu subjektivních výkladů z různých období je poskládám dohromady a tím mi samozřejmě vyjde jiný výsledek, nežli je tzv. oficiální výklad. Dále je dobré uvědomit si, že i výklad historie má svojí historii. U kostela panny Marie jde o to, že I. Borkovský stanovil, že je jím kostel Na baště. Když přibývaly další poznatky, pracovaly s nimi historici tak, aby tento původní názor zůstal zachován. Proto torie o přestavbách a přístavbách rotundy a nakonec i že hrob K1 není Bořivojův, ale Boleslava I. nebo Boleslava II. Věc je přitom zcela jednoduchá.
1. Pohřeb K1 byl uskutečněn do vydřevěné jámy, což odpovídá 9. století. Jediným, kdo mohl být v této době pohřben jako vládnoucí kníže na Pražském hradě byl Bořivoj. To potvrdil i antropolog E. Vlček.
2. V zásypu hrobové jámy se nalezly kousky malty. To znamená, že pohřeb se uskutečnil ve zděném kostele. Nad hrobem se nalezly kusy maltové podlahy s rovnou hranou. Pohřeb se tedy uskutečnil do pravoúhlé jámy v maltové podlaze a potom byla jáma zakryta novou podlahou s oblázky. Bořivoj byl pohřben ve stojícím kostele.
3. Bořivojův hrob respektuje nejstarší nalezený stavební relikt, to je vnitřní prstenec zdiva, ten je tím pozůstatkem kostela Panny Marie, který Bořivoj postavil. Vzhledem k tomu, že je to základ jižní apsidy, musela to být čtyřapsidová rotunda, protože centrály se stavěly symetricky.

No, moc se mi do toho nechce, abych se někoho zbytečně nedotkl... Ale budu reagovat.

Těžko snáším, když někdo prohlašuje něco s jednoznačnou jistotou, pokud jde o věci, které nikdo vědět nemůže; jak jsem říkal, nedohodneme se ani, podle čeho je nazvaná naše ulice, i kdybychom viděli písemný návrh iniciátora, co když to ve skutečnosti nazval po svém dědečkovi, který se jmenoval stejně jako někdo slavný ;).

Vzpomínám si, že mě Praha (jakožto archaický plurál) ve smyslu prahů, hřbetů sbíhajících k Vltavě (napočítal jsem jich od Zbraslavi k Zámkám 20, jak zde píšu 2. září 2008) napadla taky, teď jsem to hledal ve fóru, ale marně, takže to asi neprošlo mou autocensurou...
Zato jsem si připomněl, kolik sofistikovaných hypotéz jsme vymysleli my dva, považujíce to za hru se slovy, o nic jiného nemůže jít, protože prokázat nic nelze. Měli bychom to mimochodem někdy ještě probrat a doplnit do řádného textu o vzniku Prahy to, co jsem opomněl (tedy když se mi něco zdálo opravdu přiléhavé, tak jsem to tam dal, pochopitelně jako jednu z hypotéz).
Že skoro všechny naše hypotézy souvisejí s indoevropským per, jsme opakovali stokrát.
Krom Polabí jsou tuším všude v Čechách kopce, nicméně nevylučuju, že by se Praha mohla jmenovat podle nich, je to ale jedna z desítek spekulací a jiné se mi zdají přiléhavější.

Já musím mít na paměti, že jsem hlavním autorem těchto stránek a zavázal jsem se při jejích vzniku, že budu přísně oddělovat hypotézy a fakta. Stránky vlastně vznikly proto, že jsem původně chtěl jen opatřit popisky kamarádovy fotky, ale našel jsem tolik rozporů (právě proto, že skoro všichni autoři vydávají svou oblíbenou hypotézu za fakt), že jsem se v tom musel napřed zorientovat, a zjistil jsem, že se vlastně skoro nic s jistotou neví. Je ovšem těžké psát text, kde by každé druhé slovo znělo možná, asi, hypoteticky atd., no ale aspoň se snažím. Komunikuju teď i se špičkovými odborníky přes problematiku románského Hradu, a nechci se zkompromitovat.
V této souvislosti bych chtěl upozornit na Wikipedii a její hesla o raných českých dějinách. Chtěl jsem si ověřit nějaké datum o Bořivojovi, ale našel jsem, že teta byla táta a Golem byla jeho žena, abych parafrázoval písničku Osvobozeného divadla. Něco mi to velmi připomíná...
Nemám vzdělání ani čas a energii, abych dovedl zhodnotit, kdo má pravdu, co se týče rodokmenů českých knížat ap., a ty alternativní texty se mi velmi těžko čtou, protože tam je tvrzení za tvrzením bez pochybností o jejich správnosti, aj. Nicméně těch pár indicií, kterým rozumím, mi napovídá, abych tomu nedůvěřoval.