Pražský hrad

No abychom nechodili daleko, i ono phragen pochází z prahu, konkrétně Phragina ;). Jak se tu psalo v srpnu 2008: hokynář se staročesky řeklo fragnář, což je ze staroněmeckého Phragener se stejným významem, a to je utvořeno ze slova Phragina = přepážka, hranice, bariéra atd. Phragen (či Vragen) je trh, což souvisí s fragen, ptát se, kupovat. Tehdy jsme spíš hovořili o fragen ve významu ptát se věštce, taky bylo uvedeno, že pragermánsky je fráʮ moudrost.

Byla Praha obchodní osada?
Snaha objasnit vznik názvu vedla k mnoha vysvětlením, která se navzájem vylučují a všechna jsou více či méně zpochybnitelná. Málokdo si umí připustit, že mnoho omylů mohla způsobit nešťastná podobnost se slovy práh a pražit. Zamysleme se, jestli to nemohlo být jinak. V pražské oblasti se protínaly obchodní stezky, byly tady spolehlivé brody, obslužná osada a tržiště. Pobývaly zde obchodní karavany Franků, kteří osadě s tržištěm říkali obecně phragen-trh, tržiště. Slovo v osadě zdomácnělo ve tvaru praga a přitom se z něho stal název. Byl natolik oblíbený, že se slovanské názvy pro trhové osady nemohly místně uchytit. Potom se začalo říkat celému panství Pražsko a sídlu pražských knížat Praga. Další generace zapomněly jak názvy postupně vznikaly. Bohužel původní terén Starého Města a Malé Strany je skrytý pod silnou vrstvou navážek, na kterých je hustá zástavba. Zatím nelze dokázat co tady v 9. století opravdu bylo.

Také nemám rád slova, která mají více abstraktních významů. Každý si je interpretuje po svém. Proto se snažím psát o věcech transcendentních lidovou řečí. Astrální linii si představuji spíše jako spojnici několika bodů na hvězdné obloze. Ke slovu astrální mnoho lidí přiřazuje význam netělesný (astrální tělo).

No, ohradil bych se opět proti tomu tvrzení o absenci astrálních linií. (Já to sousloví nemám rád, protože je zprofanované, navozuje zdání čehosi neseriosního.)
Nicméně je jistě pravděpodobné, že z ryze praktického hlediska lidi všech dob potřebovali určovat období v roce (kvůli zemědělským pracím atd.). V rovinaté krajině museli vytvořit buď umělé konstrukce jako je Stonehenge, nebo využívat vzdálených přírodních dominant - v tom případě se vhodné místo pro rondel mohlo hledat druhotně podle nich (v případě špatné viditelnosti ta druhá metoda byla problematická).
Ovšem pražská kotlina je lemována členitým okolím a odkudkoli z ní bylo možné najít pro každý den v roce jednoznačné místo na obzoru (třeba "dva prsty od Bílé skály", "ve třetině mezi Okrouhlíkem a Bílou skalou"). Nevím, kde měli akropoli pravěké kultury, které sídlily na Hradčanech, v Lumbeho zahradě, Bubenči atd. Každopádně hradní návrší, vybrané později jako ústřední bod, na tom bylo stejně jako celá kotlina, na blízkém i vzdáleném obzoru byla spousta dominant a další, které již zanikly (třeba ta strahovská Skála a různé její sestřičky na druhé straně řeky, viz třeba staré veduty, byť na nich byly dominanty romanticky zdůrazněny).
Takže ať to nazveme astrálními liniemi nebo třeba přírodním orlojem, dovoluji si tvrdit, že dominanty byly, a že nebylo v daných podmínkách třeba vyhledat místo podle nich, ale naopak.

Bylo tady napsáno, že pahorek Žiži nemá vztah k astrálním liniím. Všechna posvátná místa nemusela ležet na liniích, neboť v představách měla interakci s nebeským světem a skrze něj také mezi sebou. Země byla s nebem propojena proudící transcendentní silou. (Pozůstatky takových představ přežívaly až do 19. století a byla na nich založena fluidová teorie elektřiny.) Propojení vycházelo z vrcholů některých vyvýšenin. Tato místa odhalovali jasnozřiví kněží a tak určovali kde bude kultoviště. Historické prameny o tom nic určitého nesdělují a proto se nedá nic dokázat a často ani vyvrátit. V tomto směru jsem svoje bádání přerušil, protože bych nevymyslel nic lepšího než další nové náboženství.

Paví vrch je pro mě nejúžasnější pražský kopec, ze tří stran vysoké srázy, ze severní poněkud méně příkrý, terasy připomínající staré valy, plošina na temeni, býval tam v 19. století park s rybníčkem (asi tam chovali ty pávy, nicméně hlavně tam byla voda). Nikde jsem se nedočetl, že by se tam archeologicky zkoumalo, ta velká vila ovšem patřila tuším StB. Je to přesně naproti Vyšehradu (na rozdíl od Děvína). Opravdu by mě zajímalo, co tam v pravěku bylo, že by to nechali bez povšimnutí se mi zdá nepravděpodobné.

Kříž se stal od 5. století posvátným symbolem křesťanů. Jsou známy kříže tvořené spojnicemi kostelů. Posvátnost těchto geometrických obrazců nemůžeme zcela zpochybňovat. Trojúhelníky měly symbolický význam, ale ve středověkém křesťanství uctívány nebyly.

Na jih od Opyše je Paví vrch se záhadnou minulostí. Spojnice obou kopců prochází přes východní svah Petřína. Přibližně v polovině kde klesá Hladová zeď.

No pokud jde o romantické povídačky v naší branži, skoro o ničem jiném tu nepovídáme ;). Já o tomhle nemůžu polemizovat, skutečně jsem to jen slyšel povídat od poučenějších lidí, než jsem já, nevím, ke komu se mám přiklonit, hebrejsky neumím, středověké okultní texty neznám, jsou-li... Nevylučoval bych žádnou možnost, co napadá romantiky, jistě mohlo napadnout i dřívější lidi, kteří se v tom podobně hrabali, vždyť to byli lidi různých epoch a kultur, těžko předpokládat, že by měli uniformní názor a že měli vždy možnost ho přebírat od jiných kultur, šlo zpravidla o okultní, skryté nauky.
Já mám nejradši, když můžu něco změřit.

Vyšehradská bazilika sv. P&P není na jih od Malé Strany, ale přesně od Staronové synagogy a sv. Jiljí (nesmí nás mýlit natočení katastrálních a z nich odvozených map o 8°, ale ani tak to nevychází z Malé Strany).
Při pohledu od Víta o zimním slunovratu zapadá slunce nad ideálním obzorem někde u jižního kraje dnešního Str. kláštera, vzhledem k převýšení ještě o dalších pár desítek metrů mimo. Těžko říct, jestli tam mohla být nějaká dominanta, na obzoru je dnes obří barokní hradba a za ní stadiony. ... A byla, koukám na staré mapy (II. voj. mapování a císařské otisky), na místě strahovských stadionů byla lokalita Na skále (Na skalách) 185 sáhů, hlavní strahovská kóta, kde jsou malované velké skály.

Ládví je příliš severně od slunovratové linie, avšak Vyšehrad skutečně určoval poledne při pohledu z Malé Strany. Na Petříně by mohlo být zajímavé místo Strahovského kláštera, nad kterým by mělo zapadat Slunce při zimním slunovratu.
To o Davidově hvězdě jsou romantické povídačky. Je to piktogram pro polovinu Jupiterova roku, je znám již z Mezopotámie, ale není to obvykle publikováno. Stejně Židovský svícen byl původně takovým posvátným piktogramem. Všiměte si, že má ve skutečnosti šest ramen, nikoliv sedm.
Rovnoramenný kříž v kruhu, i tzv. Ondřejský, vyjadřoval druhou, mužskou polovinu osmiletého Venušina cyklu. Osmicípá Ištařina hvězda zase celý Venušin cyklus.

Pahorek Žiži měl svoje astrální protipóly (geoenergetická centra). Už dříve jsem upozorňoval na zaniklý vrchol Vítkova. Přední část kopce vypadala magicky a tím přitahovala pozornost. K dalším nejbližším protipólům asi patřily vrch Ládví (Hledví), Petřín, zaniklá skála v Emauzích, Vyšehrad a další.

Rovnoramenný trojúhelník symbolizuje začátek-střed-konec nebo zrození-život-smrt. V křesťanské symbolice mohl tajně vyjadřovat Stvoření světa, Příchod Ježíše a Poslední soud. Harmonie rovnostranného trojúhelníku symbolizovala Otce, Syna a Ducha svatého. Trojúhelníky vytvořené spojnicemi kostelů mají původ v náboženství, ale o jejich posvátnosti mám silné pochybnosti. Nelze je srovnávat se sv.Křížem.

No já bych nebyl tak striktní. V okolí byla pravěká sídliště různých kultur, místo bylo uprostřed kotliny blízko brodům, se širokým rozhledem, chráněné ze všech stran srázy, na vrcholu byla studánka, nechce se mi věřit, že by to byla po tisíciletí jen nevyužívaná holá skála a místo bylo pro pravěké lidi bez důležitosti. Je pravda, že nejsou o využití žádné doklady, jak se shodujeme, ale to neznamená, že využíváno nebylo. Samo sebou spekulace o rondelu atp. jsou jen spekulacemi, Bezděz a Bohdalec jsou dvě z desítek dominant kolem dokola, ale podle mě neznamená absence dominant ev. v zákrytu, že místo nemohlo mít význam i, jak říkáte, z astrálního hlediska. Opyš je zajímavý svojí přírodní polohou, a pokud někdo tehdy (jako my dnes) měl nápad ho využít i třebas pro rondel, jistě by si nějaký způsob našel. Ale podotýkám, že to netvrdím, jen se mi zdá hypotéza o nedůležitosti místa pro pravěké lidi méně pravděpodobná.
Přemítám, jak vypadají akropole hradišť (keltských, slovanských aj.), která jsem navštívil, nenapadlo mě studovat, zda byly terénně upravené, ale všude byly pozůstatky obrovských valů atd., a tipuju, že i akropole mohly být navýšeny, bylo-li to třeba; prostředky byly. Dřevěné stavby jsou efemérní, záleželo asi na konkrétní situaci, jak kdo kdy navýšení provedl, třeba se někdo v keltské, germánské, slovanské aj. době našel, komu záleželo na na trvanlivosti a větší ploše. Ale to jsou jen úvahy ve fóru, netroufl bych si to tvrdit, samozřejmě.

Jestliže místo možného pahorku Žiži, někde v místě a okolí západního závěru katedrály, nemá vztah k astrálním liniím určenými zároveň jinými krajinnými prvky, pak je nutné se rozloučit s jeho pohanskou důležitostí. Jeho význam nepřekračoval hradby hradiště. Není také žádný doklad o tom, že by pahorek měl nějakou důležitost. Jak je také níže uvedeno, Kosmas pouze zmiňuje Žiži jako místo kam vystoupl trubač, který troubením vyplašil polskou posádku Pražského hradu.
Pro zvýšení výhledu se stavěly dřevěné věže.