Pražský hrad

Mimochodem, zaujala mě ona strahovská Skála, jel jsem včera okolo...
V r. 1913 vypracovala Česká obec sokolská ideový návrh velkého sportovního parku v prostoru bývalých strahovských lomů, v r. 1925 bylo získáno stavební povolení, v r. 1926 se pořádal první slet, v polovině třicátých let byly dřevěné tribuny Masarykova stadionu nahrazeny betonovými a zároveň byl vybudován atletický stadion (dnešní Rošického, je vidět na ortofotomapě z r. 1938). Na místě bývalých lomů bylo před tím vojenské cvičiště. V lomech se těžila opuka, v jejím podloží pískovec. Při stavbě stadionu bylo odtěženo 310 tisíc m³ zeminy, z toho 90 tisíc m³ opuky.
Dnes je terén kolem velkého stadionu plochý, lehce se svažuje k Břevnovu, ale Rošického stadion je na vršku - 356 m.n.m. (velký stadion 330-334 m).

Zajímalo mě, zda byla skála z Hradu skutečně vidět. Portál katedrály je 256 m.n.m, tedy o sto metrů níže než stadion (jak byla vysoká prapůvodní skála se těžko dá zjistit, na mapě II. voj. mapování je kóta 185,6 sáhů, tj. 352 m, pravděpodobně však již v té době (cca 1850) byla skála z části odtěžena). Pražské kóty jsou na oné mapě vesměs o tři metry nižší než dle současného mapování. V cestě dnes překáží bastion sv. Norberta asi ve 3/4 vzdálenosti od Víta, takže vidět není nic, z vrstevnicové mapy se zdá, že se terén původně zalamoval ve výšce asi 315 m ve 2/3 vzdálenosti, takže by skála i při dnešní výšce vidět byla, k tomu je třeba ještě započítat geodetickou refrakci, která výhled podporuje.
Čili teoreticky mohla skála sloužit jako dominanta na místě západu Slunce o zimním slunovratu při pohledu z místa, kde předpokládáme Žiži.
Při četbě materiálů jsem narazil na údaj o skalách s lomy v době Karla IV. a to na Petříně, Letné a za Koňskou branou, což by mohly být další dominanty "pravěkého orloje", bohužel těžko říct, kde byly přesně.

No ještě dodávám, že skály nemusely vyčnívat nad okolní terén, jak už to u opukových vrstev bývá, a byly tam ony stupňovité terasy typické i pro okolní kopce (Střešovice, Vidoule), kde sice můžou dominovat různé výběžky, nicméně tuhle teorii to dost zpochybňuje...

No, kdybych si já byl vším takhle jistý... Pro mě je phragen v druhém plánu, tipuju, že primární bylo kdysi v pravěku něco jako per-aha (přes řeku ev. za řekou) a další národy to přizpůsobovaly svým řečem. Zajímavý je jeden z překladů Ibrahima (přiznám se, že jsem nenašel původní zdroj, snad přepis Al-Bakriho): "Farag, jež oni Paraga zovou, je postaveno...", což ilustruje uvedenou teorii. Podrobněji o tom píšu ve Vzniku Prahy, samozřejmě bez záruky a zaštítěn svým statutem amatéra ;).

No abychom nechodili daleko, i ono phragen pochází z prahu, konkrétně Phragina ;). Jak se tu psalo v srpnu 2008: hokynář se staročesky řeklo fragnář, což je ze staroněmeckého Phragener se stejným významem, a to je utvořeno ze slova Phragina = přepážka, hranice, bariéra atd. Phragen (či Vragen) je trh, což souvisí s fragen, ptát se, kupovat. Tehdy jsme spíš hovořili o fragen ve významu ptát se věštce, taky bylo uvedeno, že pragermánsky je fráʮ moudrost.

Byla Praha obchodní osada?
Snaha objasnit vznik názvu vedla k mnoha vysvětlením, která se navzájem vylučují a všechna jsou více či méně zpochybnitelná. Málokdo si umí připustit, že mnoho omylů mohla způsobit nešťastná podobnost se slovy práh a pražit. Zamysleme se, jestli to nemohlo být jinak. V pražské oblasti se protínaly obchodní stezky, byly tady spolehlivé brody, obslužná osada a tržiště. Pobývaly zde obchodní karavany Franků, kteří osadě s tržištěm říkali obecně phragen-trh, tržiště. Slovo v osadě zdomácnělo ve tvaru praga a přitom se z něho stal název. Byl natolik oblíbený, že se slovanské názvy pro trhové osady nemohly místně uchytit. Potom se začalo říkat celému panství Pražsko a sídlu pražských knížat Praga. Další generace zapomněly jak názvy postupně vznikaly. Bohužel původní terén Starého Města a Malé Strany je skrytý pod silnou vrstvou navážek, na kterých je hustá zástavba. Zatím nelze dokázat co tady v 9. století opravdu bylo.

No, ohradil bych se opět proti tomu tvrzení o absenci astrálních linií. (Já to sousloví nemám rád, protože je zprofanované, navozuje zdání čehosi neseriosního.)
Nicméně je jistě pravděpodobné, že z ryze praktického hlediska lidi všech dob potřebovali určovat období v roce (kvůli zemědělským pracím atd.). V rovinaté krajině museli vytvořit buď umělé konstrukce jako je Stonehenge, nebo využívat vzdálených přírodních dominant - v tom případě se vhodné místo pro rondel mohlo hledat druhotně podle nich (v případě špatné viditelnosti ta druhá metoda byla problematická).
Ovšem pražská kotlina je lemována členitým okolím a odkudkoli z ní bylo možné najít pro každý den v roce jednoznačné místo na obzoru (třeba "dva prsty od Bílé skály", "ve třetině mezi Okrouhlíkem a Bílou skalou"). Nevím, kde měli akropoli pravěké kultury, které sídlily na Hradčanech, v Lumbeho zahradě, Bubenči atd. Každopádně hradní návrší, vybrané později jako ústřední bod, na tom bylo stejně jako celá kotlina, na blízkém i vzdáleném obzoru byla spousta dominant a další, které již zanikly (třeba ta strahovská Skála a různé její sestřičky na druhé straně řeky, viz třeba staré veduty, byť na nich byly dominanty romanticky zdůrazněny).
Takže ať to nazveme astrálními liniemi nebo třeba přírodním orlojem, dovoluji si tvrdit, že dominanty byly, a že nebylo v daných podmínkách třeba vyhledat místo podle nich, ale naopak.

Bylo tady napsáno, že pahorek Žiži nemá vztah k astrálním liniím. Všechna posvátná místa nemusela ležet na liniích, neboť v představách měla interakci s nebeským světem a skrze něj také mezi sebou. Země byla s nebem propojena proudící transcendentní silou. (Pozůstatky takových představ přežívaly až do 19. století a byla na nich založena fluidová teorie elektřiny.) Propojení vycházelo z vrcholů některých vyvýšenin. Tato místa odhalovali jasnozřiví kněží a tak určovali kde bude kultoviště. Historické prameny o tom nic určitého nesdělují a proto se nedá nic dokázat a často ani vyvrátit. V tomto směru jsem svoje bádání přerušil, protože bych nevymyslel nic lepšího než další nové náboženství.

Paví vrch je pro mě nejúžasnější pražský kopec, ze tří stran vysoké srázy, ze severní poněkud méně příkrý, terasy připomínající staré valy, plošina na temeni, býval tam v 19. století park s rybníčkem (asi tam chovali ty pávy, nicméně hlavně tam byla voda). Nikde jsem se nedočetl, že by se tam archeologicky zkoumalo, ta velká vila ovšem patřila tuším StB. Je to přesně naproti Vyšehradu (na rozdíl od Děvína). Opravdu by mě zajímalo, co tam v pravěku bylo, že by to nechali bez povšimnutí se mi zdá nepravděpodobné.

No pokud jde o romantické povídačky v naší branži, skoro o ničem jiném tu nepovídáme ;). Já o tomhle nemůžu polemizovat, skutečně jsem to jen slyšel povídat od poučenějších lidí, než jsem já, nevím, ke komu se mám přiklonit, hebrejsky neumím, středověké okultní texty neznám, jsou-li... Nevylučoval bych žádnou možnost, co napadá romantiky, jistě mohlo napadnout i dřívější lidi, kteří se v tom podobně hrabali, vždyť to byli lidi různých epoch a kultur, těžko předpokládat, že by měli uniformní názor a že měli vždy možnost ho přebírat od jiných kultur, šlo zpravidla o okultní, skryté nauky.
Já mám nejradši, když můžu něco změřit.

Vyšehradská bazilika sv. P&P není na jih od Malé Strany, ale přesně od Staronové synagogy a sv. Jiljí (nesmí nás mýlit natočení katastrálních a z nich odvozených map o 8°, ale ani tak to nevychází z Malé Strany).
Při pohledu od Víta o zimním slunovratu zapadá slunce nad ideálním obzorem někde u jižního kraje dnešního Str. kláštera, vzhledem k převýšení ještě o dalších pár desítek metrů mimo. Těžko říct, jestli tam mohla být nějaká dominanta, na obzoru je dnes obří barokní hradba a za ní stadiony. ... A byla, koukám na staré mapy (II. voj. mapování a císařské otisky), na místě strahovských stadionů byla lokalita Na skále (Na skalách) 185 sáhů, hlavní strahovská kóta, kde jsou malované velké skály.

Ládví je příliš severně od slunovratové linie, avšak Vyšehrad skutečně určoval poledne při pohledu z Malé Strany. Na Petříně by mohlo být zajímavé místo Strahovského kláštera, nad kterým by mělo zapadat Slunce při zimním slunovratu.
To o Davidově hvězdě jsou romantické povídačky. Je to piktogram pro polovinu Jupiterova roku, je znám již z Mezopotámie, ale není to obvykle publikováno. Stejně Židovský svícen byl původně takovým posvátným piktogramem. Všiměte si, že má ve skutečnosti šest ramen, nikoliv sedm.
Rovnoramenný kříž v kruhu, i tzv. Ondřejský, vyjadřoval druhou, mužskou polovinu osmiletého Venušina cyklu. Osmicípá Ištařina hvězda zase celý Venušin cyklus.