Pražský hrad

V souvislosti s těmi znameními zvěrokruhu mě napadlo, protože vyobrazení antických božstev odpovídajících 6 planetám v hexagramu letohrádku nejsou pravidelně rozloženy do šesti cípů, jak je to dle kabalistického hexagramu, ale nepravidelně, jestli nakonec celá Hvězda není něčí horoskop, třeba Filipíny nebo někoho z Habsburků... Horoskopy takhle vypadají. Ale do toho bych fakt nerad zabřednul, ale našel jsem horoskop Ferdinanda I.

Mě vychází pootočení letohrádku oproti světovým stranám o 12° (podle Google Earth). Resp. střecha není úplně pravidelná, jedna spojnice hrotů hvězdy má 12, druhá asi 12,2, třetí asi 12,3°. Jestli vám to nějak pomůže. Nebylo by špatné dávat sem odkazy, když už jsem tu možnost udělal (ale možná máte vypnutý javascript).
Já jsem našel tohle: 1, 2, 3 (to třetí je od svobodných zednářů, kteří vznikli mnohem později).

Na webu je obrázek zvěrokruhu s hexagramem z roku 1618. Špičky hvězdy směřují mezi znamení. Autor kresby to považoval za správné a měl k tomu nějaké své odůvodnění. Myslím si, že letohrádek Hvězda byl sám o sobě zvěrokruhem. Obrys půdorysu letohrádku Hvězda má 12 bodů. K nim bylo pomyslně přiřazeno 12 znamení zvěrokruhu. Špičky hvězdy tedy směřují jakoby do znamení, nikoliv mezi ně. Proto měl být letohrádek natočen vůči světovým stranám o 15˚. Při určování světových stran asi došlo k chybě (-1˚) a proto je stavba odchýlena o 14˚.

Mimochodem bastion svaté Anny se nazýval též Hvězda, je to ten dosud z části existující, s vyhlídkou, kde se lomí Jelení ulice a přechází v Keplerovu. Byl samozřejmě postaven až mnohem později. Linie nejsevernějšího z průseků v oboře Hvězda míří přesně doprostřed Belevederu, nejde ale přes bastion Hvězda, ale přes kurtinu, která k němu přiléhá. Nicméně je zajímavé, že byl takto nazván, brána tam nebyla, bylo to tedy zřejmě kvůli pohledu na Hvězdu, a to zřejmě z osy dnešní Jelení ulice, tj. z barokních hradeb. Dnes (a nejspíš i v barokní době) je přímý pohled z Belvederu znemožněn vzrostlými stromy v Královské zahradě. Nicméně jsem si ověřil na Google Earth, že původně asi bylo od Belvederu na Hvězdu skutečně vidět, mohla by vadit oblast ulice Ve Střešovičkách, ale vzhledem k tomu, že špička Hvězdy byla cca 410 m.n.m. (380+40), Střešovičky v půlce trasy kolem 320 a Belveder 240+výška stavby (výšky uvedeny dle GPS geoidu), tak to vychází.

Cituji z Toulek českou minulostí: Ferdinand Tyrolský ... vyšel z půdorysných hříček renesančních teoretiků, obdivujících zázraky geometrie, a vymyslel šesticípý kamenný blok.
To je ale jistě hrubě zjednodušeno.
Zajímavý odkaz: Lesser Hexagram Ritual. Podle toho je mj. pro kabalistickou kosmologii hexagram Boží říší, kterou reprezentuje šest dní stvoření se sedmým dnem v centru, šest směrů v prostoru. A také šest planet známých ve starověku: Saturn, Jupiter, Mars, Venuše, Merkur a Měsíc, se Sluncem uprostřed. Jelikož Diana byla mj. bohyní Měsíce, tak asi musím svoji teorii o Zemi reprezentované Dianou jako šesté Koperníkově planetě opustit.

Sněhové vločky mají tvar pravidelného šestiúhelníku. Některé druhy připomínají šesticípou hvězdu. Proto údajně číslo 6 a šesticípá hvězda byly symbolem dokonalosti. Mnoho myslitelů si marně lámalo hlavu nad zákonitostmi vzniku sněhových vloček. Jedním z nich byl J.Kepler, který o vločkách napsal pojednání. Jen tak mě napadlo, že renesanční filozofové mohli považovat šesticípou hvězdu za symbol tajemné dokonalosti. Půdorys letohrádku Hvězda může také symbolizovat onu dokonalost.
http://jlswbs.files.wordpress.com/2008/02/snow05.jpg a snow14.jpg

Četl jsem, že to prý FT postavil pro milovanou Filipinu, prý po vzoru otce, který postavil Belveder pro Annu (což se zpochybňuje). Opravuji také svůj omyl, že se v letohrádku nebydlelo, prý tam bydlela právě Filipína, než se přestěhovala na Křivoklát. Ale časově to moc nehraje, tenhle údaj vypráví kastelánka Hvězdy s tím, že FT stavěl Hvězdu od r. 1558 (viz). (Vzali se tajně v r. 1557 a po několikaleté přestávce se před tím setkali 1556, letohrádek byl údajně založen 27.6.1555.) Bohužel jsem se nedostal k validní literatuře, tak jen tak sbírám, co je na internetu.

Zjišťoval jsem co by mohlo mít v roce 1555 pro život Ferdinanda Tyrolského význam. Určitě jako každý s překvapením přijímal zprávy o zveřejnění Nostradamových proroctví, ale to nebyl důvod, aby začal stavět Hvězdu. Augšpurský smír byl důležitou událostí, avšak to nebyl důvod ke slavení. Podle mého názoru Ferdinand Tyrolský založil Hvězdu na památku úmrtí své babičky, která zemřela 12.dubna 1555. Byla to Jana I. Kastilská, řečená Šílená, matka jeho otce Ferdinanda I..

Celkové uspořádání letohrádku Hvězda symbolizuje řadu čísel 1-5-5-5, tedy rok založení 1555. Tomu se dá věřit a proto si myslím, že byl založen na památku nějaké významné události. Rytířský řád Křížovníků s červenou hvězdou měl politické vztahy s oběma Ferdinandy, protože sehrál důležitou roli při obnově pražského arcibiskupství v roce 1561, když byl do čela arcidiecéze postaven velmistr křížovníků a vídeňský biskup Antonín Brus. Řád má dodnes ve znaku kříž s šesticípou hvězdou. Nyní můžeme hledat souvislosti mezi znakem řádu a půdorysem letohrádku. Ovlivnil rytířský řád rozhodnutí Ferdinandů postavit letohrádek s půdorysem šesticípé hvězdy? Tři hlavní osy patří hvězdě, do které je vložen kříž. Tvoří ho osa procházející vchodem a jedna z hlavních os, která je k ní kolmá. Důvod rozšíření znaku řádu o červenou hvězdu je jasný, ale proč právě šesticípá hvězda? O jejím symbolickém významu pro řád se dodnes spekuluje. Snad měla vyjadřovat špitální (ochranitelské) poslání. Zamysleme se tedy, jestli také letohrádek Hvězda mohl mít ochrannou funkci. Chránil třeba okolní krajinu. Možná symbolicky nebo podle tehdejších představ magickou silou.

No ještě k těm průsekům: myslím, že je to zcela prozaické, průseky jsou velmi široké a myslím, že sloužily jen k tomu, aby Hvězdu (a naopak ze Hvězdy) bylo vidět z Pražského hradu a z Karlova. Řekl bych, že to konfigurace terénu umožňovala. Ten nejjižnější průsek neexistoval vždy, nezdá se, že by někam mířil, no možná k tomu slunovratu. Jestli budu mít čas jít do knihovny studovat monografie o Hvězdě, tak o tom všem tady něco napíšu, třeba objevujeme Ameriku. Prosím autory, kteří by eventuálně čerpali z tohoto fóra, aby když tak uvedli zdroj.

A znovu musím poděkovat. Vidím, že moje historické znalosti jsou mizivou troškou v porovnání s těmi vašimi. I to je znamení, že jsem dobře udělal, když jsem se na vás obrátil. Díky.
Zabývám se spíš geomantikou než historií, a tak to cítím (bez reálných důkazů) takto: Hvězda má svou prehistorii překrytou letohrádkem - opravdu důležitá byla primárně její poloha. Okraj srázu a otevření k západu, v souvislosti s energetickým bodem dává (skoro) jistotu, že tady opravdu (spekulace dle pověstí) býval původní dubový "posvátný háj" s dubem a věčným ohněm. Oheň mohl sloužit i jako "maják" a strážní oheň západních a severních směrů. Ovšem jakákoliv "astronavigace" z paleolitu i pozdější, je bez např. rondelů a menhirů jen těžko doložitelná. Nicméně považuji za jisté, že les v té době byl (ze své podstaty nedotknutelnosti) prost jakýchkoli zásahů v podobě takhle umělých cest.
Jisté je, že v době renesance se krajina často přetvářela podle geomantických vnímání tehdejších sensibilů. Tj. Letohrádek na 99% stojí na místě původního posvátného okrsku. Ostatně geomantické vnímání to potvrzuje. Tedy místo je jasné.
Ovšem charakter, pozice a tvar letohrádku i koridorů - to je druhá otázka. Logika esoterického smyslu říká, že stavba má "povýšit" místo k dalšímu účelu. A jsme zase na začátku - jaký ten smysl byl? :-) Souhlasím spíš s pravděpodobnou logikou souhvězdí či šesti planet, než s křesťanskou mystikou.