Pražský hrad

Zajímavé je, že letohrádek byl postaven "v koutě" již existující obory, kde "před tím žádná budova nestála", jak je výslovně uvedeno ve foliantu s Ferdinandovými nákresy. Mohl být třeba umístěn uprostřed obory, když má takový centrální půdorys, nebo na východě, aby bylo vidět na Prahu. Příčina byla možná banální, aby byl romantický rozhled na západní krajinu (a dva hlavní průseky umožňovaly pohled na Belveder a možná na Karlov - čímž by byly zároveň vymezeny hranice tehdejší Prahy).
Zdálo by se, že šestiboký půdorys s kosými místnostmi je nepraktický, nicméně umožňuje kolmý výhled z oken v mnoha směrech. Okny je skrze budovu vidět, takže v jistý okamžik dopadá na centrální cestu paprsek zapadajícího Slunce, mělo by to být směrově 29. března juliánského kalendáře k datu 1555 (Velikonoce byly 29.3. až o rok později, jinak nevím, co by to mohlo znamenat, je to ovšem fascinující pohled, viz první obrázek v onom anglickém textu z Praga Hermetica).

Zamyslel jsem se nad tím, kde jsou/byla v okamžiku jarní rovnodennosti umístěna souhvězdí zvěrokruhu, nenašel jsem to nikde zpracované, tak jsem to splácal dle svých možností.
Údajně kolem počátku letopočtu přecházel jarní bod vlivem precese ze souhvězdí Berana do souhvězdí Ryb (kde je dodnes) a asi 2140 přejde do souhvězdí Vodnáře. Těch 2144 let je Platónský měsíc, dvanáctina Platónského roku (perioda precese zemské osy).
Takže asi 1070 byl jarní bod uprostřed souhvězdí Ryb, tj. střed souhvězdí Ryb byl v ideálním případě v azimutu 90°, spíš kolem 89°. Jelikož na znamení zvěrokruhu připadá 30° ze 360, v r. 1555 by byl zvěrokruh pootočen oproti r. 1070 asi o 7° proti světovým souřadnicím, jestli dobře počítám. Takže tím padá moje níže uvedená teorie.
Bohužel mi stále není jasný smysl onoho pootočení, jak uvádí Jan Čihák, můžu sem dát nákres, který jste mi předal?

Cesta na Google Earth má 102,80°. Ortofotomapa sice zkresluje, ale jednak je Hvězda zabrána opravdu téměř orto, jednak by nebyly zkresleny všechny tři směry zároveň, resp. by se to vykompenzovalo. GE na malých vzdálenostech úhly nezobrazuje (GE si je vědom limitů přesnosti), ale od jisté délky přímky již ano a Hvězda se spíše blíží těm 12°. To je ale samozřejmě diskutabilní, každopádně to není oněch 15°.
Pohybujeme se tady stále v oblasti hypotéz a dobře, že to tak bereme, viz douška k mému minulému přípspěvku..

Fotomapy jsou zkreslené. Proto není dobré měřit úhly na malých objektech. Například střecha Belvederu je na fotomapách nepravidelná. Vchodová osa letohrádku Hvězda je totožná s osou hlavních přístupových cest. Lze to ověřit pohledem z chodby v přízemí nebo pohledem od brány do oken v 1.patře. Měření azimutu osy dlouhé 1 km je o mnoho přesnější než měření na zkreslené střeše stavby. Naměřil jsem cca 103,5˚, natočení vůči světovým stranám je cca 13,5˚.
Na zkoumání pravidel renesanční astrologie by bylo nutné vynaložit hodně času a energie. Do toho se pouštět nebudu. Nakonec by to skončilo jako s původem názvu města Prahy. Pro hypotézy nejsou a nebudou důkazy. Na stropech a podlahách letohrádku Hvězda možná bývaly důkazy o astrologickém významu stavby. Nyní jsem tam nenašel nic. Stavba má 3 hlavní osy a 3 vedlejší, 12 prostorů v patře, 5 místností+schodiště a 6 chodeb. Každý prostor mohl mít na stropě štuky a malby s alegoriemi souhvězdí zvěrokruhu. Je to však jenom domněnka. Není o nic víc pravděpodobnější než oblíbená romantická vysvětlení.

U Filipíny je, zdá se, dnes znám jen rok narození (1527), ne datum či dokonce hodina, těžko uvažovat o horoskopu, není-li znám dobový.

Pokud by byla tato spekulace správná, pak by natočení Hvězdy oproti světovým stranám mohlo odpovídat postavení souhvězdí při narození dotyčné osoby.

Na stropě přízemí je ve 12 polích (universutopia.net) zobrazeno 6 alegorií - Zrcadlo ctností).
Ale ve 2. patře také byla vyobrazení, cituji z pis.cz: Na stropě byly od 2. 1/2 17. stol. malby zachycující 13 výjevů z 30-leté války, r. 1783 byly překryty dnešním dřevěným stropem. Otázka je, co tam bylo původně, před třicetiletou válkou, předpokládám, že třináctka je centrální obraz a dvanáct radiálních. Mohly tam být alegorie souhvězdí zvěrokruhu.

V souvislosti s těmi znameními zvěrokruhu mě napadlo, protože vyobrazení antických božstev odpovídajících 6 planetám v hexagramu letohrádku nejsou pravidelně rozloženy do šesti cípů, jak je to dle kabalistického hexagramu, ale nepravidelně, jestli nakonec celá Hvězda není něčí horoskop, třeba Filipíny nebo někoho z Habsburků... Horoskopy takhle vypadají. Ale do toho bych fakt nerad zabřednul, ale našel jsem horoskop Ferdinanda I.

Mě vychází pootočení letohrádku oproti světovým stranám o 12° (podle Google Earth). Resp. střecha není úplně pravidelná, jedna spojnice hrotů hvězdy má 12, druhá asi 12,2, třetí asi 12,3°. Jestli vám to nějak pomůže. Nebylo by špatné dávat sem odkazy, když už jsem tu možnost udělal (ale možná máte vypnutý javascript).
Já jsem našel tohle: 1, 2, 3 (to třetí je od svobodných zednářů, kteří vznikli mnohem později).

Na webu je obrázek zvěrokruhu s hexagramem z roku 1618. Špičky hvězdy směřují mezi znamení. Autor kresby to považoval za správné a měl k tomu nějaké své odůvodnění. Myslím si, že letohrádek Hvězda byl sám o sobě zvěrokruhem. Obrys půdorysu letohrádku Hvězda má 12 bodů. K nim bylo pomyslně přiřazeno 12 znamení zvěrokruhu. Špičky hvězdy tedy směřují jakoby do znamení, nikoliv mezi ně. Proto měl být letohrádek natočen vůči světovým stranám o 15˚. Při určování světových stran asi došlo k chybě (-1˚) a proto je stavba odchýlena o 14˚.

Mimochodem bastion svaté Anny se nazýval též Hvězda, je to ten dosud z části existující, s vyhlídkou, kde se lomí Jelení ulice a přechází v Keplerovu. Byl samozřejmě postaven až mnohem později. Linie nejsevernějšího z průseků v oboře Hvězda míří přesně doprostřed Belevederu, nejde ale přes bastion Hvězda, ale přes kurtinu, která k němu přiléhá. Nicméně je zajímavé, že byl takto nazván, brána tam nebyla, bylo to tedy zřejmě kvůli pohledu na Hvězdu, a to zřejmě z osy dnešní Jelení ulice, tj. z barokních hradeb. Dnes (a nejspíš i v barokní době) je přímý pohled z Belvederu znemožněn vzrostlými stromy v Královské zahradě. Nicméně jsem si ověřil na Google Earth, že původně asi bylo od Belvederu na Hvězdu skutečně vidět, mohla by vadit oblast ulice Ve Střešovičkách, ale vzhledem k tomu, že špička Hvězdy byla cca 410 m.n.m. (380+40), Střešovičky v půlce trasy kolem 320 a Belveder 240+výška stavby (výšky uvedeny dle GPS geoidu), tak to vychází.

Cituji z Toulek českou minulostí: Ferdinand Tyrolský ... vyšel z půdorysných hříček renesančních teoretiků, obdivujících zázraky geometrie, a vymyslel šesticípý kamenný blok.
To je ale jistě hrubě zjednodušeno.
Zajímavý odkaz: Lesser Hexagram Ritual. Podle toho je mj. pro kabalistickou kosmologii hexagram Boží říší, kterou reprezentuje šest dní stvoření se sedmým dnem v centru, šest směrů v prostoru. A také šest planet známých ve starověku: Saturn, Jupiter, Mars, Venuše, Merkur a Měsíc, se Sluncem uprostřed. Jelikož Diana byla mj. bohyní Měsíce, tak asi musím svoji teorii o Zemi reprezentované Dianou jako šesté Koperníkově planetě opustit.

Sněhové vločky mají tvar pravidelného šestiúhelníku. Některé druhy připomínají šesticípou hvězdu. Proto údajně číslo 6 a šesticípá hvězda byly symbolem dokonalosti. Mnoho myslitelů si marně lámalo hlavu nad zákonitostmi vzniku sněhových vloček. Jedním z nich byl J.Kepler, který o vločkách napsal pojednání. Jen tak mě napadlo, že renesanční filozofové mohli považovat šesticípou hvězdu za symbol tajemné dokonalosti. Půdorys letohrádku Hvězda může také symbolizovat onu dokonalost.
http://jlswbs.files.wordpress.com/2008/02/snow05.jpg a snow14.jpg

Četl jsem, že to prý FT postavil pro milovanou Filipinu, prý po vzoru otce, který postavil Belveder pro Annu (což se zpochybňuje). Opravuji také svůj omyl, že se v letohrádku nebydlelo, prý tam bydlela právě Filipína, než se přestěhovala na Křivoklát. Ale časově to moc nehraje, tenhle údaj vypráví kastelánka Hvězdy s tím, že FT stavěl Hvězdu od r. 1558 (viz). (Vzali se tajně v r. 1557 a po několikaleté přestávce se před tím setkali 1556, letohrádek byl údajně založen 27.6.1555.) Bohužel jsem se nedostal k validní literatuře, tak jen tak sbírám, co je na internetu.