Pražský hrad

Vzal jsem kompas a zašel jsem do obory Hvězda zkontrolovat směr geomagnetického pole. Cestou od Svatomarkétské brány k letohrádku jsem žádnou odchylku nezjistil. Teprve u vchodu v ohradní zdi letohrádku mě kompas začal klamat. Ukazoval, že letohrádek a prostřední cesta jsou orientovány na východ. Ve vchodu je rám s mřížemi a na zemi velký rošt. Všechno je z oceli. Příčina výrazné odchylky je tedy jasná. Směr magnetických siločar je v okolí vchodu změněn velkým množstvím feromagnetické oceli. Kolem vnějšího zdiva letohrádku jsem zjistil normální směr magnetického pole Země.

To raději přenechám zkušenějším, ale dlouhodobé změny geomagnetického pole (sekulární variace) mají periodu 480 let (2010-480=1530), v jiném zdroji je uvedeno 400 let. Takže po vystavění Hvězdy to mohlo být velmi podobné a kompasy by tehdy ukazovaly přibližně totéž co nyní objevil pan Škaloud. Našel jsem pěknou zajímavost o používání kompasu v 16.století u nás. Georgius Agricola popisuje hornický kompas ve svém díle vydaném v roce 1556 na podkladě zkušeností získaných v 1.pol. 16.stol. v jáchymovských dolech. Důlní měřičství bylo považováno za tajemné umění a bylo přístupné pouze zasvěceným.

Jen bych se do toho vmísil s upozorněním, že magnetický pól Země se dosti podstatně a rychle pohybuje a nevím, zda je spočítáno, kde byl v 16. století.
Díval jsem se na geologickou mapu viz, kolem Hvězdy jsou jenom usazené horniny (spraše, slínovce, pískovce), nic co by budilo podezření na železité horniny (aspoň dle mého laického pohledu), a na geomagnetickou mapu http://wms.geology.cz/wmsconnector/com.esri.wms.Esrimap/CGS_Geomagnetic_Field, tento odkaz lze zobrazit zde viz, kde jsem sice nenašel legendu, ale předpokládám-li, že největší magnetická aktivita je červeně a žlutě, pak kolem Hvězdy je vše fádně šedivé.

JŠ: Odchylku jste všichni naměřili přímo u vchodu do letohrádku. U brány je zemský magnetizmus normální. Měřili jste odchylku také v různých vzdálenostech od letohrádku? Zajímalo by mě jaké jsou výsledky v okolí. Zatím z toho není jasné, jestli je příčina v horninách pod oborou nebo přímo ve stavbě. Mám z dřívějška zkušenost, že v místnostech a těsně u budov kompas chybuje. Odchylky bývají výrazné i ve zděných budovách. Způsobují to železné součásti staveb: rozvod plynu a vody, odpady, ústřední topení, nosníky, plechy a další. Letohrádek má měděnou střechu, renesanční zdi a klenby. Výraznou magnetickou odchylku bych tam neočekával. Přesto tam je a musí mít nějakou příčinu. Úvahy k ničemu nepovedou. Bylo by potřeba proměřit celou stavbu s okolím a vyhodnotit výsledky. Zatím lze říci jen to, že stavba je zdánlivě orientována na východ podle magnetické odchylky. Je to náhoda nebo záměr?

Jelikož oboru založil Ferdinand I. podstatně dřív, než jeho syn postavil letohrádek, je možné, že se letohrádek jen přizpůsobil stávajícím parkovým cestám, které třeba neměly symbolický význam. Na Klosseho mapě z r. 1723, asi nejstarší známé, je osm paprsčitých cest kolem středu, který byl v jedné třetině obory (myšleno od Prahy), patrně tam cosi původně bylo, třeba altán atd., ke kterému se letohrádek možná vztahoval.

Diagram Hvězdy od J. Čiháka je zde

Astrologii vůbec nerozumím, ale ve Wikipedii (http://cs.wikipedia.org/wiki/Zv%C4%9Brokruh) jsem se dočetl tohle: Výchozím bodem (začátkem 1. znamení - Beran) je jarní bod. (Jedná se o tropický zvěrokruh, s nímž pracuje astrologie.) Jarní bod bývá kolem azimutu 89° dle geodetických souřadnic, jestli se nemýlím, což tedy odpovídá 0° astrologických souřadnic. Takže pokud bychom umístili Zvěrokruh dle dnešních geodetických souřadnic, byl by prakticky o 180° otočený. Stejně to má mít i astronomie, ale v onom programu Sky Map Pro používají geodetické souřadnice. Klaudiánova mapa Čech z r. 1518 je vzhůru nohama oproti našim geodetickým zvyklostem. Dedukuji, že tehdejší systém vznikl proto, že lidi vzhlíželi ke Slunci, takže jižní strana byla na mapách nahoře, od doby, kdy se začala brát v potaz celá zeměkoule vč. jižní polokoule, dali nahoru tu část s Evropou.

Prošel jsem několik knih o heraldice. Na šlechtických erbech ze 14.-16. stol. není "hvězda šestirohá" nijak vzácná. Bohužel jsem nikde nenašel co měla vyjadřovat. S antickou, mariánskou a judaistickou symbolikou to nesouvisí. Nákres hvězdy se zodiakem sem můžete dát, zajímají mě názory jiných. Astrologii také nerozumím, ale to natočení hvězdy o 15˚ se mi zdá přirozenější než natočení zodiaku. Hledání astrologického vysvětlení půdorysu Hvězdy je asi nad lidské síly, protože se tím nezabýval, pokud vím, ani M.Špůrek.

Kompas - to je zajímavé. Nabízelo by se, že postavili letohrádek dle kompasu zmateného místní magnetickou anomálií, ale to bychom asi stavitele tak důmyslné stavby podcenili, ledaže amatér Ferdinand si do toho nedal kecat. Pozoruhodné je i natočení tereziánských katastrálních map o 8° oproti poledníku, které se dosud v řadě map dědí. To ovšem vzniklo až později a má jinou hodnotu a myslím i příčinu.
Ještě se chci omluvit J. Čihákovi, že stále opravuji jeho měření, ale svého času jsem si např. dal fakt záležet na ověření orientace katedrály sv. Víta na Google Earth, hledal místa, odkud je vidět osa lodi (průjezd mezi II. a III. nádvořím Hradu, místo u Hanavského pavilonu, jisté místo na prosecké stráni aj., měřil jsem stín monolitu v pravé místní poledne na Starém proboštství atd., fakt to vychází přesně, GE to měří na setiny stupně a jenom natolik dlouhé úseky, aby nedošlo k chybě.
Co se rondelů týče, byla to spíš výzva pro J. Čiháka, se kterým tu už řadu let takhle blbneme. Druhým motivem je, že to čtou mí zde nepíšící přátelé a příbuzní, s kterými pak podiskutuju ústně a taky to beru jako poznámkový blok...

Zdravím,
díky za další podněty, astrologii vůbec nerozumím, nicméně souhlasím, že její použití v logice letohrádku je dost pravděpodobné. M.Stejskal se orientaci pozice letohrádku spíš vyhýbá, dokonce i některé kresby (druhé patro) mají nesprávnou orientaci, snad záměrně. Orientace a vazba na Královskou cestu je křečovitá a násilná. Řekl bych, že to není správná interpretace.

Nicméně mám ještě jedno "překvapení." Nevím, jestli jste při návštěvě letohrádku měřili kompasem světové strany "in situ". Já při první návštěvě ano, a to ještě v době, kdy jsem nevěděl o odklonu osy - a při tomhle měření (přímo od vchodu) jsem naměřil směr hlavního průseku přímo k východu. Až po pohledu do mapy a dalším měření jsem zjistil, že to přímo východ není, nicméně kompas stejně ukazuje skoro přesný východ. Zajímavé je i to, že při měření od strany Svatomarkétské brány je kompas "v pořádku." Chápu, že přesnost ručních kompasů není velká, tak jsme to pro jistotu měřili tři lidi třemi kopmasy, všichni se stejným výsledkem. A teď, co s tím? :-))
Add rondely - jistě zajímavé téma, primárně předcházející celé naší historii (a nakonec i geomantii), ale, (omlouvám se) to je na tisíc dalších diskuzí..

Což se posunout o 6500 let proti času a hledat vysvětlení pro funkci rondelů, o kterých jsme se tu již několikrát letmo zmiňovali. Jeden byl v Ruzyni pod Hvězdou, další pár km severněji, u Kolína se teď našly 4 asi v pětikilometrových vzdálenostech, v Evropě jich byla nalezena asi stovka a další nálezy díky novým metodám neinvazivní archeologie přibývají. Ty české byly nalezeny při stavbách budov a silnic, bůhví, kolik jich ještě je. Připadá mi to příbuzné s tím, o čem diskutujeme kolem Hvězdy i románských staveb.

Měly průměr 30 až 230 m (Kolín), kruhový tvar, ale kruh nebýval úplně dokonalý, měly několik příkopů až 5 m hlubokých a 8 m širokých a uvnitř nich až několik soustředných palisád. Uprostřed se nic nenachází, jen pozůstatky pecí a ohnišť. Přes uvedené mohutné opevnění jakoby byl dle modelů (např. viz AÚ CSAV) do rondelu otevřený vstup a výstup (?).
Předpokládá se význam kultovní či vojenský, obchodní, pracovní, astronomický nebo nově (viz) jako kultovní místo pro hry.
Kupodivu jsem nikde nenašel hypotézu, že by šlo o ekvivalent pyramid či mastab, tedy jakési mausoleum (asi jsem blbě hledal, není možné, aby to někoho nenapadlo, u mladšího příbuzného Stonehenge se to předpokládá). To by ovšem předpokládalo centrální hrobku. Nicméně existoval i žárový ritus, kdy se zřejmě věřilo, že oheň má očistný účinek a umožňuje přechod do posmrtného života. Kdybych si zafantazíroval, mohli si myslet, že příslušné božstvo bude mít na paměti, díky z výše viditelnému rondelu, odkud ta úžasná osobnost do posmrtna přišla a mohli od toho očekávat výhody.

Nicméně, střízlivěji bych předpokládal, že 230 metrů velké, nepravidelně kruhové opevněné místo s příkopy (asi vodními, v případě Kolína i Ruzyně) bude spíš hradiště, předchůdce vodní tvrze. To mě ale zase matou ty volné vstupy, ale na jiném modelu (viz) jsou pravděpodobnější můstky. Je potíž, že se tam celkem nic nenašlo, ale bydlet mohli na povrchu a pohřbívat žehem.

Ále, kdyby mé informace o rondelech přesahovaly hranice naší kotliny, tak bych našel třeba tohle, kde se píše i o tom, co jsem tady "vymyslel". Rondel neboli causewayed enclosure "Robin Hood's Ball" je tady, 3 km od Stonehenge. Termín causeway (cesta po hrázi) označuje právě ona přerušení příkopu (nebyl v těch místech vykopán), jejichž význam mi však nadále není jasný a zdá se vylučovat obrannou funkci.

Mimochodem, pro neangličtináře upozorňuji na translate.google.cz, kam se dá nahrát text či adresa cizojazyčné stránky, automatický překlad je sice zpotvořený, ale většinou srozumitelný.

Zajímavé je, že letohrádek byl postaven "v koutě" již existující obory, kde "před tím žádná budova nestála", jak je výslovně uvedeno ve foliantu s Ferdinandovými nákresy. Mohl být třeba umístěn uprostřed obory, když má takový centrální půdorys, nebo na východě, aby bylo vidět na Prahu. Příčina byla možná banální, aby byl romantický rozhled na západní krajinu (a dva hlavní průseky umožňovaly pohled na Belveder a možná na Karlov - čímž by byly zároveň vymezeny hranice tehdejší Prahy).
Zdálo by se, že šestiboký půdorys s kosými místnostmi je nepraktický, nicméně umožňuje kolmý výhled z oken v mnoha směrech. Okny je skrze budovu vidět, takže v jistý okamžik dopadá na centrální cestu paprsek zapadajícího Slunce, mělo by to být směrově 29. března juliánského kalendáře k datu 1555 (Velikonoce byly 29.3. až o rok později, jinak nevím, co by to mohlo znamenat, je to ovšem fascinující pohled, viz první obrázek v onom anglickém textu z Praga Hermetica).

Zamyslel jsem se nad tím, kde jsou/byla v okamžiku jarní rovnodennosti umístěna souhvězdí zvěrokruhu, nenašel jsem to nikde zpracované, tak jsem to splácal dle svých možností.
Údajně kolem počátku letopočtu přecházel jarní bod vlivem precese ze souhvězdí Berana do souhvězdí Ryb (kde je dodnes) a asi 2140 přejde do souhvězdí Vodnáře. Těch 2144 let je Platónský měsíc, dvanáctina Platónského roku (perioda precese zemské osy).
Takže asi 1070 byl jarní bod uprostřed souhvězdí Ryb, tj. střed souhvězdí Ryb byl v ideálním případě v azimutu 90°, spíš kolem 89°. Jelikož na znamení zvěrokruhu připadá 30° ze 360, v r. 1555 by byl zvěrokruh pootočen oproti r. 1070 asi o 7° proti světovým souřadnicím, jestli dobře počítám. Takže tím padá moje níže uvedená teorie.
Bohužel mi stále není jasný smysl onoho pootočení, jak uvádí Jan Čihák, můžu sem dát nákres, který jste mi předal?

Cesta na Google Earth má 102,80°. Ortofotomapa sice zkresluje, ale jednak je Hvězda zabrána opravdu téměř orto, jednak by nebyly zkresleny všechny tři směry zároveň, resp. by se to vykompenzovalo. GE na malých vzdálenostech úhly nezobrazuje (GE si je vědom limitů přesnosti), ale od jisté délky přímky již ano a Hvězda se spíše blíží těm 12°. To je ale samozřejmě diskutabilní, každopádně to není oněch 15°.
Pohybujeme se tady stále v oblasti hypotéz a dobře, že to tak bereme, viz douška k mému minulému přípspěvku..

Fotomapy jsou zkreslené. Proto není dobré měřit úhly na malých objektech. Například střecha Belvederu je na fotomapách nepravidelná. Vchodová osa letohrádku Hvězda je totožná s osou hlavních přístupových cest. Lze to ověřit pohledem z chodby v přízemí nebo pohledem od brány do oken v 1.patře. Měření azimutu osy dlouhé 1 km je o mnoho přesnější než měření na zkreslené střeše stavby. Naměřil jsem cca 103,5˚, natočení vůči světovým stranám je cca 13,5˚.
Na zkoumání pravidel renesanční astrologie by bylo nutné vynaložit hodně času a energie. Do toho se pouštět nebudu. Nakonec by to skončilo jako s původem názvu města Prahy. Pro hypotézy nejsou a nebudou důkazy. Na stropech a podlahách letohrádku Hvězda možná bývaly důkazy o astrologickém významu stavby. Nyní jsem tam nenašel nic. Stavba má 3 hlavní osy a 3 vedlejší, 12 prostorů v patře, 5 místností+schodiště a 6 chodeb. Každý prostor mohl mít na stropě štuky a malby s alegoriemi souhvězdí zvěrokruhu. Je to však jenom domněnka. Není o nic víc pravděpodobnější než oblíbená romantická vysvětlení.

U Filipíny je, zdá se, dnes znám jen rok narození (1527), ne datum či dokonce hodina, těžko uvažovat o horoskopu, není-li znám dobový.

Pokud by byla tato spekulace správná, pak by natočení Hvězdy oproti světovým stranám mohlo odpovídat postavení souhvězdí při narození dotyčné osoby.

Na stropě přízemí je ve 12 polích (universutopia.net) zobrazeno 6 alegorií - Zrcadlo ctností).
Ale ve 2. patře také byla vyobrazení, cituji z pis.cz: Na stropě byly od 2. 1/2 17. stol. malby zachycující 13 výjevů z 30-leté války, r. 1783 byly překryty dnešním dřevěným stropem. Otázka je, co tam bylo původně, před třicetiletou válkou, předpokládám, že třináctka je centrální obraz a dvanáct radiálních. Mohly tam být alegorie souhvězdí zvěrokruhu.