Pražský hrad

Předesílám, že tomu sám nevěřím, ale přikládám to k těm předešlým více či méně uhozeným desítkám hypotéz o vzniku názvu Praha spíš jako vtip.
Poměrně nedávno se začal vznik hradiště Klecany datovat do 10. století (dřív byly objeveny jen nálezy z pozdější doby) a vznikl nápad, že by mohlo být Pravým hradcem, dvojčetem protějšího Levého.
Nicméně se též předpokládá, že Levý hradec (hradiště v dnešní části obce Roztoky u Prahy Levý Hradec) je nazváno podle umístění u cesty z Budče na Pražský hrad (možná spíš cesty z Roudnice a Budyně).
Lze ovšem předpokládat, že by Levý hradec měl mít protějšek v Pravém.
No a ten fór je v tom, že, ať stezka vedla k bubenskému brodu nebo Myší dírou k malostranskému, byla Opyš po pravé straně. Takže Pravý hradec (Pravigradec), po vzoru Valmez (Valašské Meziříčí) Pragra... Praga, Praha ;). Po pravé straně stezky je, pravda, ještě hradiště Šárka, jehož dobový název zřejmě znám není.

Mimochodem jsem zas jednou studoval staré mapy a všiml si, jak jsou sídla u řek stavěna tam, kde jsou ostrovy. Předpokládám, že hlavním motivem bylo snazší přebrodění či přemostění, jestli mohl ostrov sloužit jako ultimum refugium, nevím. Na Labi v rovinaté písčité krajině to zřejmě bylo všude, ale na dolní Vltavě byla taková konstelace jen v Praze. A maně vzpomínám na města jako Řím, Paříž aj. To říkám jen jako repliku těm, co tvrdí, že oblast Prahy byla původně na Vltavě tuctová lokalita.

K naší ústní debatě, zda se píše vždy Pražská kotlina, nebo lze v nějakém kontextu psát pražská kotlina, vyjímám z pravidla.cz: "Názvy, jejichž základem jsou jména kotlina, nížina, pánev a tabule, jsou vlastními jmény jen v terminologii zeměpisné, proto se píše např. Malá nížina uherská, ale slezská nížina, hornoslezská uhelná pánev (termíny geologické)."
Rozdíl oproti ujc.cas.cz je možná v podkladu, jímž můžou být Školní verusus Akademícká pravidla českého pravopisu (nemám je teď k dispozici), ta akademická podrobněji rozvádějí psaní v různých kontextech, jde zřejmě o to, aby byli spokojeni jak lidi, kteří pravopisu velkou váhu nepřikládají, tak ti, co si na jazykové logice zakládají.

To je pěkná konstrukce, i když (jinak to ani nejde) spekulativní. Já si také myslím, že takto umístěnou studánku musely mnohé kultury uctívat, i když kolega Cinert to zpochybňuje. To Praga mi přijde násilné, nejsem si jistý, zda tehdy byli schopni tak abstraktních významů slov, nicméně bych byl náchylný hledat souvislost se slovem pramen, který pochází od práti (pronikat, jít vpřed), a to je příbuzné s mnohými dalšími slovy, které jsme probrali dříve či dosud ne, jako je podpora, přepážka, závora, prám, prak, brod, brána, peřej, Perun. Ovšem nenapadá mi slovotvorná řada, kterou bychom se od pramene dostali k Praze. Pramenů bylo údajně na Opyši více, tak to třeba bylo prameniště, ale to mi také nepomůže.
Ještě omluva ev. nově příchozím, tohle je opravdu jen amorfní lůno nápadů, nic tím nechci tvrdit.

Zatím nikdo nedokázal, že nejstarší kamenná stavba na Opyši byla křesťanská. Dokonce ani nevíme, jestli tam opravdu byla posvátná skála. Je možné, že první křesťanská svatyně měla několik pohanských předchůdců s kultovní a astronomickou funkcí. Pokud na Opyši vyvěrala podzemní voda (studenicě), pak Žiži mohla být malá pohanská svatyně, která chránila posvátný pramen a podobala se obytným kruhovým stavbám v jadranském přímoří. Časem mohla svatyni nahradit posvátná studna podobná těm na Sardinii. K tomu by se hodila nějaká souvislost s prahem. Studna Santa Cristina prý byla předělem mezi pozemským a podzemním světem. Mohla být tedy chápána jako duchovní práh, za který uměli "nahlédnout" jenom kněží. Na tomto prahu komunikovali se Zemí, ovlivňovali podzemní svět a věštili. Kdyby taková studna byla na Opyši, potom mohla dostat název Praga a původní název pramene (snad Žiži) zanikl. Nová kultovní stavba a její název byly součástí aktualizace zastaralých mýtů. Aktualizovaný pohanský kult měl zabránit pronikání křesťanství do České kotliny.

Jen tak pro zajímavost, souvisí to i s první rotundou na Opyši. Předchůdci kruhových antických staveb a středověkých rotund byly kruhové stavby typu tholos. Poprvé se vyskytovaly na Arabském poloostrově koncem 4.tis. př.n.l. a v 3.tis. př.n.l. se šířily dále. První rotundy stavěli už staří Řekové a sloužily k astronomickým pozorováním.

No, zas tak úplně daleko od Hradu to není ;). Přemýšleli jsme, co že to bylo Žiži, co tam bylo v pravěku, podle čeho se Praha jmenuje. Samo sebou Hrad je už milionkrát překopán a většina území je na věky nedostupná, takže se už nic zjistit nedá. V době, kdy jsem o pravěkých kruhových stavbách měl jen povšechné ponětí, že měly něco společného s primitivní astronomií, jsem si říkal, že ten kopec (Opyš) víceméně v centru kotliny by byl pro tento účel ideální. No, rondely se stavěly pět tisíc let před slovanskými hradišti, zajímavé mimochodem je, že pozdější pravěké kultury už, zdá se, taková gigantická díla nestavěly.
Rotundy prý byly stavěny po vzoru římských kruhových mausoleí, tj. hrobek, na paměť mučednické smrti či zázračných činů světců. V Římě je dodnes obrovské Augustovo mausoleum obklopené příkopem, podobné bylo Hadriánovo, z něhož je Andělský hrad. I když si spíš myslím, že bezprostředním vzorem pro české a moravské rotundy byla rotunda Anastasis v Jeruzalémě, která ovšem mohla mít onen římský vzor.

Je někde na netu odkaz na onu sumerskou a mykénskou stavbu? Tam je účel prokázán?

K mé potěše jsem zjistil, že Sumerové postavili opevněný chrám s okrouhlými dvojitými hradbami. Vás zase potěší, že v Mykénách měli kruhové ohrazené pohřebiště. Proč jsou i rotundy kruhové? Musím však upozornit, že se těmito tématy dostáváme mimo stránky o Pražském hradu.

V neolitu byl používán jednoduchý volutový ornament. Jsou to linie zatočené do spirály. Nevyvolávají optické iluze. Proto se domnívám, že někteří umělci experimentovali s ozdobováním rituální keramiky a přitom náhodně objevili jiný ornamentální prvek, který v kruhové řadě šálil jejich zrak. Aby to nebyla jenom fantazie, potřeboval bych najít něco na ukázku, ale k tomu nemám vhodné zdroje fotografií. Přesvědčení o existenci tajemných neviditelných sil lidé získávali už v době kamenné. Přesvědčení bylo časem posilováno nejen klamným vnímáním, ale také tím co opravdu viděli. Myslím si, že takový "důkaz" získali už v mezolitu při opracovávání baltického jantaru. Možná až tam sahají kořeny učení o nepoznatelném bohu. Ovšem to jsem se opravdu dostal od Pražského hradu úplně jinam.

Myslím, že diskutování je v koncích. Zůstává nezodpovězená otázka, k čemu byly trojúhelníky a linie. Trojúhelníky snad podléhaly hermetickým matematickým pravidlům, která byla propojena s mystikou. Linie byly energetickými zřídelními osami a místem působení duchovních sil. Související nauky procházely rozsáhlým bludným vývojem. Název Hradu také stále odolává objasnění. Dalším diskutováním už nic nevyřešíme. Proto bude moudré nechat všechna témata uležet. S odstupem času uvidíme, jestli bude možné pokračovat.

Dík za vysvětlení bramborovitosti, to je nejpravděpodobnější, mátlo mě, že profi modely archeologů tu nepravidelnost zachovávají.
Myslím, že ohraničení území, revíru ap. kruhem je nejpřirozenější. Virtuální, hliněné, palisádové ap. struktury se mi zdají tendovat spíše ke kruhovým tvarům, srubové a kamenné stavby bylo asi zas jednodušší stavět pravoúhle. Kruhový tvar má Slunce, Měsíc, obzor s nebeskou bání, ohniště, žďářiště, oko, shromáždění lidí kolem něčeho ap. Přiznám se, že si nejsem jistý, jakou techniku používaly dotyčné kultury k výrobě okrouhlých nádob, zda jen ruční, nebo se k dokončení používal pomalý kruh, rychlý kruh byl vynalezen až mnohem později.

Tady je docela zasvěcené pojednání o rondelech. Cosi (zřejmě méně fundované) je tady.

Kdysi jsem na www četl pojednání o problémech, které archeologům způsobují vodorovné posuvy terénu. Tyto pomalé změny probíhají i na rovině. Nyní po 6000 letech jsou nalezené příkopy rondelů asi zdeformované. Proto jsou jedna nebo obě osy zalomené a příkopy mají tvar brambory. Přesné souřadnice rondelu v Ruzyni neznám.

Rondely byly stavěny kulturami, které již uměly vyrábět malovanou keramiku. Proto si myslím, že někteří řemeslníci mohli při malování misek náhodně objevovat různé kruhové (viz níže bolehlav.cz) i jiné optické klamy. Podívejte se, co dokáže jednoduchý ornament. www.jupi.wz.cz/Images/obrazky/Opticke klamy/Prece se toci.gif (V adrese jsou mezery.) Primitivní člověk si nejspíš myslel, že s obrázky na keramice pohybují (točí) síly nadpřirozeného světa. Proto se mohlo stát, že kruhu začali přisuzovat magické vlastnosti a stal se důležitým obrazcem při rituálech. Tím chci jen naznačit jednu z možností, proč kultovní stavby byly kruhové.

Zajímavé je, že rondely neměly vždy přesně kruhový tvar, ale "bramborovitý". Nevím, jestli lidé doby kamenné neuměli vytyčit kruh (nám se zdá technologie s kusem provazu zřejmá), šlo-li o přizpůsobení se terénu nebo to mělo nějaký význam. Ale pokud by měl mít rondel astronomický smysl, bylo by to trochu divné.
Otázka je, proč byly některé tak rozsáhlé, 230 m v průměru, myslím jsem četl i o 300 m. Jiné měly zase 30 m. Byly snad zpravidla v rovinách. Kdyby měly astronomickou funkci, proč by byly čtyři na malém území (J. Cinert sice nabízí možnost, že nebyly ze stejného období, ale...).
Když někdo kdykoli v historii zorganizoval monumentální stavbu, byl jistě v podezření, že to není jen z praktických či kultovních důvodů, ale že si staví vlastní pomník, někdy to bylo asi i víceméně nepokrytě, jako v Egyptě (no tam se rovnou faraoni prohlásili za bohy). Pořád se mi jeví nepravděpodobnější, že rondely byly jakýsi ekvivalent pyramid.

Mimochodem, vy znáte přesné souřadnice rondelu v Ruzyni? Já jsem místo kdysi identifikoval podle nějaké fotky, kde byl odkryt a v pozadí byl nějaký sklad, ale teď už fotku nelze najít a skladů je tam moc a nevzpomenu si, který z nich to byl. Mělo by to být severně od ulice Na Hůrce, jestli se nemýlím, každopádně dole u potoka, že.