ZH (Neděle 24. prosince 2017)
Taky krásné svátky a vše nejlepší do nového roku
viz PF!
Jan Cinert (Neděle 24. prosince 2017)
Štasné a veselé Vánoce všem účastníkům rozpravy i jejím náhodným návštěvníkům!
ZH (Pondělí 27. listopadu 2017)
To mě mrzí...
Jan Cinert (Pondělí 27. listopadu 2017)
Přednášející nedorazil. Organizovaly to dvě dámy a vysvětlení bylo, že přednášející nevěděl, zda termín konání je dostatečně potvrzen. Prý se zkusí další pokus v lednu.
ZH (Pondělí 27. listopadu 2017)
Já to mám sice 300 metrů, ale do 6 zařezávám v práci...
Jan Cinert (Pondělí 27. listopadu 2017)
Jestli to časově zvládnu, tak do Bohnic zaskočím. Zaráží mě ta délka přednášky, nečekal bych, že se o tomto hradisku dá tak dlouho přednášet.
ZH (Neděle 26. listopadu 2017)
J. Čihák (Sobota 25. listopadu 2017)
V Čechách byl červený pískovec používán jako stavební kámen už ve středověku, ale jeho používání k výrobě železa bylo zřídkavé. Proto mě potěšilo, když jsem na Vidouli našel zvětralé, sytě fialovočervené desky drobivé břidlice, viz foto
1 a
2. Tato břidlice obsahuje hodně oxidů železa a je snadno těžitelná. Není známo, jaká ruda se těžila na západním svahu Vidoule v 19.století. Je možné že to byla fialovočervená břidlice.
Zaujaly mě též strohé informace o železářském areálu ve Stodůlkách, viz
článek.
J. Čihák (Pátek 24. listopadu 2017)
Jan Cinert (Sobota 18. listopadu 2017)
"Červená baň" - Zohlednění výsledků různých vědních oborů: jazykovědy, přírodovědy a archeologie, dává jasný výsledek. :-)
ZH (Čtvrtek 16. listopadu 2017)
Upozornil bych na lom "Červená baň" v Proseckých skalách, kde se těžil červený pískovec. Pochopitelně nikdo krom mě (například v Pražském uličníku) neví, proč se ta přilehlá ulice jmenuje Červená báň ;-).
J. Čihák (Čtvrtek 16. listopadu 2017)
Železitý pískovec byl v Praze používán jako stavební kámen, hlavní ložisko těžby mohlo být v Dejvicích, viz
článek. Železitý pískovec byl využíván k výrobě železa. Podle dostupných informací byl spíše druhořadou surovinou.
J. Čihák (Středa 15. listopadu 2017)
Ve středověku byl na Petříně těžen železitý pískovec. Byl využíván jako ruda k výrobě železa. Prý se tam dodnes dají najít roztroušené kameny. Pře časem jsem našel kameny železitého pískovce na Červeném vrchu a nedávno na Vidouli.
Vypadaly podobně jako na těchto obrázcích:
http://geologie.vsb.cz/PETROLOGIE2013/sedimenty-psamity-piskovec.htm
K nálezům na Vidouli jsem okopíroval odstavec z článku V.Cílka.
"Na Vidouli se hledalo také železo, sv. od Stodůlek na západním svahu vedle cesty z Košíř do Stodůlek začal s ražbou důlního díla r. 1846 Jan Bendelmayer. Rovněž známí bratři Kleinovi těžili r. 1846 v Jinonicích železnou rudu jednak na tzv. Punčoše, kde měli důl Vilém, jednak na obecním pastvišti v opuštěném pásmu provalin, tedy snad na nějakém místě starší těžby, kde měli na dole Adolf 2 stopy mocné ložisko hnědele a konečně jim na neurčeném místě náležel důl sv. Jan Nepomucký. Ještě v květnu 1849 žádal Václav Novotný o povolení kutat železnou rudu v rokli nad Vidoulí."
Jan Cinert (Pátek 20. října 2017)
Čtyřmi sklepy je ale zřejmě míněn prostor mezi Saským domem a Juditinou věží a druhým suterénem původní sklepy. Já mám na mysli útvar jižně, jehož východní stěna je stěnou dvorečku jižně od Juditiny věže. Samotné gotické zdivo je v jeho jižnější polovině.
Nějaká vazba na přístaviště by mohla být, ovšem přívozu mířícího z Platnéřské, tedy v trase někdy uvažovaného dřevěného mostu. Ale samotné přirážení lodí by mělo být už někde pod dnešním Karlovým mostem.
ZH (Pátek 20. října 2017)
V UP je půdorys Saského domu, v mísgtě Huberovy vížky je mírně lichoběžníková (tedy čtvercová, ale jednu stěnu tvoří Juditina věž, která je trochu šikmo) prostora uvnitř kulatá. V textu je psáno: Ve východní části vedle Juditiny věže se nacházejí čtyři valené klenuté sklepy ještě v úrovni druhého suterénu.
Dík za časový postřeh, co se týče existence obchodního centra před vznikem Biskupského dvora (pomýšlím na to své přístaviště, buď se clilo za mostem pro povozy, nebo u přístavu pro lodě.