Pražský hrad

Na Opyši snad bylo nějaké opevnění a příkop už před založením Hradu. Uvažuje se o posvátném okrsku. Třeba tam byla kultovní tvrz Žiga či Žigi, kde slovanští obřadníci (žreci) praktikovali oběti žigom (žehem). Ovšem pak by Pražský hrad dostal jméno podle něčeho významného v kotlině nebo přímo podle jejího názvu.

Mimochodem jsem včera sledoval pořad ČT Za zrcadlem o posvátné geometrii, řekl bych, že jsme tady ještě hodně racionální a seriosní.
Mj. tam zaznělo, že čínská posvátná energie čchi má prý obdobu ve slovanském ži, tipnul bych si, že je to neověřené, pokud byla míněna i jazyková podoba, vždyť čínština není ani indoevropský jazyk.
Nicméně staroslověnské žiti pochází z indoevropského guei, ze kterého vycházejí i slovanská slova s významem uzdravit se, léčit, je to ostatně logické, viz ožíti atd. Nevím, jestli jsme to tu už probírali. Transkripce "Žiži" nemusí být správná, ta druhá souhláska vypadá jako h s dvěma vodorovnými čárkami nad, je to slovo vmezeřené do latinského textu a asi záleželo na písaři.
Mimochodem bohyně Živa je prý jen umělý překlad římské Ceres.

S tou mohylou je to zajímavý nápad, já jsem si vždycky říkal, že Žiži bylo spíš uměle navršené kvůli rozhledu na sever, ale takovýto důvod je ještě lepší. Měl jsem teď možnost nahlédnout do Arch. atl. PH, který bude v nejbližší době v prodeji, ve kterém je mj. nový plánek skalního podloží v oblasti sv. Víta, nejvyšší bod je v místě kaple sv. Mořice, ale převýšení oproti okolnímu terénu na západě a severu je nepatrné. Jediná zmínka o Žiži (vyvýšené místo uprostřed města) je Kosmova k roku 1002(3), kamenná kaple a biskupský dvůr byly postaveny "před r. 1060", kamennému dvoru předcházely dva dřevěné sruby. Ve svých představách to beru tak, že hypotetická pohanská svatyně či mohyla Žiži byla "zabezpečena" křesťanskou kaplí dejme tomu mezi l. 1002 a 1060. Jak to vypadalo před tím, si představit nedovedu, jestli bylo pohanské místo tolerováno, nebo tam byla dřevěná stavba či křížek. Biskupství bylo zřízeno 973, první kostel (P. Marie) byl na Hradě postaven údajně 882-4. Nyní se o jeho identitě u zahrady na Baště nepochybuje, nicméně v jediné zmínce (Krist. legenda) není uvedeno, zda byl kamenný či dřevěný. Myslel jsem si, že logické by bylo, že by zvítězivší Bořivoj postavil kostel na místě pohanského kultu, nicméně ještě v r. 1002 bylo Žiži popsáno jen jako vyvýšené místo, kdyby tam byl dřevěný či kamenný kostel, asi by Kosmas řekl, že knížecí důvěrník vylezl ke kostelu... No to jsou jen mé laické úvahy, neberte to vážně.

Prahora je podle výkladového slovníku velmi stará a velká hora. Také podle mýtů je prahora největší hora, která první vystoupila z oceánu při vzniku světa. Lidé stavěli mohylové pahorky, které jim měly symbolicky připomínat prahoru. Vykonávali tam pohřby, obřady a magické úkony. Taková malá mohyla mohla být na vrcholu Opyše. Pro místní kmen to byla jejich posvátná Prahora, kde už praotcové uctívali bohy a duchy. Název Žiži mohl vzniknout později a byl to možná nějaký jiný objekt, třeba posvátná skála.

No, mně se Vítkov taky líbí, pod ním dnešní Husitskou a Koněvovou třídou vedla stezka na Kolín-Čáslav-Vídeň, a to v prodloužení mé oblíbené přesně rovnoběžkové linie Strahovská brána-Malostranské mostecké věže-Platnéřská-Celetná-Prašná brána, z druhé strany vedla stezka na Boleslav, je přímo nad brodištěm zvaným později Velké Benátky (Štvanice, Rohanský ostrov aj.). Na starých mapách je v místě dnešního památníku patrna homolovitá vyvýšenina. Mimochodem Vítek z Hory, podle kterého se vrch jmenuje, žil ve 14. století, nicméně na mapách do 19. století nese vrch název Žižkaberg či Žižkova hora.

Ovšem nic se nezdá nasvědčovat tomu, že by byl Vítkov někdy významný, žádná osada, podhradí, se pod ním nevyvinuly, bubenský brod chránilo Hradíštko na Poříčí, které bylo kilák vzdáleno atd.

Jo, tady je výřez ze Sad. prospektu 1618, kopec vlevo je Vítkov, uprostřed Parukářka a vpravo Riegerovy sady .

Zaniklou Vítkovskou homoli nechal rozrýpat Žižka, když tam narychlo stavěl pevnůstku s hradbami a příkopy. Největší zásahy do reliéfu Vítkova byly provedeny při stavbě mauzolea. Nakonec byly na svazích stavěny cesty a upravován terén.

Opyš je návrší přimknuté do příkrých svahů vltavského údolí. Naproti tomu Vítkov dříve vypadal jako samostatná malá hora, horka. Podle něj mohla okolní kotlina dostat název Podgar (Podhorsko) a z toho se nějak mohlo vyvinout Praga. Slovo samo nemusí být krkolomné. Možná se více uplatňovalo divoké mluvení.

Je možné také uvažovat o společné existenci obou názvů: Pragar (povátná hora) a Podgar (kotlina pod horou). Dokázat to samozřejmě nejde.

Horní část homole původního Vítkova byla odtěžena, střední část (sedlo) byla zasypána a svahy byly dost zdevastovány lomovou činností. Tedy pro archeology tam asi nic nezůstalo. Jen tak pro zajímavost, na vrcholu homole prý bývala skála a u ní tábořil Jan Žižka.

Slovansky gar je hora a Pragar by mohla být posvátná hora (dnes Vítkov). Její název se přenesl na kotlinu, pak na hradiště a nakonec na správní oblast. Slovotvorná řada mohla pokračovat slovy Praga nebo Pragara a Praga a nakonec Praganeo. Vztah mezi slovy Pragar a Praga mohl být podobný jako u Říp, Řípsko a Podřípsko.

Provázely mě a stále budou provázet pochybnosti, že Praha má něco společného s prahem. Jsou stejně pravděpodobné, ale zcela jiné možnosti. Pra-ga je pravděpodobná jako Prag-a.

Doufám, že sem nezabloudí žádný etymolog ;). Vzpomněl jsem si na údajný Ibrahimův tvar Fáraga (či Báraga nebo Paraga), přesmyčky jsou v etymologii časté, kór když je slovo krkolomné.

Vítkov asi do tohoto kontextu nepatří, jinak souhlasím, že to je zajímavý hřbet, ze kterého by se dal kontrolovat bubenský a libeňský (byl-li takový) brod a stezka ku Kolínu a Boleslavi. Psal jste svého času, že vrchol Vítkova byl původně homolovitý a byl odtěžen lomovou činností. Víte, jak velký kus zmizel a zda by na něm mohlo být místo pro archeologicky zajímavé pozůstatky? Jinak jsem neslyšel, že by se tam něco našlo, což ale může znamenat jen, že se nehledalo nebo že nejsem dost vzdělaný. Vítkov je prý nazván dle majitele tamější vinice, kdo ví, jak se mu říkalo dřív.

Opravuji špatné vyjádření. Slovo pragar není rodu mužského jako například Avar. Slovo pragar je původním tvarem v rodu ženském. Takže při vývoji slovanského jazyka bylo přidáno -a, pragara. Slovo Praga mohlo vzniknout jako odchylka, která se uplatnila v dialektu na dolním toku Vltavy. Tedy Praga a Pragara jsou slova příbuzných dialektů.

No, fakt jsem jen žertoval. Nicméně k té replice o Vyšehradu podotýkám, že Levigradec (Leuigradek) je doložen dle Kosmy a je nedaleko od města Prahy (...non longe ab urbe Praga Levigradec in oppido...), tedy nemůže být Prahou ;).
A což takhle Pra-grad, Starý hrad? D se polykalo a r se tam blbě vyslovovalo, tak se taky vypustilo ;-). Nikde jsem ale samozřejmě nenašel, že by se r takto vypouštělo ve slovanských obdobách ke hrad. Zato v Brně se říká Prágl nebo Prágr ;), ale to bude asi od německého mluvnického tvaru. No nic, fakt je to jen vtip.