Pražský hrad

Na malých potocích vznikají malé kaskády, které bych klidně nazval slovansky praga-prahy.
www.fotoaparat.cz/index.php?r=25&rp=10298&gal=photo
www.paladix.cz/gallery.php?ido=12113
Tudy protékala Brusnice a mohla tam vytvořit kaskádu.
www.geology.cz/aplikace/fotoarchiv/fotoarchiv.php?foto=12915

No, taky mě to kdysi napadlo, ale neprošlo to autocensurou ;).
Nicméně mi to připomíná otázku, kudy vlastně tehdy před 11-12 sty lety vedla stezka od brodů, podle jakéhosi údaje mám zfixováno, že přes Opyš, ale další možnost, resp. jiný směr jde Myší dírou při Chotkově ulici a další malostranským údolím. Jak byla z levé strany řeky chráněna stezka od bubenského brodu a zda vedla větev i přes Letnou, mi také není jasné.

Našel jsem trochu jiný názor na říční prahy. Autor pojednání zpochybňuje domněnku, že prahy byly ve Vltavě. Podle něj mohl být práh s vodopádem v potoce Brusnice. To se mi zdá možné, protože Opyš je protnuta geologickým zlomem. Proti sobě jsou vrstvy z různých hornin. Tekoucí voda často vytváří v takových místech terénní stupně. O zlomu už jsem tady psal a uvedl odkaz na geologickou mapu.

Obec Šumvald ani její zakladatelé asi nemají s trámem nic společného, ale v názvu se odráží přenesený význam. Zkusme takto znovu uvažovat o Praze. Můžeme si představit, že se některý Bořivojův předek mohl jmenovat třebas Přemda z Pragy, tedy z opevněného mýta (v přeneseném významu). Pak si nemusíme zbytečně lámat hlavu, jak to kdysi bylo s těmi dřevěnými prahy nebo s vyprahlým kopcem.

Podle Ibráhíma měla říše Boleslava I. tři části. Na prvním místě je uvedena oblast Fragha. Bavorský geograf uvádí název Fraganeo. Pan Cinert tvrdí, že napřed byla země Praga, pak název převzalo hlavní sídlo na Opyši a vznikla správní oblast Pražsko. Navzájem se to nevylučuje, ale čert aby se v tom vyznal.

Slovo farag se často vyskytuje v názvu soutěsek, např. Farag Samaria. Bylo by divné, kdyby Ibráhím nebo přepisovatel napsal: Soutěska, jež oni Paraga zovou, jest postavena z kamene a vápna. Středověký význam slova farag se asi lišil a španělští Arabové mohli slovo používat pro svůj název dalekého města Pragy.O tom už se tady trochu diskutovalo, viz 1.a 8.října 2008. Možná bychom měli větu správně přeložit takto: Zapadákov (díra), který tam nazývají Praha, je postaven z kamene a vápna. Kdoví?

ZH: S tím souhlasím, ale musíme připustit, že název Farag byl poarabštěný tvar staročeského názvu Praga používaný u dvora kordóbského chalífa. Název Farag byl snad zapsán správně a Ibráhím se pak stručně zmiňuje, že lidé říkají postaru Paraga. To se mi zdá pravděpodobnější. Ibráhím se prý zmiňuje o prvních českých denárech. Měly nápis PRAGA CIVITAS, takže správný název města musel znát. Podle přepisů měl napsat, že Boleslav je králem Fraghy, což se mu mohlo zdát gramaticky správnější. Vymýšlet se dá ledacos. Slovo paraga mohlo být výrazem pro roční kalendář nebo také pro místo, kde probíhaly pravidelné sněmy (rokování) a rituály.

Údajně existují dva přepisy Ibrahimovy zprávy, psané o sto let později a posléze přeložené do latiny, lze najít tvary Fáraga, Frága, Fragha, Báraga, Bragha, Paraga. Nenašel jsem tehdy, odkud je ono 'Farag, jež oni Paraga zovou' a z jakého zdroje autor čerpal.
Nicméně jsem to chápal tak, že Farag bylo běžné (arabské?) slovo, které Ibrahim znal, třeba 'město', 'hradiště' ap.

Milý Pavle, toto jsou amatérské stránky dvou autorů nadšených stavebními památkami Hradu. Se Správou PH ani se Svatovítskou kapitulou nemáme nic společného.

Na Idnes.cz jsem se dozvěděl, že od 1. srpna 10 se za vstup do Katedrály sv. Víta se obyčejný člověk dostane zdarma pouze když vyzná, že je věřící a nebo, že se jde poklonit českým panovníkům. Jinak musí zaplatit.

Ten, kdo toto schválil, se dopouští trestného činu diskriminace.

Jelikož se opravdu jedná o velmi závažný trestný čin, žádám odpověď na mojí e-mailovou adresu, kterou naleznete na mých webových stránkách.

Pavel

Domnívám se, že v Ibráhímově zprávě je skryto více pravdy, než jsme si mysleli. Napsal: "Farag, jež oni Paraga zovou..." Možná zjistil, že lidé používají dožívající název Paraga, o jehož původu snad vyprávěly prastaré mýty. Napsal o tom zprávu, vyjádřil se příliš stručně, špatně porozuměl výslovnosti a správný název Praga zapsal chybně. Přepisovatelé zprávy tím byli zmateni, neznali slovanské jazyky ani původ názvu, proto dělali další chyby a vznikla zkomolenina Farag. Starý název Paraga dožil, na pohanské mýty se zapomnělo a byly nahrazeny pověstí o Libušině věštbě. Pověst udělala z dveřní zárubně alegorii respektu.