Pražský hrad

Dřevoryt J.Kozla z roku 1562. www.envis.praha-mesto.cz/rocenky/neziva/obr/29-2.gif
Na obrázku je zřetelně znázorněn terénní skok mezi vyústěním údolí Brusnice a pobřežní písčinou. Skok je pokračováním strmého skalnatého svahu letenského návrší a dále přechází do východního svahu Opyše (Letenský profil).

Je těžké domýšlet se, jak to Ibráhím myslel, když neznáme původní znění zprávy. Vraťme se raději ke skále, která přehrazovala údolí Brusnice pod východním svahem Opyše. Výšku skály si můžeme představit podle stěn zářezu, které jsou dobře vidět v ulicích Na Opyši a Pod Bruskou. Je však otázkou, jak tudy protékal potok. Skála byla z horniny, která snadno podléhá erozi. Proto si myslím, že se potok do skály zařízl a vytvořil kaskádu. Jisté je, že údolí bylo zakončeno prahem, podle kterého mohlo být nazýváno přilehlé okolí včetně návrší.

No, nevím, jestli to bylo zrovna to nejnápadnější na tehdejším městě... Když, tak já bych hlasoval pro farag jakožto ďolík, pražskou kotlinu. Zajímavá je tato Ibrahimova věta: ve vyšší části (města) je velká opevněná tvrz a v ní jest pramen vody tekoucí po povrchu a jeho voda prosakuje do rovinaté části údolí. Zdá se, že Prahou tedy nemyslel jen hrad.

Údolí Brusnice se postupně zužovalo a nad Klárovem bylo zakončeno skálou. Kdoví, jak to vyústění potoka vypadalo. Třeba takto: www.vodopady.info/img/vdp/Tichonice2.jpg. Dnes po skále zůstal jen zřetelný zářez, který začal vylamovat Albrecht z Valdštejna a při stavbě Chotkovy silnice byl rozšířen. Obrázky skály, která mohla být prahem v korytě Brusnice, asi neexistují.

No, párkrát jsem roklí Brusnice kráčel, celý tok má něco přes 4 km, je to, a asi i byla, drobná stružka. (Byť napájela několik rybníků, krom těch u kláštera a Vincentina rybníček u vojenského hřbitova a pak v ohbí dnešní Chotkovy ulice, kde byly mlýny, ale na vodu nadrženou v oněch rybnících.) Jediný skok mohl být pravda v onom místě na vaší poslední fotce, tj. nad Klárovem. Spíš bych tam ale předpokládal dřevěné prahy zpevňující cestu kolem ústí Brusnice, ať už na Opyš nebo nahoru Myší dírou.
Byť jsem se snažil, není mi moc jasné, zda se stezky vedly spíše koryty toků nebo po hřbetech, asi podle místních podmínek. Jen mi tak napadlo, zda jedna z variant v těch mnoha dobách nevedla korytem Brusnice až do Břevnova. Dnes by to problém nebyl, rokle má široké ploché dno, ale dřív tomu bylo snad jinak, rokle byla posléze zanesena odpadem z Hradu a pak nejspíš zámecky upravena, původně snad byla hlubší. Cesta koryty má zpravidla rovnoměrný spád, na druhé straně může být rozbahněná, nicméně obecně lesní cesty, které znám, vedou zpravidla kolem potoků a potůčků.

Na malých potocích vznikají malé kaskády, které bych klidně nazval slovansky praga-prahy.
www.fotoaparat.cz/index.php?r=25&rp=10298&gal=photo
www.paladix.cz/gallery.php?ido=12113
Tudy protékala Brusnice a mohla tam vytvořit kaskádu.
www.geology.cz/aplikace/fotoarchiv/fotoarchiv.php?foto=12915

No, taky mě to kdysi napadlo, ale neprošlo to autocensurou ;).
Nicméně mi to připomíná otázku, kudy vlastně tehdy před 11-12 sty lety vedla stezka od brodů, podle jakéhosi údaje mám zfixováno, že přes Opyš, ale další možnost, resp. jiný směr jde Myší dírou při Chotkově ulici a další malostranským údolím. Jak byla z levé strany řeky chráněna stezka od bubenského brodu a zda vedla větev i přes Letnou, mi také není jasné.

Našel jsem trochu jiný názor na říční prahy. Autor pojednání zpochybňuje domněnku, že prahy byly ve Vltavě. Podle něj mohl být práh s vodopádem v potoce Brusnice. To se mi zdá možné, protože Opyš je protnuta geologickým zlomem. Proti sobě jsou vrstvy z různých hornin. Tekoucí voda často vytváří v takových místech terénní stupně. O zlomu už jsem tady psal a uvedl odkaz na geologickou mapu.

Obec Šumvald ani její zakladatelé asi nemají s trámem nic společného, ale v názvu se odráží přenesený význam. Zkusme takto znovu uvažovat o Praze. Můžeme si představit, že se některý Bořivojův předek mohl jmenovat třebas Přemda z Pragy, tedy z opevněného mýta (v přeneseném významu). Pak si nemusíme zbytečně lámat hlavu, jak to kdysi bylo s těmi dřevěnými prahy nebo s vyprahlým kopcem.

Podle Ibráhíma měla říše Boleslava I. tři části. Na prvním místě je uvedena oblast Fragha. Bavorský geograf uvádí název Fraganeo. Pan Cinert tvrdí, že napřed byla země Praga, pak název převzalo hlavní sídlo na Opyši a vznikla správní oblast Pražsko. Navzájem se to nevylučuje, ale čert aby se v tom vyznal.