Pražský hrad

Dík, to je super odkaz.
O keltské etymologii jsem uvažoval jako o článku toho spekulativního řetězce, kdy si každý národ přizpůsobil předcházející název, původně něco jako indoevropské per-aha, přes řeku. Tudíž by mohlo být správných víc výkladů.

Myslím jsme tady zatím nediskutovali o ústí Berounky do Vltavy s keltskou Závistí, snad slovanskými Šancemi, Havlínem, doširoka rozlitým údolím. Zda tam taky mohl být brod na nějaké stezce z Břežanského údolí do údolí Berounky. A kde byla Kosmova mohyla údajné Kazi na skále nad řekou Mží při cestě do kraje bechyňského, kterou Kosmas očitě znal, nezdá se, že by se do Bechyně chodilo kolem Berounky.

Franta: Pověst o Libušině věštbě už jsem tady rozebíral mnohokrát. Teď bohužel nemám čas zpětně vyhledat všechny příspěvky. Pokoušel jsem se v pověsti najít skrytou pravdu a jindy jsem zase dedukoval důvody, které by mohly vést k mystifikaci. Je možné, že pověst měla zastřít pohanský původ místa a možná i názvu.

No já nevím, prokázat se samozřejmě nedá vůbec nic, ale tohle mi přijde až moc spekulativní. Existence Kazi je tuším sporná, pochází od Kosmy, Kristián mluví jen o jedné hadačce, která je zřejmě totožná s Kosmovou Libuší, kdoví, zda Kosma zas nepřevzal nějaký motiv z antiky, třeba z Paridova soudu.

Umístění Ptolemaiových míst je tuším také stále jen předmětem spekulací, jakkoliv leckdo s jistotou tvrdí, že nalezl nějaký systém. Závist je 15 km od Prahy vzdušnou čarou.

Někde tu mám, že braighe je starokeltsky vršek (kopce), braghad irsky hrdlo nebo rokle, co je briga nevím. Braga je starokeltsky bahno, možná bažina, to by se mi líbilo.

Ale možná jsem to špatně pochopil.

No, Kosmas to psal víc jak dvě stě let po ovládnutí Hradu Bořivojem, to je bez písemných záznamů propastný interval, těžko předpokládat, že mohl pravou etymologii znát. Párkrát jsem se tu snažil prosadit, že se možná název dědil zkomoleně po věky z národu na národ, každý si ho uzpůsobil dle své lidové etymologie. Předpokládám, že takové pozoruhodné místo, ať už celá kotlina, nebo kopec se studánkou na temeni, měl nějaké jméno odjakživa.

Zásadní asi je, že v případě mostu přes Komořanské jezero, šlo velmi dlouho právě jen o ten přechod - karavana se ubírala k mostu na úpatí hor. Prý byl dlouhý 2 míle, dá se i najít, že prý 3 km, ale středověká česká míle bude asi poněkud odlišnější vzdálenost - míle byly dlouhé různě, ale vzdušnou čarou je to od hranic historického Mostu k úpatí Krušných hor (Janov) asi 9 km - bylo to tedy nepochybně zásadní místo na trase.

Tento model mi k předobrazu Prahy nějak nepasuje. Prahů, tak jak jsou zde hledány a nacházeny, tam mohlo být skutečně mnoho, ale napadlo vás, že ta historka s otesáváním prahu může být něco na způsob propagandy, která měla zastřít skutečný původ označení místa, který v nové situaci (křesťanství) a jako součást oficiální ideologie byl těžko akceptovatelný?

Ještě jedna věc mi vrtává hlavou, na mapkách předpokládaných kmenových území v 8.-11. století obývají Čechové oba břehy Vltavy přibližně od Sázavy k Labi. Nicméně, jak to bylo před tím? Vltava mohla být hranicí mezi kmenovými územími, mýtnici mohl mít každý na své straně atd. No, to je samozřejmě zas jen má fantazie.

Na pravém břehu mohl být pozůstatek říční terasy se skalním podkladem (prag). Taková hypotéza už existuje, ale není uznávaná a ani populární. Takové místo by zajisté bylo vhodné ke stavbě malého hradiště, které se mohlo jmenovat Praga. Možné by bylo přenesení názvu na hradiště Bořivojovo a pak na kotlinu. Původní název hradčanského hřbetu (třeba Žigi) by přitom zanikl.

Říkám si, že hradiště či hrady byly budovány mj., aby něco chránily, často to byly obchodní stezky. Na místech, která se nedala obejít, se stavěly mýtnice, obchodovalo se tam ap. Pokud si někdo ukryl sídlo stranou takovýchto míst, asi těžko hledal prostředky k rozvoji a místo zapadlo.
Některá místa se stala významnými až svou obranou, jiná ale byla významná svojí podstatou, třeba brod přes velkou řeku (nebo uvedená stezka přes Komořanské jezero u Mostu, což byly zřejmě mokřiny s několika jezery, celkově větší než dnešní Lipno). Tam bych očekával spíš název dle místa, tj. funkce.
Pořád si představuju, jak vypadala prehistorická Praha, ještě před Karlem IV. obtékalo rameno Vltavy hradebním příkopem Staré město Národní třídou a Příkopy, přírodní, možná jen příležitostné, rameno tam patrně bylo i původně. Jediné místo se skalním podkladem údajně bylo mezi ulicemi Národní, Platnéřskou, Husovou a Vltavou, jinak jsou štěrkopísky, kde se koryta a ostrovy mohly měnit s velkými povodněmi. Tak bych ve své fantazii čekal, že nějaké dřevem opevněné sídlo mohlo být na uvedeném stabilním ostrově mezi mokřinami (podobně jako na Labi Stará Boleslav, obtékaná dříve ramenem i ze severu, Libice a asi i další polabská místa). Ostrovní hradiště se asi líp bránilo než údolní hřbety. Ale to je opravdu jen má představa...

Diky. V navstevni knize jsoou obcas ulety... Ale vychod Slunce v ten ktery okamzik v tom kterem roce jsem zjistoval programem SkyMapPro, a ten s temito vlivy pocita. Chvili jsem byl jednou zmateny kvuli precesi, to byl ten ulet, ale program s ni samozrejme pocita. Vychod Slunce o slunovratu kolisa i proto, ze v okamzik slunovratu vychazi Slunce jen zcela vyjimecne zrovna na nasem poledniku.

V souvislosti s haťovými cestami se nabízí příklad, kdy se město nejmenuje podle opevněného vrchu. Tím městem, na prastaré kupecké stezce do Saska, je město Most. Tvrz, která byla vybudována na začátku haťové cesty (tedy v podstatě na začátku mostu) nazývá Kosmas Pons Gnevin - tvrz založil Hněva z rodu Hrabišiců. Z osady pod tvrzí se vyvinulo město, které se Most jmenovalo už za Přemysla Otakara II, kopec se dodnes jmenuje Hněvín, stejně jako hrad na vrcholu kopce.

ZH: Také si myslím, že v kotlině byly samé prahy. Možná tady byla síť haťových cest mezi osadami, tržišti, brody, mýtnicemi a hradištěm. Ovšem opevněná sídla byla většinou nazývána podle zakladatele nebo podle kopce, na kterém byla postavena. V souvislosti s vyprahlým (Sluncem vyžehnutým) ostrohem na hradčanském hřbetu bývá zmiňován název Žiži-Žihi. Také se mi zdá, že mezi názvy Praha a Žihi je nápadná významová podobnost (pražina, žihlina). Praga mohla vzniknout přeměnou ze Žigi.

Pročítal jsem tuto návštěvní knihu a všiml si, že jste řešili problém s cca 5° při určení azimutu východu Slunce o slunovratu v minulosti.
Azimut východu Slunce se skutečně v čase mění.
O této problematice pojednává kniha Zdeňka Ministra Géniové dávnověku. V knize je uveden i vztah podle kterého se mění deklinace Slunce při letním slunovratu, na které je azimut východu Slunce závislý (vztah, který odvodil v roce 1896 Newcomb, kapitola začíná na straně 48). Je tam i srozumitelně popsáno jak azimut východu Slunce vypočítat.
Zdeněk Ministr pro ilustraci uvádí i jednoduchou "transformaci do pravěku" - uvádí, že v době před 4800 lety vycházelo Slunce o slunovratu severněji o dva sluneční kotouče, to je tedy o 2 x 32 úhlových minut, teda asi jeden úhlový stupeň.
Na internetu je nejblíže obsahu knihy Zdeňka Ministra asi článek na této adrese:
http://www.observatory.cz/news/pump.php?pda=1&article=staroveka-astronomie
- je tam také uvedena tabulba s hodnotami deklinace Slunce v minulosti.

Pro 50 rovnoběžku pak vychází, podle Newcombova vztahu, pro rok 2000 azimut východu Slunce o slunovratu 51,77°, pro rok 1000 pak 51,53° - pokud jsem tedy počítal správně :-))