Jan Cinert (Sobota 29. října 2022)
Žádná tajná chodba, od západu šlo jedině útočit na Pražský hrad. Takže ten bojovník překonal opevnění.
Zdeněk H (Sobota 29. října 2022)
Jestli se nemýlím, tajná chodba určitě nevedla od západu.
Jan Cinert (Pátek 28. října 2022)
Pravda, podoba zápisu je záhadná. Ale bojovník vnikl do Hradu jedině ze západu, takže do západního předhradí a tam mohl jedině volat, protože vnitřní hrad byl obsazen Poláky, kteří z něj prchali.
Zdeněk H (Pátek 28. října 2022)
Dík za blahopřání, ač jste to neviděl. Ale snad má pochvala stačí ;-).
Kdybyste byl budyšínský přepisovač znalý jen latinských liter, jak byste napsal Jiří? Ne takhle?
Teda nedíval jsem se, ale řek bych, že znali Georgius atp.
Jan Cinert (Pátek 28. října 2022)
Velké blahopřání plodnému autorovi. Jak se podařilo nacpat všechny obrázky do tak malého formátu? Chápu, že je praktický při toulání po Hradě.
Jiří – Zizi, vtipné. Ale pane kolego, není znám žádný jazykovědný rozbor dokazující šišlání Kosmy nebo jeho opisovače. :-)
Zdeněk H (Čtvrtek 27. října 2022)
Mimochodem, včera mi přivezli z tiskárny balík výtisků knihy "Hajdy na Hrad" s podtitulem "Docela prostě o Pražském hradu a mostě". Je to v kapesním formátu velikosti CD boxu s asi 150 fotkami a diagramy, moc pěkná knížka. Je to vlastně přepis těchto stránek, až umřu, tak je majitel webového prostoru smaže, papír zůstane.
No a jen to přivezli, napadlo mě řešení, co je ono vyvýšené místo Žiži, zapsané v budyšínském rukopisu podivnými klikyháky nepodobnými latinským literám. Je to pochopitelně věž kostela sv. JIŘÍ, Kosmas chtěl zdůraznit, že muž troubil z výšky, ne že šlo o kostel. Respektive to budyšínský transkriptor takto zkrátil ;-)
Jan Cinert (Úterý 16. srpna 2022)
Já to už četl. Datování hradiska Staré Brno s rotundou do doby Velké Moravy je v rozporu se skutečností, že zdejším ústředním hradiskem v té době byla Líšeň. Uvidíme, dle mne se stále zapomíná na neobjasněné ovládnutí nějaké části Moravy Boleslavem I. a jeho obnovu moravského biskupství.
Jan Čihák (Pondělí 15. srpna 2022)
Jan Cinert (Čtvrtek 4. srpna 2022)
Díky za upozornění, ale je to staré už dva roky. Nepřijatelný starý výklad o zobrazení Přemyslovců byl navíc doplněn o absurdní datování vzniku. Odborníka na rotundu L. J. K. to poprávu dost rozběsnilo. Není tam ani drobnost, jež by byla přínosná.
vopička (Čtvrtek 4. srpna 2022)
Jan Cinert (Úterý 26. července 2022)
Opravdu výborný nález. Na znojemské rotundě sv. Kateřiny se zachovalo jen maltové podloží pro takovou krytinu. Tato krytina byla vytvořena v roce 1134 zároveň s přidanou lucernou, takže původní krytina byla asi pálená. Nález pomáhá datovat rotundu sv. Kříže s lucernou a opukovou krytinou do doby následné.
Jan Čihák (Úterý 26. července 2022)
Jan Cinert (Pondělí 30. května 2022)
To je velmi přínosné, že jste se dotázal v ČT. Jak je vidět, tak mnou dříve uvedená možnost ohledně průtahů se zveřejněním, že jim to nevychází podle jejich představ, se asi nyní naplňuje. Teď už zdůvodnění kvůli nečinosti laboratoří během covidu není.
Pokud by byli jednovaječnými dvojčaty, tak se to podle mne nepozná, ale nejsem v tomto odborníkem. Běhával o tom na tv. Seznam pořad Expertiza Haliny Šimkové - třeba se dá na internetu dohledat. Ale úvaha o Spytihněvovovi a Vratislavovi jako dvojčatech je zbytečná a není pro ni důvod.
Pro vpád Arnulfa do Čech roku 922 je směrodatné ukončení jeho odboje a poddání se saskému Jindřichovi I. Ptáčníkovi v předchozím roce. Teprve potom se Arnulf mohl vměšovat do pražských záležitostí ve Václavově zájmu, jenž byl plnoletý už v roce 916.
"Vladěv lět 33" je třeba číst jako "vladě v lět 33", tedy že začal vládnout ve 33 letech. Jedině tak to vše vychází bez potíží. Ostatně porovnání staroslověnského prologu o sv. Ludmila a legendy Fuit to jasně říká.
Rok 915 úmrtí Spytihněva je z nedochovaných latinských letopisů původem z 11. století a jejich údaje převzaly následné kompilace. Ovšem původ údaje musí být už z doby po založení pražského biskupství a zejména v době Vojtěchova úřadování musely být vedeny latinslé letopisy, protože Kosmas pro to období převzal správné údaje. Tento rok opět vychází jako jediný možný vzhledem k dalším údajům a poznatkům.
Radek (Pondělí 30. května 2022)
Tak jsem se dotazoval v ČT ohledně reportáže o výzkumu DNA Přemyslovců (pořad Reportéři ČT) a bylo mně sděleno, že se tomuto tématu budou věnovat v září. Vypadá to tedy, že se ani na jaře, ani v létě výsledků ještě nedočkáme.
Měl bych na Vás, pane Cinerte, ještě dotaz ohledně Spytihněva I. a Vratislava I. Pokud by byli dvojčaty, dalo by se to prostřednictvím DNA nějak rozpoznat?
V rámci rodokmenu jste posunul rok úmrtí Vratislava I. o 7 let na rok 928 (původní 921 jako chybné přepsání jiné éry kalendáře). Následuje rok 929 a vpád Jindřicha Ptáčníka a Arnulfa do Čech.
Co ale rok 922 a předchozí vpád Arnulfa? Nemohlo být pohnutkou také úmrtí přechozího panovníka, tedy Spytihněva I. v roce 921?
Pak by se Spytihněv I. narodil roku 876-921 (40-45 let), stejně tak Vratislav I. 876-928 (abychom se vešli do Vlčkem daného rozpětí 45-50 let, uvažujme o narození koncem 876 a úmrtí počátkem 928). Ludmile by bylo zhruba 16 let, Bořivojovi 24 let. Vešel by se tam i Václav, kterého by měl jeden z bratrů v 21 letech (897-939). Vycházelo by i převzetí moci v roce 895 dosažením 19 let u Spytihněva I. a pokud byl onen Vitislav Vratislavem, pak i on by v témže roce dosáhl plnoletosti.
Údaj z legendy o 33 letech Vratislava by představoval vládu 895-928.
Jak se vůbec ustálil rok 915 jako rok úmrtí Spytihněva I.?
Díky za odpověď.
Jan Cinert (Úterý 17. května 2022)
Ještě jsem zapomněl k uvedenému "objevu tisíciletí" starému ve skutečnosti několik desítek let: Prvopočáteční datování rotundy bylo do velkomoravského období, takže byla soudobá s původním hradiskem. To by byl zase velmi překvapivý uváděný rozměr 13,5 m. K původnímu nálezu a výkladu zde: http://www.znojmo-hradiste.wz.cz/kostel2.html .