Pražský hrad

No etymologie (sluncem vyprahlý) je to pěkná, souhlasím, a oficiálně preferovaná, ale v případě Prahy stále trvám na tom, že jak zejména kotlina, tak hradní kopec byly všechno, jen ne vyprahlé, před dnešní Zlatou bránou vyvěrala studánka, o níž Ibrahim píše, že voda z ní prosakovala do údolí, prý tam byly ještě asi tři čtyři další prameny, voda se tam tlačila z dodnes vodnatého Strahova. Který jiný kopec má na temeni studánku...

Nadhodil jsem domněnku, že se tady otesávaly splavené klády a z nich se vyráběly pevné vory a prámy pro jednosměrnou dopravu po Vltavě a Labi. Plavidla byla na jedno použití a proto se při výrobě uživilo hodně tesařů, kteří nejvíce úsilí vynakládali na tesání prahů. Proto jsem si myslel, že na mýtické věštbě může být něco pravdy: Město založte u řeky, kde muž se synem otesávají práh. K tomu jsem si domyslel: Podle těch prahů na prámy dejte jméno městu. ???

JČ: Pokoušel jsem se hledat Libuši v historii guestbooku, bohužel je v programu chybka, takže se některé výsledky vyskytují o stránku dříve, než kam odkaz navede, omlouvám se, někdy to spravím.

Při té příležitosti jsem si připomněl, co jste před rokem nadhodil a myslím jsme to moc nediskutovali, ještě můj pradědeček chodil kupovat fošny do "Podola", tam a v Podskalí končily vory a byly tam hory "prahů" ;). Ty taky párkrát ucpaly Karlův most při povodni a přispěly k jeho poboření.

Dík, to je super odkaz.
O keltské etymologii jsem uvažoval jako o článku toho spekulativního řetězce, kdy si každý národ přizpůsobil předcházející název, původně něco jako indoevropské per-aha, přes řeku. Tudíž by mohlo být správných víc výkladů.

Myslím jsme tady zatím nediskutovali o ústí Berounky do Vltavy s keltskou Závistí, snad slovanskými Šancemi, Havlínem, doširoka rozlitým údolím. Zda tam taky mohl být brod na nějaké stezce z Břežanského údolí do údolí Berounky. A kde byla Kosmova mohyla údajné Kazi na skále nad řekou Mží při cestě do kraje bechyňského, kterou Kosmas očitě znal, nezdá se, že by se do Bechyně chodilo kolem Berounky.

Franta: Pověst o Libušině věštbě už jsem tady rozebíral mnohokrát. Teď bohužel nemám čas zpětně vyhledat všechny příspěvky. Pokoušel jsem se v pověsti najít skrytou pravdu a jindy jsem zase dedukoval důvody, které by mohly vést k mystifikaci. Je možné, že pověst měla zastřít pohanský původ místa a možná i názvu.

No já nevím, prokázat se samozřejmě nedá vůbec nic, ale tohle mi přijde až moc spekulativní. Existence Kazi je tuším sporná, pochází od Kosmy, Kristián mluví jen o jedné hadačce, která je zřejmě totožná s Kosmovou Libuší, kdoví, zda Kosma zas nepřevzal nějaký motiv z antiky, třeba z Paridova soudu.

Umístění Ptolemaiových míst je tuším také stále jen předmětem spekulací, jakkoliv leckdo s jistotou tvrdí, že nalezl nějaký systém. Závist je 15 km od Prahy vzdušnou čarou.

Někde tu mám, že braighe je starokeltsky vršek (kopce), braghad irsky hrdlo nebo rokle, co je briga nevím. Braga je starokeltsky bahno, možná bažina, to by se mi líbilo.

Ale možná jsem to špatně pochopil.

No, Kosmas to psal víc jak dvě stě let po ovládnutí Hradu Bořivojem, to je bez písemných záznamů propastný interval, těžko předpokládat, že mohl pravou etymologii znát. Párkrát jsem se tu snažil prosadit, že se možná název dědil zkomoleně po věky z národu na národ, každý si ho uzpůsobil dle své lidové etymologie. Předpokládám, že takové pozoruhodné místo, ať už celá kotlina, nebo kopec se studánkou na temeni, měl nějaké jméno odjakživa.

Zásadní asi je, že v případě mostu přes Komořanské jezero, šlo velmi dlouho právě jen o ten přechod - karavana se ubírala k mostu na úpatí hor. Prý byl dlouhý 2 míle, dá se i najít, že prý 3 km, ale středověká česká míle bude asi poněkud odlišnější vzdálenost - míle byly dlouhé různě, ale vzdušnou čarou je to od hranic historického Mostu k úpatí Krušných hor (Janov) asi 9 km - bylo to tedy nepochybně zásadní místo na trase.

Tento model mi k předobrazu Prahy nějak nepasuje. Prahů, tak jak jsou zde hledány a nacházeny, tam mohlo být skutečně mnoho, ale napadlo vás, že ta historka s otesáváním prahu může být něco na způsob propagandy, která měla zastřít skutečný původ označení místa, který v nové situaci (křesťanství) a jako součást oficiální ideologie byl těžko akceptovatelný?

Ještě jedna věc mi vrtává hlavou, na mapkách předpokládaných kmenových území v 8.-11. století obývají Čechové oba břehy Vltavy přibližně od Sázavy k Labi. Nicméně, jak to bylo před tím? Vltava mohla být hranicí mezi kmenovými územími, mýtnici mohl mít každý na své straně atd. No, to je samozřejmě zas jen má fantazie.

Na pravém břehu mohl být pozůstatek říční terasy se skalním podkladem (prag). Taková hypotéza už existuje, ale není uznávaná a ani populární. Takové místo by zajisté bylo vhodné ke stavbě malého hradiště, které se mohlo jmenovat Praga. Možné by bylo přenesení názvu na hradiště Bořivojovo a pak na kotlinu. Původní název hradčanského hřbetu (třeba Žigi) by přitom zanikl.