Franta (Neděle 12. září 2010)

Tedy něco ve smyslu méně a více významný. Zachovalo se např. označení levoboček, ale o pravobočcích slyšet není. Stejně tak se obtížně hledá Pravý Hradec.

Franta (Neděle 12. září 2010)

Myslíte něco ve stylu: "Levý a Pravý Hradec" ?

ZH (Neděle 12. září 2010)

Sice jsem si říkal, že až mě napadne nějaká opravdu ptákovina, napíšu to pod pseudonymem, ale budu poctivý.
Ale ještě napřed podotýkám, že Vltava od Boršova (ves nad Č. Budějovicemi) k Mělníku (249 km) má spád 0,5 promile (dle údaje v publikaci Československé řeky kilometráž), zatímco klidný úsek Labe od Debrného po Hřensko (104 km) má 0,6 promile. Na Vltavě byly tuším dvoje větší peřeje (Červenské a Svatojánské proudy) ty druhé měly spád cca 2,7 promile (například sázavská Stvořidla, běžně sjížděná na otevřených kanoích, sám jsem je tak párkrát sjel, mají 10 promile). Úsek mezi Vyšehradem a Trójou má 1 promile.
Nicméně je fakt, že úsek nad Zbraslaví relativně divoký byl - narážím na oficiální výklad wilth-ahwa (divoká řeka).

Na a teď, co jsem avizoval - co když se Prahou nazývala nejdřív řeka protékající kotlinou... Vltava mohla být třebas ta divočejší část v kaňonu nad soutokem s Berounkou. Nebo zkrátka měla v různých dobách u různých národů řeka různé názvy.

No, první dochovaný slovanský název Labe je ženského rodu - Laba. Což takhle Levá řeka a Pravá řeka, kterou by byla Praha ;), tehdy to zřejmě brali opačně. Ale tohle fakt vážně nemyslím.

Franta (Pátek 10. září 2010)

na Sázavu se odkazuje kolega, který tu diskutoval na jaře, viz:
http://www.bylotojinak.cz/nove-poznatky/puvod-nazvu-vltava-a-malse

J. Čihák (Pátek 10. září 2010)

A co Sázava, původně třebas Sas-aha?

ZH (Čtvrtek 9. září 2010)

To je dobrý argument. Kolega, který tu diskutoval na jaře, koncovku vykládá jako důkaz, že šlo o název země, což se mi nezdá.
Koncovku na -a, resp. -ava mají české řeky a vykládá se to jejich předslovanským (keltským a germánským) původem z ava (ahwa, aha) = řeka, voda. Odtud to moje per-aha, přes řeku či za řekou. Ale i jiná keltská (nevím, zda germánská) slova končí na -a.

J. Čihák (Čtvrtek 9. září 2010)

Zkusme se znovu zamyslet nad koncovkou -a, která je sama o sobě záhadná. V 9. století Slované takto pomístní jména netvytvářeli. Proto si kladu otázku, jestli koncovka není důkazem o předslovanském původu názvu.

ZH (Čtvrtek 9. září 2010)

No etymologie (sluncem vyprahlý) je to pěkná, souhlasím, a oficiálně preferovaná, ale v případě Prahy stále trvám na tom, že jak zejména kotlina, tak hradní kopec byly všechno, jen ne vyprahlé, před dnešní Zlatou bránou vyvěrala studánka, o níž Ibrahim píše, že voda z ní prosakovala do údolí, prý tam byly ještě asi tři čtyři další prameny, voda se tam tlačila z dodnes vodnatého Strahova. Který jiný kopec má na temeni studánku...

J. Čihák (Čtvrtek 9. září 2010)

obec Pržno http://cs.wikipedia.org/wiki/Pržno_(okres_Vsetín)

J. Čihák (Středa 8. září 2010)

No, kdoví, ještě mě napadlo, že místní tesaři mohli mít přezdívku prahaři (slovansky pragi) a jejich osada byla Praga.

J. Čihák (Středa 8. září 2010)

Nadhodil jsem domněnku, že se tady otesávaly splavené klády a z nich se vyráběly pevné vory a prámy pro jednosměrnou dopravu po Vltavě a Labi. Plavidla byla na jedno použití a proto se při výrobě uživilo hodně tesařů, kteří nejvíce úsilí vynakládali na tesání prahů. Proto jsem si myslel, že na mýtické věštbě může být něco pravdy: Město založte u řeky, kde muž se synem otesávají práh. K tomu jsem si domyslel: Podle těch prahů na prámy dejte jméno městu. ???

ZH (Středa 8. září 2010)

JČ: Pokoušel jsem se hledat Libuši v historii guestbooku, bohužel je v programu chybka, takže se některé výsledky vyskytují o stránku dříve, než kam odkaz navede, omlouvám se, někdy to spravím.

Při té příležitosti jsem si připomněl, co jste před rokem nadhodil a myslím jsme to moc nediskutovali, ještě můj pradědeček chodil kupovat fošny do "Podola", tam a v Podskalí končily vory a byly tam hory "prahů" ;). Ty taky párkrát ucpaly Karlův most při povodni a přispěly k jeho poboření.

ZH (Středa 8. září 2010)

Dík, to je super odkaz.
O keltské etymologii jsem uvažoval jako o článku toho spekulativního řetězce, kdy si každý národ přizpůsobil předcházející název, původně něco jako indoevropské per-aha, přes řeku. Tudíž by mohlo být správných víc výkladů.

Myslím jsme tady zatím nediskutovali o ústí Berounky do Vltavy s keltskou Závistí, snad slovanskými Šancemi, Havlínem, doširoka rozlitým údolím. Zda tam taky mohl být brod na nějaké stezce z Břežanského údolí do údolí Berounky. A kde byla Kosmova mohyla údajné Kazi na skále nad řekou Mží při cestě do kraje bechyňského, kterou Kosmas očitě znal, nezdá se, že by se do Bechyně chodilo kolem Berounky.

J. Čihák (Středa 8. září 2010)

Franta: Pověst o Libušině věštbě už jsem tady rozebíral mnohokrát. Teď bohužel nemám čas zpětně vyhledat všechny příspěvky. Pokoušel jsem se v pověsti najít skrytou pravdu a jindy jsem zase dedukoval důvody, které by mohly vést k mystifikaci. Je možné, že pověst měla zastřít pohanský původ místa a možná i názvu.

Franta (Středa 8. září 2010)

Podle http://www.phil.muni.cz/jazyk/files/ie_ftika.pdf je význam slova briga vrch, kopec nebo i pevnost.