J. Čihák (Pátek 29. října 2010)
Na popud Ferdinanda I. v roce 1547 byla zřízena souvislá potahová stezka k tahání lodí z Prahy do Českých Budějovic. Proti proudu byly tahány pouze prázdné lodě. Můžeme jen spekulovat, jak to bylo v 9. století a dříve. Bylo určitě možné tahat malé loďky (monoxyly) i s přiměřeným nákladem. Přesto asi převládala doprava po proudu. Udržování stezky podél řečiště bylo v některých úsecích obtížné. Například v Českobudějovické pánvi, kde po bažinatých březích vedly haťové cesty, docházelo k častému ničení potahové stezky při povodních. Vltava byla využívána k dopravě asi víc, než jsem si dosud myslel. Praha mohla být důležitou celnicí na vodní cestě.
ZH (Středa 27. října 2010)
To je zajímavé. V anglické Wikipedii se jako evropské naleziště cínu v době bronzové pro Středomoří označují Krušné hory, je to poměrně vzácný kov.
Někde jsem našel toto: Únětická kultura nese výraznou podobnost s kulturou mykénskou (mínojskou, krétskou). Vyskytují se názory, že první osady s touto kulturou vznikly jako kolonie, dodávající bronz do středomoří.
Co se týče dopravy... Antické civilizace byly loďařsky jistě vyspělé, s plavidly by tedy problém nebyl. Konkrétně na Vltavě si koníčkování představit neumím, jde skoro celá kaňonem. Nicméně i Prielom Dunajce prochází strmým kaňonem a přesto se tam relativně donedávna tahaly turistické vory koňmo po speciální cestě kolem břehu.
No, dnes už to při regulovaném průtoku neznáme, byla asi roční období, kdy byla Vltava polovyschlá a možná to šlo. Jelikož bylo nutno překonat cca 50 km mezi Vltavou a Dunajem po suchu, znali tedy i technologii suchozemské dopravy. Je otázka, co bylo výhodnější.
Když si tak maně představím, je-li snazší třeba plně naloženou kánoi táhnout ve dvou proti proudu chůzí po kamenitém dně, nebo nést v rukách, beze sporu je snazší ji táhnout po vodě. Odhadl bych, že by se ušetřila víc jak polovina otroků či zvířat. Upravit stezku při řece či v korytě je asi srovnatelné s vybudováním a údržbou stezky ve hvozdech, akorát tu říční cestu ničily jarní vody a povodně.
Takže měním názor a řekl bych, že by to možné bylo.
Předpokládám však, že autorovo tvrzení je hypotéza a nemůžou pro ni být žádné doklady.
Později byl cín nalezen v Bretani, Devonu, Cornwallu a Iberii a kolem r. 2000 BC Krušné hory ztratily význam, předpokládám, že právě kvůli potížím s dopravou.
J. Čihák (Úterý 26. října 2010)
www.horomerice.cz/archeologicke-nalezy/d-57239/p1=1250
V tomto odborném článku se píše o lodní dopravě proti proudu Vltavy v období 2000-1500 př.n.l.. Bylo by to možné?
J. Čihák (Úterý 26. října 2010)
V nejdávnějších dobách byla Vltava dobře splavná od Davle, kde prý bylo překladiště. Odtud vyplouvaly větší lodě a prámy. Praha (Pragva) tedy mohla být kontrolním místem, kde byly zataraseny břehy i hladina řeky.
Ten rondel leží mimo linii.
ZH (Pondělí 25. října 2010)
Jak jsme mluvili o ruzyňském rondelu, nevzpomněl jsem si na přesnou lokalizaci, nenaleznuv jednu fotku. Teď jsem ji našel, je to
tady, rondel je zastavěn tím prostředním barákem.
ZH (Neděle 24. října 2010)
Já měl na mysli prameniště Vltavy (Černý potok), kde byl prales a bažiny, ne Stožec.
Franta (Neděle 24. října 2010)
Krajina u Stožce na bažinu nevypadá, ovšem např. dochovaný úsek Zlaté stezky u Horské Kvildy (odkud je předpokládám obrázek Stezka_kvilda.jpg) bažinatou krajinou prochází, viz:
http://pefr.net/kvilda.php
Ostatně už bylo zmiňováno, že provoz velmi čile probíhal i v zimě - bylo umrznuto (je jasné, že se tím asi nemyslí přejezdy bažin po ledu), bylo dost obilí jako náklad pro zpáteční cestu a sedláci, kteří fungovali kyvadlově jako soumaři, neměli v zimě práci.
Z historie Týna nad Vltavou:
"
Pravděpodobně již na počátku 11. století se dostalo území „nikoho“ mezi Lužnicí a Vltavou do majetku pražského biskupství. V jeho středu vyrostla týnská osada, díky své výhodné poloze při vodní cestě a vltavskému brodu záhy významné ekonomické a obchodní středisko.
...
Město získalo celnici, opravňující k výběru mýta, spojení s Prahou zajišťovala plavba vorů a lodí po Vltavě a Týn z čilého obchodního ruchu bohatl. V roce 1335 sice byla stará obchodní stezka vedoucí z Prachatic přes Týn do Prahy z královského nařízení odkloněna na Vodňany, ale většina kupců nadále používala původní směr. "
J. Čihák (Sobota 23. října 2010)
Hrádek Stožec byl postaven k zajištění Solné stezky. Podle obrázků to nevypadá, že by cesta vedla bažinami.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Stezka_kvilda.jpg
http://pamatky.xf.cz/Texty/pozustatky.jpg
Znovu se vrací otázka, jestli k dopravě zboží do Prahy byla využívána Vltava.
ZH (Čtvrtek 21. října 2010)
No nevím, krajinu u Králík moc neznám, ale Teplou Vltavu pod Stožcem velmi dobře, je to už slušná říčka, prameniště Vltavy je odtud asi 50 km vzdálené, počítám-li s meandry. Hlavně nevím, jestli měli tehdy takové starosti, byl tam bažinatý prales, ještě v 19. století dle Klostermanna jím uměli projít jen místní usedlíci.
J. Čihák (Čtvrtek 21. října 2010)
Pod Stožeckou skálou mohl být uctívaný pramen Vltavy.
www.estudanky.cz/3847-pramen-u-stozecke-kaple
http://radyne.fpe.zcu.cz/web/vyuka/tp/stoz/mapy/skala.htm
J. Čihák (Čtvrtek 21. října 2010)
Dnes už nelze zodpovědět otázku, kde měly veletoky svůj posvátný pramen. Pradávní předkové se mohli rozhodovat podle toho, který pramen byl nejvzdálenější, nejvýše položený, nejvodnatější nebo se zdál nejmagičtější. Jako například www.estudanky.cz/2794-pramen-bez-jmena, kterému byly přisuzovány nadpřirozené vlastnosti snad po celé věky.
J. Čihák (Sobota 9. října 2010)
Meandry starého koryta Vltavy jsou viditelné na mapy.cz. Umožňuje to odlišné složení povrchové vrstvy a snad i jiná vlhkost. Hlavní koryto nejspíše vedlo od Vraňan, okolo Býtve a soutok byl u Mělníka za novým mostem.
ZH (Pátek 8. října 2010)
To mě nikdy nenapadlo, že je Tichá Orlice o skoro 40 km delší než Labe nad Hradcem a spíše navazuje na základní směr Polabské nížiny.
J. Čihák (Pátek 8. října 2010)
Článek o korytě tam není. Vltava byla asi většinou považována za přítok a proto mě zaujala ta Kosmova Vlitava. Mám z toho dojem, že tento tvar byl správným slovanským názvem. Čas od času vznikal spor, co je Labe a co největší přítok. Proto se obecný pojem přítok (vlitava) mohl stát v tomto případě názvem.
Polabí je pokračováním nížiny ležící na německém území, viz odkazy z 1.10.2010. To bylo možná dalším důvodem, který určoval, co je hlavní řeka, kudy pokračuje Labe. Pramen byl pravděpodobně posvátný a podle mého názoru se nacházel někde v Orlických horách.
ZH (Čtvrtek 7. října 2010)
Mimochodem, na arup, kde je ona fotka ze záplav, je o korytě Vltavy nějaký článek?
Řekl bych, že to, že za hlavní řeku na soutoku bylo považováno Labe, je díky tomu, že to má přímý tok a Vltava se připojuje skoro v pravém úhlu. Široké byly řeky přibližně stejně a průtok či délku asi těžko kdo znal. Polabí taky asi byla jednolitá obydlená oblast, Vltava přitékala odjinud...