Franta (Sobota 30. října 2010)
Když je řeč o tom jak se např. sůl dostala do Prahy, je potřeba si uvědomit fakt, že kupecká stezka procházela napříč Evropou a lze se tedy domnívat, že prvotní byla doprava soli po pozemních komunikacích.
viz
http://www.alte-salzstrasse.de
http://www.alte-salzstrasse.de/typo3temp/pics/60bd07c30a.jpg
http://www.alte-salzstrasse.de/typo3temp/pics/94e0fd30e8.jpg
http://www.alte-salzstrasse.de/typo3temp/pics/6af6de1b25.jpg
Je možné, že se objevovaly konkurenční podnikatelské záměry všude, kde to jen bylo možné a panovník nebyl proti. Doprava tedy jistě probíhala živě všemi možnými způsoby. Čilý obchodní ruch dokládá už jednou zmíněný odkaz na vznik tržní osady v prostoru dnešního Mostu - zmínka v Kosmově kronice. Z toho, že se sůl dovážela i ze severu asi nelze usuzovat na úpadek obchodu na jihu.
J. Čihák (Sobota 30. října 2010)
Zajímavý je také trochu starší Litoměřický akt z roku 1057 popisující plavidla pro přepravu soli. Tato první písemná památka o obchodní plavbě po Labi uvádí jako hlavní předmět dovozu sůl z oblastí Halle a Magdeburg. Je tedy pravděpodobné, že v tomto období nastal přechodný úpadek dovozu soli přes Šumavu. Ovšem to nic nevypovídá o tom, jak to bylo s vltavskou dopravou v 9. století a dříve.
Dříví prý bylo plaveno nesvázané až do oblasti Davle-Praha. Teprve tady se svazovalo do vorů. Že by Praha byla místem, odkud začínala voroplavba? Myslím, že možné to je. Praga=svazovna pragů???
Franta (Sobota 30. října 2010)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Voroplavba
viz:
Protože čeští plavci plavili dříví i do Německa, pronikly do českého názvosloví německé výrazy. Vory nebo celé jejich sestavy se nazývaly prameny (zřejmě z německého Prahmenflösserei – voroplavba), propusti se říkalo šlajsna (z německého Schleuse).
Možná jeden z příspěvků pro objasnění vzniku jména Praha - Prahmen
J. Čihák (Sobota 30. října 2010)
Další způsob plavby proti proudu řeky využíval dvě kotvy, které byly zaklíněny mezi kameny v řečišti nebo zahákovány na břehu. Lodě byly ke kotvám přitahovány rumpály. Nevím, kdy se tento způsob plavby začal používat. Na Volze lodě dosahovaly průměrnou rychlost cca 1 km/h.
Franta (Sobota 30. října 2010)
http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2536&catid=7:planeta&Itemid=4
Vltava protéká svým korytem po miliony let, ale první písemná zmínka o řece se objevuje teprve v 11. století. A to v listině vyšehradské kapituly z roku 1088, ze které se dovídáme, že se pod Vyšehradem vybíralo mýto z vorů. Ale skutečné konkrétní údaje pocházejí až ze století čtrnáctého, a to z nejstarší zachované listiny Archivu hl. města Prahy, kterou vydal Jan Lucemburský v roce 1316. Praví se v ní, že veškeré dřevo dopravené po Vltavě musí být nejprve nabídnuto ke koupi staroměstským a teprve potom ostatním zájemcům. Výnosem Karla IV. z roku 1366 se silně zredukoval počet mýt, které poškozovaly plavbu i obchod, a stanovila se i jejich výše. Podle tohoto privilegia se mohlo clo vybírat pouze pod Hlubokou, v Újezdu, Bráníku a pod Vyšehradem. Navíc pro zlepšení plavby nařizuje Karel IV. lodní a vorovné propusti v pevných jezech. V té době se na vorech převáželo především pivo, medovina, sýr, chmel, víno a dokonce i vápenec. Tyto obchody pak napomáhaly k zakládání nových osad, rozšiřování zemědělské půdy, zakládání vinic a rybníků, podporovaly rozvoj pivovarnictví, dolování, hutí a hamrů. To vše se neobešlo bez přepravy nákladů, především dřeva. Za vlády Ferdinanda I. se věnovala velká pozornost splavnění vltavské vodní cesty, aby se tak omezil dovoz soli do Čech ze Saska. V roce 1547 povolal Ferdinand I. do Čech rakouské řemeslníky mající zkušenosti z regulace řeky Travna. Již roku 1550 byla po vorech splavena první sůl do Prahy.
Chmel a víno asi až ze Šumavy nebylo. Podle tohoto textu to vypadá na rozumně splavnou řeku až od vlády Ferdinanda I.
J. Čihák (Pátek 29. října 2010)
Na popud Ferdinanda I. v roce 1547 byla zřízena souvislá potahová stezka k tahání lodí z Prahy do Českých Budějovic. Proti proudu byly tahány pouze prázdné lodě. Můžeme jen spekulovat, jak to bylo v 9. století a dříve. Bylo určitě možné tahat malé loďky (monoxyly) i s přiměřeným nákladem. Přesto asi převládala doprava po proudu. Udržování stezky podél řečiště bylo v některých úsecích obtížné. Například v Českobudějovické pánvi, kde po bažinatých březích vedly haťové cesty, docházelo k častému ničení potahové stezky při povodních. Vltava byla využívána k dopravě asi víc, než jsem si dosud myslel. Praha mohla být důležitou celnicí na vodní cestě.
ZH (Středa 27. října 2010)
To je zajímavé. V anglické Wikipedii se jako evropské naleziště cínu v době bronzové pro Středomoří označují Krušné hory, je to poměrně vzácný kov.
Někde jsem našel toto: Únětická kultura nese výraznou podobnost s kulturou mykénskou (mínojskou, krétskou). Vyskytují se názory, že první osady s touto kulturou vznikly jako kolonie, dodávající bronz do středomoří.
Co se týče dopravy... Antické civilizace byly loďařsky jistě vyspělé, s plavidly by tedy problém nebyl. Konkrétně na Vltavě si koníčkování představit neumím, jde skoro celá kaňonem. Nicméně i Prielom Dunajce prochází strmým kaňonem a přesto se tam relativně donedávna tahaly turistické vory koňmo po speciální cestě kolem břehu.
No, dnes už to při regulovaném průtoku neznáme, byla asi roční období, kdy byla Vltava polovyschlá a možná to šlo. Jelikož bylo nutno překonat cca 50 km mezi Vltavou a Dunajem po suchu, znali tedy i technologii suchozemské dopravy. Je otázka, co bylo výhodnější.
Když si tak maně představím, je-li snazší třeba plně naloženou kánoi táhnout ve dvou proti proudu chůzí po kamenitém dně, nebo nést v rukách, beze sporu je snazší ji táhnout po vodě. Odhadl bych, že by se ušetřila víc jak polovina otroků či zvířat. Upravit stezku při řece či v korytě je asi srovnatelné s vybudováním a údržbou stezky ve hvozdech, akorát tu říční cestu ničily jarní vody a povodně.
Takže měním názor a řekl bych, že by to možné bylo.
Předpokládám však, že autorovo tvrzení je hypotéza a nemůžou pro ni být žádné doklady.
Později byl cín nalezen v Bretani, Devonu, Cornwallu a Iberii a kolem r. 2000 BC Krušné hory ztratily význam, předpokládám, že právě kvůli potížím s dopravou.
J. Čihák (Úterý 26. října 2010)
www.horomerice.cz/archeologicke-nalezy/d-57239/p1=1250
V tomto odborném článku se píše o lodní dopravě proti proudu Vltavy v období 2000-1500 př.n.l.. Bylo by to možné?
J. Čihák (Úterý 26. října 2010)
V nejdávnějších dobách byla Vltava dobře splavná od Davle, kde prý bylo překladiště. Odtud vyplouvaly větší lodě a prámy. Praha (Pragva) tedy mohla být kontrolním místem, kde byly zataraseny břehy i hladina řeky.
Ten rondel leží mimo linii.
ZH (Pondělí 25. října 2010)
Jak jsme mluvili o ruzyňském rondelu, nevzpomněl jsem si na přesnou lokalizaci, nenaleznuv jednu fotku. Teď jsem ji našel, je to
tady, rondel je zastavěn tím prostředním barákem.
ZH (Neděle 24. října 2010)
Já měl na mysli prameniště Vltavy (Černý potok), kde byl prales a bažiny, ne Stožec.
Franta (Neděle 24. října 2010)
Krajina u Stožce na bažinu nevypadá, ovšem např. dochovaný úsek Zlaté stezky u Horské Kvildy (odkud je předpokládám obrázek Stezka_kvilda.jpg) bažinatou krajinou prochází, viz:
http://pefr.net/kvilda.php
Ostatně už bylo zmiňováno, že provoz velmi čile probíhal i v zimě - bylo umrznuto (je jasné, že se tím asi nemyslí přejezdy bažin po ledu), bylo dost obilí jako náklad pro zpáteční cestu a sedláci, kteří fungovali kyvadlově jako soumaři, neměli v zimě práci.
Z historie Týna nad Vltavou:
"
Pravděpodobně již na počátku 11. století se dostalo území „nikoho“ mezi Lužnicí a Vltavou do majetku pražského biskupství. V jeho středu vyrostla týnská osada, díky své výhodné poloze při vodní cestě a vltavskému brodu záhy významné ekonomické a obchodní středisko.
...
Město získalo celnici, opravňující k výběru mýta, spojení s Prahou zajišťovala plavba vorů a lodí po Vltavě a Týn z čilého obchodního ruchu bohatl. V roce 1335 sice byla stará obchodní stezka vedoucí z Prachatic přes Týn do Prahy z královského nařízení odkloněna na Vodňany, ale většina kupců nadále používala původní směr. "
J. Čihák (Sobota 23. října 2010)
Hrádek Stožec byl postaven k zajištění Solné stezky. Podle obrázků to nevypadá, že by cesta vedla bažinami.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Stezka_kvilda.jpg
http://pamatky.xf.cz/Texty/pozustatky.jpg
Znovu se vrací otázka, jestli k dopravě zboží do Prahy byla využívána Vltava.
ZH (Čtvrtek 21. října 2010)
No nevím, krajinu u Králík moc neznám, ale Teplou Vltavu pod Stožcem velmi dobře, je to už slušná říčka, prameniště Vltavy je odtud asi 50 km vzdálené, počítám-li s meandry. Hlavně nevím, jestli měli tehdy takové starosti, byl tam bažinatý prales, ještě v 19. století dle Klostermanna jím uměli projít jen místní usedlíci.
J. Čihák (Čtvrtek 21. října 2010)
Pod Stožeckou skálou mohl být uctívaný pramen Vltavy.
www.estudanky.cz/3847-pramen-u-stozecke-kaple
http://radyne.fpe.zcu.cz/web/vyuka/tp/stoz/mapy/skala.htm