Pražský hrad

Franta: to je zajímavé, je o tom něco podrobněji, zdá se, že jste něco našel, když znáte přesnou polohu?

J. Čihák: jen jsem chtěl říct, že usazené horniny na III. nádvoří jsou o padesát metrů výše než ty viditelné v Chotkově ulici, střídají se vrstvy břidlic, jílovců, drob, pískovců a křemenců, křemence jsou asi nejtvrdší. Droby mají mocnost kolem jednoho metru atd., je tedy otázka, co bylo za podklad na již neexistující skalce, která byla asi pár metrů nad podložím monolitu, jež je zobrazeno v tom materiálu.

Mimochodem, zdá se, že snad už vyšel Arch. atlas Pr. hradu (viz), měl by být k dostání v knihovně Arch. ústavu, kde ovšem v nabídce uveden není. Ač je tuším spoluautorkou geoložka, geologická mapa podloží tam zdá se není.

Už mnohokrát jsem se přesvědčil, že Janovy nápady, které se zdají být pošetilé, a důslednost, se nakonec ukážou být nosné.
Nicméně ty obnažené břidlice v Chotkově ulici jsou o hodně níž než bylo temeno kopce, takže asi hornina nahoře vypadala jinak, při zemi asi vatra nedosahuje zdaleka takových teplot jako mají konce plamenů. Rituální ohniště by asi nemělo velkou rozlohu.
Moc se mi nezdá, že by se Praha mohla nazývat podle tepelně změněné břidlice.

Myslím, že když budete rozdělávat oheň na nějakém břídlicovém výchozu, tak bude výchoz erodován. A tímto závěrem by mohlo to zkoumání eroze skončit.
Břidlice je asi dost široký pojem - usazené vrstvy jílových minerálů v různém stupni přeměny. Z některých břidlic se dělají materiály jako expandit a keramzit - to trochu naznačuje, jak by se břidlice mohla chovat v žáru.
A ten pahorek stejně nemůžeme jít zkontrolovat.

Hradčanská břidlice je tvrdší, ale drobivá. (Můžeme to vidět v zářezu na Klárově.) Časté ohně by pahorek na Opyši opražily a tím způsobily silnou erozi. Žár by přitom nemusel dosahovat vysokých teplot. To je další možnost, proč skála mohla dostat jméno Praža, byla žárem odrolená.

Těžko se dá odvodit, jak žár vatry působí na břidlici. Rád bych provedl pokus, avšak je to náročné. Mohl bych požádat nadšence, kteří pro zábavu zapalují mohutné vatry, aby do ní umožnili vložit kus horniny, viz iDNES: Než vzplanou čarodějnice, vyplňte formulář.

Mimochodem, jak to bylo při primitivní výrobě železa se struskou? Pokud by někde byla centralizována výroba železa, asi by byly po haldách stopy.

Svantovít/Svatý Vít - žil jsem v domnění, že je to jen spekulace založená na náhodné zvukové podobě dnešních podob jmen, Rujána je hodně odlehlá a o názvech slovanských božstev v Čechách nejsou záznamy, Vítovi se asi říkalo nějak jako sanctus Vitus, pravda třeba v genitivu sancti Viti.
Nicméně je zajímavé, že část legendy o Vítovi (vařen v kotli ap.) připomíná teorie o pálení obětí na Žiži. V pramenu, kde jsem o tom četl (tady), je ještě poznámka o slovenském slově zízať, byť v jiné souvislosti (prý Petřín jako patřiti, Nebozízek jako zízati). To asi souvisí se zříti atd. Myslím, že název Žiži vzniklý od tohoto základu jsme tu nediskutovali, ani jsem to nikde nečetl. Tj. Žiži jakožto pozorovatelna, i jíž jistě bylo.

Na Opyši byly břidlicové výchozy. O možném natavení nebo jiném poškození žárem nic nevím. Zatím jsem ani nezjistil, jakou má břidlice teplotu slinování a tavení.

Mám pocit, že název Žiži, zapsáno Žihi, je vymyšlený. Počítalo se snad s tím, že další generace budou Žihi odvozovat od žíhat, žhnout nebo žhavit? Když připustím tuto možnost, pak muž s prahem a Žihi měli společně zastřít dávný název vypraženého pahorku-Praža.

Kultovní oheň byl z dřeva kultovního stromu. To by pravděpodobně mohl být dub. V hromadě zapáleného dubového dřeva, ještě k tomu na kopci, kde mohlo být stálé proudění vzduchu (termika), asi není problém 1000˚C dosáhnout.

Ty natavené skály jsou archeologicky doloženy?

V mém vysvětlení jsem předpokládal, že název vznikl až při založení hradiště a byl ovlivněn úmyslem založit tam centrum českého křesťanství. Název Praha by tedy měl čistě symbolický a obrazný původ. To je asi přehnané a proto bych se raději vrátil k jednodušším výkladům s obvyklejší etymologií.

Na hradčanském návrší, na Petříně a jiných místech v pražské oblasti (např. zaniklá skála v Emauzích) byly zapalovány velké kultovní ohně. Přitom došlo k částečnému natavení povrchu hornin. Pahorek na Opyši se mohl jmenovat skála Praža, tedy vypražená skála. (Už jsem psal, že slovanský a staročeský výraz pro tavení není znám.)

Např. žula a pískovec se taví při teplotě 600-650˚C. Voda vázaná v horninách (skupina OH) snižuje teplotu tavení až na 500˚C. Teplota ve vatře prý dosahuje až 1000˚C.

Nehemiáš: když jste to blíže vysvětlil tak už se mi nějaké málo zřetelné obrysy někde v mlze rýsují. Myslím, že je to ale příliš smělá konstrukce. Je jasné, že "muž tesající práh" mohl vzniknout jako Kosmova ideologická vsuvka (odvozená od názvu již dávno existujícího a pojmenovaného města - tedy řekl bych ikonotropie přesně podle R. Gravese).
Osobně bych si název Praha podle Bible netroufl odvozovat. Tipuji, že název Praha existoval už před přijetím křesťanství - a troufnu si také říci, že první Přemyslovci asi byli velmi účeloví křesťané.

Když zmiňujete odvození od prahu jako geografického útvaru, tak asi název Praha vniknout mohl. Jak jsem pročítal tuto diskusi, pročetl jsem i Vaši diskusi s panem Cinertem - to se mi vše jeví jako možné.

Vynořila se mi jedna možná analogie. Lučané žili na Lúkách, že. Tak proč by nemohl být název druhého kmene odvozen z toho, že žil na "Prazích".