Pražský hrad

Jediné zdivo z první fáze je v severovýchodním nároží. Tam kde končí ukazovátko I. Borkovského (foto na přebalu) jsou dolů dvě řady kvádříků a pod nimi nepravidelné zdivo, pod nímž je zmíněné dno hrobu. Z tohoto rozhraní dvou zdiv usuzuje autorka, že je zároveň výškou původního terénu. Alespoň takle to zatím bez knihy chápu. Jenže to samo o sobě není směropodstatné a dle mého nelze na takové neprůkazné ojedinělosti stavět historickou hypotézu, která je zároveň z jiného úhlu pohledu nepřijatelná. Tím míním, jak jsem uvedl, že Spytihněv (Bořivoj) si nemohl dovolit postavit soukromé mauzoleum.

Jestli je tam stejný model od firmy Geo-cz, jako ve Staleté Praze 2015, tak ta žlutá plocha vydávaná za původní terén je jen rovinou vynesenou podle výšky uvedeného rozhraní dvou zdiv.

Maříková píše doslova: Dno tumby leží přibližně ve stejné úrovni jako rozhraní základové a nadzemní části zdiva starší fáze kostela (255,10 m.n.m.Bpv). Je tam z obrazen model, který se liší od rekonstrukce prezentované v textu J. Frolíka.
Já sám o tom polemizovat nedovedu.

Stěžejní je, že v základové spáře prvotního kostela jsou lidské kosti. Tím je i úroveň základové spáry dnem dotyčného hrobu. Odměřeno tak, že vlastní tělo zabralo výškově stopu a zásyp jeden loket, vychází původní terén asi 90 cm nad základovou spárou v místě severovýchodního rohu kostela. Tedy zrovna tam kde sedí pánové na fotografii přebalu. Terén navíc mírně stoupal směrem k západu, kde se dá někde očekávat vchod, třeba i uprostřed jižní stěny. Takže pak podlaha vychází těch asi 20 cm nad terénem. Píšu to nyní tak, jak jsem si to zapamatoval.

To, že stavba leží na pohřebišti a že tumba na rozdíl od Frolíkova závěru nebyla zahloubena, ale dle autorky bylo dno v úrovni podlahy (a okolního terénu) a tumba byla metr vysoká a zabírala většinu stavby, vedlo autorku k závěru, že jde o pohřební kapli. Nevěděl jsem absurdní věc, že prý Borkovský se s tím vyrovnal tak, že stavba byla patrová a bohoslužebný prostor byl v prvním patře. Stejně jako Maříková to intepretovali Borkovského oponenti, konkrétně jsem to četl od Píši.

Ještě jsem si vzpomněl, že je myšlenka založena na chybném určení výšky okolního terénu tak, že by vršek tumby měl vyčnívat nad podlahu kostela. Tehdy jsem to propočítal a vyšlo mi, že by vršek krycí desky tumby byl asi 20 cm, tedy dva schody i podlahy, nad terénem kolem kostela. Knihu budu mít v týdnu, tak další potom.

Publikovala to už asi před dvěma lety, snad ve Staleté Praze, jako volnou nedoloženou myšlenku. To, že to není Bořivojův kostel je jasné, ale představa, že se jedná o pohřební kapli, jako je v Sadech (Uherské Hradiště), pravděpodobně tam byl pohřben Svatopluk I., je nemožná. Rozdíl mezi bohatstvím a mocí pražského Spytihněva a velkomoravského Svatopluka byl obrovský, vůbec se to nedá srovnávat. Spytihněv si nemohl dovolit postavit někde dosud nenalezený kostel P. Marie a zároveň memorium jen pro sebe a manželku. Ještě více je to nemožné v případě Bořivoje, když by postaru bylo uvažováno, že stavebníkem kostela Na baště byl on.

To jsou pořád dokola myšlenky, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Takže když to vypadá, že to není Bořivojův kostel, tak se z něho udělá Bořivojova hrobní kaple, aby na ní přece jen něco Bořivojového zůstalo.:-)

Mám to už asi 14 dní, ale neměl jsem dost času to prostudovat. Potěšilo mě, že Maříková má pochybnost o identitě objektu v průchodu jakožto o Bořivojově kostelu P. Marie, nazývá to spíše hrobní kaplí (jako Borkovského oponenti v 50. letech). Myslím, že uvažuje o dosud nenalezeném kostelu v okolí.

Tak tohle je docela bomba:kniha Kostel Panny Marie na Pražském hradě. Vůbec nechápu, jak se dá napsat kniha o 224 stranách o ubohých zbytcích dvou fází malého kostelíka. Bude to muset být hodně o "zamýšlení nad možnostmi a mezemi výkladu ..." Asi spíše pro pobavení, nežli kvůli novým poznatkům, si ji v dohledné době koupím.

Různé počátky roků v různých kalendářích jsou až pozdějšími snahami vyrovnat se s rozdílem mezi měsíčním časem a slunečním. Každý to ve své době zkoušel nějak přivést k dokonalosti, byť často musel částečně uznat předchozí tradici. Až tyto výsledky jsou nám dnes známy.

Já měl na mysli ten myšlenkový podnět, proč není určující okamžik novoluní, jak by logicky vyplývalo z počátku měsíce či lunace, ale až úplněk. U měsíčního času je v rámci roku zásadní rozdíl, že v zimě je Měsíc za úplňků ve vyšších polohách, v létě naopak v dolních. Mění se to kolem rovnodenností. Takže až když je úplněk poprvé níže než Slunce, je konec zimní poloviny roku i podle Měsíce. Zároveň doběhla poslední zimní soumraková polovina lunace.

Snad se mi to nyní podařilo lépe vysvětlit. Je to obvyklá potíž; když je člověk zahleděn do řešení problému, tak má pocit, že to každý hned také musí pochopit. :-) Tady je k tomu vysvětlující obrázek a můj popisek: Počátek roku o úplňku po jarní rovnodennosti. Letní bohyně na trůnu se lvem a se stavbou na hlavě dostává od novolunní dcery vladařský věnec. Úplňková dcera je zašlapávána do podsvětí. Dává najevo, že je zároveň úsvitovou kojnou slunečního Syna.

K posledním dvěma odstavcům: prvním jarním úplňkem začínal svátek pesah (oslavující osvobození z egyptského otroctví), připadal na 15. den měsíce Nisan (který byl v církevním kalendáři prvním v roce). Jestli to dobře chápu, tak se počátek roku odpočítal od Pesahu, a podle toho, zda první den připadl před nebo po dni jarním bodu, byl přidán krátký interkalární měsíc. Říká se, že židovský kalendář je lunisolární, tedy rok podle Slunce, měsíce podle Měsíce, nicméně to chápu tak, že nezačínal dnem jarního bodu, ale takhle složitěji. Ale v různých éraách to bylo různě. Když mě někdo opraví, budu moudřejší ;-), moc jsem to zase nestudoval.

Zatím jsem si jen uvědomil, že bude třeba upéci beránka, ale že už jsou svátky dle věrouky mi uniklo. Takže přeji též.

"in Levo Gradech" mně zase zní jako "v Levo(ch) Hradech", tedy že je tam množné číslo, protože hradisko se zřetelně dělí na dva samostatně opevněné areály.

Vtip je dobrý, jen je otázka, kdy se vlastně "Poslední večeře Páně" konala. Jesliže 12. ukončená lunace Jidáš zradil a nedoběhl ještě dalších 10,5 dne završení Ježíšova solárního roku, tak by měla být už před 10 dny. :-)

Mimochodem, konečně jsem si uvědomil, proč byl jarní počátek roku o prvním úplňku po jarní rovnodennosti a ne hned ve dni jarní rovnodennosti 21. 3. Což se dodnes používá pro stanovení termínu Velikonoc, včetně podmínky "pondělí" podle Evengelií.

Totiž, novolunní nebylo chápáno jen jako okamžik, ale také jako následující přibývající srpek až do úplňku. Tehdy skončila fáze soumrakového "novolunního" Měsíce a v případě úplňku naopak. Až prvním úplňkem nacházejícím se v posvětí, tedy v nízkých letních úrovních, skutečně skončila zima i podle měsíčního času.

Latinsky mi to nezní, ale nejsem žádný velký latiník...

Zní mi to jako Levův hrádek, tak od boku, nikdy jsem se nad tím nezamýšlel.

Krásné svátky přeju.

Jo, a že je Zelený čtvrtek: To se objedná Khon na audienci k papežovi, ten nemá čas, ale vezme ho, aby nebyla aféra, ale říká, hlavně stručně, Abraháme, nemám moc času.
No, já jsem restauratér, a můj táta byl taky restauratér. A jeho táta, můj děda, byl taky restauratér. A otec toho dědy byl taky restauratér.
Stručně, Khon, stručně.
No a jeho otec byl taky restauratér a jeho...
Povídám stručně, nemám čas. Řekněte tu podstatu.
No, v podstatě, ta poslední večeře není dodnes zaplacena.

Kdysi jsem vyslovil myšlenku, že v názvu obce Žalov je původní Za-Low, tedy s významem "nově vzniklé osídlení za (hradištěm) Lovem/Levem". Číli původní název levého Hradce by byl Lov/Lev 'Levý'.
Nejstarším zápisem v matrice pro Žalov k roku 1682 je Zialow, k roku 1686 Zialov a k 1698 Žalow. Tím se moje původní teorie nedá dokládat, ale zároveň díky takovým pozdním zápisům ani cokoliv jiného jednoduše vyvozovat. Zatímco u Zabrušan (Za-Brušany) je to jisté a u Znojma (Za-Najem)téměř jisté.

Ještě bych připomenul nejstarší listinný zápis o Levém Hradci ve Zbyhněvově listině: In Levo Gradech terra ad aratrum, ...V Levém Hradci země k orání ...
Nejsem latiník, tak bych se znalejších zkusil zeptat - mohou v "Levo Gradech" být latinské koncovky? Mně to připadá jako slavismus, takže "v levých Hradech".

Děkuji za slova útěchy.:-) Ale zvykl jsem si mediální ticho kolem mě brát s humorem a vlastně mně to i více vyhovuje.

Zajímavé je, jak autor článku, který není historikem, celkem vystihl podstatu problému. Všichni o mém vysvětlení potíží s ději a chronologií 10. století vědí, a přitom o tom všichni mlčí. Stejně je i výstižná diskuze pod článkem. Fakta tam nikdo nezná a neřeší, jen se zasvěceně dohadují o filosofickém rozměru odkazu sv. Václava.