Pražský hrad

Děkuji za odkazy. S "NASA" se asi samostatně nepoperu. "Kopii" si pozorně přečtu, něco z toho již znám z jiných odkazů. "Tohle" jsem četl a díky tomu také vím o nedostatcích článku ve Vesmíru.
Moje myšlenka vychází z toho, že nejstarší kostely na Pražském hradě jsou umístěny se stejným převýšením, nejsou ovlivněny dalšími faktory, ví se o možné době jejich založení, byť i variantně, a tím vlastně tvoří ucelený informační soubor. Jiné a pozdější kostely bych z posuzování oddělil.
Za dosavadní chybný metodický přístup považuji vstupní předpoklad, že rotunda byla založena se zasvěcením sv. Vítu. Tím také padá podstata článku ve Vesmíru. Podle mého, by zde měl být výrok: "Orientace rotundy neodpovídá svátku sv. Víta, a proto nebyla původně zasvěcena sv. Vítu". Nikoliv naopak: "Teorie neplatí, protože orientace tomuto zasvěcení neodpovídá". Je to úplně stejné jako s výsledky E. Vlčka. Jestliže neodpovídají současné uznávané chronologii, tak to neznamená, že jsou jeho výsledky špatné, ale naopak, že je špatná chronologie.
Já také do konce roku moc času nazbyt nemám, tak uvidíme.

Díky moc za Lutovského.
Já samozřejmě nejsem ani amatérský astronom. Nicméně jsem se naučil pracovat s profesionálním astronomickým programem SkyMap Pro, kde lze snadno takové věci dohledat, pokud už má člověk zkušenosti, jsou tam různé záludnosti. Problém je, že mi vypršela demoverze na obou počítačích (lze to použít zdarma tuším třicetkrát), musel bych to nějak vymyslet a teď jsem do konce roku hodně zaneprázdněn, jak je i vidět na úrovni mých příspěvků tady.
Ale zde na stránce Kalendáře je odkaz na fáze měsíce v historii na stránkách NASA. Poznámky k tomu jsou v článku, občas se to o den liší od jiných pramenů podle toho, jak je počítáno Juliánské datum, zda od půlnoci, nebo od poledne.
Nevím, jestli jste četl tohle mé pojednání o orientaci kostelů. Ten článek ve Vesmíru jsem četl, co si pamatuju, tak jsem měl výhrady. Na toto téma psal i Zdeněk Ministr, měl tuším i grant od SPH, vzhledem k tomu, že při rekonstrukci slánských stránek článek zmizel, udělal jsem si po vzoru Google kopii.
Mimochodem v tom Vesmíru počítají obráceně azimuty, nikde jinde jsem se s tím nestetkal a jalo mě podezření, že se to může stát, pokud se člověk v amerických programech zapomene přepnout na východní polokouli.

Ta "tlustá kniha" je Lutovský M. – Smejtek L. a kol., Pravěká Praha, 2005. V ní je kapitola Praha jazyková od Václava Blažka. Ve výkladech původu názvu Praha tam nic zvláštního není. Je to souhrn známých výkladů.
Již od začátku léta mi leží v hlavě myšlenka vytvořit oponenturu k článku Miloše Webera Orientace rotundy sv. Víta z roku 2007 v časopise Vesmír (http://cs.vesmir.cz/clanek/orientace-rotundy-svateho-vita). Mám shromážděné vstupní informace a myšlenku "jak na to", ale jsem astronomickým laikem a k dořešení potřebuji člověka, který by dokázal s pomocí počítačových programů určit fáze Měsíce v 9. a 10. století. Oslovil jsem postupně dva profesionální astronomy, první více neodpověděl ani po urgenci, druhý napsal odmítavou odpověď.
Tímto chci oslovit pana Z. Homolu, jestli by do toho chtěl jít a byl-li by toho schopen. Musím zdůraznit, že to zároveň znamená oprostit se od dosavadních historických předpokladů, až předsudků, a začít zcela od začátku, od základních údajů. Výsledkem může být, v některých případech, přesné datování nejstarších kostelů, nebo poznatek, že na orientaci VZ os kostelů se datace nedá stanovit. V každém případě si ale myslím, že za pokus to stojí.

To je zajímavé.
Na rozhraní stran 391-2 tady je text ruského židovského lingvisty Romana Jakobsona, jenž žil ve 20.-30. letech v Praze a Brně, který píše podobně. Jestli dobře rozumím ukrajinštině, pak indoevr. kořen perk, per či perg znamená bít (z toho Perun) a taky kopec porostlý duby. Ten kopec se např. gótsky řekne fairguni, polsky przeginia. Polská ves stejného jména se ve 13. století nazývala Preghina (Pregina).

Což takhle, že by se Praha jmenovala po mostu (původně keltském, germánském)...

Indoevropský základ bhru znamenal kmen, trám, z toho vznikla různá slova evropských jazyků značící most (bríva, brigge, Brücke, bridge, brogge, břevno aj.) Což, jestli práh, viz níže, znamenal též lávku, most.

Před pár lety jsem v Kanzelsbergeru narazil na tlustou knihu se světle béžovou obálkou s textovým obsahem o Praze, kde byly hustým písmem na celé jedné stránce vypsány poznámky k etymologii názvu Prahy. Jenomže jsem ji nekoupil, stála asi 1500,-, pak pozapomněl a pak už se mi ji nepodařilo ani s pomocí knihkupců vystopovat, název ani autory jsem si nezapamatoval. Neříká vám to něco?

No tím naším způsobem k žádnému výsledku dojít nemůžeme, museli bychom vsadit na jednu kartu a tu se snažit sebejistě prosadit jako hotovou věc, jako se to běžně a neseriosně dělá... Já to beru jako hru a jsem rád, že se při tom poučím i o dalších věcech.

Dolní Břežany jsou na kopci, bývalé Horní jsou kus dál u Lešan. Je jisté, že jsou dle břehů a ne dle březoví?

Víte mimochodem, co je břísti (já brdu, břdu, bředu)? - brodit se. Dosud se používá zabřednout, u vltavských vorařů se říkalo loď břede, což nevím, co znamená. No, s názvem Prahy to asi nesouvisí, ale zaujalo mě to.

Hledáme další a další možnosti 2,5 roku, nemůžeme se od toho odtrhnout a výsledek žádný. Už jsem z toho bádání vypálený (jako Žiži).

Historik P.Svobodný zpracoval historii Dolních Břežan a Lhoty.
"Dolní Břežany leží dnes na jižním okraji Prahy, na výšině sevřené tokem Vltavy a Břežanského potoka. O poloze místa napovídá již jeho název Břežany, který znamená ves Břežanů, tedy lidí žijících na břehu nebo v březích. Slovo břeh mělo dříve dvojí význam-vrch, svah nebo břeh. Na případ Dolních Břežan se mohou vztahovat oba výklady."

Také na vltavském břehu pod Petřínem a Opyšem mohla být osada Brga nebo Brega. Dnes bychom ji mohli nazvat Břehová, Břehá nebo Břežná.

Před týdnem jsem se vrátil z Egypta, kde jsem viděl několik starověkých "nilometrů" k měření hladiny. Něco takového asi bylo i v Praze, mluví se o Bradáčovi, Bruncvíkovi atd., ale v době před kamennými stavbami to mohlo být nějaké skalisko, třeba jako byla skalka se sloupem před vjezdem do Svatojánských proudů....

Dík za odkaz. Bohužel na této stránce je chyba a místo malostranského profilu je staroměstský, tohle to doplňuje. U Klárova už vyvýšený podklad není.

Teprve po naší nedávné diskusi jsem si uvědomil, že jsem podcenil vltavskou vodní cestu v prehistorické době a možné názvosloví z hlediska plavců. Že by v místě Malostranské mostecké věže mohlo být bradlo, brada, tj. nápadné skalisko? Věž tam byla už za Juditina mostu a osobně se domnívám, že už dříve, neb věž či dvojice věží je orientována směrem do Platnéřské ulice, nikoli do osy Juditina či Karlova mostu. A ke stavbě věže bylo potřeba pevné podloží.