Pražský hrad

K té ecclesiole: Kosmas píše "Když kníže Spytihněv přijel k svátku svatého Václava do Prahy, viděl, že kostel svatého Víta není tak veliký, aby stačil lidu sbíhajícímu se k svaté slavnosti – ten kostel vystavěl někdy sám svatý Václav k podobenství kostela římského okrouhlý, v něm i tělo téhož svatého Václava odpočívalo – a rovněž i druhý kostelík, přilehlý a jakoby (téměř) v portiku toho kostela ležící, kde uprostřed na velmi těsné ploše byl hrob (mausoleum) svatého Vojtěcha...".
Nepředpokládám, že by kaple sv. Tomáše byla totožná s oním kostelíkem, jen že byla vystavěna na stejném místě jakožto přístavba baziliky, nicméně jsem i uvažoval, že by byla na stejném půdorysu oválného tvaru.
S Hilbertem je opravdu ta potíž, že vykopávky v rozmezí asi čtvrt století dokumentoval a zabetonovával, ale pak se nákresech prý sám nevyznal a měl velké problémy vše sesadit. Dnes již to revidovat nelze, kvůli betonu. Bohužel jsem se nedostal k tomu, abych vyhledal dokumentaci z nedávné revize Vojtěchovy hrobky, předpokládám nicméně, že prozkoumali jen její vnitřek. Dle Mockerova nárysu bylo dno hrobky asi 130 cm po úrovní dobového terénu (1879), dno jámy asi 150 cm (náčrt je opatřen měřítkem v sázích). Ale dedukovat z toho neumím, řez hrobem sv. Václava nemůžu najít, i když jsem na něj furt narážel... Ještě je zajímavé, že ač je hrobka sv. Vojtěcha v ose katedrály, osa renesanční kaple byla o 35 cm severněji, takže hrob nebyl v ose kaple. Jo, a hrobka sv. Vojtěcha byla zbudována 1396, byly do ní přeneseny z baziliky ostatky sv. Vojtěcha, to je jediná slabina mé teorie (si myslím ;)), ovšem, pokud budovali novou hrobku, ostatky by musely být přechodně umístěny jinde.

O tom vyšinutím se Slunce nad obzor jsem tehdy přemýšlel, automaticky jsem předpokládal, že jde o onen příslovečný první paprsek, ale pak jsem usoudil, že hvězdáři, počítají se středy hvězd a planet. Nicméně jsem si v onom programu empiricky ověřil, že při východu nad obzor jde o horní okraj kotouče, takže se nadále přikláním k prvnímu paprsku, hvězdáři, co se altitudy týče, to zřejmě takhle též berou. Samozřejmě nevím, jak to bylo před tisícem let, dovedu si i představit, že nějaká kultura každé ráno vstávala a pomáhala scarabeovi to Slunce přes obzor překulit a oslavovala každou fázi toho překulení ;).

Srovnávací pokus mě taky napadl, není třeba kvůli tomu jezdit na Budeč, lze to udělat kdekoliv. No, zůstal jsem doma na židli, našel na netbooku SkyMap Pro 11 a vyhledal tu fotku s vycházejícím Sluncem, která byla pořízena 2007:06:21 04:02:50 od Strahovského kláštera, tedy 10 minut 19 s po východu Slunce. Azimut dle SkyMP pro týž okamžik 52°22'29'' se shoduje s azimutem toho ďáblického paneláku, nad nímž je Slunce na fotce (dle Google Earth), což svědčí o tom, že jsem měl správně nastavený čas na foťáku. Altituda (výška nad obzorem) dle SkyMP je 0°52'49''. Dal jsem otisk obrazovky vedle fotky, aby se holý obzor shodoval s obzorem programu a odpovídala velikost slunečního kotouče (zde). Jak vidno, Slunce je o 2/3 kotouče na programu výše než na fotce. Ovšem obzor je o 27 m výše než místo pozorování, což odpovídá těm dvěma třetinám Slunce. Z toho jsem si udělal závěr, že to program dělá věrně, nota bene počítá zřejmě s refrakcí, protože se tam zaznamenává atmosférický tlak a teplota.

AA PH: Již od mládí mne vždy na vyobrazení baziliky padlo do oka nepochopitelné vychýlení severozápadního nároží ambitu baziliky, ale neřešil jsem to. Při nalezení negativních otisků základů po dávném vybrání kamene pro jiné použití, došlo k posunům zeminy v průběhu staletí, a tím i k rozjetí původního půdorysu. To v tomto případě odpadá. Rovněž není možné se domnívat, že dávní stavitelé nebyli schopni dodržet pravé úhly. Odchylky byly způsobeny vázaností na stávající výstavbu. Jestli to zde také odpadá, není možné podle nálezů s jistotou určit. Jestli jsem to dobře pochopil, tak v AA PH se tento úsek ukrytý pod podlahou katedrály neověřoval. Mohlo by se jednat o stále opakovanou původní chybu v zaměření? Nedokáži to posoudit.

V AA PH je vidět, že je "hozený" celý západní ambit. Na jižní straně je viditelné zalomení u jižní věže (č. 16). Před dostavěním bazilika vyhořela a kostely se stavěly od východního chóru. Je možné, že západní ambit byl založen až při rekonstrukci po požáru. I tak ovšem motiv pro šikmé zdi neznám.

S hrobem sv. Vojtěcha je to zajímavé, dosud jsem se tím nezabýval. Podle Kosmy tvořila západní přístavba Břetislava I. jen jakousi předsíň rotundy. Pokud by prostor kaple sv. Tomáše měl být součástí Břetislavova "druhého kostela", pak by tento kostel byl poměrně veliký. Hrobová jáma by navíc měla být rovnoběžná s VZ osou rotundy. V případě shodné orientace Břetislavovy západní přístavby s bazilikou, by se hrob sv. Vojtěcha ocitl mimo přístavbu.

K vyřešení datování hrobové jámy v kapli sv. Tomáše může přispět hloubka jejího založení. Z řezu k. Hilberta svatováclavskou kaplí, a tím i jižní apsidou rotundy, je zřejmé, že Václavův nový hrob byl vyhlouben v závislosti na podlaze románské baziliky. U jeho hrobu i u hrobu K1 (Bořivoj) byl hrobový zásyp cca 60 cm. Hloubka dna jámy asi 1 m od příslušné podlahy, určuje vzájemnou vazbu. Výškové porovnání tak může stanovit vazbu na podlahu rotundy, baziliky nebo gotické katedrály.

Nejprve musím poděkovat za váš zájem o nastíněný problém a všechny odkazy a informace. Lituji, že se nyní do něho nemohu zcela ponořit z časových důvodů. Pokusím se trochu shrnout výsledek toho, co zde zaznělo.

Pražské kostely: dvě fáze rotundy, dvě fáze kostela sv. Jiří, románská bazilika a budečská rotunda jsou unikátní danými časovými intervaly, ve kterých mohly být založeny. Jedině zde je možnost konfrontace astronomických principů s historickými údaji. Statisticky může být šest kostelů malé číslo, ale jiná možnost není. O možné době založení jiných kostelů 9. - 11. století se vyslovuje pouze archeologický a stavebněhistorický výzkum.

"NASA - Moon Phases" je po převodu na naše podmínky jednoznačně výborně použitelný. Zbývá tedy přiřazení azimutů východu Slunce k jednotlivým dnům v roce. Franta se vyjádřil, že by něco takového mohl vytvořit, to by bylo výborné. Nebyl by to podklad jen pro nynější ověření mé hypotézy, ale pokud ta by se ukázala věrohodnou, byl by tento podklad s úpravou převýšení použitelný i pro další zkoumání jinde. Myslím si, že nejlepší by nyní bylo vytvořit vypočtené ověření a pak případně dále vše dokládat jiným způsobem.

Přímé pozorování v zástavbou nezměněném reliefu je už použitelné jen na Budči. Zde by odpadla i potíž s refrakcí, protože ta bude stejná jako před tisíci lety. Přímé pozorování může být ověřením teoreticky vytvořené metody.

Do základního výzkumu jsem nezařadil kostel Na baště, tzv. P. Marie, protože není důvěryhodně známo původní zasvěcení. Jeho druhá fáze využila základů fáze první, a proto nebyla vytyčena astronomicky. Rovněž rotunda sv. Jiří na Řípu (po 1124) má být přestavbou předchozí svatyně, po které se ale nenašly žádné stopy. Proto tyto kostely nemohou být spoluurčující a jejich nejasnosti mohou být řešeny až následně, za použití nové metody, pokud bude platná.

Dilema, zda bylo pro azimut určující objevení se slunečního kotouče, jeho polovina nebo celý kotouč by měla objasnit kombinace údajů od jednotlivých kostelů. Proto by vlastně bylo ideální schéma počítající s posunem azimutů pro tyto tři fáze.

Nechci si hrát na tajnůstkáře, ale přeci jenom je toto veřejně přístupná diskuze a úplně nejlepší je mít klid při přemýšlení bez obav, že by nás někdo jiný předběhl. Proto nyní nechci uvádět zcela podstatu toho, co mám na mysli. Ostatně, domnívám se, že stejně asi již tušíte, o co vlasně asi jde.

ZH: se slunovratem máte pravdu, tím okamžikem slunovratu jsem, v jisté zkratce typické pro pozorování Slunce na obzoru, myslel určení dne, kdy se pohyb pozice Slunce na obzoru při východu zastaví v pohybu na sever a začne se zase pohybovat na jih (nebo opačně). Správně je to tedy okamžik kdy dosáhne maximální nebo minimální deklinace. A pokud tu deklinaci vztáhneme k okamžiku slunovratu tak její denní změny jsou zanedbatelně malé.

Také změna deklinace Slunce je, směrem do minulosti, tedy do 10 století, k našim možnostem jak zajistit přesnost ostatních pozorování, asi zanedbatelná. Tedy pro zkoumání, o které jde panu Cinertovi, by mělo být možné použít hodnoty ze současnosti - s vědomím, že tam nějaká taková chyba je.

Ostatně, pokud jsem ho pochopil, chce to vztáhnout na několik málo kostelů, tedy na vzorek z relativně historicky krátkého období. Obávám se, že pak ale bude "statistický soubor dat" natolik malý, že z něj žádný systém vysvítat nebude.

Nechce se mi do mrazu, tak tu ještě trčím...
Okamžik slunovratu přísluší k místu zeměkoule na oběžné dráze a zpravidla k němu nedochází v okamžiku východu slunce nad obzorem v určité lokalitě, asi hlavě proto se azimuty rok od roku trochu liší, ale mám pocit, že celkem zanedbatelně, z hlavy jsem vypočítal, že tak do půl úhlového stupně.

Myslím, že vzhledem k potížím s převýšením obzoru a refrakcí je přímé pozorování východu Slunce v den slunovratu ap. přínosné, pokud je dnes možné, chce to být třeba před pátou ráno V Ludvíkově křídle ap....

Koukal jsem se zběžně na Google na astronomické ročenky, našel třeba tohle, ale je to jen od r. 1900. Nechce se mi věřit, že by to v angličtině nebylo i pro dřívější data, ale nenašel jsem, ty měsíční fáze jsou zpracované asi kvůli určení Velikonoc, k tomuhle asi není motivace. Ale nainstalovat si onen program a naučit se jej používat není zas takový problém.

AAPH: mám takovou teorii, že hrob sv. Vojtěcha se nemusel x-krát (na rozdíl od Václava) stěhovat z místa na místo, jak se explicitně píše, ale mohl být stále na stejném místě, uprostřed dnešní lodi katedrály. Nejdřív v ecclesiole, kterou popisuje Kosmas, pak v tzv. kapli sv. Tomáše baziliky, uprostřed rozestavěné lodi katedrály a v renesanční kapličce. Ptal jsem se na umístění kaple sv. Tomáše a hrobky sv. Vojtěcha dr. Maříkové, ta mi tehdy poslala výřez z nyní již publikované mapky. Protože jsem si hrál s úhly katedrály, baziliky, rotundy, kláštera atd., všiml jsem si, že renesanční kaple sv. Vojtěcha i hrobka nejsou souběžné o osou katedrály, ale kupodivu z bazilikou (která je, jak píše Hilbert, o 10,5° natočená), ač dnes je deska hrobky souběžná s katedrálou a na vše dobových záznamech to tak je. Šlo mi o to, zda dodnes zachovaná gotická hrobka je v místě kaple sv. Tomáše, na nákresu Atlasu by hrob vycházel z části do zdi Tomáše, kdyby se to však správně natočilo, vycházel by dovnitř. Bohužel Hilbertovy náčrtky obě stavby zároveň nezachycují a znám asi dvě fotky, které jsou však pro mě nepřehledné.

No a pak jsou tam diskrétnější (třeba 1°) diskutabilní odchylky v úhlu kláštera a baziliky, které ovšem zčásti spadají na vrub Hilberta, kterému se nedařilo sesadit své náčrtky z různých období, přerušených navíc válkou, které se musel zúčastnit, a nejspíš to nakonec nějak ošidil, problém je i s fotoreprodukcemi, které nejsou focené z kolmého směru a zachycují papír s překlady a trhlinami. Jediné, na co se dá spolehnout, je Mocker, ten však se v většiny vykopávek nedožil. Tohle je celkem zanedbatelné a nechci se v tom kriticky vrtat.
Co je pro mě zcela nejasné, je západní část severní zdi baziliky, která se někdy kreslí souběžná s osou baziliky, častěji diverguje směrem na západ, a dle jednoho Hilbertova náčrtku je dokonce souběžná s katedrálou, tedy o oněch 10° natočená. S tímhle jsem se marně trápil, protože je v tom klíč k vzájemné poloze Vojtěcha a Tomáše.

Také jenom v rychlosti. Je vidět, že jsem "slonem v porcelánu", protože odečet převýšení z vrstevnicového plánu mě také mohl napadnout.
Vynesení příslušnosti dnů ke stupňům mezi slunovraty jsem učinil již dříve. Jenže jsem se dostal do rozporu s některými uváděnými údaji, tak jsem tuto amatérskou metodu zavrhl. Navíc, letní polovina roku se neshoduje se zimní polovinou v počtu dnů.
Právě to, jestli v počátcích existoval závazný kánon bych chtěl, mimo jiné, objasnit.
Zajímaly by mě možné nepřesnosti v AA PH, o kterých se zmiňujete. Týká se to také samotných os jižní apsidy rotundy a románské baziliky?

Azimut východu Slunce je funkcí deklinace Slunce a zeměpisné šířky místa pozorovatelny. Je tedy potřeba pro konkrétní místo vypočítat. Platí jednoduchý základní vztah, který lze zapsat jako:
cos A = sin D / cos B (A je azimut, D je deklinace Slunce, B je zeměpisná šířka). Tento vztah je platný pro střed Slunce ve výšce H za předpokladu, že R=H=1/2° (R je refrakce). Tedy pro polohu Slunce, kdy je jeho střed 1/2° nad obzorem.
Celý problém se tak redukuje na znalost deklinace Slunce. Deklinaci pro dnešní dobu je možno vyhledat v astronomických tabulkách (tabulky efemerid). Směrem do vzdálené minulosti se deklinace měnila, závoslost je popisována tvz. Newcombovým vztahem. Trochu je to popsané tady:
http://www.observatory.cz/news/staroveka-astronomie.html. Ta změna deklinace způsobí to, že kolem 50 rovnoběžky před 4800 lety vycházelo Slunce o letním slunovratu přibližně o 1° severněji - tedy o dva sluneční kotouče na obzoru. Pohyb Slunce po obzoru není rovnoměrný - tedy největší mezery mezi jednotlivými pozicemi, kde Slunce vychází jsou kolem rovnodennosti, nejmenší kolem slunovratů.

Takže pro výpočet azimutu je nejlépe spolehnout se na nějaký seriozní program nebo skripta planetární geografie.
Pro současnou dobu používám program, který je určen k navrhování slunečních hodin
http://mail.astrohk.cz/~mira/shc/shc.php?type=ephem&lang=cz
,kde se dá stáhnout i program do PC, který je schopen pro zadané údaje spočítat tabelární přehled toho, kde se Slunce zrovna nachází. Tedy by se dal pro zvolené místo vytvořit jakýsi diagram azimutů východu Slunce. Něco v tom smyslu bych Vám mohl vytvořit - pro dnešní dobu. Pokud by existoval nějaký řád, byl by asi patrný i při určitých "konstantně dodržovaných nepřesnostech".

Výše citovaný článek pracuje s údaji z knihy Zdeňka Ministra Géniové dávnověku - tam se autor snaži stravitelně popsat problémy s obzorovým pozorováním Slunce.
Ani já nejsem, podobně jako pan Homola, astronomicky vzdělán.

Napadá mě, možná znáte nějaký program pro výpočet oslunění fasád - ten by mohl generovat "schéma o příslušnosti azimutů k jednotlivým dnům v roce" jak píšete.

Jinak je pak cesta použít nějaké počítačové planetárium, jako je např. zmiňované SkyMap Pro

Kniha Zpověď druida není odborná literatura a není to ani román. Záleží na tom jak moc se chcete oprostit od oficiálních a zažitých představ toho, co je odborná literatura :-). Název napovídá mnohé.

Píšu jen v rycholsti, je jedna po půlnoci a ráno zas odjíždím.
Tabulky azimutů asi budou v hvězdářských ročenkách, pokud není jednodušší je konkrétně hledat v uvedeném SkyMap Pro. Pozor v něm na juliánské datum, určení zeměpisné polohy stanoviště, výšky nad obzorem atd.
Orientačně je letní slunovrat 50°, zimní 127°, rovnodennost, jestli se nemýlím 90°, na a když se to rozdělí příslušným počtem dní mezi nimi...
Převýšení obzoru lze celkem snadno vyčíst např. z vrstevnicové mapy, Google Earth ap., problémem je však atmosférická refrakce, na niž mají geodeti nějaké tabulky a programy, už si to z hlavy nepamatuju, tuším záleží i na atmosférických podmínkách a vzdálenosti obzoru. Nevylučuju, že mé závěry v tomto směru nemusí být úplně přesné. Proto jsem se snažil si přivstat o letním slunovratu 2008, viz foto. Dnes je ovšem problém se zástavbou. Otázka je, jak slunovrat tehdy určovali, zda pouhým pozorováním obzoru, nebo výpočty, asi jak kdy a jak kdo. Otázka taky je, zda byl nějaký kánon na určení orientace kostelů a v jakém období platil.

K mému zklamání není AAPH přesný, například je tam očividně chybně natočená kaple sv. Vojtěcha aj. (na všech dobových nákresech i v Hilbertových náčrtcích je souběžná s osou katedrály), další podle mě nepřesnosti v úhlech jsou diskutabilní.

Zmíněnou knihu neznám, ale zjevně se jedná spíše o historický román, nežli o věrohodnou faktografickou literaturu. Uvedené údaje nejsou známy nebo jsou rozporné. Svatojiřské bazilice jsem se podrobně věnoval v Bylo to jinak (2008).
1. Hrob č.98 není hrobem Boleslava II. Podle I. Borkovského souvisí až s pozdější opukovou dlažbou a E. Vlček jej přiřadil Oldřichovi. S tím já se ztotožňuji.
2. Křížový útvar souvisí dle I. Borkovského s maltovou podlahou Boleslava II. Nemá tedy nic společného s knížetem Vratislavem, navíc osa jeho kostela tímto útvarem neprocházela.
3. Diskuze dosud byla, zda se jedná o schránku na ostatky, předpokládaně sv. Ludmily, nebo o křtící útvar v podobě kříže. První možnost vylučuje samotný fakt, že Boleslav II. nechal postavit přilehlou kapli sv. Ludmily nad jejím hrobem. Podle I. Borkovského nebylo dno křížového útvaru nijak zpevněné, což odpovídá potřebě vsáknutí vody při křtu. Boleslav II. stavěl nový kostel sv. Jiří jako biskupský chrám a právo vykonávat křest měl pouze biskup. Myslím, že je jasné, že to byl křtící útvar v podobě kříže.
4. Hrob č. 98 nebyl posunut. Naopak křížový útvar porušuje a je tak dokladem, že pohřeb se uskutečnil až po ztrátě záměru dostavět baziliku sv. Jiří jako biskupský chrám. Tím křtící útvar přestal mít své opodstatnění a byl zároveň zakryt zmíněnou opukovou dlažbou.
5. Pohřbený byl uložen hlavou k západu, čili pohledem k východu, jako všichni tehdy pohřbení.

K dříve uvedenému. S odchylkami v azimutech os kostelů u různých autorů se snad "poperu" s pomocí Archeologického atlasu Pražského hradu, stejně tak s fázemi Měsíce dle "NASA". Stále však narážím na ojedinělé výroky o azimutech východu Slunce ve dnech příslušejících svátku konkrétního světce. Je někde k dispozici kompletní schéma o příslušnosti azimutů k jednotlivým dnům v roce a hodnověrné stanovení převýšení obzoru mezi zimním a letním slunovratem při pohledu z Pražského hradu? Z hlavy si pamatuji, že Z. Homola někde uvažuje o převýšení 2°.

U hrobu Boleslava II je v ose svatojiřské baziliky křížový útvar. V knize Jan Johann Jaroslav Zpověď druida autor razí teorii, že vyzděný útvar kříže je jakási ochranná stavba nad symbolem kříže, který byl vytesán do skalního podloží aby ukázal správné zaměření budoucího kostela. Dovozuje že okolo roku 920 založil Vratislav na místě dnešní baziliky první kostel a založil jej špatně - založení nebylo v souladu "s řádem linií". Kříž prý byl vytesán na pokyn papežova legáta (což prý byl jakýsi vrchní lokátor církve římskokatolické), který se tam v průběhu stavby objevil aby knížeti sdělil, že takto se křesťanské kostely nestaví. Protože se nemohl zdržet, byl vytesán kříž, který určoval dispoziční řešení kostela. Aby se ta cenná značka dochovala, byla kolem ní vystavěna ochranná zídka.
Bazilka už pak byla vystavěna v souladu s řádem linií. Kříž byl prý natolik významný, že hrob Boleslava II byl posunut - jinak prý měl být Boleslav II pochován tak, že jeho hlava měla být v průsečíku linií baziliky - tedy v průsečíku linií vyznačeného kříže. proč byl Boleslav II pochován hlavou "od kříže" neuvádí.