Pražský hrad

Poznámky:
360:24=15 - Slunce se za hodinu posune o 15°

astronomické výpočty pracují se středem sledovaného tělesa - respektive nahrazují hmotné těleso nehmotným bodem - jeden z údajů by měl být vždy vypočten pro "střed". Pak je asi možné přidat nějakou korekci.

Jsem pro výpočty, kdy sever bude nula - tedy vztáhnout to na pozemské, tedy zůstat na zemi. I když v tabulkách efemerid se udaje okolo poledne pohybují okolo nuly.

Přesný výpočet doby východu Slunce, je velmi náročný výpočet - tvrdí astronomové v diskusích např. nad uváděnými PHP skripty na internetu, které se to přibližně snaží spočítat.
Pro naše účely ale čas východu nehraje až takovou roli.

Zásadnější je, dle poznatků z literatury, znát skutečnou situaci v místě pozorování a zjistit skutečné místo.

Znovu se odkazuji na knihu Zdeňka Ministra Geniové dávnověku. Soudím, že pro naše potřeby definuje vše potřebné, co se pozorování Slunce na obzoru týká. Myslím, že se v té knize vyjádřil i ke všem uvažovaným kostelům.

Zásadní problém bych viděl v zaměření orientace stavby.

To s tím, že první se rodí stínové dvojče, mi evokovalo myšlenku na to, že téměř před západem Slunce vidíme Slunce dotýkat se obzoru a přitom Slunce, jako těleso, je již fyzicky za obzorem - tedy to, co vidíme je projekce, kterou nám zprostředkovává refrakce paprsků v atmosféře - tedy jako by bylo známo, že to co se narodilo na obzoru není ještě to pravé, co se má narodit

Řez kaplí - tenhle půdorys znám dobře v několika variantách, ale viděl jsem i, jestli se dobře vyjádřím, bokorys. Myslel jsem, že je to v Podlahově Sv. Václava hrob a ostatky, ale není, byť slovně popisuje různé vrstvy dlažby od gotické po románskou. Asi to bylo ve vypůjčené publikaci.

Tuším z Podlahova Alba Svatovojtěšského plyne, že když přivezli ostatky sv. Vojtěcha do Prahy, dali je nejprve přechodně do rotundy sv. Václava a pak postavili onu ecclesiolu speciálně jako Vojtěchovu hrobní kapli. Podstatné je slůvko quasi (in porticu), které se překládá jako "jakoby", ale lze jej přeložit jako "téměř", jak to činí i Podlaha, jestli si to dobře pamatuju. Myslím, že hypotetický západní přístavek Šebířovy přestavby rotundy mohl být i velký či dlouhý, často se i rotundy doplňovaly na kostely přístavbou lodi. Není na to sice doklad, ale ten není ani na přístavek malý, rozkopali to při stavbě baziliky. Mám i spekulaci, že Šebířova rotunda mohla být mnohem větší, po vzoru rotundy Anastatis v Jeruzalémě, a její východní krypta že je vlastně nynější dochovanou východní kryptou baziliky. Ona je totiž východní krypta i její výklenky zřetelně menší než ona západní a hlavně není v ose západní krypty, kterou Hilbert zakreslil i slovně popsal jako odchýlenou o 10,5° od osy katedrály. Kaple sv. Vojtěcha je na všech dobových nákresech vč. katastrální mapy z poloviny 19. století i Hilbertova podrobného náčrtu souběžná s osou katedrály.

Ještě drobnost ke Kosmovi a jeho latinským pohanským bohům. Starověcí Římané byli velmi tolerantní k cizím lokálním náboženstvím a nechávali porobené národy ctít původní božstva. Ale sami ony jejich bohy nazývali jmény bohů svých.

Bazilika. Nejprve musím opravit své přeřeknutí v dřívějších příspěvcích (psal jsem je v noci). Ambit je krytý ochoz kolem tzv. rajského dvora v klášterech. To, co jsem nazval ambitem baziliky je transept, půdorysné a výškové rozšíření lodi baziliky. Řez kaplí sv. Václava je zde.zde. Vydřevěný sarkofág, to je to bílé kolem K1, byl vysoký 35 - 40 cm. Hrob byl nalezen v 1,98 m pod úrovní podlahy gotické katedrály. Pouze od oka, odpovídá založení hrobu v kapli sv. Tomáše od úrovně podlahy baziliky. Dovedu si představit, že po vyzdvižení ostatků se dno hrobové jámy stalo pracovní plošinou, ze které byla hrobka rozšiřována. Směrem do zdi kaple sv. Tomáše proto, aby sa dostala na osu nedostavěné katedrály. Proč ta šikmina? Spletli se na dně jámy a nechali se ovlivnit původní orientací hrobu a zdí kaple? Je to opravdu zajímavé a možná je pravdu někde chyba i ve vynesení. Přístavek rotundy by v žádné myslitelné variantě nemohl dosáhnout prostoru románské kaple sv. Tomáše.

Podíval jsem se na Frantův soubor. To by po stanovení převýšení použitelné bylo. Zaujalo mne tam, že po pěti minutách dojde k posunu azimutu o téměř jeden stupeň. To velí k maximální přesnosti. I když ta se nyní jeví jako nemožná, přesto jsem nadále optimistou. Historicky možné založení kostelů je nadále dostatečným omezením pro korekci odchylek.

0°. Také jsem dosud počítal stupně od jihu. Myslím, že by bylo dobré se dohodnout na "moderním" počítání od severu, budeme tak používat menší hodnoty :-).

Kotouč. Dosud jsem si také myslel, že základní jev je objevení se prvních paprsků Slunce. Z praktického hlediska si nyní nedovedu představit, jak by se tento kraťoučký okamžik dal použít při vytýčení osy kostela. Vezmu-li nezávazně na pomoc mytologii, tak první se vždy rodí stínový blíženec. Stín se však může narodit jen při existenci světla, to je po objevení se prvních paprsků. Narození skutečného světla, by tak mělo být následnou fází, čili polovičním nebo celým kotoučem. Zdá se, že pro vytyčení osy kostela by byl nejhodnější okamžik bezprostředně následující po polovině kotouče.

Hu, mám trochu dlouhé vedení a co na srdci, to na klávesnici, takže mažu své dva poslední příspěvky a nahrazuju je tímto.

Zmátl mě v programu SkyMap event Sun rises (slunce vychází), což je okamžik, kdy se horní okraj jeho kotouče dotkne obzoru. Ale nulová altituda je, když obzorem prochází střed Slunce, což je o pár minut později. Tedy správně je ta Frantova tabulka. Ovšem výška (altutuda) Slunce nad obzorem je na onom mém srovnávacím obrázku taky správně, diskutabilní je jen můj údaj, že je to 10 minut po východu Slunce.

Ještě bych chtěl dodat, že onen můj srovnávací obrázek je dost blbě udělaný, čára, kterou jsem domaloval do fotky, znázorňuje skutečný obzor, na němž stojí paneláky, ale spíš by měla být o těch 27 m níž a znázorňovat stejnou nadmořskou výšku, jakou má pozorovací místo.

Uf - obzor, našel jsem ještě podrobnější fotku stejné oblasti ďáblického sídliště, podle Google maps jsem vyhledal onen panelák s dvěma svislými pruhy, patří AVČR, má osm pater. Odhadl jsem taky výšku porostu pod paneláky a tam nakreslil čáru, netvrdím, že je to zcela přesné, ale řekl bych, že chyba je zanedbatelná. Za paneláky je už plošina. Možná tam byl tehdy les...
Mým stanovištěm byly souřadnice 50°5'12'' severní šířky, 14°23'25'' východní (!) délky, tedy terasa nad Malou Stranou vedle východního průchodu ze Strahovského nádvoří. Teplotu jsem nastavil na 15°, tlak 1013 mBar. Time zone 60 minutes ahead of UT (CET), letní čas jsem nenastavil.
Ve SkyMap Pro vycházelo ten den Slunce ve 3:53 tohoto času (Tools/Phenomena/Daily Events), to odpovídá 2:53 UTC.
Nevím, jestli jste použil stejný program. Ten azimut 232 je podle mě, jak jsem psal nedávno, pro stanoviště na západní polokouli.

Jak už jsem řekl, nemám vzdělání v tomto oboru. Když pominu problémy, o kterých nevím, tak nevětší oříšek v "obzorové astronomii" je pro mne právě ten obzor. Věděl bych si rady na břehu moře. Ale v české krajině jsem na rozpacích. Někde jsem četl, že to je v urovni očí, ale také s tím mám problém. Chápu, že znáte nadmořskou výšku pozorovatelny a nadmořskou výšku místa, kde stojí panelák - z toho závěr o převýšení. Proč je obzor zakreslen právě tam, kde je zakreslen?
Také se mi zdá, 10 minut po východu by mělo být Slunce na obloze výše.

2007 6 21 2 59 0 231.64512 -0.02941
2007 6 21 3 0 0 231.83678 0.65222
2007 6 21 3 1 0 232.02823 0.75326
2007 6 21 3 2 0 232.21946 0.85613
2007 6 21 3 3 0 232.41047 0.96076
2007 6 21 3 4 0 232.60128 1.06708

Takhle to spočetl ten můj program pro Strahov. Čas je světový. Slunce tedy podle toho mělo vyjít asi minutu před pátou. V 5:04 mělo azimut 232,6 (tedy 52,6)a výšku 1,07 stupně.

Pro pana Cinerta jsem nechal soubor s údaji za 21.6.2007 pro místo pozorování "někde na Strahově" na adrese:
http://pefr.net/sk-210607.txt
Obdobně by se dal vytvořit soubor s daty za celý rok (po jedné minutě) a z něj pak udělat výběry záznamů kde dochází k překročení nulové výšky Slunce nad obzorem.
Jasné je, že by to chtělo jednoznačně definovat veličiny, se kterými se bude pracovat a schodnout se na míře přesnosti

K té ecclesiole: Kosmas píše "Když kníže Spytihněv přijel k svátku svatého Václava do Prahy, viděl, že kostel svatého Víta není tak veliký, aby stačil lidu sbíhajícímu se k svaté slavnosti – ten kostel vystavěl někdy sám svatý Václav k podobenství kostela římského okrouhlý, v něm i tělo téhož svatého Václava odpočívalo – a rovněž i druhý kostelík, přilehlý a jakoby (téměř) v portiku toho kostela ležící, kde uprostřed na velmi těsné ploše byl hrob (mausoleum) svatého Vojtěcha...".
Nepředpokládám, že by kaple sv. Tomáše byla totožná s oním kostelíkem, jen že byla vystavěna na stejném místě jakožto přístavba baziliky, nicméně jsem i uvažoval, že by byla na stejném půdorysu oválného tvaru.
S Hilbertem je opravdu ta potíž, že vykopávky v rozmezí asi čtvrt století dokumentoval a zabetonovával, ale pak se nákresech prý sám nevyznal a měl velké problémy vše sesadit. Dnes již to revidovat nelze, kvůli betonu. Bohužel jsem se nedostal k tomu, abych vyhledal dokumentaci z nedávné revize Vojtěchovy hrobky, předpokládám nicméně, že prozkoumali jen její vnitřek. Dle Mockerova nárysu bylo dno hrobky asi 130 cm po úrovní dobového terénu (1879), dno jámy asi 150 cm (náčrt je opatřen měřítkem v sázích). Ale dedukovat z toho neumím, řez hrobem sv. Václava nemůžu najít, i když jsem na něj furt narážel... Ještě je zajímavé, že ač je hrobka sv. Vojtěcha v ose katedrály, osa renesanční kaple byla o 35 cm severněji, takže hrob nebyl v ose kaple. Jo, a hrobka sv. Vojtěcha byla zbudována 1396, byly do ní přeneseny z baziliky ostatky sv. Vojtěcha, to je jediná slabina mé teorie (si myslím ;)), ovšem, pokud budovali novou hrobku, ostatky by musely být přechodně umístěny jinde.

O tom vyšinutím se Slunce nad obzor jsem tehdy přemýšlel, automaticky jsem předpokládal, že jde o onen příslovečný první paprsek, ale pak jsem usoudil, že hvězdáři, počítají se středy hvězd a planet. Nicméně jsem si v onom programu empiricky ověřil, že při východu nad obzor jde o horní okraj kotouče, takže se nadále přikláním k prvnímu paprsku, hvězdáři, co se altitudy týče, to zřejmě takhle též berou. Samozřejmě nevím, jak to bylo před tisícem let, dovedu si i představit, že nějaká kultura každé ráno vstávala a pomáhala scarabeovi to Slunce přes obzor překulit a oslavovala každou fázi toho překulení ;).

Srovnávací pokus mě taky napadl, není třeba kvůli tomu jezdit na Budeč, lze to udělat kdekoliv. No, zůstal jsem doma na židli, našel na netbooku SkyMap Pro 11 a vyhledal tu fotku s vycházejícím Sluncem, která byla pořízena 2007:06:21 04:02:50 od Strahovského kláštera, tedy 10 minut 19 s po východu Slunce. Azimut dle SkyMP pro týž okamžik 52°22'29'' se shoduje s azimutem toho ďáblického paneláku, nad nímž je Slunce na fotce (dle Google Earth), což svědčí o tom, že jsem měl správně nastavený čas na foťáku. Altituda (výška nad obzorem) dle SkyMP je 0°52'49''. Dal jsem otisk obrazovky vedle fotky, aby se holý obzor shodoval s obzorem programu a odpovídala velikost slunečního kotouče (zde). Jak vidno, Slunce je o 2/3 kotouče na programu výše než na fotce. Ovšem obzor je o 27 m výše než místo pozorování, což odpovídá těm dvěma třetinám Slunce. Z toho jsem si udělal závěr, že to program dělá věrně, nota bene počítá zřejmě s refrakcí, protože se tam zaznamenává atmosférický tlak a teplota.

AA PH: Již od mládí mne vždy na vyobrazení baziliky padlo do oka nepochopitelné vychýlení severozápadního nároží ambitu baziliky, ale neřešil jsem to. Při nalezení negativních otisků základů po dávném vybrání kamene pro jiné použití, došlo k posunům zeminy v průběhu staletí, a tím i k rozjetí původního půdorysu. To v tomto případě odpadá. Rovněž není možné se domnívat, že dávní stavitelé nebyli schopni dodržet pravé úhly. Odchylky byly způsobeny vázaností na stávající výstavbu. Jestli to zde také odpadá, není možné podle nálezů s jistotou určit. Jestli jsem to dobře pochopil, tak v AA PH se tento úsek ukrytý pod podlahou katedrály neověřoval. Mohlo by se jednat o stále opakovanou původní chybu v zaměření? Nedokáži to posoudit.

V AA PH je vidět, že je "hozený" celý západní ambit. Na jižní straně je viditelné zalomení u jižní věže (č. 16). Před dostavěním bazilika vyhořela a kostely se stavěly od východního chóru. Je možné, že západní ambit byl založen až při rekonstrukci po požáru. I tak ovšem motiv pro šikmé zdi neznám.

S hrobem sv. Vojtěcha je to zajímavé, dosud jsem se tím nezabýval. Podle Kosmy tvořila západní přístavba Břetislava I. jen jakousi předsíň rotundy. Pokud by prostor kaple sv. Tomáše měl být součástí Břetislavova "druhého kostela", pak by tento kostel byl poměrně veliký. Hrobová jáma by navíc měla být rovnoběžná s VZ osou rotundy. V případě shodné orientace Břetislavovy západní přístavby s bazilikou, by se hrob sv. Vojtěcha ocitl mimo přístavbu.

K vyřešení datování hrobové jámy v kapli sv. Tomáše může přispět hloubka jejího založení. Z řezu k. Hilberta svatováclavskou kaplí, a tím i jižní apsidou rotundy, je zřejmé, že Václavův nový hrob byl vyhlouben v závislosti na podlaze románské baziliky. U jeho hrobu i u hrobu K1 (Bořivoj) byl hrobový zásyp cca 60 cm. Hloubka dna jámy asi 1 m od příslušné podlahy, určuje vzájemnou vazbu. Výškové porovnání tak může stanovit vazbu na podlahu rotundy, baziliky nebo gotické katedrály.

Nejprve musím poděkovat za váš zájem o nastíněný problém a všechny odkazy a informace. Lituji, že se nyní do něho nemohu zcela ponořit z časových důvodů. Pokusím se trochu shrnout výsledek toho, co zde zaznělo.

Pražské kostely: dvě fáze rotundy, dvě fáze kostela sv. Jiří, románská bazilika a budečská rotunda jsou unikátní danými časovými intervaly, ve kterých mohly být založeny. Jedině zde je možnost konfrontace astronomických principů s historickými údaji. Statisticky může být šest kostelů malé číslo, ale jiná možnost není. O možné době založení jiných kostelů 9. - 11. století se vyslovuje pouze archeologický a stavebněhistorický výzkum.

"NASA - Moon Phases" je po převodu na naše podmínky jednoznačně výborně použitelný. Zbývá tedy přiřazení azimutů východu Slunce k jednotlivým dnům v roce. Franta se vyjádřil, že by něco takového mohl vytvořit, to by bylo výborné. Nebyl by to podklad jen pro nynější ověření mé hypotézy, ale pokud ta by se ukázala věrohodnou, byl by tento podklad s úpravou převýšení použitelný i pro další zkoumání jinde. Myslím si, že nejlepší by nyní bylo vytvořit vypočtené ověření a pak případně dále vše dokládat jiným způsobem.

Přímé pozorování v zástavbou nezměněném reliefu je už použitelné jen na Budči. Zde by odpadla i potíž s refrakcí, protože ta bude stejná jako před tisíci lety. Přímé pozorování může být ověřením teoreticky vytvořené metody.

Do základního výzkumu jsem nezařadil kostel Na baště, tzv. P. Marie, protože není důvěryhodně známo původní zasvěcení. Jeho druhá fáze využila základů fáze první, a proto nebyla vytyčena astronomicky. Rovněž rotunda sv. Jiří na Řípu (po 1124) má být přestavbou předchozí svatyně, po které se ale nenašly žádné stopy. Proto tyto kostely nemohou být spoluurčující a jejich nejasnosti mohou být řešeny až následně, za použití nové metody, pokud bude platná.

Dilema, zda bylo pro azimut určující objevení se slunečního kotouče, jeho polovina nebo celý kotouč by měla objasnit kombinace údajů od jednotlivých kostelů. Proto by vlastně bylo ideální schéma počítající s posunem azimutů pro tyto tři fáze.

Nechci si hrát na tajnůstkáře, ale přeci jenom je toto veřejně přístupná diskuze a úplně nejlepší je mít klid při přemýšlení bez obav, že by nás někdo jiný předběhl. Proto nyní nechci uvádět zcela podstatu toho, co mám na mysli. Ostatně, domnívám se, že stejně asi již tušíte, o co vlasně asi jde.