Pražský hrad

Refrakční dvojče - Tady bych vycházel z toho, že mýtus o dvojčatech pochází z paleolitu a tehdy neměli ani potuchy o refrakci.

Ecclesiola - Myšlenka o samostatném druhém kostele, navíc velké rotundě, mě dosud nenapadla. Na české poměry je i průměr 13 metrů druhé fáze rotundy, tzv. Václavovy sv. Víta, poměrně veliký. Nicméně celá záležitost období mezi rotundou a dokončením baziliky je asi složitější. Já jsem se tím dosud nezabýval, a tak ani nevím jak se k tomu více vyjádřit. Pokud by se zdařilo, co mám na mysli, tak by se možná dalo objasnit něco na nesouladu os východního a západního závěru baziliky.

Orientace os ke svátkům - Ještě jde o to, že rozmezí azimutů před slunovratem se kryje s azimuty po slunovratu. Nejedná se tedy jenom o období po velikonocích.

Franta - Vlastně by jenom stačily azimuty mezi rovnodenností a letním slunovratem, což by mělo být stejné jako naopak.

J. Čihák - Začínáme od začátku, proto předpoklad, že se jedná o Zmrtvýchvstání, nemůže být vstupním podkladem. Samozřejmě se jedná také o Měsíc, jehož čas se neshoduje s časem solárním. V tom máte Vy i Z. H. naprostou pravdu.

Zkusím někdy, až schrastím dostatek motivace, ten výpočet založený na transformormaci deklinace do minulosti.
Když se podíváte na:
http://pefr.net/deklinace.png
tak transformace toho grafu by měla být taková, že maxima křivky budou v absolutní hodnotě dál od osy x, ale místa, kde protíná osu x by měla zůstat stejná. Kardinální otázka té transformace je přidělení dnů hodnotám deklinace, tedy když přepočteme juliánské datumy na gregoriánské - budou rovnodennosti 20. března a 23. září?
(mimochodem, ten zub na grafu jde na vrub rozpočítavacího algoritmu, který na "tzb-info" používají - prostě tam chybí dny na konci února)

Spíše bych pro praktické použítí, jako první krok, asi udělal roční přehled azimutů podle toho jak to vychází v současnosti a na několika reprezentativních místech by se (pro nějaké datum reprezentující vybranou "epochu") vypočetl azimut podle SkyMap - těmi body by se pak mohl proložit nějaký polynom, který by tu závislost aproximoval. Nebo by se prostě první posouzení udělalalo podle současnosti (pokud je tam řád tak by se mohl objevit - i když odhylky kolem rovnodennosti budou větší než kolem slunovratu - krok Slunce je kolem rovnodennosti větší než kolem slunovratu - tedy chyba by mohla být větší) a individuálně by se posoudily odchylky v konkrétních vybraných případech.

JČ: něco jsem o tom napsal v sekci Kalendáře, kde jsem tehdy zjistil, že rozmezí svátku je mezi 22.3. a 25.4. dle dnešního kalendáře. "Dle dnešního kalendáře vychází pro nejdřívější výskyt velikonočního pondělí (22. března) azimut východu Slunce cca 88°, pro střední výskyt (8. dubna) 78° a pro nejpozdější (25. dubna) 68°." Ještě dodávám, že se z toho vymykají právě Svatovítská bazilika, kostel sv. Bartoloměje a sv. Mořice na Hradě, které mají 59° (a vyslovil jsem teorii, že kostely záměrně směřují k St. Boleslavi).

S astronomickými výpočty neumím pomoci. Kdysi jsem si myslel, že na všechno jsou tabulky, ale vzápětí jsem se zjistil opak.

Můj názor je nyní takový, že většina středověkých kostelů je orientována k východu Slunce o hlavním svátku velikonočního období. Svátek Zmrtvýchvstání byl slaven v dosti velkém časovém rozpětí, neboť datum bylo určováno i podle měsíčních fází. Proto je orientace kostelů nejednotná. V azimutu os je nejspíše skrytý rok položení základního kamene.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Výpočet_data_Velikonoc
http://archivnictvi.ic.cz/view.php?cisloclanku=2008030002

A PHP se na astronomické výpočty ani nehodí, to jen na okraj. I když, na mé amaterské pokusy to asi stačit bude :-)

Jasně, jako vždy je problém nedostatečná komunikace. Pokus vypadá takhle:

$jd2 = juliantojd(6, 15, 1070);
echo "$jd2n";
$gregorian = jdtogregorian($jd2);
echo "$gregoriann";

$jd1 = gregoriantojd(1, 1, 1970);
echo "$jd1n";

$tm=-86400*($jd1-$jd2);
echo "tm : $tmn";
echo 'sunrise time : ' .date_sunrise($tm, SUNFUNCS_RET_STRING, 50, 15, 90, 1)."n";

výsledek je na:
http://pefr.net/jd.php

Franta: řekl bych, že v té době byl slunovrat 15.6. juliánského kalendáře. Chápu dobře, že jste něco s tou funkcí vytvořil?

Jan Cinert: Programování je krásný koníček, protože je tam jasné kriterium úspěchu - že to funguje. (Ovšem zlý pán, pokud to člověk začne dělat poloprofesionálně, to je pak doživotním otrokem a má co dělat, aby se z toho vyzul, takže nějakou dobu to už nenávidím a nedělám.) V daném případě astronomických výpočtů v minulosti však to kritérium úspěchu je značně dubiosní...

Když jsem se zabýval těmi azimuty os kostelů, brzo jsem opustil tezi, že směřují k východu Slunce o svátku světce, neb osy kolísají jen v určitém rozmezí a svátky jsou celý rok. Proto mě napadla ona hypotéza o svátku Zmrtvýchvstání, který se pohybuje v patřičném rozmezí.

Jsem blb, že jsem na té stránce nenašel příčný řez, myslím, že půdorys mají ještě jinde a když jsem jej viděl, myslel jsem, že je to ona stránka, kde řez není...

S tou ecclesiolou si zjevně nerozumíme. Myslím, že tento "druhý" kostelík stál samostatně, téměř v portiku rotundy, která byla nedlouho před tím rozšířena Šebířem v neznámém půdorysu. Spekuluju, že rotunda mohla být veliká a mít velký porticus a velkou apsidu.
Rotunda Anastasis získala někdy v té době (1042-8) díky Monomachovi velkou východní apsidu, kterou před obnovou neměla, průměr rotundy byl patrně 23 metrů. V tzv. severní apsidě pražské baziliky je dle dobové fotky jakýsi prstenec, jahož průměr by odpovídal takovému rozměru, pod ním je onen malý prstenec, zřejmě apsidy starší stavby.
Když se zvýšil počet poutníků kvůli Vojtěchovi, nestačila Václavova rotunda a Vojtěchův kostelík a byla postavena bazilika, při tom ovšem byly oba předchozí kostely jistě zničeny, mohla ovšem zůstat krypta rotundy. Tolik moje hypotéza. Sepsal a nakresili jsem to svého času, ale čekám na další podklady, které by to buď potvrdily, nebo vyvrátily, než s tím tady vyrukuju, ale ty se mi nedaří získat.

Ovšem s tou gruntovní přestavbou baziliky po požáru to je taky dobrý nápad, původní mohla být menší, jednochórová.