Pražský hrad

Podíval jsem se na azimuty os kostelů.

Rotunda I. (podle půdorysu K. Hilberta a zakreslení v AA PH, ručně odměřeno a vztaženo k azimutům baziliky v hypotéze Z. Homoly)
Azimut 74,6° (Weber 74,3°, Homola 70 - 72°)

Rotunda II. (tentýž způsob - rozdíl +4,5°)
Azimut 79,1°

Kostel sv. Jiří I. a II. (podle půdorysu I. Borkovského z r. 1975)
Upřesněn rozdíl mezi oběmi fázemi, činí -4,3°.
Azimut II. fáze je podle Webera 68,4°, potom je azimut I. fáze 72,7°. Ovšem podle vynesení v mapovém listu AA PH by to bylo u II. fáze 66,7°. Zde je velký rozdíl -2,3°. Jestli jsem to dobře pochopil, tak Z. Homola má kontak na pí. Maříkovou, hlavní spolutvůrkyni AA PH. Tady by pro něho mohl být úkol, a sice vznést dotaz, zda jsou zbytky půdorysu kostela sv. Jiří skutečně přesně zakresleny. Případně, zda se podle podkladů, které má k dispozici, může vyjádřit k azimutu osy stávajícího kostela sv. Jiří.

Bazilika sv. Víta - Weber uvádí 60,8° (Homola 59,1°), ale dodává, že následně došlo k upřesnění orientace východní části, přesto se však, podle něj, azimut nemění. To mi připadá poněkud podezřelé. Zde bych vycházel ze Z. Homoly, tedy primární založení baziliky bylo s azimutem 62,5° (východní část). Pomůckou k tomuto rozhodnutí je, že u vztažení mého azimutu rotundy I. k azimutu baziliky dle Z. Homoly se s Weberem lišíme o 0,3°. Weber k tomu došel samostatně a přitom neměl k dispozici zaměření z AA PH. To by mělo dokládat správnost azimutů baziliky Z. Homoly.

Jsem nadšen z toho, jak Franta "maká". Jenom mám trochu problém odtušit z jeho odborných vyjádření, o co se vlastně jedná. Dovolil bych si připomenout, co je základem objektivního vytvoření podkladů pro hypotézu. Zde je to samotné nalezení dne východu Slunce odpovídajícího azimutu osy kostela, bez vyslovených předpokladů. Proto k tomu také zatím nechci uvádět nic dalšího, aby nedošlo k "přizpůsobení podkladů" podle dopředu vytvořeného předpokladu.

zkuste:
http://pefr.net/julia.php?z=50:05:25&r=1060&a=62.5
http://pefr.net/julia.php?z=50:05:25&r=1090&a=59.1
http://pefr.net/julia.php?z=50:05:25&r=1061&a=59.1

skript
přepočítává deklinace Slunce pro zadaný rok,
z polohy a orientace stavby vypočte deklinaci Slunce,
obarví buňky tabulky s deklinací Slunce pro dny, když deklinace Slunce se nelišila o více jak 5% od deklinace Slunce zjištěné z azimutu, ve kterém je stavba orientovaná.
Obarví buňky tabulky, kde je zapsané juliánské datum pro dobu, kdy by moly být velikonoce.
Nejsou ošetřené různé kolizní situace spojené s předáváním dat skriptu
Parametry:
z... zeměpisná šířka polohy budovy
r... rok založení
a... azimut, ve kterém je stavba orientována

Zajímavá je také úloha pramenů vody. Dle Atlasu (dle Borkovského) se ona zděná studně (Svatováclavská studánka) nacházela "těsně na jih od rotundy sv. Václava", ale jímala zřejmě jen svrchní vody, byla ovšem vyhloubená ve skále do hloubky 263 cm od obezdívky rotundy. Ovšem tato studna je na východním svahu rokle, člověk by pramen čekal spíše opačném svahu přikloněném směrem k masívu Strahova. Kdo ví, jestli jde o původní pramen, když kvůli tomu kopali studnu na povrchovou vodu.
Na jiném místě se píše, že pod temenem vyvěral pramen podzemní vody, na západním svahu (brázdy) se mohla voda dokonce zadržovat v mělké pánvi. Prameny spodní vody lze předpokládat právě v místě brázdy (tektonické poruchy).
Diskutuje se tam též o tom, proč rotunda nebyla postavena na nejvyšším místě (tedy na pohorku), prý kvůli pohledu z města skrze rokli pod studánkou (podle mě bylo lépe viditelné právě místo pahorku).
Rotunda mohla být postavena "nad pramenem", obezdívka jižní apsidy mohla být udělána kvůli porušené statice. Otázka je, co bylo na místě sv. Mořice dříve, nevím, nic o jeho archeologické výzkumu, který byl nepochybně činěn.

Zajímalo by mě, jak byly usazené horniny na hradním hřbetu zvrásněné, to se asi ví z archeologických a geologických sond, já to však nevím... Hradní hřbet je výběžek té strahovské a střešovické tabule, nevím, jak se to oficiálně jmenuje, nejbližší odhalené horniny jsou myslím ve Strahovské zahradě (vodorovné pískovcové desky), to je ovšem podstatně výš, a u Klárova- hodně zvrásněné břidlice, to je zase podstatně níž. Ve stejné úrovni je Královská zahrada, která je plochá, pochybuju, že byla nějak zvlášť planýrovaná. Mám pochybnosti, že by hradní hřbet byl nějak zvlášť skalnatý. Tomu odpovídá i vrstevnicová mapa AAPH, kde je nejvyšší bod (kostel sv. Vavřince) převýšen proti II. nádvoří asi o dva metry, pak to klesá asi o 5 metrů k oblasti Zlaté brány a stoupá o tři metry k chóru katedrály. Jde o prohlubeň Svatováclavské studánky, ne že by tam byly dva pahorky. Bůh ví, jestli tam fakt byla skála, která by stála za pozornost, určitě ne z vyvřelých hornin, ty sedimentační nevím, jestli mohly něco nápadného vytvořit, resp. jejich eroze.
Kosmas mluví o vyvýšeném místě, už si zase si myslím, že to mohlo být umělé, třeba mohyla, jak jste tuším jedou psal.
Nejvyšší místo asi Borkovský znal, ve shodě s Altasem. Musím si přečíst onu jeho publikaci, už před časem jsem se ji pokoušel získat v antikvariátu, kde ji inzerovali a dosud inzerují, ovšem nenašli ji, abych měl představu, jaký že pahorek a ohniště byly na místě monolitu, které prý bylo sníženo již v renesanční době a na obrázcích z 19. století je níže než proboštství....

ZH: Názorů na orientaci kostelů je více. Např. kostely jsou orientovány oltářem na východ, protože druhý příchod Kristův v Soudný den byl očekáván od východu. Mělo se to stát na 1. adventní neděli, kdy se Slunce blíží k slunovratu. Tím by se daly vysvětlit některé odchylné orientace.

Je otázka, jestli P. a B. Žiži "přemístili" nebo prostě nic nevěděli. Horní část úzkého hradního hřbetu byla přeměňována na plošinu. Skalní výchozy byly osekány a posvátné žároviště i kamenný stolec mohly zaniknout. Skalní výchozy byly pravděpodobně dva, ale který byl který?

Za ty problémy se omlouvám. Nejde o uvozovky. Je tam antispamová ochrana, jejíž povolení, kvůli internímu nastavení serveru, jak nyní zjišťuji, trvá 24 minut. Nenapadlo mě to, prodloužil jsem to nyní na dvě hodiny. A zrovna to zákonitě postihne text, který dal hodně práce a času ;(. Jinak, když se to stane, je tam napsaný text vypsán, aby se dal okopírovat, protože při návratu na předchozí stránku text zmizí, což je vlastnost prohlížečů při dané metodě přenášení dat. Dal jsem tam nyní výrazné upozornění, aby se lidi bez kopie nevraceli, pokud by se to snad přece jen stalo.
Vymyslel jsem tento způsob antispamu, abych neprudil z opisováním číslic z obrázku, registrací ap. a připomněl staré dobré časy bez spamerů, dětské choroby se projevily až v pokročilém věku nebo problém nikdo nenahlásil...

S tím východním obřadem jsem to myslel kvůli tomu, že asi neměli stejné kánony jako katolíci.

Ocenil jsem nyní Frantovu Julii, orientace západního chóru baziliky 59.1° odpovídá cca 21.7. nebo 10.5. V katolickém kalendáři žádné známé jméno v tom období nevidím. Narazil jsem tím hned na problém, dle kterého ze čtyř patronů baziliky by měla být orientace řízena.

Že jsem se vydal do světa - reagoval jsem na Frantovy deklinace. Pokud by šlo o papežský kánon, mělo by to být v jeho okruhu jednotné. Taky jsem četl nezasvěcené názory, že kostely míří k Jeruzalému (podobně, jako je quibla u muslimů), což blízkovýchodní kostely popírají ještě očividněji.

Kusance zdiva - Podle fotografií první vypadá na románské zdivo (nízké lícové tesané kvádříky s výplňovým litým zdivem). Třetí na nejdříve pozdně románský nebo gotický základ, či něco pozdějšího? Více se k tomu nyní neumím vyjádřit.

S azimuty os kostelů bych se zatím do světa nepouštěl, nejdříve bychom si měli udělat pořádek doma a potom teprve koukat přes Šumavu. Připomínám, že první pražské kostely tvoří unikátní soubor, je známo období jejich založení a zároveň nebyly ovlivněny okolní zástavbou. To se např. o katedrále v Chartres a chrámu Božího hrobu říci nedá.

Pro pořádek uvedu původní zasvěcení a ritus prvních pražských kostelů.
Na baště - zasvěcení neznámé nebo P. Marie, ritus latinský
Rotunda I. - P. Marie, staroslověnský
Rotunda II. - P. Marie, staroslověnský
Sv. Jiří I. a II. - sv. Jiří, latinský
Bazilika I., (II?) - sv. Vít, latinský
Sv. Petr na Budči - P. Marie, staroslověnský

Rovněž musím pochválit Frantu, je to super. Od začátku si myslím, že prubířským kamenem bude bazilika sv. Víta. Můžeme začít od azimutů Z. Homoly I. - 62,5° a II. 59,1°. První by měl odpovídat roku 1060 (1061) a druhý 1090. Případně podle hypotézy Z. Homoly by II. odpovídal roku 1060 (1061).

Při zapsání nespisovného slova v úvozovkách, tento web toto nepřijme a označí to za pokus o spam. Nejde to opravit, vrátit se a pracně napsaný text je vymazán. Stalo se mi to už dvakrát. Přitom "adminovi" kusance v úvozovkách prošly. Nedá se s tím něco udělat? Případně na to upozorňuji ostatní diskutující.

I když se to nezdá, je za tím obrovská práce, super.

Chtěl bych připomenout, že první kostely v pražské oblasti byly východního obřadu.

Zajímavé by byly kostely na Blízkém východě, v Egyptě ap. Např. kostel sv. Pavla a Mercuria v klášteře sv. Pavla (28° 50′ 38.51″ N, 32° 32′ 39.3″ E) má azimut asi 57°, přilehlý refektář 67°, chrám Božího hrobu v Jeruzalémě (31°46'42.48''N, 35°13'46.83''E) 84°.

Upozorňuju na http://calendar.zoznam.sk/, kde jsou různé kalendáře i sunrises a sunsets atd., bohužel jsou tam různé chyby.

Ještě si přihřeju vlastní polívčičku. Někde tu mám větu "Hledí-li věřící křesťan k oltáři, hledí k východu, kde vychází slunce, připomínajíc mu pravé Slunce, Krista, světlo světla." Jestli se nemýlím, obligátně je na hlavním oltáři kostelů Kristus. Ten vstal z mrtvých a stal se tím, čím je, na velikonoční neděli, svátek Zmrtvýchvstání, tj. neděli po prvním jarním úplňku. Furt mi to přijde nejsymboličtější.
Ale jsem zvědav, jestli vám z toho něco vyjde.

Ještě jsem si vzpomněl na katedrálu v Chartres (viz), která má pro nás na první pohled neobvyklou orientaci 43.26°, její románský předchůdce se však vůbec nedochoval.

Pro dobu mezi slunovratem a rovnodenností (označované jakocross quarter (0.71*max. decl.) ) jsou azimuty podle zeměpisných šířek:

0 - 89,52
10 - 72,94
20 - 71,91
30 - 70,18
40 - 67,29
50 - 62,43
60 - 53,28
70 - 28,71

Co když tedy měl být kostel orientován podle východu Slunce o svátku světce, podle kánonu, který platil v Římě (40 stupňů severní šířky) a aplikoval se v Praze (50 stupňů severní šířky) tak, že by se počkalo na východ Slunce o svátku a vyznačila se osa kostela.
Pak je tam 5 stupňů rozdíl.

Použití deklinace Slunce má totiž ten efekt, že se z lokálních poměrů, přeneseme takříkajíc do poměrů planetárních.

Pokud existoval nějaký kánon v zakládání kostelů a existoval v celé Evropě (v celé křesťanské Evropě, i když kánon mohl být velmi převděpodobně převzat z předkřesťanské éry - co bylo dobré tisíce let, je dobré i nadále) tak azimuty kostelů, zakládané podle kánonu budou na severu odlišné od azimutů na jihu. Deklinace Slunce bude, řekněme celé románské období, stejná