Pražský hrad

Jan Cinert:
Rotunda: omlouvám se, v textu mi zůstaly staré údaje o 70-72° orientaci. Z mého výkresu (Akropole) vyplývá orientace dle spojnice jižní a severní apsidy 74,9°, na úplnou přesnost se ovšem spolehnout nelze. Myslím, že nic jiného se, co se rotund týče, nedá změřit, neb se to nezachovalo. Ta moje hypotéza o východní kryptě, coby kryptě Šebířovy velké rotundy, je ovšem bohapustá spekulace, lepší nápad je váš, že jde o baziliku před požárem a přestavbou, resp. hypotetickou novostavbou.

Sv. Jiří - dle Google Earth je orientace kostela 68,3°, orientace přilehlého ambitu, který by myslím měl být souběžný s původním kostelem, je 72,9°. Dotazem bych zjistil jen, že je to přesně...

Bazilika: osa katedrály je 69,6°, je to přesně, fakt jsem před rokem s theodolidem a teleobjektivem běhal po Vysočanech, Letné a v průchodu na Baštu (ze Strahova Vít v ose vidět není) a kontroloval to. Hilbert, hlavní profesí architekt, explicitně píše, že je osa západního chóru baziliky odkloněna proti katedrále o 10,5° a taky to tak, několikrát i na prkně, kreslí. Tedy 59,1°.

Frantovy výpisy jsou úžasné a obdivuju se, že se do toho tak ponořil, chápu ovšem, že kdo není zběhlý, je z nich zmatený.
V adresním řádku prohlížeče je takovýto zápis: http://pefr.net/julia.php?z=50:05:25&r=1060&a=62.5. V něm lze měnit zeměpisnou šířku stavby (50:05:25), což v případě hradních staveb není potřeba. Pak rok, o který nám jde, a azimut stavby (zde 62.5°). Pak se ukáže, jestli zelené buňky tabulky se někde protnou se žlutými, tedy jestli, s určenou tolerancí, mohly spadat do období Velikonoc. Nejmenší azimut pak ukazuje den slunovratu (možná by se taky mohl obarvit, ono v té přesnosti na setiny stupně není poznat, který z dnů se stejným azimutem to je. To nepraktické přepisování adresního řádku lze nahradit formulářem, ale do toho se mi taky nikdy nechce, je to taková programátorská práce pro sekretářku ;).

Ještě jsem zapomněl. U spamové kontroly se zřejmě opravdu jednalo o délku přítomnosti na webu. Výrazem "Kusance" jsem začínal text a pochopil jsem to tak, že tento výraz kontrole vadí, když se objevil v okně. Po prodloužení snad už nedojde na doporučení J. Čiháka s krokem vpřed. Děkuji za úpravu.

Podle I. Borkovského (1975) byla v místě a úrovni základů kostela sv. Jiří nalézána povrchově zvětralá břidlice prostoupená jíly. Proto se rozhodlo téměř celý půdorys kostela vybetonovat, aby se základy nerozjížděly. V západním přístavku byl nalezen jako podlaha břidlicový povrch po požáru spečený.

Podíval jsem se na azimuty os kostelů.

Rotunda I. (podle půdorysu K. Hilberta a zakreslení v AA PH, ručně odměřeno a vztaženo k azimutům baziliky v hypotéze Z. Homoly)
Azimut 74,6° (Weber 74,3°, Homola 70 - 72°)

Rotunda II. (tentýž způsob - rozdíl +4,5°)
Azimut 79,1°

Kostel sv. Jiří I. a II. (podle půdorysu I. Borkovského z r. 1975)
Upřesněn rozdíl mezi oběmi fázemi, činí -4,3°.
Azimut II. fáze je podle Webera 68,4°, potom je azimut I. fáze 72,7°. Ovšem podle vynesení v mapovém listu AA PH by to bylo u II. fáze 66,7°. Zde je velký rozdíl -2,3°. Jestli jsem to dobře pochopil, tak Z. Homola má kontak na pí. Maříkovou, hlavní spolutvůrkyni AA PH. Tady by pro něho mohl být úkol, a sice vznést dotaz, zda jsou zbytky půdorysu kostela sv. Jiří skutečně přesně zakresleny. Případně, zda se podle podkladů, které má k dispozici, může vyjádřit k azimutu osy stávajícího kostela sv. Jiří.

Bazilika sv. Víta - Weber uvádí 60,8° (Homola 59,1°), ale dodává, že následně došlo k upřesnění orientace východní části, přesto se však, podle něj, azimut nemění. To mi připadá poněkud podezřelé. Zde bych vycházel ze Z. Homoly, tedy primární založení baziliky bylo s azimutem 62,5° (východní část). Pomůckou k tomuto rozhodnutí je, že u vztažení mého azimutu rotundy I. k azimutu baziliky dle Z. Homoly se s Weberem lišíme o 0,3°. Weber k tomu došel samostatně a přitom neměl k dispozici zaměření z AA PH. To by mělo dokládat správnost azimutů baziliky Z. Homoly.

Jsem nadšen z toho, jak Franta "maká". Jenom mám trochu problém odtušit z jeho odborných vyjádření, o co se vlastně jedná. Dovolil bych si připomenout, co je základem objektivního vytvoření podkladů pro hypotézu. Zde je to samotné nalezení dne východu Slunce odpovídajícího azimutu osy kostela, bez vyslovených předpokladů. Proto k tomu také zatím nechci uvádět nic dalšího, aby nedošlo k "přizpůsobení podkladů" podle dopředu vytvořeného předpokladu.

zkuste:
http://pefr.net/julia.php?z=50:05:25&r=1060&a=62.5
http://pefr.net/julia.php?z=50:05:25&r=1090&a=59.1
http://pefr.net/julia.php?z=50:05:25&r=1061&a=59.1

skript
přepočítává deklinace Slunce pro zadaný rok,
z polohy a orientace stavby vypočte deklinaci Slunce,
obarví buňky tabulky s deklinací Slunce pro dny, když deklinace Slunce se nelišila o více jak 5% od deklinace Slunce zjištěné z azimutu, ve kterém je stavba orientovaná.
Obarví buňky tabulky, kde je zapsané juliánské datum pro dobu, kdy by moly být velikonoce.
Nejsou ošetřené různé kolizní situace spojené s předáváním dat skriptu
Parametry:
z... zeměpisná šířka polohy budovy
r... rok založení
a... azimut, ve kterém je stavba orientována

Zajímavá je také úloha pramenů vody. Dle Atlasu (dle Borkovského) se ona zděná studně (Svatováclavská studánka) nacházela "těsně na jih od rotundy sv. Václava", ale jímala zřejmě jen svrchní vody, byla ovšem vyhloubená ve skále do hloubky 263 cm od obezdívky rotundy. Ovšem tato studna je na východním svahu rokle, člověk by pramen čekal spíše opačném svahu přikloněném směrem k masívu Strahova. Kdo ví, jestli jde o původní pramen, když kvůli tomu kopali studnu na povrchovou vodu.
Na jiném místě se píše, že pod temenem vyvěral pramen podzemní vody, na západním svahu (brázdy) se mohla voda dokonce zadržovat v mělké pánvi. Prameny spodní vody lze předpokládat právě v místě brázdy (tektonické poruchy).
Diskutuje se tam též o tom, proč rotunda nebyla postavena na nejvyšším místě (tedy na pohorku), prý kvůli pohledu z města skrze rokli pod studánkou (podle mě bylo lépe viditelné právě místo pahorku).
Rotunda mohla být postavena "nad pramenem", obezdívka jižní apsidy mohla být udělána kvůli porušené statice. Otázka je, co bylo na místě sv. Mořice dříve, nevím, nic o jeho archeologické výzkumu, který byl nepochybně činěn.

Zajímalo by mě, jak byly usazené horniny na hradním hřbetu zvrásněné, to se asi ví z archeologických a geologických sond, já to však nevím... Hradní hřbet je výběžek té strahovské a střešovické tabule, nevím, jak se to oficiálně jmenuje, nejbližší odhalené horniny jsou myslím ve Strahovské zahradě (vodorovné pískovcové desky), to je ovšem podstatně výš, a u Klárova- hodně zvrásněné břidlice, to je zase podstatně níž. Ve stejné úrovni je Královská zahrada, která je plochá, pochybuju, že byla nějak zvlášť planýrovaná. Mám pochybnosti, že by hradní hřbet byl nějak zvlášť skalnatý. Tomu odpovídá i vrstevnicová mapa AAPH, kde je nejvyšší bod (kostel sv. Vavřince) převýšen proti II. nádvoří asi o dva metry, pak to klesá asi o 5 metrů k oblasti Zlaté brány a stoupá o tři metry k chóru katedrály. Jde o prohlubeň Svatováclavské studánky, ne že by tam byly dva pahorky. Bůh ví, jestli tam fakt byla skála, která by stála za pozornost, určitě ne z vyvřelých hornin, ty sedimentační nevím, jestli mohly něco nápadného vytvořit, resp. jejich eroze.
Kosmas mluví o vyvýšeném místě, už si zase si myslím, že to mohlo být umělé, třeba mohyla, jak jste tuším jedou psal.
Nejvyšší místo asi Borkovský znal, ve shodě s Altasem. Musím si přečíst onu jeho publikaci, už před časem jsem se ji pokoušel získat v antikvariátu, kde ji inzerovali a dosud inzerují, ovšem nenašli ji, abych měl představu, jaký že pahorek a ohniště byly na místě monolitu, které prý bylo sníženo již v renesanční době a na obrázcích z 19. století je níže než proboštství....

ZH: Názorů na orientaci kostelů je více. Např. kostely jsou orientovány oltářem na východ, protože druhý příchod Kristův v Soudný den byl očekáván od východu. Mělo se to stát na 1. adventní neděli, kdy se Slunce blíží k slunovratu. Tím by se daly vysvětlit některé odchylné orientace.

Je otázka, jestli P. a B. Žiži "přemístili" nebo prostě nic nevěděli. Horní část úzkého hradního hřbetu byla přeměňována na plošinu. Skalní výchozy byly osekány a posvátné žároviště i kamenný stolec mohly zaniknout. Skalní výchozy byly pravděpodobně dva, ale který byl který?

Za ty problémy se omlouvám. Nejde o uvozovky. Je tam antispamová ochrana, jejíž povolení, kvůli internímu nastavení serveru, jak nyní zjišťuji, trvá 24 minut. Nenapadlo mě to, prodloužil jsem to nyní na dvě hodiny. A zrovna to zákonitě postihne text, který dal hodně práce a času ;(. Jinak, když se to stane, je tam napsaný text vypsán, aby se dal okopírovat, protože při návratu na předchozí stránku text zmizí, což je vlastnost prohlížečů při dané metodě přenášení dat. Dal jsem tam nyní výrazné upozornění, aby se lidi bez kopie nevraceli, pokud by se to snad přece jen stalo.
Vymyslel jsem tento způsob antispamu, abych neprudil z opisováním číslic z obrázku, registrací ap. a připomněl staré dobré časy bez spamerů, dětské choroby se projevily až v pokročilém věku nebo problém nikdo nenahlásil...

S tím východním obřadem jsem to myslel kvůli tomu, že asi neměli stejné kánony jako katolíci.

Ocenil jsem nyní Frantovu Julii, orientace západního chóru baziliky 59.1° odpovídá cca 21.7. nebo 10.5. V katolickém kalendáři žádné známé jméno v tom období nevidím. Narazil jsem tím hned na problém, dle kterého ze čtyř patronů baziliky by měla být orientace řízena.

Že jsem se vydal do světa - reagoval jsem na Frantovy deklinace. Pokud by šlo o papežský kánon, mělo by to být v jeho okruhu jednotné. Taky jsem četl nezasvěcené názory, že kostely míří k Jeruzalému (podobně, jako je quibla u muslimů), což blízkovýchodní kostely popírají ještě očividněji.