Pražský hrad

Sv. Jiří - Po odměření v půdorysu se skutečně azimut severního ambitu kláštera téměř shoduje s azimutem prvního Vratislavova kostela, přestože azimut ambitu určila severní zeď baziliky až z 11. století. Ta spojila nedostavěnou II. fázi s I. fází Vratislavovou. Já jsem dospěl k azimutu I. fáze 72,7°, připočtením 4,3° k azimutu kostela dle Webera 68,4°. Ambit má, dle Z. Homoly 72,9°. Podle Franty, který převzal údaj od Z. Ministra o azimutu kostela 68,5°, by to bylo 72,8°. Franta zároveň uvedl od Z. Ministra informaci, že azimut II. fáze odpovídá 27.4. Použil jsem to pro svojí hypotézu a je to jako vstupní informace vyhovující s nutností dalšího porovnání. Zde se ukazuje potřeba definování, jaký denní rozdíl vznikne u tolerance 0,2°, (Homola 68,3°, Ministr 68,5°).

Rotunda - Zde jsem sám sebe nachytal na švestkách. Teprve teď jsem udělal to, co jsem měl dříve v úmyslu a dávno měl udělat. Bez ohledu na stále publikovaný půdorys fragmentů zdiva podle K. Hilberta, jsem začal rekonstruovat půdorys rotundy podle původního náčrtku K. Hilberta (Maříková obr. č. 1/17) a nového zaměření v AA PH. Nyní odchylka mezi I. fází a II. fází vychází pouze 2° (rozdíl mezi osami jižní a severní apsidy). Ovšem pro konečné určení azimutů bych potřeboval vyjádření Z. Homoly k zakreslení základového zdiva severní apsidy v AA PH. Mě totiž zakreslený oblouk připadá příliž ostrý. Nově a předběžně by azimut I. fáze byl 75,6° a II. fáze 77,6°, odměřeno od osy katedrály podle Z. Homoly 69,6°.

Omlouvám se, že Frantou nasazené pracovní tempo nyní nestíhám. Na jeho "Julii" nemám teď dostatek sil. Jeho "odborné" příspěvky jsem zhruba pochopil, ale nebyl jsem si tím jistý protože, jak uvedl Z. Homola, nejsem v tom zběhlý. Podíval jsem se i na sv. Štěpána ve Vídni. Vyhovuje a na tom, abychom totéž měli v Praze "u čerta" pracujeme. Případně, abychom těm "zápaďákům" ve Vídni vysvětlili, proč to tam tak mají :-).

Franto, zatím nic přespříliš neprozrazujeme. Vztah dnů k azimutům os kostelů můžeme dále v klidu dolaďovat.

69,6 a mých 69,5 považuji za shodu, z mé strany to byl jen orientační pokus, data jsou z mapy.cz.

Já jsem mezitím, díky vašemu odkazu ze stránek, nalezl

http://adsabs.harvard.edu/full/1984BAICz..35..216K

což je
C. Köberl: On the astronomical orientation of st. Vitus Cathedral and st. George s Church in the Castle of Prague; Bull. Astron. Inst. Czechosl. 35 /1984/, 216 - 219.

Anglicky neumím, ale zase nic moc zásadního tam dle mého soudu - hlavně o tom jak k těm změřeným azimutům vlastně dospěl není. Snad jen, že pro sv. Jiří tam má azimut, tuším, 65,7

Tehdy jsem i zjistil, že střecha není zabrána dokonale orto a orientoval se i podle jejích okrajů a podle transeptu. Nicméně, když jsem to dle http://williams.best.vwh.net/gccalc.htm a mapy.cz teď přepočítal, vyšlo mi 69,74° a dle Googe Earth měření azimutu 69,36°, jedná se o hřbet střechy. Proto jsem to taky měřil z dálky, kdy se takovéto vlivy stírají, na fotkách je dobře vidět osa chrámu podle věží a vížek. No řekněme, že by to bylo těch 69.6°.

Onen rozdíl 7,3° mi silně připomíná oněch 7,32°, o které jsou nebo donedávna byly natočeny katastrální mapy a z nich vyplývající plány Prahy. Viz zde; když se souřadnice Gusterbergu a Štěpána zanesou do kalkulátoru ortodrom, vyjde 82.68047156327984.

Pro baziliku sv. Jiří:

Osa je odkloněna o 68,5° od severu, což pro zeměpisnou šířku (50°5,5') dává deklinaci 13,6°, jakou má Slunce 27.4. V době založení baziliky byl juliánský kalendář opožděn o více než 4 dny (4,6), takže deklinaci 13,6° mělo Slunce o 4-5 dnů dříve: 22./23.4.

Zdeněk Ministr, Géniové dávnověku str 261

Podobný postup je použit v tom mém skriptu, proto uvádím celý citát. Na rozdíl od ZM se snažím opravit deklinaci směrem do minulosti (pravděpodobně je to pro 10 století zbytečné)

Jan Cinert:
Rotunda: omlouvám se, v textu mi zůstaly staré údaje o 70-72° orientaci. Z mého výkresu (Akropole) vyplývá orientace dle spojnice jižní a severní apsidy 74,9°, na úplnou přesnost se ovšem spolehnout nelze. Myslím, že nic jiného se, co se rotund týče, nedá změřit, neb se to nezachovalo. Ta moje hypotéza o východní kryptě, coby kryptě Šebířovy velké rotundy, je ovšem bohapustá spekulace, lepší nápad je váš, že jde o baziliku před požárem a přestavbou, resp. hypotetickou novostavbou.

Sv. Jiří - dle Google Earth je orientace kostela 68,3°, orientace přilehlého ambitu, který by myslím měl být souběžný s původním kostelem, je 72,9°. Dotazem bych zjistil jen, že je to přesně...

Bazilika: osa katedrály je 69,6°, je to přesně, fakt jsem před rokem s theodolidem a teleobjektivem běhal po Vysočanech, Letné a v průchodu na Baštu (ze Strahova Vít v ose vidět není) a kontroloval to. Hilbert, hlavní profesí architekt, explicitně píše, že je osa západního chóru baziliky odkloněna proti katedrále o 10,5° a taky to tak, několikrát i na prkně, kreslí. Tedy 59,1°.

Frantovy výpisy jsou úžasné a obdivuju se, že se do toho tak ponořil, chápu ovšem, že kdo není zběhlý, je z nich zmatený.
V adresním řádku prohlížeče je takovýto zápis: http://pefr.net/julia.php?z=50:05:25&r=1060&a=62.5. V něm lze měnit zeměpisnou šířku stavby (50:05:25), což v případě hradních staveb není potřeba. Pak rok, o který nám jde, a azimut stavby (zde 62.5°). Pak se ukáže, jestli zelené buňky tabulky se někde protnou se žlutými, tedy jestli, s určenou tolerancí, mohly spadat do období Velikonoc. Nejmenší azimut pak ukazuje den slunovratu (možná by se taky mohl obarvit, ono v té přesnosti na setiny stupně není poznat, který z dnů se stejným azimutem to je. To nepraktické přepisování adresního řádku lze nahradit formulářem, ale do toho se mi taky nikdy nechce, je to taková programátorská práce pro sekretářku ;).

Ještě jsem zapomněl. U spamové kontroly se zřejmě opravdu jednalo o délku přítomnosti na webu. Výrazem "Kusance" jsem začínal text a pochopil jsem to tak, že tento výraz kontrole vadí, když se objevil v okně. Po prodloužení snad už nedojde na doporučení J. Čiháka s krokem vpřed. Děkuji za úpravu.

Podle I. Borkovského (1975) byla v místě a úrovni základů kostela sv. Jiří nalézána povrchově zvětralá břidlice prostoupená jíly. Proto se rozhodlo téměř celý půdorys kostela vybetonovat, aby se základy nerozjížděly. V západním přístavku byl nalezen jako podlaha břidlicový povrch po požáru spečený.

Podíval jsem se na azimuty os kostelů.

Rotunda I. (podle půdorysu K. Hilberta a zakreslení v AA PH, ručně odměřeno a vztaženo k azimutům baziliky v hypotéze Z. Homoly)
Azimut 74,6° (Weber 74,3°, Homola 70 - 72°)

Rotunda II. (tentýž způsob - rozdíl +4,5°)
Azimut 79,1°

Kostel sv. Jiří I. a II. (podle půdorysu I. Borkovského z r. 1975)
Upřesněn rozdíl mezi oběmi fázemi, činí -4,3°.
Azimut II. fáze je podle Webera 68,4°, potom je azimut I. fáze 72,7°. Ovšem podle vynesení v mapovém listu AA PH by to bylo u II. fáze 66,7°. Zde je velký rozdíl -2,3°. Jestli jsem to dobře pochopil, tak Z. Homola má kontak na pí. Maříkovou, hlavní spolutvůrkyni AA PH. Tady by pro něho mohl být úkol, a sice vznést dotaz, zda jsou zbytky půdorysu kostela sv. Jiří skutečně přesně zakresleny. Případně, zda se podle podkladů, které má k dispozici, může vyjádřit k azimutu osy stávajícího kostela sv. Jiří.

Bazilika sv. Víta - Weber uvádí 60,8° (Homola 59,1°), ale dodává, že následně došlo k upřesnění orientace východní části, přesto se však, podle něj, azimut nemění. To mi připadá poněkud podezřelé. Zde bych vycházel ze Z. Homoly, tedy primární založení baziliky bylo s azimutem 62,5° (východní část). Pomůckou k tomuto rozhodnutí je, že u vztažení mého azimutu rotundy I. k azimutu baziliky dle Z. Homoly se s Weberem lišíme o 0,3°. Weber k tomu došel samostatně a přitom neměl k dispozici zaměření z AA PH. To by mělo dokládat správnost azimutů baziliky Z. Homoly.

Jsem nadšen z toho, jak Franta "maká". Jenom mám trochu problém odtušit z jeho odborných vyjádření, o co se vlastně jedná. Dovolil bych si připomenout, co je základem objektivního vytvoření podkladů pro hypotézu. Zde je to samotné nalezení dne východu Slunce odpovídajícího azimutu osy kostela, bez vyslovených předpokladů. Proto k tomu také zatím nechci uvádět nic dalšího, aby nedošlo k "přizpůsobení podkladů" podle dopředu vytvořeného předpokladu.