Pražský hrad

Opakuji text, který jsem jsem jednou přepsal z knihy Z. Ministra:

Jak se pan Cinert ptal na denní krok Slunce, tak při rovnodennosti je jednodenní krok SLunce 37', tedy o 5' větší než je šírka slunečního kotouče. Od 12.6. do 1.7, tedy za 18 dní kolem úvratě vykoná Slunce dráhu tam a zpět nenší než je průměr slunečního kotouče (podle Z. Ministra)

Aha dík. Pro představu z toho plyne, když úhlová velikost Slunce je 31.6′ – 32.7′, že kolem rovnodennosti Slunce za den den popojde o dva své průměry, zatímco kolem slunovratu posun o tyto dva průměry trvá asi 55 dní, nemýlím-li se. Což ilustruje, jak bylo obtížné určit den slunovratu, když to bylo ještě modifikováno dennímy výkyvy refrakce při změnách tlaku, teploty, vodních par atd.

ZH: použil jsem ten astronomičštější vzorec - ten původní měl jako vstupní data pořadové číslo dne v měsíci a pořadové číslo měsíce v roce - tedy to nabízelo výpočet pro konkrétní den v roce - ovšem při výpisu všech denních hodnot v roce se v grafickém vyjádření objevily ty zuby. Nový vzorec, už když se na něj člověk podívá, to rozděluje rovnoměrně.

Nepochopil jsem moc co myslíte tou prací s odchylkou.

Já předpokládám, že nyní provedu nějaké porovnání. Předpokládám, že bych udělal výpisy ze SUNAH s tím, že bych zkombinoval zapnutí jednotlivých korekcí výpočtu (precese, refrakce, nutace). Z toho by měly vypadnout nějaké odchylky, které by nějak vyjadřovaly ten posun oproti astronomickým programům.

Pak bych jako zásadní viděl definici parametrů pro SkyMap Pro, či pro ten Horizon od JPL. Výpočty z těchto programů bych pavažoval za oficiální.

Jan Cinert: během Vaší nepřítomnosti výpočet doznal změn, které se týkaly stanovené deklinace Slunce pro jednotlivé dny v roce. Tedy ty změny mají přímý vliv na výpočet azimutu. Předpokládám, že ty změny bý snad měly být kosmetického rázu, pro jistotu zkuste jestli to ještě pořád vychází.

No, jelikož jsem svého času měl jako koníčka běhání s theodolidem po Proseku, bývalé Čertově skále, přes kterou směřuje osa západního chóru Vítovy baziliky přímo ke kostelíku sv. Klimenta ve Staré Boleslavi, po Jetelce, kam směřuje dnešní Vít, tak jsem místopisně celkem v obraze, nicméně jsem nepochopil, jaký má význam, že dvě fáze sv. Jiří směřují na návrší se sídlištěm Prosek. Ale to se asi dozvím až prozradíte svou hypotézu.

Měření azimutů na ortofotomapě má úskalí v tom, že hřbet střechy nemusí přesně kopírovat osu stavby, ve vlivu zkreslení objektivu, ev. teoreticky ne zcela kolmého záběru); v plenéru s buzolou je zas problém s magnetickým pólem, s vlivy místních odchylek magnetismu, ale i s určením přesné osy stavby, nakonec i s malým rozlišením stupnice.
Když jsem s tím začínal, měl jsem pocit, že Ministrovy azimuty nejsou přesné, byly tuším dělány v době před internetem, proto jsem to měřil na ortomapě sám a jeho výpočty odložil, nicméně jsem se mohl mýlit,od té doby jsem přišel na mnohá úskalí, kterých jsem si tehdy nebyl vědom. Bude dobré, když to překontrolujete.

Ještě jsem se podíval na údaje Z. Ministra. Měco u kostelů zjevně osobně změřil, ale něco je asi pouze přibližně odvozené. Takže některé kostely bude třeba někdy přesně zaměřit. Samozřejmě vím, že současné počasí k výletům nepobízí.

Právě jsem se vrátil, tak jenom stručně. Omlouvám se, že jsem to s Prosekem nevyjádřil přesně. "Před ním" jsem myslel ve smyslu počítání stupňů od severu a směru změn azimutů východu Slunce a stejně tak i "za ním". Takže, azimuty baziliky sv. Víta jsou severně od Proseka, azimuty sv. Jiří na Proseku a P. Marie jižně od Proseka. Franta to pochopil a uvedl odkaz zde. Základem je "prubířský kámen" bazilika sv. Víta. Zde metoda podle obou os Z. Homoly vychází na 100%. Převýšení u azimutů baziliky se tak jeví jako nepatrné a lze je snad vzít jako výchozí úroveň. Od té by bylo možno stanovit převýšení na azimutu sv. Jiří a P. Marie při pohledu z Pražského hradu.

Věřte mi, že o Zmrtvýchvstání to není. Metoda zatím selhává pouze u sv. Jiří a určitá nejasnost je u rotundy, kterou, jak již bylo zmíněno, je třeba v klidu dořešit. Podíval jsem se již i na některé další kostely a také to u nich vychází perfektně.

Doplnil jsem do skriptu julia.php výpočet velikonoční neděle a také jsem přidal denní odchylky azimutů - "denní krok Slunce po obzoru".
Výpočet velikonoční neděle platí pro roky 326 - 1582.

Jak se vypisují jednotlivé odchylky azimutů jsou ve výpisu patrné dva "schody" - je to mezi 28.2. a 1.3 a pak při přechodu mezi 31.12 a 1.1.

To je nepřesnost v rozpočtu maximální roční deklinace na jednotlivé denní - převzatý vzorec z tzb-info, nejspíš to pro účely oslunění budov je dostatečná přesnost (už jsem si toho zubu všiml dříve).
Asi se bude potřeba podívat po nějakém astronomičštějším vzorci.

Zajímalo by mě, co je známo o románském předchůdci sv. Jiljí. Asi o 7 příspěvků dříve jsem si Jiljí vyškrtl ze seznamu vybočujících kostelů, neboť je součástí obrovského klášterního komplexu a lze předpokládat, že ten se musel vejít do tehdejší zástavby a tím byla ovlivněna orientace komplexu. Setkal jsem se s mnoha jinak natočenými předchůdci dnešních kostelů, s Vítem v čele. To je ovšem jen moje hypotéza, v Uměleckých památkách Prahy jsem nic nenašel, na netu taky ne.
Časem sem ten seznam půdorysů pražských a okolních kostelů dám, zatím není kompletní.

Milý Watsone, jelikož se Franta zdá být autorem stránek havran.pefr.cz o kostele v Havrani, není divu, že Bedřichův Světec, vzdálený od Havraně 10 km, dobře zná.

Zajímavý odkaz, hned za Jiljím je o Kříži menším.